Knížepán Schwarzenberg se ovšem nespokojil jen s tímto protičeským výrokem a dodává: "To, co Češi v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu." (Česká televize, 17. ledna 2013).
Již dříve v minulosti se knížepán Karel Schwarzenberg dojímal nad osudem sudetských Němců, právem a rozhodnutím vítězných mocností odsunutých z Československa do Německa, cituji: "Co se tehdy stalo (myšleno odsun), bylo velmi nelidské a ve většině nespravedlivé." (Radiožurnál, 25. března 2002)
Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg.
Připomeňme si,že např.nález Ústavního soudu z roku 1995 udává, že dekret prezidenta republiky č. 108 z roku 1945 byl legálním a legitimním aktem.
Tolik na úvod a pokračujme dále.
V pojetí Sudeťáků (a jejich tzv.páté kolony v České republice) začínají česko-německé dějiny až rokem 1945. Na předválečné události si nevzpomínají,nebo je bagatelizují, případně drze ospravedlňují.
O zákeřně zabitých ochráncích státní hranice z řad českého četnictva, policie či armády nemluví,o zavražděných českých civilistech mlčí a o vyhnání obyvatel české národnosti z pohraničí se sudeťáci rovněž nezmiňují. Proč také,vždyť to byli jen "untermensch" - "podlidé".
Video - film "Dny zrady".
Vraťme se do současnosti.
K přátelství s vůdcem Sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndem Posseltem se pan Schwarzenberg,patrně z pouhé skromnosti, nepřiznal. Musel by toho totiž občanům ČR přiznat v tomto směru více. Třeba skutečnost, že jednou z domén tohoto českým zájmům a českému obyvatelstvu nepřátelského hnutí, je i snaha zvrátit výsledky druhé světové války ve prospěch poraženého Německa.
Video - film "Dny zrady".
Buďme tedy rádi,že knížepán Karl neuspěl v prezidentských volbách a nezískal tak větší díl moci. Za pár let se by se obyvatelé nejen v pohraničí mohli divit, že jim na vrata domu nebo rekreační chalupy budou třískat Němci.
Nebyla by to už žádná zdvořilostní návštěva hodných Helmutů jedoucích si prohlédnout kus svého dětství, ale signál k tomu, aby se spakovali a táhli do bývalého Protektorátu. Na jejich domy by totiž ti doposud příjemní Němci mohli mít v ruce dekret.
Jak by ho získali? Stejným způsobem, jak před dvěma měsíci získaly neoprávněným způsobem majetky náboženská sdružení a církve, především ta římskokatolická-organizátor celého podrazu. Napříč vůli devadesáti procent občanů...
Vzpomeňme si čím vždy naši západní sousedé zdůvodňovali svá nefér jednání vůči nepříteli.
Byl jím institut „germánské lsti“. Oblíbený zejména při vedení doposud nejagresivnější války v dějinách lidstva rozpoutané právě hitlerovským Německem.
Germánskou lstí se dalo zdůvodnit vše: zábor Sudet, obsazení zbytku Československa, přepadení rozhlasové stanice v Hlivicích vlastním vojskem a s ním související rozpoutání ničivé války.
Krádeže památek, vypalováni vesnic, sadistické vraždění bezbranných obětí včetně dětí i plynování lidí v koncentrácích.
Video - film "Dny zrady"
Nevytvářejme si iluze, že nic z toho se v budoucnu nemůže stát. Vše z vyjmenovaného v děsivém reálu existovalo.
A na závěr si ještě připomeňme,že platmost tzv.Mnichovské dohody z roku 1938 není ve Spolkové republice Německo zrušena (!). Německá vláda se vyjádřila takto: „tato smlouva se nedotýká právních účinků, které vyplývají vůči fyzickým nebo právnickým osobám z práva použitého v době od 30. září 1938 do 9. května 1945“.
Z výše uvedeného můžeme konstatovat, že ač v ČR považujeme otázku neplatnosti Mnichovské dohody za uzavřenou, nemusí tomu tak ve skutečnosti pro všechny strany být...
Video - film "Dny zrady".
Problém je umocněn, dáme-li si výše řečené do souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu Spolkové republiky Německo z roku 1949, který mimo jiné rozhodl, že Německá říše skončením druhé světové války nezanikla a že Spolková republika Německo je s ní právně identická.
