Setkání severomoravských pohraničníků .

Den Pohraniční stráže v režii GMU PS Ostrava 8.7.2011 

Jak už bylo předem avízováno na Facebooku, diskuzním fóru PS OSH, na webu Vojensko.CZ i  prostřednictvím mailů a SMS,proběhlo v pátek 8.července 2011 v ostravském restaurantu Havránek plánované neformální setkání bývalých pohraničníků z moravskoslezského regionu. A to nejen z toho důvodu,že se blížil náš svátek – Den Pohraniční stráže (11.7.)




Naposledy jsme se viděli v takovém množství před Velikonočními svátky (my kluci od PS,co spolu kamarádíme a bydlíme přímo v Ostravě se občas sejdem v počtu 3-5 lidí jen tak u piva,kdy se ovšem náš hovor pokaždé stočí na tématiku PS OSH),z tohoto setkání přinesl weblog Pohraničník samozřejmě report :-)
Přípravu takového setkání mám většinou na starost já – jakožto samozvaný velitel severomoravské jednotky GMU PS (Grupa mocnego uderzenia Pohraniční stráže) . Svým způsobem mě to i těší,když mohu takovou akci zorganizovat. Což znamená rozeslat SMS a maily těm kamarádům,kteří se už akcí zůčastnili dříve a mám na ně kontakty. Potom dávám výzvy přes různé sociální sítě,diskuzní fóra a letos poprvé i přes web KČP http://www.klub-pohranici.cz/inzerce.htm .



Poté,když už zhruba asi tak vím,kolik veteránů od PS příjde,dám vědět mému kamarádovi a spoluzakládajícímu členu GMU PS Ivošovi,aby u Havránka zamluvil stůl. Jak už mnozí pravidelní čtenáři Pohraničníka vědí,Ivoš je častým hostem u Havránka,má to blízko ze svého bydliště (traduje se,že na pivo chodí ze svého kvartýru v papučích) a zná místní personál. Což se i tentokrát stalo, Ivoš všechno zajistil. Marná sláva,na spojaře byl vždy spoleh  :-)





V pátek odpoledne tradičně Vojtu, Frantu a mě naložilo u kóty ORIO-Hajcman vozidlo červené poplachové hlídky řízené Láďou,jenž nás tři posbírá vždy cestou z Frýdku-Místku k Havránkovi. Poté co jsme my čtyři dorazily na místo a pochvalně kvitovali,že stůl i místa jsou opravdu rezervována, vyvěsil Láďa vlaječky a symboly Pohraniční stráže. Jednak proto,aby nás příchozí nováčci,kteří mezi nás dorazili poprvé,jednoduše našli a jednak proto,že se za službu u PS nestydíme a dáváme to najevo.



Mimochodem,ještě nikdy se nestalo,že by kdokoliv z ostatních hostů něco proti nám, bývalým pohraničníkům namítal. A to si zazpíváme i naši hymnu "Na Starém Mohelně" a mnozí z nás měli na sobě při dřívějších akcích uniformu PS. Inu,obyčejní lidé se zkrátka nenechají zblbnout lživými žvásty,nebo polopravdami – byť by si to různí inkvizitoři z ÚDV, nebo "nezávislí novináři" z Vltava Labe Press/Passauer Neue Presse přáli.


Postupně přicházeli další členové našeho "sdružení" i nováčkové,kteří se ozvali a slíbili,že příjdou. Trochu mě mrzí,že jsme se nesešli v plném počtu. Byť přibylo pár nových kamarádů,co si zažilo vojnu u pohraničníků,zase nedorazili ti,kteří třeba byli na minulém setkání. Někteří předem hlásili,že se nemůžou dostavit, pár se neozvalo vůbec...  Ale,tak už to v životě chodí.




Poprvé jsem zavedl něco jako prezenční listinu. Ne,nebojte. Nepřecházíme k nějakým formalitám. Důvod byl jediný: abych při psaní "reportáže" z naší červencové akce byl schopen bez chyb napsat,jaká pohraniční rota (a potažmo brigáda PS) byla zastoupena. Takže kluci na předtištěný papír napsali jen křestní jméno a jednotku,kde sloužili. Můžete se přesvědčit sami:

Jindra – 4.rPS Rancířov – bPS Znojmo – 1970-1972
Vojta  -  1.rPS Slavonice – bPS Znojmo – 1965-1967
Franta – 7.rPS Děvínské Jazero – bPS Bratislava – 1971-1973
Pavel   –  1.rPS Trojmezí  - bPS Cheb  -  1989-1990
Jan       – 7.rPS Nové Hrady – bPS Č.Budějovice – 1983-1985
Láďa   –  3.rPS Gajáry  - bPS Bratislava  -  1979-1981
Honza –  17.rPS Tokániště – bPS Č.Budějovice  - 1974-1976
Jarda  -  2.prPS Suchdol n./L.  - bPS Č.Budějovice  - 1981-1983
Martin  -  10.rPS Petržalka  - bPS Bratislava  - 1988
8.rPS Pomezí  -  bPS Cheb – 1989
1.rPS Trojmezí – bPS Cheb –  1989-1990
Ivo  -  12.bPS Planá u Mariánských Lázní  -  1980-1985
Zdeněk   –  1.rPS Trojmezí – bPS Cheb –  1985 – 1990

...Takže,jak vidno,pozatím v našich řadách nemá zastoupení sušická a domažlická brigáda PS. Ale,co není,může být. Věřím,že se i nadále budeme setkávat a mezi dalšími nováčky budou mít své zastoupení i ony zmiňované bPS...




