Stránky

28. prosince 2015

EVROPSKÁ UNIE ZAVÁDÍ POHRANIČNÍ STRÁŽ


Evropská komise navrhuje vznik společné pohraniční stráže.

Ochranu vnější hranice schengenského prostoru by měla posílit nová evropská pohraniční a pobřežní stráž. Návrh představili členové Evropské komise Frans Timmermans a Dimitris Avramopoulos. Evropská média návrh popisují jako největší možný přesun suverenity jednotlivých členských zemí směrem k Evropské unii od vzniku společné evropské měny.Více na: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/evropska-komise-navrhuje-vznik-spolecne-pohranicni-straze-1255513#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
Podle návrhu komise by členské státy měly dát agentuře na ochranu vnějších hranic Frontex k dispozici 1500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní. Evropské země by přitom v případě nutnosti musely přijmout nasazení evropských pohraničníků i proti své vůli. Doposud bylo možné vyslat příslušníky pohraniční služby Frontex na hranici jen na požádaní dotčené země.





Co si o téhle záležitosti myslím já? 
Vůbec, ale vůbec bych se netěšil z toho, že moloch zvaný EU zavádí  "Euro Pohraniční stráž".   Tahle "Euro PS" tady nebude na ochranu hranic Schengenu - protože od toho už tady dlouho existuje tzv. FRONTEX, který například hranici Slovensko - Ukrajina hlídá velmi dobře, zatímco hranice Řecko-Turecko, či námořní hranici Itálie a Řecka, odkud se valí davy nelegálních islamistických imigrantů, v podstatě vůbec (vyložená rezignace). 


Jedná se tedy,podle mého názoru, pouze o krytí, Euro PS tady bude plnit úkoly jakýchsi invazních jednotek, neboť, jak bylo presentováno v masmédiích, její jednotky mohou napochodovat do jakékoliv členské země EU i bez souhlasu této země, ať už pod záminkou "ušlechtilé" ochrany státních hranic (povídali,že mu hráli), nebo pod záminkou jinou.



Co vám to připomíná, už chápete?  

Protože EU nebyla zatím schopna realizovat projekt Evropské armády, je Euro Pohraniční stráž (dočasnou) náhradou za Euro armádu a bezpochyby se tyto jednotky mohou podílet i na, řekněme, okupaci "neposlušných" zemí, které se staví na zadní, proti sebevražedné politice Bruselu a ve kterých se nepodařilo (za pomoci US.ambasád, jak jinak) provést "oranžovou revoluci" (euro Majdan), která by svrhla sice legálně zvolenou vládu, ale neposlušnou. 

Jak se říká: cesta do Pekla je dlážděna dobrými úmysly. Neboť bude EU presentovat Pohraniční stráž jako útvar pro bohulibé účely, jenž má chránit hranice a občany zemí EU před veškerým zlem vnějšího světa, budou téhle iniciativě ovčané ještě tleskat a radostně ji přivítají. Koho by zajímali takové detaily, že jednotky Euro PS budou moci napochodovat kamkoliv a kdykoliv, podobně jako německý Wehrmacht do Polska v roce 1939, nebo Sovětská armáda do Maďarska v roce 1956


Tak, tak, EU si rozvracet nedáme, Ordung muss sein. "Maul halten und weiter dienen". V tom má Brusel, Berlín (a nepochybně i Washington) jasno. 

Bude se historie opakovat..?

A první oběti plánované agrese? Zde názorně vidíme,jak se historie může opakovat.
Patrně POLSKO - neboť Poláci mají všech deset pohromadě a zvolili si nyní do parlamentu a vlády politiky pro-polské a proti-bruselské a nevyšel zde naplánovaný převrat (včetně červených karet, které tak dobře známe z nevydařeného puče v ČR, jehož cílem bylo svrhnout prezidenta Miloše Zemana). 

Pak samozřejmě MAĎARSKO, kde vláda vzpurného premiéra Viktora Orbána pije krev evropským neomarxistům, bývalým maoistům a současným fašistům, už pěkně dlouho.  

Takže,sečteno a podtrženo vážení čtenáři, vznik Euro Pohraniční stráže NENÍ DOBRÁ  ZPRÁVA. Bohužel.