Takové rozhodnutí může mít v souvislosti s platností Mnichovské dohody do 15.3. 1939 v budoucnu pro Českou republiku jako nástupnický stát Československé republiky závažné důsledky, a to zejména z hlediska rozsahu státního území a státních hranic.
Admin: blogující pohraničník Zdeněk
Film: "Dny zrady".
Zajímá vás více?
Sudetenland ČR: Sudetenland CZ
Sudetští Němci: Sudetsti Nemci CZ
Pandořina skřínka (leden 2012) NP-diskuze
Polemika: Váleční zločinci a kolaboranti.
Sudeťáci vs.Pohraniční stráž: Incident na hranici.
Měli jsme bránit hranice? Alternativa roku 1938
Zdenku, děkuji Ti za zveřejnění výše psaných řádků. Možná si mnozí, kteří byli u voleb ani neuvědomili, o co se v nich hrálo. Podle toho, kolik do kampaně němečtí a rakouští kapitalisté čertvíjakého světonázoru a přesvědčení a jejich kolaboranti narvali peněz, a jak je výsledek pobouřil, tak asi o dost. Jen mi je divné, že lidi na Liberecku volili 50 na 50. Mají tam snad takový strach z ODS, že se bojí jít i k volbám? Vždyť se podle všeho hrálo z většiny o ně. O Praze se nechci vyjadřovat, ale byl bych upřímně rád, aby si věční kritici pražáků uvědomili, že bydlet, pracovat a žít mezi příznivci a fanatische Jugend Grafa Schwarzenberga není žádný med. A tak jsme jeho protivníkovi dali alespoň nějakých 200.000 hlasů. Kdysi se řeklo, že se na politiku zde na stránkách máme zvysoka vybodnout. Ale nedá mi to. Myslím si, že zrovna tyhle volby byly i o tom, zda z nás, pohraničníků, budou média a politici dál dělat kriminálníky a esesácké bachaře nebo zda si uvědomí, že by za ta svá nálepkování mohli dostat jednou pořádně přes tlamu, jako dostal v sobotu odpoledne hvězdný puberťácko-komediantský tým pána z Čimelic. Pro pohraničníky ZN.
OdpovědětVymazatRádo se stalo,Zdenále :-)
OdpovědětVymazatK napsání tohoto článku (a přidání video ukázek) mě motivovalo protičeské blábolení Knížepána a shlédnutí filmu DNY ZRADY na TV stanici CS.FILM.
Uvědomil jsem si,že pro lidi jako Karl Schwarzenberg, Bernd Posselt a jejich pátou kolonu v ČR (viz odkazy na webové stránky Sudeťáků v ČR) začíná čs.-německá historie 8.květnem 1945. Česká masmédia (většinou s německými vlastníky) a novináři jako je např.David Vondráček jim jdou na ruku.
"Za peníze v Praze dům" říká se u nás. A za peníze mnohý český politik i novinář udělá cokoliv,byť je to proti zájmům jeho vlasti.
Holt tak je to na nás,abychom se proti tomu ozvali.
Jinak by všichni vojáci jenž padli na východní i západní frontě do roku 1945,nebo ti,kteří padli při obraně hranic Československa v roce 1938 zemřeli zbytečně.
O dětech a ženách zavražděných německými nacisty ani nemluvě...
S pozdravem
"blogující pohraničník" Zdeněk.
Na nebezpečí prolomení roku 48 při restitucích jsem upozornil článkem již v únoru, na jiném webu. A jak dokládají adminova slova, nemýlil jsem se.
OdpovědětVymazathttp://www.np-diskuze.cz/?p=29324#comments
Solitér
pintera:
OdpovědětVymazatTohle by paní Čvančarová a všichni kdo dali hlas knížepánu měli mít povinnost sledovat ráno a i večer možná by se jim v hlavách rozsvítilo i když kde nic není ...........
Cvancarova,Sverak,Vetchy ad.
OdpovědětVymazatUmelci-komedianti,klauni,kurvy prodejne. Tragikomicka kapitola sama pro sebe.
Pro zájemce o toto období historie doporučuji knihy Radana Láška, zejména třídilnou publikaci "Jednotka určení SOS". V ní jsou vzpomínky nejen příslušníků Stráže obrany státu, ale zejména velitelů četnických stanic v tzv.Sudetech. Čtení poučné.