Netrvalo dlouho a poté,co se i nováčkové "oťukali" rozběhla se zajímavá diskuze. Ono je pořád o čem hovořit a co rozebírat. Na stole se se po chvilce objevily různé suvenýry s tématikou Pohraniční stráže. Ať už se jednalo o odznaky,nebo o  plakety,které přinesl Láďa. A neboť jich měl větší množství (snad je nakoupil přes Aukro.cz) ,kdo měl zájem,mohl si je,do vyčerpání zásob,od Ládi koupit. Kdyby Láďa přinesl samopaly Sa-58, škorpióny Sa-61,nebo bezzákluzový kanón BzK – dozajista i tyto by si našly své kupce :-)  Inu,co je doma to se počítá!


Objevily se i nějaké knižní publikace,teď už si přesně nevzpomínám,zda je přinesl ukázat Láďa,nebo Honza G. Jedna kniha byly klasické povídky a našla se i menší publikace básní s hraničářskou tématikou. No,budiž. Já však na poezii nikdy moc nebyl a tvrdím,že jeden pohraničník se samopalem vydá za třicet básníků  ;-)
Co mě však zaujalo byl suvenýr,mohu-li to tak nazvat,se kterým se po chvilce poněkud nesměle vytasil Martin. Byly to – trepky,či-li pantofle hnědébarvy,které po nástupu k PS nafasoval každý pohraničník základní služby,nebo student vojenské školy. Koho by napadlo,že si tyto originál sandály někdo schová?! Martin též naznačoval,že má doma též originál vojenské žluto-hnědé pyžamo! Jímá mě předtucha,že v tomto pyžamu sklízí úspěch u dívek a žen,které přijmou pozvání do Martinovy ložnice  ;-)  Nu což,kdo dneska láká ženy na sbírku motýlů,je poněkud out. Vojenské pyžamo a trepky jsou to,oč tu běží!



Pořád bylo si o čem povídat,ať už všichni u společného stolu poslouchali jednoho "řečníka",nebo při rozchodu do několika skupin,které se měnily,podle probíraných tématů a aktuálního počtu zainteresovaných na dané tématice. A semlelo se všechno možné: od služební kynologie, přes spojařinu,ženisty,vozový park,zbraně až po různé alotria,které někteří z nás (ehm,všichni) na vojně vyváděli.



Pochvalu si zaslouží i hbitá obsluha,takže nikdo z nás myslím neměl žízeň,lhostejno zda konzumoval Radegast, plzeňskou 12°, černého Kozla 10°,nebo nealkoholické nápoje a kávu. Mimochodem,servírka byla tentokrát opět velmi sympatická,navíc opravdu půvabná,mladá a když se naklonila při podávání sklenic s objednanými nápoji,bylo velmi těžké s ní udržet oční kontakt,když se nabízel k nahlédnutí tak svůdný dekolt. Ať je dneska doba jaká chce,pivo máme pořád dobré a dívky stále krásné....


Poté co se čas nachýlil,začali se postupně vytrácet účastníci,kteří to měli z Ostravy trochu z ruky. Tentokrát byli mezi námi kamarádi až z těchto míst: Zábřeh na Moravě (cca 120 km vzdálenost), Orlová, Frýdek-Místek, minule jsme mezi námi měli spolubojovníka z Třinecka, ne všichni bydlíme přímo v Ostravě.



Zanedlouho jsme se loučili i my,takříkajíc místní. Jsem přesvědčený,že všichni z nás šli domů z akce v dobré náladě a že se na dalším neformálním kamarádském setkání potkáme opět v hojném počtu. A že příjde i Jindra,který na stole zapoměl svoji "památeční" kšiltovku. Leč Ivoš si všiml této bejsbolky,která smutně žalovala světu informaci o tom,že i pohraničníci trpí roztržitostí, neváhal a nasadil mě ji na hlavu – tudíž: "Jindro,kšiltovku mám doma,příležitostně ti ji předám,ovšem zadarmo to nebude (piju Plzeňské)".



Nadále platí,že pokud tuto reportáž čtou další případní zájemci (z řad PS, O OSH, OPK) o účast na našich akcích a setkáních,stačí mě kontaktovat na mé adrese Pohranicnik@bloguje.cz a při další obdobné akci budou informováni a pozváni,aby mohli přijít mezi nás.



ˆ Autor článku:  Zdeněk