Text kolující po FB Groups s tématikou Pohraniční stráž.
Článek,který jsem zde publikoval je reakcí i na něj. Domnívám se,že autor textu vůbec nepochopil,která bije a co ve skutečnosti jde.
Pohraničníci EU rozhodnuto - opět pozdě
Jinými slovy řečeno Pohraniční stráž znovu na scéně. Pro mnoho bývalých strážců hranic, kteří plnili slova vojenské přísahy a střežili hranice v každé a to je nutné připomenout i velice složité situaci musí toto být zadostiučiněním. Je až trestuhodné, že tito strážci hranic byli doslova, promiňte mi ten výraz sprostě a zcela účelově nejen nazýváni zločinci, ale dokonce na ně byly organizovány politické štvanice za vydatné podpory zaprodaných médií. Tyto ve své zběsilosti vyvrcholily vážně míněnou snahou některých pravicových politiků obvinit pohraničníky ze zločinů proti lidskosti. Ono politické běsnění potvrzuje jen jedno. Totiž ti, kteří nemají na to realizovat volební sliby dobře věděli, že pohraničníci jsou už jedinou kartou, která měla odvést pozornost od jejich neschopnosti. Na tomto místě je nutno připomenout, že úkoly tehdejší pohraniční stráže byly v podstatě totožné s úkoly pohraniční stráže, která nově vznikne na ochranu hranic EU. Ano střežit a bránit hranice, dříve Československé republiky a nyní EU pokud nenastane situace, kdy každý stát si bude muset chránit své hranice. 

Jak bylo již zmíněno do politických nechutností zejména pravicových politiků, byla zcela účelově zapojena i masmédia, včetně veřejnoprávní televize věrným to sluhou svých chlebodárců. Pravda je, že tato masmédia v mnoha případech velmi ochotně a usilovně házela morální bahno na pohraničníky. Tato masmédia jsou neobjektivní a mnoho lidí jim nevěří ČT 1 předně. Internet a zprávy šířené po něm se stávají zdrojem informací, které tyto sdělovací prostředky nepřináší. Nebo snad nesmí? Zní to podivně, ale internet zatím dává prostor nové formě samizdatu polistopadového období. Samizdat je způsob, jakým občané obcházejí cenzuru. Připomeňme jeden pořad poplatný oné nedávné době Máte slovo /ČT 1/ až téměř hystericky a zaujatě vedený paní Jílkovou ve kterém šlo o jediné, veřejně označit pohraničníky v roli zločinců a jako důkaz předvést národu oběť krvežíznivých pohraničníků pana Kubečka, který svoji roli totálně zpackal a více o něm nikdo neslyšel. Rovněž další programy ČT 1 ve nichž za vraždy pravomocně odsouzení zločinci Mašínové žijící z tohoto důvodu v USA byly národu vnucováni jako hrdinové. Dokonce tito po právu odsouzení zločinci byli tehdejší vládou vyznamenáni, ale u občanů zůstali i nadále neakceptovatelnými zločinci. Nutno poznamenat, že vláda, která z vrahů chtěla stvořit hrdiny záhy padla. I další pokus vytvořit hrdinu za každou cenu nedopadl dobře. Z pohledu dnešní doby by se dalo říci spíše katastrofálně. Tento v uvozovkách hrdina Josef Hasil alias údajný král Šumavy není nikdo jiný než pašerák lidí přes hranice za peníze. Kupodivu rovněž žijící v USA. Dnes v podstatě stejní převaděči emigrantů jsou trestně stíháni a odsuzováni k mnoholetým trestům. Pro bezpečnostní složky v celé EU, ale i jinde ve světě jsou jakousi „ lovnou zvěří“. Neměli by se politici tohoto druhu a jejich poskokové prosazující takovéto hrdiny nad sebou zamyslet a odejít z politiky? Jistější by bylo, kdyby jim v tomto rozhodování pomohli voliči v příštích volbách. To nejsou politici ale bezohlední kariéristé provádějící pouze politikaření. Na to, aby dělali poctivou politiku prostě nemají .V této souvislosti je potřeba zmínit i velkou iniciativu rádoby politika D. Hermana, který přišel o výnosné koryto v Ústavu pro studium totalitních režimů a velice špatně, až pro daný ústav nebezpečně to nesl. Ten také se vrhnul na kariérní psaní ód na J. Hasila a očerňování pohraničníků. Nu a vyplatilo se mu to obdržel takzvaně trafiku v podobě ministerského křesla. Nyní je již v tomto směru hezky potichu a přestal být také noční můrou ústavu jako instituci. V současné době je zcela patrno, že šlo ve štvanici na pohraničníky především o nechutnou politickou záležitost, jejímž pravým úkolem bylo zakrýt obrovské rozkrádání státu, korupci a politické neúspěchy polistopadového vývoje. Velice obtížně se hledala politická oběť, která měla odvést pozornost od zjevných neúspěchů. Nevyšlo to s STB ani nemohlo. Je obecně známo proč. Nevyšlo to ani s bývalou VB nu a s armádou se to nedalo ani zkusit. Kdo by si zařízl zlatou slepici, která možná i dosud snáší zlatá vejce, jak dokazují kauzy a to ty již otevřené, tak i ty z kategorie Pandořiny skřínky zejména pravicových politiků. Proto jejich poslední záchranou se stala pohraniční stráž. V té době svoboda cestování byla jediným trumfem pravicových politiků té doby po opadnutí prvotní euforie. 