OdpovědětVymazatSolitér
Zdravím Tě Zdeňku i všechny ostatní,
OdpovědětVymazats mírnou nostalgií jsem si prošel diskusní příspěvky pod článkem „Měli jsme se bránit?“, který mi připomněl ty, se kterými jsem si, rád, vyměňoval názory. Zdravím touto cestou Jana, p. Runkase, Jazykovědce, Dana a nakonec i všechny ostatní, se kterými jsem se kdy dostal do „křížku“.
K samotné volbě prezidenta republiky. Nezúčastnil jsem se jí aktivně /nepoužil jsem žádný volební lístek/, ale pochopitelně mne zajímalo, kdo na příštích pět let zaujme místo na Pražském hradu.
Panu Schwarzenbergovi, přiznávám jsem mnoho šancí nedával, přestože to byl můj kandidát. Byl jsem opravdu překvapen, když postoupil do druhého kola, těsně za Milošem Zemanem. Dál už jsem mu ovšem šanci nedával. I tak dosáhl slušného výsledku.
Říkám upřímně, na postu prezidenta republiky jsem si ho představit nedovedl. To ale ani nikoho z těch ostatních. Snad jen jednu z těch dvou žen /paní Fischerovou a paní Roithovou/.
Na Miloši Zemanovi je mi sympatické to, že má stejné jméno jako můj bratr. To by, asi tak, bylo vše. Přesto mám zato, že bude, o poznání, lepším prezidentem, než V. Klaus. Je to pouze můj osobní názor! Do jaké míry, to se ukáže.
Pravdou je, že prezidenti, když budeme mluvit jen o prezidentech, naší silnou stránkou nebyli. Z celé té dlouhé řady by se dali vyzdvihnout, s většími, či menšími výhradami, pouze tři /TGM, VH, VK/. Miloš Zeman se k nim také přiřadí.
Článek nahoře komentovat nebudu, jelikož komentovat není co. Mohu k tomu pouze říci, že z Německa žádné nebezpečí nevychází! Pro nikoho! Tím méně od sudetských Němců! Jsem si jistý, že i kdyby si, nakrásně, někdo z nich usmyslel to změnit a začal podnikat nějaké kroky, narazil by už v samotném Německu. Samozřejmě, že se situace, v budoucnu může změnit a to i docela radikálně. Nic se nedá vyloučit. Myslím ovšem, že v takovém případě by nám všem, jak tu jsme, byli sudetští Němci i s Benešovými dekrety vuřt, protože bychom měli jiné starosti. Jestli bychom nějaké měli?
Všem přeji pěkný den. BK
Vidím, že se tady sešla pěkná komunistická sebranka.
OdpovědětVymazatNejdříve soudruh Zdeněk: film Dny zrady je natočen za socializmu a naprosto nedpovídá dobové skutečnosti: 1) Sovětský svaz nesousedil s Ćeskoslovenskem, ale s Rumunskem. Na tehdejší dotaz naší vlády, zda by mohli Sověti přes jejich území nám přijít na pomoc, řekli ketegoricky NE. Odůvodnili to tím, že sověti jejich území nikdy neopustí. Stejného názoru byli i Poláci,což se po válce stalo skutečností.
O tom jak byla Rudá armáda na válku připravena, víme všichni velmi dobře, nebýt zimy byli Němci na Vánoce v Moskvě..
Dále Vy jako komunista si neberte do úst odbojáře protože komunisti v odboji nesahají ani po kotníky odbojářům západním (skupina Antropoid, která provedla atentát na Heydricha, tři králové atd).
Za celých 40 let vlády jste nebyli schopni jim postavit ani památník.
Pouze zásluhou těchto hrdinů byla obnovena Československá republika v původních hranících, ačkoliv nám masový vrah Stalin sebral Podkarpatskou Rus, aniž by se nás zeptal. Jako bývalý pohraničník se za Vaše názory stydím, jelikož jste stejný vymatlanec, jak většina khaki mozků z tehedejší doby
souhlas s "29. ledna 2013 14:39"
OdpovědětVymazatRE: Anonymní 29. ledna 2013 14:39
OdpovědětVymazatMyslím,že budete velmi hloupý člověk,
který,jak se říká,plní roli "užitčného idiota" tady,na weblogu a
nepochybně i v reálném životě.
