ŽIVOT VOJENSKÝ – ŽIVOT VESELÝ  

Odehrálo se u chebské brigády Pohraniční stráže – 5.bPS .

     Jednou za čas provádělo velitelství brigády v Chebu nácvik příjmu záloh podle mobilizačního plánu.Záložáci povoláváni na zvláštní rozkaz přijížděli vlakem do Chebu kde byli vystrojováni.Z nádraží je odvážela nákladní auta a k organizaci tohoto odvozu byla na nádraží velena pořádková hlídka. Této hlídce velel jeden praporčík, který byl znám svou vyhlášenou snahou po penězích – říkalo se o něm že je schopen  při návratu ze služebních cest čekat na křižovatce Y, aby mu to vyšlo na cesťák. Před jeho domem také proto stála  tenkrát ještě nablýskaná Volha s tím zvířetem na kapotě.(už nevím co to bylo,snad jelen).

Velitele nákladních vozů dělali další rotmistři a tak je napadl  škodolibý nápad. Když se jeden  vrátil na nádraží v rozhovoru s oním prapočíkem (říkejme mu Franta) pronesl: Franto už Ti dovezli svačinu?Na to dostal odpověď že na něj každej kašle a že už má hlad. Tak se neboj, já až přijedu v dalším kole tak Ti něco přivezu.Na brigádě si žerou řízky a na tebe se každý vykašle.Tak se stalo.

Když přijel na brigádu zašel do kuchyně, kterou měl na starosti Franta Trnka( budiž mu kuchařské nebe lehké) a vymyslel onen plán. Celou veku chleba rozřízli podélně a do ní namazali dvě kostky sádla, z proviantního skladu nechali dovézt kilovou psí konzervu u které rozklepali nápis pes, veku zabalili do balícího papíru a už se to vezlo na nádraží.
„Franto řízky už nebyly, ale provianťák Ti posílá alespoň chleba a pořádnou vepřovou konzervu.Nevzal jsem ale otvírák, tak si ji dej až doma."

Franta se styděl  konzumovat onu namazanou veku na lavičce ve vestibulu a tak šel rovnou na služebnu OSOŽ.Tam tedy posvačil i když prý na něj koukali blbě.Konzervu si nechal na doma.

V neděli prý manželka  uvařila zelí a knedlíky a když otevřela konzervu koukaly na ní zobáky a pařáty. Vše provalilo až v okamžiku, kdy si manželka onoho praporčíka  přišla stěžovat veliteli brigády...  :-)
                                                 


A další úsměvná historka, které někdo ani nevěří, ale já jsem ji skutečně zažil.
   
Když jsem byl v roce 1990 na první rehabilitaci v zařízení MV  v Bardějovských kúpeloch (což bylo opravdu vynikající) společně s námi tam nastupovali piloti vrtulníků  z Federální letky. Ti byli věčně v lihu ( k tomu sloužila malá dřevěná krčma na autobusovém nádražíčku pod léčebnou) to jim bránilo absolvovat vstupní prohlídku před  léčebným procesem.
  
Prohlídka se zdařila až třetí den. Součástí bylo i  dodání malého množství moči k rozboru. Nevrlá sestra  úplně hystericky nesnášela když někdo nesl šampusku plnou  a nedej bože něco v ordinaci ubryndal.To ostatně poznali i oni piloti. A zase nápad: Jeden si na záchodě nalil do šampusky pivo skoro až po okraj a vydal se s ním do ordinace.
   
A už to opět začalo – nadávání  a urážky. A onen šoumen prohlásil" Když se vám to nelíbí, tak já upiju. A to také udělal.  A v ten okamžik sestra vrhla pěknou  šavli a bylo po ordinování na dlouhou dobu  ;-)

  ZDROJ(autor): http://www.lide.cz/salajna1/  

  FOTOGRAFIE: http://www.vojensko.cz/kasarna-5-bps