Útěk do Rakouska po vedení vysokého napětí (1986).

Rozhovor s Robertem Ospaldem . 

V sérii článků ODVÁŽNÉ ÚTĚKY PŘES STÁTNÍ HRANICI jsem mj.publikoval i příběh Roberta Ospalda a Zdeňka Pohla, kteří se dostali přes státní hranici do Rakouska v červenci 1986 po vedení vysokého napětí:

Stanice Servus TV http://www.servustv.com přinesla ve svém vysílání rozhovor právě s R.Ospaldem,který je uložen i na serveru Youtube a který si můžete přehrát a vyslechnout si tak příběh z úst samotného "narušitele státní hranice"  :-)



Inu,jak se říká,lépe jedenkrát vidět,než se stokrát doslechnout. Na video záznamu je ukázána i ona "lanovka",kterou oba uprchlíci použili k útěku po drátu vedení.
Docela by mě zajímalo i vysvětlení nějakého odborníka přes elektřinu – silnoproud,jak je možné,že vysoké napětí oba muže nezabilo. Vždycky jsem se domníval,že u drátů vysokého napětí elektřina zabíjí i na větší vzdálenost.

Navíc,Robert Ospald o svém útěku napsal i knihu 380 tisíc voltů naděje .
Román začíná v r.1978, kdy se R.Ospald vrátil z vězení a pokouší se založit rodinu a žít "normálně", dá-li se toto slovo vůbec použít. Dozrává však k přesvědčení, že to není možné a začíná připravovat – spolu se svým kamarádem Zdeňkem "Frenky" Pohlem – útěk skrz železnou oponu.

Při prvním pokusu jsou oba zadrženi na hranicích, 20 hodin vyslýcháni a poté bez pasů posláni nazpět. Chtěli se přes Maďarsko a Jugoslávii dostat pěšky do Rakouska.
Na druhý pokus již měli zkonstruovány zvláštní vozíky, vzdáleně podobné sedačkám u lanovky a pokusili se přejet na nich po drátech vysokého napětí. Pokus se nezdařil kvůli zarážkám a tak se oba vrátili.

Při třetím pokusu zapadli nejprve po kolena do bláta a následně zjistili, že vytipované vedení se otáčí těsně před hraničním plotem zpátky a vede do vnitrozemí. Celé dva týdny pak jezdili a chodili kolem hranic, dokud nenašli to pravé. Museli však ještě počkat na dost temnou noc – a podařilo se! Doslova přeručkovali několikasetmetrový úsek nad hlavami pohraničníků.
http://www.databazeknih.cz/knihy/380-000-voltu-nadeje-aneb-koupim-ti-kone-77344



Kniha o útěku vyšla i v anglickém jazyku pod názvem DRAVEC A KOŘIST .



Robert Ospald was a 35-year-old forest worker in 1986, while Zdenek Pohl worked on the railways. The two friends had tried to escape to Yugoslavia via Hungary a year previously but were informed on, caught and had their passports confiscated.
Ospald then had the idea of using cross-border high tension lines to escape, and the two set about constructing a kind of chair that could be suspended from the upper wires, which are safe since they act as a lightning rod and carry no current.

They lied, cheated and purloined to get materials for two chairs, even stealing parts from trains during the night, Pohl recalled several years later. After a few attempts were thwarted due to technical difficulties, the two men set off on foot from Znojmo in south Moravia for the Austrian border on the night of July 18 1986.
Ospald and Pohl climbed the 180-feet tall pylon and attached their chairs to the electric cable. Pulling themselves along the wire by hand, it took them five hours to cover just 300 metres above the Iron Curtain. There was a violent electrical storm that night, which they welcomed: Ospald, now 55, told Tyden magazine the noise helpfully covered any sound they might make.

When they got down they walked for half an hour before finding themselves in a vineyard with signs in German. They were in the Austrian village of Kleinhaugsdorf and they were free. The first the Czechoslovak authorities learnt of the dramatic escape was when the two men's faces were splashed across the international media.
Robert Ospald got political asylum in Austria in 1988 before eventually becoming a citizen of the country, where he lives to this day. He keeps one of the two chairs they used in his flat; the other is in the Berlin Wall Museum.

Zdenek Pohl – who now uses the first name Frank – emigrated to the United States. Both men have published books about their experience, one of the most spectacular escapes of the whole Cold War era.



