tag:blogger.com,1999:blog-6921351409485696122.post4864079902549201619..comments2024-03-28T18:49:46.561+01:00Comments on POHRANIČNÍK (Pohraničník bloguje).: INTERMEZZO S LÍTAČKOU ČSLAPohranicnikhttp://www.blogger.com/profile/04188868932578948793noreply@blogger.comBlogger10125tag:blogger.com,1999:blog-6921351409485696122.post-84276084132384486822015-12-22T11:43:06.022+01:002015-12-22T11:43:06.022+01:00Dobrý den,
S oblibou čtu články na vašem blogu a ...Dobrý den,<br /><br />S oblibou čtu články na vašem blogu a často vzpomínám na moje zážitky z vojny u PS. S lítačkou mám také moji zkušenost a tak si dovoluji se s ní podělit<br /><br />Nastoupil jsem k 9 brigádě Domažlice, 4 praporu Poběžovice, 7 PS Pleš. Tady jsem vydržel cca 7-8 měsíců. Poté mne přeložili asi proto, že jsem nebyl moc politicky spolehlivý (můj příbuzný si vzal Italku a do Itálie se s ní odstěhoval). Po různých přesunech jsem skončil na brigádě v Domažlicích. Moc jsem se neprojevoval a říkal si, že alespoň jsem blízko civilu než na Pleši, kde bylo do nejbližšího obydleného českého města 15km.<br /><br />Jednou po službě si mě zavolal velitel roty a povídal: „Ty Frantíku(každému vojákovi říkal Frantíku). Ty se moc neprojevuješ a už máš něco za sebou. Já bych tě potřeboval na Babylon, abys tam dělal správce. Ale chraň tě ruka páně, jestli něco provedeš. Z basy se nevylížeš.“ A tak jsem skončil jako topič na školicím a rekreačním zařízení Babylon. Jak to tam fungovalo a jaká tam byly lákadla si každý dovede představit. Můj předchůdce totiž chytil kapavku a u kuchaře po mém příjezdu se tato nemoc projevila také. Proto byl dodán kuchař nový a moje číslo. Oba jsme si na vojně už něco odbyli a řekli si, že v tomto „vegetu“ musíme vydržet co nejdéle. Tomuto cíli jsme podřídili skoro vše, ale nebylo to nic těžkého. Pouze stačilo, aby bylo uklizeno, zatopeno a hlavně zásoba piva a ostatního alkoholu.<br /><br /> Jednou měla přijet na poslední chvíli ohlášená služební cesta a já zjistil, že nemáme dost Finské vodky, která se tehdy hodně pila. Zavolal jsem telefonem do Domažlic, že jedu nakupovat (tak to byl stanovený postup, aby o mě věděli moji šéfové), skočil jsem tedy do autobusu a hurá na nákup do Domažlic. Štráduji si to po Domažlickém náměstí s kufrem plným šňapsu (cca 6 flašek), když z nenadání lítačka ČSLA. Pro ně už moje PS čepice na ně působila jako červený hadr na býka. Navíc peesák ráno – kdo to kdy viděl a s nepodepsanou vycházkou ve vojenské knížce? A tak bez velkých průtahů mne sbalili a navíc když jsem musel ukázat obsah kufru, šli do kolen. Marně jsem jim říkal, že jsem z Babylonu a zařizuji nákup pro nějaké pohlaváry z HS PS nebo MV a pokud mne zavřou, že je to může dost mrzet, protože na mojí misi je závislý zdar jejich pobytu v našem kraji. Vše marné. Už se viděli, jak budou pochváleni za takovou kořist. Během několika okamžiků jsem seděl v jejich base a čekal. Dopadlo to přesně tak, jak jsem prorokoval. Za několik hodin mne pustili a já koutkem oka z chodby po které jsem kráčel viděl a slyšel, jaký dostávají pucunk. Na Babylon mne odvezlo ještě jejich auto.Karelhttp://pohranicnik.blogspot.cz/noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6921351409485696122.post-59204374792093532172015-12-03T17:36:06.413+01:002015-12-03T17:36:06.413+01:00Hradní