NEFORMÁLNÍ SETKÁNÍ OSTRAVSKÝCH POHRANIČNÍKŮ.

Akce GMU PS 16.2.2011 na kótě Hajcman.

Před několika dny jsem se přes SMSky domlouval se svým kamarádem Martinem (s nimž jsem kdysi sloužil na rotě PS v Trojmezí a později i u Pohraniční policie v Ostravě),že bychom mohli zajít na pivo a kus řeči do stylové hornické hospody Hajcman. Nepravidelně se tak scházíme,pokecáme co je nového,rozebereme problémy tohoto i jiných světů :-) a já občas Martinovi přinesu DVD s nějakým zajímavým dokumentem,který se vysílal na Viasatu,nebo Discovery.

A když jsme se tak domlouvali,vzpoměl jsem si,že se na moji výzvu v blogu Pohraničník ozvalo pár dalších bývalých péesáků z Ostravy a že poté,co jsem s nimi v telefonickém a e-mailovém kontaktu,bychom mohli přejít na "vyšší level" a setkat se osobně.


Železo se má kout dokud je žhavé. Poslal jsem všem "nováčkům" SMS a všichni přislíbili účast. Na to konto jsem dal vědět i Láďovi do Frýdku a Ivošovi. Láďa účast přislíbil,bohužel Ivoš byl natolik zaneprázdněn pracovně,že nemohl na akci přijít. Což mě dost mrzelo,ale chápu to,dneska je taková doba,že pokud je možnost si vydělat nějaké peníze navíc,je třeba ji realizovat,neboť v těchto neveselých časech člověk neví dne ani hodiny,kdy o zaměstnání příjde a nejen tady na Ostravsku. Celou republiku přivedli naši politici a manažéři v nejvyšších funkcích "zu grunt" :-( 

Nicméně,věřím,že na další setkání,které chceme zrealizovat v naší oblíbené restauraci u Havránka,přijde nejen Ivoš,ale i naši další dva kamarádi a spolubojovníci od PS, Honza a Zdeněk (který sype historky z rukávu jednu za druhou).





V Hajcmanu jsem tedy telefonicky rezervoval stůl,neboť setkání jsme domluvili na 17.hodinu,kdy je v této hospodě docela "hukot",neboť chlapi cestou ze šichty to berou domů přes nálevnu,aby dodrželi pitný režim. 

Tedy,do Hajcmana chodí i dívky a ženy,ostatně máme rovnoprávnost a osazenstvo v Hajcmanu je relativně genderově vyváženo. Ale multi-kulti se tam nepěstuje,takže se není třeba bát,že by vás cestou na WC či zpět multikulturně obohatil krádeží peněženky či mobilu nějaký příslušník sociálně vyloučené minority ;-) ...ach,tolik newspeaku v jedné větě...

Vyrazil jsem s předstihem a domníval jsem se,že budu na místě první. 

Ale jen co jsem prošel lokálem,už se ke mě hlásil "nováček" v naší GMU PS Pavel(rovněž nějakou dobu sloužil v Trojmezí http://www.vojensko.cz/1-rps-trojmezi ) a ten sebou přivedl dalšího pohraničníka,byl to Petr ,který,jak jsem se později dozvěděl,sloužil na bratislavské brigádě PS,konkrétně u "modrých",což znamená Dunajskou Pohraniční stráž http://www.vojensko.cz/2-poricni-oddil-ps-medvedov 

Jen co jsme si sedli,dorazil Martin,který mimo služby v Trojmezí sloužil i na OPK Petržalka http://www.vojensko.cz/10-rps-petrzalka v Bratislavě a později na OPK Pomezí http://www.vojensko.cz/opk-cheb-pomezi pod chebskou bPS. 

Netrvalo dlouho a naše řady posílil i další z nováčků Vojta ,který si vojnu odkroutil také na čáře,v prvním sledu ve Slavonicích http://www.vojensko.cz/18-rps-slavonice u budějovické bPS v šedesátých létech,takže jsem se ho pak později hned poptal na vše okolo systému EZOH,který já znám jen z vyprávění starších pohraničníků. 

Láďa si to přifrčel autem,měl zo z nás nejdál a jak mnozí čtenáři blogu už vědí,sloužil na rPS Gajary http://www.vojensko.cz/3-rps-gajary jako psovod. Tudíž jak vidno,11.bPS Bratislava měla v Hajcmanu toho dne silné zastoupení.