ZDROJ: http://www.radio.cz/en/section/curraffrs/the-great-escape-to-austria-and-freedom-via-electric-power-line

VIDEO: http://www.youtube.com/watch?v=3JJiJ6TZVmE

Komentáře

Dotaz na pohraničníky ze znojemské bPS. (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Tak pánové,kdo jste měl v úseku své roty tenhle "proryv jako noha" ? :-)
(Dan - Mail - WWW)
Admine stačí to takhle? http://diskuse.elektrika.cz...105.0
Re: Dan (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Super! Děkuji.
Omrknul jsem diskuzi a hlavně si přehrál to video. Zase jsem o něco chytřejší.
tak mě napadlo... (tom - Mail - WWW)
jezdíval sem jeětě za starýho režimu do čech přez Pomezí u Chebu tenkrát se tam někdy delší dobu čekalo tak sem to tam okukoval a tak mě napadlo že kdybych se v noci a mlze proplazil těsně kolem celnice tak by to možná vyšlo ... žadná cignálka žádnej pes jenom dva ps. u závory jinak nic jak se říká pod svícnem je největší tma :-)
Re: tak mě napadlo (Tom). (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
To tě napadlo dobře,ale byl by jsi vedle,jak ta jedle :-)
To,že nebyla u OPK všude signálka,neznamená,že prostor nebyl zajištěn jinak. Byl.
Například infrasystémem (vypadalo to jako kamery) Fenix .
Viz FOTO http://a1.sphotos.ak.fbcdn.net...pg
Jsou to borci! (karel,ps znojmo - Mail - WWW)
Nebo snad mate jiny nazor?
karel.ps znojmo (tom - Mail - WWW)
až na to že se R.Ospald zrovna vrátil z vězení tak jo ....pokud nebyl politickej :-)
Re: Karel PS Znojmo / Tom . (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Karle,odvaha jim nechyběla a já vždycky u takového útěku oceňuji,že se nestřílelo a nebraly rukojmí.
Tome,co se týká R.Ospalda,dočetl jsem se,že "seděl" za krádeže http://www.databazeknih.cz...-25259
Tudíž,nebyl "politickej". Což ovšem na věci,tedy útěku přes kabely vysokého napětí,nic nemění.
RE: Tom (Martin - Mail - WWW)
Použitie zbrane proti osobe bolo vždy krajným riešením a znamenalo mimoriadku, vyšetrovanie, humbuk na rote , väčšinou sa pri zadržaní využíval služobný pes, maximálne varovný výstrel.
Která rota? (joe - Mail - WWW)
Podle dostupných map křížilo vedení 400 kV přesně dotyk 9.rPS Hatě a 10.rPS Ječmeniště, tzn. oba hoši vylezli na sloup v úseku Ječmeniště a slezli ze sloupu v úseku Hatě. Ca. 1,5 km odsud byl poměrně rušný silniční přechod Hatě.
Na stránce vojensko.cz je u roty Ječmeniště k tomu jedna věta. Bylo by zajímavé vědět, komu a na jakém postu tento útěk přišili.
kdo ví, jak to bylo? (žofíňák - Mail - WWW)
cituji:
"Celé dva týdny pak jezdili a chodili kolem hranic, dokud nenašli to pravé."

Zdá se velice, velice nepravděpodobné, že by KZO po propuštění z vězení a poté, co byl orgány OPK prověřován, se mohl společně s další osobou toulat bez povšimnutí PPS, zpravodajců praporu, mladých PPS a týlových hlídek jednotlivých rPS dva týdny kolem státní hranice a tipovat vhodné místo pro přechod...
ne ne ne...to je velice nepravděpodobné, zvláště v roce 1978...
Článek je napsaný čtivě, legenda věrohodná, ale jako profesionál mám pochybnosti o tom, zda to není pouze legenda...
Re: kdo ví, jak to bylo? (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Já třeba vůbec nepochybuji o tom,že článek je řádně zkrášlen (zejména tak,aby ze složek OSH udělal hlupáky). Nicméně kostra příběhu je pravdivá a fakt,že ti dva foukli po vedení do Osterreichu je nezpochybnitelná. Což je podstatné a vedlo mě k tomu,abych jej publikoval.
Re: Která rota? (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Joe,
děkuji za upřesnění a dohledání trasy el.vedení podle map.
Já také doufám,že se časem ozve nějaký pamětník oné události a vyjeví nám ostatní detaily.
Bylo by zajímavé i svědectví Roberta Ospalda, dohledal jsem,že žije někde u Vídně a má i účet na Facebooku. Ale tak nějak se mě nechce napsat mu, připadá mě to hloupé.
to: ADMIN (žofíňák - Mail - WWW)
ale já vím, že ta kostra příběhu je pravdivá. Já polemizuji pouze o tom, zda to byla či nebyla obyčejná kouřová clona...
Kolik takových her mohlo být za dobu existence PS?
Vysoke napeti (jazykovedec - Mail - WWW)
Ja sem odchazel z Traiskirchenu 7.10.1985. Kamarad co tam nedlouho pred mym ochodem prisel a odletal na NZ koncem roku 86 a s kterym jsem dodnes ve styku je oba potkal po jejich prichodu do tabora. Byla tam i rakouska televize. Cela verze, kterou od nich slysel se shoduje i s knihou. Mam na mysli usek prichodu na Moravu a prejezd do Rakouska. Ostatni udaje v knize uz mohou byt sporne. Byla to pry velka udalost v rakouskem tisku a televizi. Oba dostali v kratke dobe rakousky azyl i kdyz v te dobe to jiz nebylo tak lehke ho ziskat a Rakusane byli radsi kdyz uprchlici odchazeli do jinych zemi predevsim do zamori. Kazdy kdo se dostal do Rakouska pres zeleznou oponu (nevim jak to bylo v NSR) tak mel obrovskou sanci azyl ziskat protoze splnoval jednu ze zakladnich podminek, ze utek probehl za "mimoradne nebezpecnych okolnosti s ohrozenim zivota". Ja a vetsina dalsich jsme ho nedostali, ale to nevadilo protoze azyl byl dulezity pro ty co se chteli v Rakousku usadit.
útek? (mean - Mail - WWW)
Prečo je dnes každý,kto utiekol hrdina? Ok.bolo to dobrodružstvo,ale bol to trestný čin a určite tiež čistý neboli.Ale berem to,že nepoužili násilie ako napríklad Mašíni a nechápem že boli vyznamenaní za vraždy! To kde žijeme?
Re: útek (Mean) (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Ale,to jsi špatně pochopil (nejen) tento článek.
Kdo utekl,nebyl hrdina,byla to především jeho volba. Ale,odvaha mu chybět nesměla.
Hrdinství je někoho zachránit,ne útěk přes čáru. Dobrodružství, adrenalin - to spíš.