stráž rok 1998 a VP jsme stále posílali k d...Hradní stráž rok 1998 a VP jsme stále posílali k dáblu. Nesměli na nás. phlanxhttps://www.blogger.com/profile/16140743061775351445noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6921351409485696122.post-8812800815573756452015-12-01T17:24:02.203+01:002015-12-01T17:24:02.203+01:00Aká to bola exotika keď lietačka v Liptovskom Miku...Aká to bola exotika keď lietačka v Liptovskom Mikuláši uvidela modrú uniformu Dunajskej pohraničnej stráže a pre istotu ma ani neskontrolovali. Na posádke kde som hlásil dovolenku bola potom malá módna prehliadka. Ale boli slušný a dali pokoj.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6921351409485696122.post-52097125080643312272015-11-30T16:09:21.760+01:002015-11-30T16:09:21.760+01:00Jezerákův příběh mi v halvě vybavil Denní rozkaz V...Jezerákův příběh mi v halvě vybavil Denní rozkaz VR po mém návratu z opušťáku. Poděkoval mi za dva pozdravy, které jsem mu během čtyřiadvaceti hodin poslal- jeden byl od lítačky z Prahy a druhý od lítačky z Brna. Poděkování mělo i dovětek- sbalil jsem si deku a nastoupil trest vězení po službě.<br />A jíné setkání s lítačkou, tentokrát v Olomouci- v rámci dovolené jsem jel s klukama na vandr, tenkrát bylo "in" mít na sobě bundokošili, pořádkové hlídce se to hrubě nelíbilo... SolitérAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6921351409485696122.post-69538658668022962592015-11-30T16:05:42.141+01:002015-11-30T16:05:42.141+01:00Ty jo, Tome, docela dramatický zážitek...Ty jo, Tome, docela dramatický zážitek...Pohranicnikhttps://www.blogger.com/profile/04188868932578948793noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6921351409485696122.post-45498368962850625452015-11-30T16:01:27.682+01:002015-11-30T16:01:27.682+01:00Pánové,nelze jinak než okomentovat!V osmdesátých l...Pánové,nelze jinak než okomentovat!V osmdesátých létech si na nás armáďacké lítačky vyloženě smlsávaly.Napětí a řevnivost byla pokaždé cítit už na dálku.Pro nás ministráky to byli obyčejní bigoši polní vzduchem chlazený a nehorázně nás ty buzeračky štvaly.<br />Mě osobně se přihodilo to to:jezdil jsem z Topolčiánek přez celou republiku do Mostu.Bylo to 600km a tudíž dva dny na cestu-strávil jsem běžně 16hodin ve vlaku než jsem se dokodrcal domů.Druhým rokem když už i s velitelem útvaru se dalo normálně lidsky mluvit,jsme se většinou domluvili,že na dovolenku začínající půlnocí nás pouštěl v 18:00,aby jsme se vůbec dostali do civilizace.Topolčiánky leží 7km od nádraží ve Zlatých Moravcích a většinou zbýval jen zakázaný autostop a nebo zrychlený přesun pěšky.Potom vlakem do Nových Zámků na mezinárodní rychlík směr Blava a přez Brno do Prahy a dál.No a Brno byl největší oříšek!Od té doby ho nesnáším jen slyším zaznít ten název.