Jedině hlupák totiž označí názorového oponenta nálepkou "komunista",aniž by o dotyčném cokoliv věděl.
A protože s hlupáky bavit se netřeba,nebudu reagovat ani na zbytek vašeho komentáře.
RE: BK 29. ledna 2013 8:36
OdpovědětVymazatNazdar chlape :-)
Říkal jsem si,že se tady ukážeš,když je zmínka o Německu.
Chci jen reagovat na Tvoji zmínku ohledně alternativní historie k článku "MĚLI JSME BRÁNIT NAŠI HRANICI ?"
Rozhodně Ti doporučuji koupit si (objednat přes internet) Drnkovu knihu ŽÁBY V MLÍKU. Je to pořádná bichle,stojí cca 300,- kč, ale čte se jedním dechem. Já ji začal kdysi číst o víkendu a s vyjímkou spánku jsem četl a četl,dokud jsem ji nepřelouskal.Nemohl jsem se odtrhnout :-)
Na webu Jana Drnka LINK http://www.jandrnek.cz/ je anonce na novou knihu s názvem "ŽÁBY V BOUŘI". (Operace Bouře je název plánu invaze Rudé armády do Evropy, která byla skutečně plánována v letech 1941-1942 Stalinovým hlavním štábem).
Rozhodně si ji koupím a o volném víkendu přečtu. Moc mě zajímá, "co by,kdyby" Sovětský svaz v roce 1942 zaútočil v západní Evropě.
Zdeněk.
Reaguji na 29. ledna 14.39
OdpovědětVymazatZdravím Vás,
s Vašimi názory /dáváte je sice ve známost, na můj vkus, trochu specifickým způsobem, to není kritika, jen konstatování/ souhlasím. Pouze bych se zmínil ještě o našich smlouvách jak s Francií, tak se SSSR /v té byla akce SSSR podmíněna akcí Francie/. Jak víme, ta se nekonala, takže ten dotaz o možnosti přesunu sovětských jednotek přes území Polska a Rumunska /ten opravdu existoval/ se stal bezpředmětným. Jak by se býval SSSR, v případě akce Francie, zachoval, aby dodržel smlouvu, o tom můžeme pouze spekulovat. Zůstaneme při tom, že smlouvu by se býval snažil dodržet, takže by si býval nějakou cestičku našel.
Ještě bych připomněl, že s Anglií jsme žádnou podobnou smlouvu neměli, čili Anglie nám nebyla žádnou vojenskou pomoc dlužna!
Jak byl SSSR na válku připraven je všeobecně známo. Píšete správně – „kdyby nebylo zimy...“, ale připomeňme si, že SSSR měl, od 23. srpna 1939, s Německem uzavřenou smlouvu o neútočení /Molotov-Ribbentrop-Pakt/. V té si Hitler se Stalinem rozdělili Polsko a Stalin dostal zelenou pro zábor pobaltských zemí. To není obhajoba SSSR. Připraven být mohl!
Co se Podkarpatské Rusi týče; nedělám si iluzi, tu by nám Stalin býval stejně sebral i bez toho, jistý příslib tu ale byl. Ten dal prezident Beneš Stalinovi /on se na něj pak odvolával/, myslím na podzim, v roce 1943, když byl v Moskvě u Stalina na návštěvě. Někde byste to určitě našel.
Vidíte, s tím pomníkem odbojářům mě to nenapadlo. Přesto se Vás zeptám, film by vám nestačil? Ne, vážně. Samozřejmě, že ten už měl dávno stát! Problém byl ten, že ti hoši přišli ze západu! Takže tam to bylo jasné, ale už jsme měli dvacet let na to, abychom to napravili!
Před nedávnem /nějaké dva, tři týdny/ jsem v ČT /myslím ve zprávách z regionů/ viděl záběry z výstavy fotografií k výročí smrti Jana Palacha. Při rozhovoru s tím fotografem /na to, že mu StB tenkrát zabavila 300 negativů, jak říkal, mu jich ještě dost zbylo/, tam vyslovil jednu myšlenku – „Nevím jestli si náš národ takovou oběť zasloužil?“ Abych Vám řekl pravdu, také si tím jistý nejsem.