A pokud by jsi četl pozorně,zjistil by jsi,že články mají jedno společné: ti,o nichž se zde píše,utekli za využití své inteligence,odvahy,zručnosti - a nemuseli u toho střílet,brát rukojmí,nebo sadisticky podřezávat zajatce...
(mean - Mail - WWW)
Možno je to romantika a tý páni doteraz s toho žijú a užívaju si slávu aj veĺa rokov po úteku,ale zaujímalo by ma aké opatrenia sa vykonali po tomto úteku u PS.
čo sa stalo na rote po zistení úteku : (Martin - Mail - WWW)
Proryv do zahraničia znamenalo vyšetrovanie, na rote si podávali kľučky orgány VKR, funkcionári z práporu, brigády, snažili sa zistiť či niektorí z vojakov ktorý slúžil neurobil chybu, či boli všetky predpisy dodržané a samozrejme častejšie kontroly na rote.
(Marek - Mail - WWW)
Dobrý den.Shodou okolností jsem se po přečtení knihy Roberta Ospalda byl na tom místě, kde jse mu podařilo s kamarádem překonat železnou oponu podívat.Je to určitě více jak 7.let a v té době tam jezdila po signálce ještě hraniční policie.Jak je známo spousta policajtů byla dříve zaměstnána u PS jako lampasáci a tak se starší z nich rozpovídal,že zhruba po roce po jejich zdařilém útěku se tím stejným způsobem pokoušel zdrhnout další člověk,ale naneštěstí byl spatřen a donucen slézt ze stožáru VVN .Zajímavé prý bylo,že nechtěl dolů až do doby než přijela generalita.Prý se bál pomsty ze strany vojáků.Nasledně byl stožár zabezpečen obyčejným ostnatým drátem a někdy u něho byl uvázaný pes.
(Dan - Mail - WWW)
Přiznám se že moc nechápu to zpochybňování. Fakt je že se to stalo, a že to jsou borci.... buďme upřímní, i když fyzika je jasná, a teoreticky to musí fungovat, kdo z nás by byl ochoten to vyzkoušel že?
Ano je to technicky možné (Jan - Mail - WWW)
Pokud se jedná o vedení VVN (velmi vysoké napětí) jsou jednotlivé fázové vodiče umístěny dost daleko od sebe tak, že se po nich dá za vhodných povětrnostních
podmínek i pod napětím jezdit na zavěšeném vozíku a nebo i ručkovat (ptáci tam také sedávají.) Pokud má člověk samozřejmě dost sil a hlavně odvahu.
Další otázky (joe - Mail - WWW)
Podle předpisů PS nesměli pohraničníci střílet na vzdušné cíle, to byla věc letectva. V příběhu dvou uprchlíků nejde samozřejmě o přelet, přestože se pohybovali 50 metrů nad zemí.