<br />Do Brna na nádraží jsme přijeli ve 23:55 a do vlaku napochodovala lítačka pod vedením nějakého majora.Jeli jsme dva já v té době četař a se mnou vojín Hajlek.Chlubící se tím,že má tatínka generála.Vrhli se na nás jak vosy na bonbon.Vojínovi chyběly do odchodu dvě hodiny a mě 5 minut.Major začal vřískat,co jsme si to dovolili svévolně opustit útvar a křičel něco o prokurátorovi:že jsme dezertéři.Prostě kretén první třídy.Vytáhli nás z vlaku a odtáhli někam do zadržovačky.Sklepní místnost s pryčnou na zdi a to bylo všechno.Hajlek mi zmizel z očí a jak mi později zdělil,tak stačil jeden telefonát a byl venku.Mě tam ty chytráci drželi 24hodin než přijela pro vyzvednutí "eskorta" z Topolčiánek.Byl to špagát,čili absolven desátník,který, když mě vyzvedával tak pravil:velitel Ti vzkazuje-jeď domů a přijeď o den později a já jedu na výlet domů a zmizel.Za celou dobu v té kopce jsem nedostal ani napít natož něco k jídlu.Celou noc jsem tam prochodil,protože tam bylo asi pět stupňů celsia a jedna prašivá deka.Tak že jsem armáďácký lítačky opravdu miloval!<br />Prostě nás vyloženě lovili jako zvěř!Psal se začátek roku 89 a já svoje jízdy napříč Československem omezil na minimum,prostě to bylo šílený jet na opušťák dva dni vlakem!Do dneška mám několik nevybraných!<br />Zdravím Tom.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6921351409485696122.post-90156952897005170532015-11-30T15:49:25.331+01:002015-11-30T15:49:25.331+01:00"Soudruzi" s tím nemají nic společného,p..."Soudruzi" s tím nemají nic společného,politiku bych do toho netahal, Iljo. <br />Já jsem u nás na rotě v Trojmezí vybočoval rozličnými alotrii neustále, způsobil jsem nejednomu veliteli roty spoustu vrásek. Ideologicky jsem také tápal. Naštěstí už bylo po roce 1985 a tak časy byly už trochu jiné, perestrojkové a já to doklepal až do Listopadu 1989, byť se spoustou trestů a "odsezených" domácích vězení. <br />Jo, kde jsou ty časy...Pohranicnikhttps://www.blogger.com/profile/04188868932578948793noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6921351409485696122.post-87792450750900577972015-11-30T15:46:02.797+01:002015-11-30T15:46:02.797+01:00Měl jsem dvě promile, hala v Praze mi byla malá a ...Měl jsem dvě promile, hala v Praze mi byla malá a jen díky por.Rajňačakovi,který mne vysvobodil ze spárů lítačky a strčil mne do tramvaye směr domov . Já ji měl jak vidle dělali jsme ve vlaku mejdlo s holkama s Prostějovský oděvní. To ale asi na weblog nedáš neboť by to nebylo dle soudruhů košér..Ilja Drakhttps://www.facebook.com/idrahoninskynoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6921351409485696122.post-72636346011677377842015-11-30T14:46:42.654+01:002015-11-30T14:46:42.654+01:00Tondo,
bezpochyby máš pravdu. Ještě z doby,kdy jse...Tondo,<br />bezpochyby máš pravdu. Ještě z doby,kdy jsem sloužil u Pohraniční stráže vím,že bylo nařízení,že pohraničníky a příslušníky Vojsk MV a Hradní stráže (kteří patřili pod Ministerstvo vnitra a ne pod Ministerstvo národní obrany jako ČSLA) smí kontrolovat pouze někdo od vnitra, například hlídka VB, příslušníci SNB apod. <br />Ale později, v 80-tých létech už to zase neplatilo, tak nevím. <br />Možná se zde najde někdo, kdo nám to komentáři vysvětlí. Googlil jsem, ale nic bohužel nenašel. Pohranicnikhttps://www.blogger.com/profile/04188868932578948793noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6921351409485696122.post-88613122812634640492015-11-30T14:37:51.748+01:002015-11-30T14:37:51.748+01:00Většinou na ně platilo: "...a zmocnění ke kon...Většinou na ně platilo: "...a zmocnění ke kontrole příslušníků Vojsk MV máte?"Tondahttps://www.blogger.com/profile/02017308595378817177noreply@blogger.com