Mějte se. BK
Ad komunistická sebranka: Komentáře a názory lidí na zábor Sudet a nacistický teror bych nehodnotil podle filmových ukázek. Pohraničník je na stránky umístil aby podtrhl podstatu diskutovaného problému. Pokud existovaly nějaké autentické záběry z té doby, byly jejich autory samotnými zničeny. Víme proč. Reakce na komentované pasáže: Teror, kterému byli v pohraničí Češi nebo odpůrci nácků vystaveni byl v daleko větších rozměrech než bylo možné na pár kotoučů filmu natočit. Další teror následoval po odstoupení pohraničí. K tomu Křišťálová noc a dílo bylo dokonáno. Vše je jen o zájmu nehodnotit počátek moderních dějin 8. květnem 1945, jak napsal Admin. Každý důsledek má svou příčinu. Německá armáda se zaplaťpánbůh do Moskvy nedostala. Její odražení ale bylo dílo Sovětů-armády,politiky, rozvědky. K Moskvě byly tehdy staženy výborně vyzbrojené odpočaté sibiřské jednotky potom, co bylo jasné, že Japonsko na SSSR nezaútočí z jeho druhé strany. A tak poprvé dostali Němci ochutnat svou vlastní medicínu. Pochybuji, že kdokoliv ze seriózních historiků si dovolí dělat rozdíl mezi komunistickým a nekomunistickým odbojem. To je plivnutí do obličeje všem, které válka stála život i těm, co po nich zůstali. A památníky? Třeba ten v Praze Holešovičkách o kterém by se rád autor zmínil-byl postaven dvacet let po Listopadu a vypadá pěkně odpudivě. No a konečně k zmíněnému odebrání našeho území: Stalin mohl ČSR těžko sebrat podkarpatskou Rus. Jelkož nebyla územím ČSR, ale územím Společnosti národů a naše republika nad ním vykonávala správu.
OdpovědětVymazatAnonymní 30. ledna 2013 9:02
OdpovědětVymazatZdravím Vás,
asi se oba shodneme na tom, že „Křišťálovou noc“ nemají na svědomí sudetští Němci. Nepo-dezřívám Vás z toho, že byste to nevěděl, ale nezasvěcený čtenář, v té souvislosti, jak jste to napsal, by si to tak mohl vykládat. Myslím, že není třeba je ještě dál, nadbytečně, zatěžovat, mají toho na „hrbu“ i tak dost.
K německému útoku na SSSR. Nikdo, myslím, nezpochybňuje, já nejméně, to, že německý fašizmus bylo nutné zlikvidovat. Je strašnou ironií dějin, že na vítězství nad ním má největší podíl politický systém, který si s tím německým, co do vražednosti, nijak nezadal.
S tím plivnutím jste to napsal dobře. Jenže, s tím mám menší problém. Mohl byste, prosím, os-větlit, kam zařadit válečné veterány ze západní fronty, kteří se vrátili, po skončení války, do vlasti, aby pak, po „Vítězném únoru“, z vlasti museli prchat, nebo končili v kriminálu. Abyste mi dobře rozuměl, jde mi hlavně o to, aby si to celé nějaký kverulant, znáte lidi, všechno většinou překroutí, náhodou nevykládal jako „plivnutí do obličeje všem, které válka stála život i těm, co po nich zůstali.“
S tou Podkarpatskou Rusí jste mne opravdu překvapil. O tom, že jsme Podkarpatskou Rus spravovali pro Společnost národů, jsem, až do přečtení Vašeho příspěvku, neměl tušení. Ale máte, zřejmě jiné zdroje informací a protože bych nerad, až do konce svých dnů žil v omylu, požádal bych Vás, odkud Vaše informace máte a jak bych se k nim dostal, abych si své, nepopírám, chabé vědomosti mohl poopravit. Za jakoukoli, Vaši použitelnou, informaci předem děkuji.