Naše setkání jsou vždy neformální,nemusíme dodržovat žádné předepsané regule a tak jsme se hned rozpovídali,téma se zpočátku točilo spíše okolo nováčků,vyslechli jsme něco o tom,kde,kdy a za jakých podmínek sloužili. Shodli jsme se unisono v tom,že nejhorší záhul byl  ve výcvikáči a na rotě,na čáře,že "už to šlo" :-) 
Služby sice byly náročné,třeba rozmary počasí,nebo komáři uměli udělat ze služby peklo,ale ubytování bylo lepší,strava byla velmi dobrá (marná sláva,pro menší kolektiv na pohraniční rotě se vaří lépe a kvalitněji,než pro stovky lidí v kasárnách) a sem tam i nějaká ta vycházka byla.



Rozebírali jsme také naše zkušenosti s tzv.lítačkama (což jsou vojenské pořádkové hlídky ČSLA),kdy nejeden z přítomných se stal jejich obětí. Martin popisoval svoji anabázi na první dovolenku,kdy jel z Bratislavy domů a díky politrukovy,který mu měl podepsat tzv.vycházkovou knížku,na což došlo až po dlouhém čekání,neboť milý ZVP schůzoval a (asi se rád poslouchal) a než se na schůzi KSČ vyžvanil,všechny spoje Martinovi ujely. 

Martin musel čekat na další spoj,který měl vyjíždět asi za tři hodiny. A co udělá voják čeká-li dlouho na nádraží? Nacamrá se pivem a rumem :-) Což Martin také realizoval,aby mu to lépe uteklo. A poté,co ho podobně jako Švejka potkala ta nehoda,že do něj padalo jedno pivo za druhým,byl zadržen pořádkovou hlídkou ČSLA a místo dovolenky fičel do armáďáckého vězení,kde mu vojáci,jako pohraničníkovi,dali pořádnou "sodu". Jistě všichni víte o řevnivosti mezi vojáky ČSLA a Pohraniční stráže,která v Československu panovala odjakživa. Není to tedy třeba rozvádět :-) 

Petr měl obdobnou zkušenost a během povídání na tohle téma se každý vytasil s nějakým podobným příběhem,který sám zažil,nebo aspoň slyšel vyprávět od kamarádů.

S tím,jak stoupal počet vypitých piv (podával se Radegast 12° a černý Kozel 10°) stávala se naše debata živější,semlelo se kde co a kde kdo :-) Každý něco zajímavého prožil,vyprávěly se příběhy veselé,dramatické i ty smutné. Samozřejmě jsme neopoměli ani na žhavou současnost a jak je našim národním zvykem,u dobrého piva jsme zanadávali na špatné poměry. 

Pavel povykládal něco o kauzách OKD a RPG,o nichž má docela dobrý přehled a účastní se i v jenom webovém projektu na tohle téma. Vojta zase během hovoru zjistil,že zná osobně mamku od Martina a že X let s ní pracoval u jedné firmy. Inu,svět je malý...



Mezi desátou a jedenáctou večer se naše akce pomalu chýlila ke konci. Kluci,kteří to měli domů na druhý konec Ostravy a Láďa,který jel až do Frýdku-Místku,se vytratili jako první,Franta,Vojta a moje maličkost jsem ještě chvilku poseděli,ale zanedlouho jsme také dali Hajcmanu vale a odebrali se ke svým domovům.

Akce to byla skvělá,já osobně mám moc velkou radost,že se naše řady rozrostly o další posily a naše Grupa mocnego uderzenia Pohraniční stráže tak počtem účastněných roste z družstva směrem k četě.




Proto i nadále připomínám,že stále platí naše výzva všem bývalým pohraničníkům,lhostejno zda záklaďákům či důstojníkům,z Ostravska a blízkého okolí,aby se k nám přidali. Uvítáme i bývalé příslušníky O OSH,nebo OPK z našeho regionu. 

Stačí udělat jen jediné,ozvat se na můj e-mail Pohranicnik@bloguje.cz  ,nebo případně zde v komentářích pod tímto článkem.



© Autor článku:  Zdeněk Pohranicnik@bloguje.cz  

Hajcman:    http://www.hajcman.orio.cz/