Nově vzniklá situace, kdy se dalo do pohybu statisíce, možná i miliony uprchlíků, z nichž ti ekonomičtí tvoří drtivou většinu a skrývají se v ní i teroristé, vyděsila nejen Evropu. Tuto nebezpečnou situaci jak je všeobecně tvrzeno zavinili i neschopní politici EU. Pravá podstata je zatím úzkostlivě tajena. Skutečnost, že tak zvaná „blbá nálada“ u nás rychle nabývala na objemu a překročila naše hranice, kde se intenzivně rozšiřuje ve všech zemích EU a nejen tam. Boji o politickou existenci začíná být intenzivní. Také proto naši politici kupodivu velice ochotně souhlasí se vznikem pohraniční stráže EU a jak je vidět vůbec jim již nevadí růst nových, až dosud mediálně propíraných „Železných opon“. V terminologii masmédií označených jako ploty a technické překážky, což jsou vlastně rovněž ploty ze žiletkového drátu. Ostatně vždyť náš polistopadový vzor USA takový plot a ne kdejaký postavila na hranici s Mexikem už v sedmdesátých létech a stále jej prodlužuje a modernizuje. Ano ten vzor, který nás kárá za ne příliš vstřícný postoj k uprchlíkům, tyto nyní sám vyhání. 

Je to velká změna v pohledu na strážce hranic, když ochrana hranice je nyní uznávána za službu vlasti. To je velký průlom a precedens ve vztahu k pohraniční stráži. Vždyť zcela bez pochyb tehdejší Československo bylo rovněž vlastí pro jeho občany a světově uznávané. Že by korouhvička dějin opět se dala pomalu do pohybu? Tak zvaní politici, kteří jste šplhali po zádech pohraničníků ke svým korytům a veřejně tyto pokrývali vrstvou morálního bahna je na čase, aby jste se pohraničníkům také veřejně omluvili. Jinak je tu nebezpečí, že při případné politické změně ohledně EU tito noví strážci hranic budou opět vláčeni bahnem, tak jako tomu bylo v případě pohraničníků střežících hranice tehdejšího Československa. 
Bývalí strážci hranic žádejme hodně nahlas omluvu těch politiků, kteří pohraničníkům tolik a nejen morálně ublížili. Máme na to morální právo.


(c) Admin weblogu Pohraničník

ZAJÍMÁ VÁS VÍCE? Klikněte si na odkaz.
* Děkuji nechci.
Více na: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/evropska-komise-navrhuje-vznik-spolecne-pohranicni-straze-1255513#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

22. prosince 2015

21. prosince 2015

VÁNOČNÍ SVÁTKY NA VOJNĚ

Jak si vysloužit opušťák na celé svátky.


Pan Emanuel Střecha z Lázní Bělohrad sloužil jako řidič Hlavní správy Pohraniční stráže. Udělal si však vroubek, když si do kasáren propašoval děvče. A byl převelen. Příště na to však šel jinak.

"Zima 1962 - 63 byla velmi krutá. Panovaly pětadvacetistupňové mrazy. V té hrozné zimě jsem sotva nastartoval auto," vzpomíná čtenář Emanuel. Jaký to rozdíl oproti zimě - nezimě, která u nás panuje dnes, o více jak 50 let později.





Právě kvůli zimě strávili se svou dívkou "rande po restauracích u grogu". "Jelikož jsem měl ale vycházku pouze do půlnoci, nešel jsem dívku vyprovodit domů já, ale šla ona se mnou ke kasárnám. Před kasárnami jsem jí posadil do mého vojenského auta, které jsem nastartoval a pustil topení," popisuje pan Emanuel. 


On sám se vyrazil dozorčímu nahlásit, že je již z vycházky zpět. "Oklikou přes díru v plotě jsem se vrátil do již příjemně vytopeného auta. V autě jsme vydrželi asi dvě až tři hodiny a co jsme tam dělali, snad nemusím popisovat," vzpomíná dodnes na tuhle zimní romanci.

Když se však vrátil do kasáren, usnul, ale za chvíli ho probudil bojový poplach. Řidiči běželi ke svým autům, jenže všichni měli velký problém - nastartovat. Našla se však výjimka. Emanuelův vůz byl přece jen rozehřátý. 