Mějte se. BK
Jisté vědomosti má člověk zažity z průběhu povinného vzdělání, jistých vědomostí nabyje třebas díky vlastním zájmům. O Křišťálové noci v sudetech je napsáno na netu tady:
OdpovědětVymazathttp://www.jewishhistory.cz/cz2/resources/ros_chodes/2008/11/rozhovor_frankl_kn
Nemám čas kvůli diskusi, kterou nepovažuji až tak za důležitou hledat v knihách. Něco jsem však k oné Z.Ukrajině našel zde:
http://zakarpattia.net/zakarpatska-ukrajina/historie/vznik-ceskoslovenska.html
K tomu přidávám část s diskuze v Lidovkách.
http://www.lidovky.cz/ceska-ukrajina-se-chce-odtrhnout-doe-/diskuse.asp?iddiskuse=A081103_111417_ln_zahranici_hel&razeni=time&strana=5
Pro: Anonymní 2. února 2013 17:11
OdpovědětVymazatZdravím Vás,
byl jsem překvapen, když jste se ozval. Že jste si dal práci s vyhledáním některých informací se musí ocenit. Nebylo toho potřeba.
Máte pravdu, základní vědomosti člověk nabude již ve škole. Co se historie Československa, od jeho vzniku, týče, bylo socialistické školství, v tomto směru, velmi špatným učitelem.
S Křišťálovou nocí je to tak. Učinil jsem pouze námitku k Vašemu podání, ze kterého se mohl, jak jsem řekl, méně informovaný čtenář mylně domnívat, že Křišťálová noc jde na vrub sudetských Němců. O nic víc mi nešlo.
Nevím, ale mám dojem, že si některé informace špatně vykládáte. Podkarpatská Rus byla, mezi oběma válkami po celou dobu, součástí Československa. Ale ať tak, nebo tak, Stalin se o takové věci nezajímal, takže šance pro udržení Podkarpatské Rusi, jako součásti Československa po II. světové válce, se rovnaly nule.
Dalo by se jistě ještě dále diskutovat, ale domnívám se, že tato naše názorová výměna již plně postačuje.
Mějte se.
Jak je to s tzv. genocidou sudetských Němců?
OdpovědětVymazatVzhledem k tomu, že dějiny nezačínají po skončení války v květnu 1945, a to ani dokonce vztahy česko-sudetoněmecké-německé, nýbrž mnohem dříve, pohled do minulosti předmětných vztahů nám pomůže ke zformulování odpovědi na vznesenou otázku.
TEXT
http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/jak-je-to-s-tzv-genocidou-sudetskych-nemcu.html
Zakarpatská Ukrajina: Jo, pane. Každý režim píše svou historii více po svém a pak až podle pravdy. Před "šmirglem" jsme různá porovnání hledali v literatuře před r. 1948 nebo když se nám dostala do ruky nějaká ta cizí kniha. Dnes se zase kupř. na i netu, odkud většina čerpá, nedostává kolikrát ani zásadních informací. A my je opět hledáme. Často v těch různých naučných slovnících, příručkách atd. Na diskuzi z Lidovek (to, co jsem poslal v odkaze) někdo napsal, že ve smlouvě o autonomii Z.U., kterou fakticky ČSR nenaplňovala, bylo dáno, že se v této oblasti po dvaceti letech přiřazení k republice uspořádá referendum. do toho ale přišlo odstoupení pohraničí. Přiznám se, že jsem doma pár knih, až mi čas dovolil, skutečně prozkoumal, ale nic. Zašel jsem tedy dnes do antikvariátu a sháněl se po starších naučných slovnících a po pramenech k tématu. Opět zero. Ale budu pátrat. Zrovna tohle téma mne docela vzalo. Jsem nyní trochu dezorientovaný. Znáte ten pocit, když jste o něčem stoprocentně přesvědčen a po letch zjistíte, že to, co jste pokládal za absolutní pravdu bude úplně nebo trochu jinak. A nebo ne. Zdravím.
OdpovědětVymazatPodkarpatská Rus nebo také Zakarpatská Ukrajina.
OdpovědětVymazatV prvorepublikové literatuře, např. „Podkarpatská Rus“ 1928, ale i „Masarykův slovník naučný“ 1933 se dočteme jen velmi povrchně, o politické historii Podkarpatské Rusi po roce 1918. O nějaké autonomii, která vzešla z Pařížské konference není ani řeči (přestože s ní P.R. do svazku s ČSR vstupovala). ČSR se v době 1. republiky zaměřila na hospodářskou pomoc své 4. země, ale veřejně nechtěla ani slyšet o tom, že Podkarpatská Rus by měla nějaké zvláštní postavení.