V 80.letech se rychle rozšiřovala rogala a různé lehké létací stroje, z čehož museli mít na Hlavní správě PS těžkou hlavu. Tyhle stroje létaly nízko nad zemí, takže byly snadným cílem pro hlídky PS, které střílet nesměly, ale obtížným cílem pro letectvo. Příkladem může být přelet Vladimíra Prislupského 18.5.1987 z Domažlic přes Folmavu. Podle svědectví několika bývalých PS v diskusi na stránce vojensko.cz, měly tenkrát rogalo na mušce desítky vojáků, ale nedostaly povolení ke střelbě. Možná proto, že na přechodu ve Folmavě bylo příliš mnoho nepohodlných svědků.

Zajímalo by mě, jestli mohl mít pohraničník na hlídce problém, jestliže např. nechal volně proletět rogalo ve výšce třeba jen 5 metrů.
panu Janovi (václav - Mail - WWW)
Během "jízdy" po vodiči muselo být vedení bez proudu, jinak si nedovedu absolutně představit tu zásadní fázi, a to vstup na vodič a výstup z něj po uzeměném ocelovém stožáru (nepředpokládám, že by vedení do Rakouska bylo nízkonapěťové na betonových nebo dokonce dřevěných sloupech) . Když už někdo na vodiči je a zem či jiná fáze jsou daleko, pak je pohyb po něm relativně bezpečný.
Nebyl to vodič (Petr 5.bPS - Mail - WWW)
Svou lanovku pověsili na horní "hromosvod".
"hromosvod" (václav - Mail - WWW)
No tak to potom jo, to je jasný, díky za objasnění.
Odborně se nazývá zemnící lano, třebaže jde vzduchem ještě nad samotným vedením. Používá se u VVN 110-220-400 kV.
tak mě napadlo (Mirek - Mail - WWW)
Na Pomezí jsem sloužil až do roku 1984. Dostat se nepozorovaně k celnici bylo prakticky nemožné. Ta hlídka,co jste viděl u průjezdu signálkou,byla už víceméně zbytečná. Za špatné viditelnosti byl pak průjezd střežen z jedné strany hlídkou PS a z druhé strany hlídkou OPK.
lanovka (thomas marny - Mail - WWW)
Sloužil jsem v tomto roce na rotě OPK MIkulov, ve svodce a z jiných zdrojů vím, že to vedení bylo ve výstavbě, tudíž bez proudu.
Re: Lanovka. (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Tome,
to je velmi zajímavá informace.
To mě vůbec nenapadlo,že by vedení mohlo být ve výstavbě či údržbě.
Pak je možné,že s tímto faktem oba uprchlíci počítali a zakalkulovali jej do svého plánu.
Anebo nic netušili a měli velké štěstí.
(Václav - Mail - WWW)
Tady je mapa přenosové soustavy
http://www.ceps.cz...i_1_1_2009.pdf
Jediné vedení 400 kV do Rakouska vede z JE Dukovany (rozvodna Slavětice). Kde přesně překračuje hranici popisuje už nick Gardi v původním příspěvku o proryvu - těsně před hranicí vede mezi Dyjákovičkama a Hnízdem vlevo od hraničního přechodu Hatě. Je to krásně vidět na mapy.cz v turistické mapě, kde jsou zakreslena i el. vedení.
Předpokládám, že ŽTZ vedlo přímo u hranice, jak je vidět z fotomapy podle zachovalé cesty. Stačilo tedy přejet pouze z jednoho sloupu na druhý.
JEČMENIŠTĚ (pepino - Mail - WWW)
Tak pánové ten proryv se stal v úseku roty Ječmeniště.Přišel jsem tam co by technik roty záklaďák po absolvování APŠ v Chodové plané v červnu 1987 ale znám ten příběh dokonale.Ironie je že stožáry vysokého napětí vedoucího z Dukovan do Rakouska jak tady někdo správně napsal vedlo nad propouštěcím místě za SIS nazvaného Kaštan 1.Narušitélé (údajně byly dva)si podle pozdějšího šetření vše vyzkoušely na stožárech ve vnitrozemí a k přejezdu byly použity úplně horní vodící lana bez napětí.Potom jen čekaly na příhodné počasí,prý byla tmavá a větrná noc a přejely na kladkách které jeden z narušitelů získal údajně od svého bratra nebo známého který dělal u elektráren hlídce na kaštanu 1 nad hlavami za signálku a odtamtud už to bylo do Rakouska necelé dva kiláky.Nikdo nic nevěděl a profláklo se to až to vysílala ORF jako trhák.Toliko co vím.Když jsem přišel na Ječmeniště Byl už okolo stožáru před signálkou FÉNIX + nástrahovadla.Prý se tam následně někdo pokusil ještě o jeden přejezd ale to se mu už kvůli zmíněnému zabezpečení nepodařilo.Josef Mičuda desátník v záloze :-)
foto (pepino - Mail - WWW)
Link na foto oněch stožárů.
http://www.vojensko.cz...te?image=6