Pomohl proto s roztažením auta i samotnému veliteli brigády. "Nemohl pochopit, jak to že moje naftové auto nastartuji a jeho řidič auto benzínové nenastartoval. Kroutil hlavou, bral mě kolem ramen a začal mi dokonce tykat".

Příběh tím však nekončí. Emanuela vyhlásili za nejlepšího řidiče, dostal pochvalu před nastoupenou jednotkou a získal opušťák nejen na celé Vánoce, ale i Silvestra. 

"Po celý zbytek vojny jsem se tímto nikomu ´nepochlubil´, ale nyní tak činím a omlouvám se tímto svému veliteli, který nemohl pochopit, co s tím autem dělám, že je tak v pořádku a že startuje i v tak velkých mrazech," zakončuje pan Emanuel úsměvnou historku.



ZDROJ: http://www.blesk.cz/


"MALÁ VOJENSKÁ NADÍLKA".

S udělením dovolené během vánočních svátků mohl v Československé lidové armádě, která průběžně udržovala vysoké početní stavy osob přítomných ve vojenských objektech, počítat jen málokterý voják, a proto nezbývalo než se smířit s jejich strávením v kasárnách a ve vojenském kolektivu. 




Alespoň trochu pobavit a rozptýlit vojáky, kteří nemohli prožít Vánoce se svými blízkými, si dalo v roce 1965 za cíl zvláštní vydání Armádního filmového měsíčníku nazvané „Malá vojenská nadílka“. Vydání se skládalo z několika tematicky laděných hraných scének a populárních písniček. 

Hrané části a písničkové klipy byly doplněny reportážními vstupy, v nichž oslovení předávali prostřednictvím kamery armádního filmového studia svá vánoční přání domů a naopak. 

V hraných scénkách vystoupilo několik známých herců. Jiří Lír ztvárnil hajného, jehož nejstarší syn slaví Vánoce na vojně „jako bažant x-té posádky“ a jeho místo doma u slavnostně prostřené štědrovečerní tabule zůstalo prázdné. 




Jan Libíček a Václav Sloup se v groteskně laděné etudě snažili marně jako vojenští kuchaři zabít kapra, přičemž následkem vlastní nešikovnosti sami skončili na ošetřovně. 

Vojáka, který je ve strážní službě na Štědrý den vystřídán starostlivým otcem, sehrál Jiří Menzel. 




„Malá vojenská nadílka“ přinesla vojákům také tři písňové klipy od populárních zpěvaček Evy Pilarové, Marty Kubišové a Heleny Vondráčkové.


Zdroj: http://www.vhu.cz/exhibit/film-mala-vojenska-nadilka/ 



Vánoce Hraničářů v době První republiky. 



Zajímavý snímek z Vánoc v prvorepublikových kasárnách. 

Skupina vojáků důležitě a sehraně pózuje před stolem s vánočkami. Dle výzdoby s motivem služebního psa jde zřejmě o Hraničáře. 

Zdroj: http://www.retrofotr.cz/ 



Filmový týdeník č.50 z roku 1958 (Video).  


Fejeton Filmového týdeníku na téma "Vánoce na vojně".





Vojenské vánoce ve strážním oddíle ČSLA.

V roce 1955 jsem narukoval na vojnu, na Slovensko, do Nového Mesta nad Váhom a moje Vánoce jsem strávil ve službě - na stráži.

Bylo to přímo na Štědrý den 24. 12. 1955. Vyplašený „bažant" a první stráž vůbec se samopalem a ostrými náboji, být připraven pro boj v případě přepadení západní velmocí, to nebyl žádný špás. Tuto stráž neboli jak se říkalo po vojensky „na stojce" předcházel tvrdý výcvik přijímače a hodně a hodně školení, hlavně politických přednášek, také techniky o zbraních a o kázeňském řádu v případě porušení vojenské přísahy atd.
Služba neboli stráž trvala 24 hodin a sestávala z 8 hodin odpočinku a 8 hodin na stojce venku v mrazu a sněhu šlapat svůj úsek a hlídat neboli sloužit lidu. Tento cyklus se opakoval střídavě co dvě hodiny, vždy až po vystřídání kamarádem, který byl také ve stráži se mnou společně u útvaru strážní roty v Novém Mestě na Slovensku. 

To byly Vánoce smutné a vystrašené, ale příštím rokem to již bylo veselejší. Opět jsem byl mimo domov a to na vojně ve službě, ale už jako „šarže" a dělal jsem na Štědrý den dozorčího roty a to bylo v teple a u stolu s vánoční nadílkou byla spousta kamarádů.