V „Dějinách státu a práva“ 1975 se dočteme, že jakás takás autonomie P.R. fungovala od r. 1920 do r. 1927, kdy ČSR provedla změnu ve struktuře politické správy v neprospěch dohodnuté autonomie P.R. Tento majetnický postoj ČSR byl kritizován i tehdejšími historiky, kupř. Kadlec uvádí, že P.R „je pouze provizorně zařazena do svazku ČSR.“ Prezident Beneš v roce 1934 zase zdůrazňuje pravý opak.
V obsáhlém díle „ČS vlastivěda“ r. 1980 se můžeme dočíst, že po II. Světové válce „Československé státní orgány doznaly právo na sebeurčení Z.U. a neměly námitky proti usnesení I. Sjezdu národních výborů Podkarpatské Rusi v Mukačevě“.
Pak následovalo referendum, jehož výsledek známe. Nelze tedy hovořit přímo o tom, že by Podkarpatská Rus nebyla součástí ČSR, ale na druhé straně nelze tvrdit, že P.R. nám „ukradli rusáci“. I když se domýšlet můžeme cokoliv. Zdá se, že p. Beneš své názory na postavení Z.U. po válce poněkud upravil. Pokud bude mít někdo výstupy z dalších pramenů, zejména z dohody o připojení P. R. k ČSR z r. 1918-19, bylo by dobré, kdyby je uvedl.
Anonym – Podkarpatská Rus
OdpovědětVymazatZdravím Vás,
musím ocenit Vaši snahu a to, jak jste své pátrání rozjel opravdu ve velkém stylu. Hledat ale objektivní a úplné informace, týkající se, zvláště, historie Československa, v díle, byť obsáhlém, „ČS vlastivěda“ r. 1980, je stejné, jako očekávat tele od jalové krávy.
Dle vlastních informací a zkušeností, s naším, bývalým „Velkým bratrem“, které jsem časem získal, se přikláním k názoru, že jsme byli o Podkarpatskou Rus, Sovětským svazem, jednoduše připraveni.
Mějte se. BK
Je pátek, jaksi vypadává internet. Nevím, zdali se komentář nedostal na stránky už jednou. V tom případě poprosím pana Admina, aby omluvil, že se komentář vyskytne ve stejném znění dvakrát. "Kromě prvorepublikových vstupů jsem umístil logicky i jejich protiklad. Pro orientaci čtenáře: ČS vlastivěda není učebnice, ale poměrně rozsáhlá encyklopedie o mnoha dílech s krásnými ilustracemi. Je k dohledání na netu. Jinak k mání ve vědeckých knihovnách. Chce si to jen dát práci a při vstřebávání informací nebýt zaujatý.
OdpovědětVymazatZdravím Vás,
OdpovědětVymazattoto je můj, opravdu, poslední příspěvek k tomuto tématu. Na mou duši!
Nemějte mi to za zlé, ale jak už jsem řekl, encyklopedii z roku 1980, ale ani jiné z té doby, bych si za průvodce dějinami Československa určitě nevybral. Ale dám té Vaší šanci. Vlastním encyklopedii také z osmdesátých let, vydanou v tehdejším západním Německu.
Napadlo mne podrobit obě encyklopedie menšímu testu. Vybral jsem dvě hesla. Pro tu moji „Klement Gottwald“, pro tu Vaši „Theodor Heuss“.
V té mé jsem našel toto:
Gottwald, Klement, tschechoslowak. Politiker, *23.11.1896 Dědice, Mähren, †14. 3.1953 Prag; Mitgründer der Kommunist. Partei der ČSSR nach 1919, seit 1929 deren General-Sekretär, 1939 nach Moskau emigriert; nach seiner Rückkehr 1945 Partei-Vors. und Stellvertr. Min.-Präs, 1946-1948 Min.-Präs., vollzog 1948 den Übergang zur Volksdemokratie; im gleichen Jahr Staats-Präs.
Když Vy, v té Vaší najdete, alespoň v podobném rozsahu, údaje k Theodoru Heussovi, tak ji vezmu na milost a možná se do ní i podívám. To slibuji!
Mějte se.
P.S. Na zodpovězení mého dotazu /někde nahoře, o tom plivnutí do tváře/už netrvám.
Byl tady vysloven názor-protinázor. Každý z diskutujících si řekl něco svého, podložil i výpisem z literatury nebo odkazem. Vy jste mj. podle Vaší reakce zpochybnil úlohu sudetských Němců na Křišťálové noci v r. 1938 v zabraném pohraničí, potom jste se opravil. Já mj. nejsem přesvědčen, že Zakarpatská Ukrajina nám byla ukradena. Žijme si každý tím, čemu věříme víc. Licitovat se slovíčky o tom, jestli je nebo není dělení odboje na komunistický a protikomunistický plivnutím do tváře 360. 000 mrtvých Čechoslováků nechci. Já cítím, že to tak je. Ale svůj názor Vám za žádnou cenu nevnucuji a nehodlám Vás přesvědčovat o své jediné pravdě. Rovněž se nehodlám trumfovat Gottwaldem nebo Heussem-jestli je o jednom nebo druhém zmínka v encyklopedii. K čemu? Copak jsme malá děcka? Myslím si, že tohle už je neplodná diskuze zcela mimo mísu a nikoho nezajímá. Zdravím.
OdpovědětVymazatKlucí a nemohli byste se podepisovat někam do toho textu, abych věděl kdo se vlastně vyjadřuje. Jinak si také myslím že Stalin nám Podkarpatskou Rus ukrad. Dan
OdpovědětVymazatPodkarpatská Rus a jiné.
OdpovědětVymazatZdravím Vás,
tu „neplodnou diskuzi, která je mimo mísu a nikoho už nezajímá“, jsme mohli dávno ukončit, kdybyste se hned jasně vyjádřil a neodváděl stále pozornost od tématu. Stačilo pouze zodpovědět jednoduchou a jednoznačnou otázku, nejde o žádnou „licitaci se slovíčky“ jak říkáte, - „Považujete pronásledování veteránů II. sv. války, ze západní fronty, komunistickým režimem po „Únoru 1948“, také jako „plivnutí do tváře všem, které válka stála život i těm, co po nich zůstali?“ Stačilo říci ano, nebo ne a bylo po neplodné diskuzi.
V mé poznámce ke „Křišťálové noci“ jsem nic nezpochybnil, ani jsem se později neopravil. To si něco špatně vysvětlujete. Křišťálová noc jde plně na vrub nacistů! Iniciována Hitlerem, organizována J. Goebbelsem, použit stranický aparát NSDAP a jednotky SA. Jako záminka posloužilo zavraždění německého diplomata v Paříži židovským atentátníkem. Celé to mělo vypadat jako „spontánní“ vystoupení národa proti židům. Jestli se toho zúčastnila i jistá část obyvatelstva, je spíš pravděpodobné a vůbec ho nevylučuji. V každém národu se najde dosti „Ochotných“ zúčastnit se kdejakého nesmyslu.
Podkarpatská Rus byla na sklonku roku 1944 /říjen, listopad/ osvobozena /obsazena/ Rudou armádou. Koncem listopadu tam byla vyslána naše -Vládní delegace pro osvobozené území-, s úkolem organizovat přechod Podkarpatské Rusi pod čs. správu. Nejenže nic neorganizovala /nebylo jí to umožněno/, ale byla posléze, dá se říci, vyhnána. Rudá armáda zůstala. Po mých zkušenostech se Sovětským svazem, ze srpna 1968, si umím docela živě představit, jak asi pozdější jednání s našimi zástupci probíhala.
Ve spojení se mnou nemluvte o klukovině! Já žádné nedělám, jestli Vy ano, je Vaše věc!
Když už jste přišel s tou encyklopedií, chtěl jsem zvědět, zda je alespoň tak objektivní, jako ta moje. Stejně se ale domnívám, že od encyklopedie, vydané za politického systému, který manipulaci a překrucování pojmů /abych nemluvil přímo o lži/ povýšil na státní zájem, by něco takového, jako je objektivita, bylo těžké očekávat.
Mějte se. BK
Zdravím Vás,
OdpovědětVymazatVím, že už komentuji po mnoha letech, ale kdyby někdo četl diskuzi, tak může být mylně informován.
Podkarpatská rus byla naším územím, jen měla částečnou autonomii, to znamená částečnou samostatnost, jak požadovala poválečná jednání. O přiřazení k Československu požádali oni sami, jinak by si je přiřadilo Maďarsko. Ve Wikipedii je k 29.6.1945: SSSR anektoval Podkarpatskou Rus, která byla jako Zakarpatská oblast začleněna do Ukrajinské SSR.
Anektování znamená, že si území připojili sami.
Roman