Dva příběhy ze státní hranice – 4.rPS Ašská.
Kterak východoněmecká gymnastka do západního Německa utekla
K pátrání a následnému publikování níže uvedeného příběhu mě vedla diskuze,ke které došlo na našem fóru Pohraniční stráž PS OSH:
Namátkou vybírám:
*Pohranicnik.bloguje – 13.02.09 17:50:22 Před několika dny se tady v diskuzi někdo z vás ptal,zda je pravda,že na jedné z rot na Ašsku nechali projít narušitele na Západ. Samotného by mě zajímalo více podrobností,byl by z toho zajímavý článek na blog Pohraničník.
*Martin.Krasa – 14.02.09 08:30:57 O tom příběhu jsem psal já, ale vím ho jen z vyprávění, stal se na 4.rPS a stalo se to blízko vrat železniční tratě do Německa. Dotyčná byla gymnastka a údajně si na dvoře postavila kopii signálky a naučila se ji přeskakovat. Ti kluci byli 2 a byli na špaku. Stříleli údajně do luftu. Ostatně při rekonstrukci byly patrony úplně jinde než ve skutečnoati a to klukům nepomohlo a prý pak kápli božskou. O případu se mezi klukama moc nemluvilo, já byl tenkrát ve výcviku. Stalo se to v místě, kde je na čáru fakt jen kousek, tenkrát tam byl park a dvoje dráty.měla to tuším tak 300m na čáru. Pokud máš zájem, pak jsem ve spojení s jedním ze svých starých. Zkusil bych z něj něco víc dostat.
*Pohranicnik.bloguje – 14.02.09 09:21:15 Super! Konečně nějaká přesnější informace.
Samozřejmě,že budu rád,pokud se Ti podaří zjistit cokoliv bližšího,případně info z první ruky.
Samozřejmě,že budu rád,pokud se Ti podaří zjistit cokoliv bližšího,případně info z první ruky.
*Martin.Krasa – 14.02.09 09:34:59 Dobře, už mu píšu. Zkusím ještě zkontaktovat pár kluků z roty, ať je materiálu víc.
Akce dopadla úspěšně a já zde mohu publikovat onen příběh,který se stal v roce 1989 na rotě PS Ašská .
Blížil se podzim roku 1989, do pádu Berlínské zdi a Sametové revoluce v ČSSR už zbývalo jen pár týdnů a přes naši hranici utíkalo stále mnoho východních Němců. Toho dne bylo krásné slunečné počasí, Babí léto. Na "špaku" stanoviště „Pila" 4. roty PS v Aši stáli dva pohraničníci, šlo o velmi exponované místo a do Německa to tu bylo velmi blízko. Navíc zde tehdy byla v signální stěně vrata přes železniční trať do Selbu, po této trati jezdily vlaky se dřevem. Právě po této trati projel v roce 1951 „Vlak svobody". Proto také bylo toto místo obsazené po celých 24 hodin, na hranici to bylo z nedalekého parku pouhých 400m, proto zde stála ještě pomocný DZ. Příběh znám jen z vyprávění, jak pohraničníků záklaďáků, tak i z povolání. Je to už 20 let, na detaily si příliš nepamatuji, ale snad budu blízko pravdy.
Toho dne se mladá dívka z NDR rozhodla přejít od „hodných" Němců k těm „zlým". Podle vyprávění na Pohraniční přípravě se jednalo o gymnastku, snad i reprezentantku NDR. Doma na zahradě si postavila kopii signální stěny a učila se ji překonávat. Údajně v tom dosáhla takové mistrovství, že při překonání nezpůsobila zkrat, to se mi ovšem nezdá. Myslím, že se jedná o pohraničnickou latinu.
V každém případě si ji jeden z pohraničníků všiml při překonání pomocného DZ. Na krátkou dobu jim zmizela v úvozu, od signální stěny ji dělila zhruba stejná vzdálenost, jakou měli oba pohraničníci k ní. Ona běžela z mírného kopečku a navíc měla výhodu momentu překvapení . Z parku to bylo k pomocnému DZ kousek a případný narušitel se objevil v podstatě hned před ním.
Dle verze obou pohraničníků měli oba reagovat profesionálně. Jeden se vydal dolů ze špaku a druhý dal výzvu „Stůj a varovný výstřel", dívka nereagovala a pokračovala dál směrem k hranici. Jak už jsem psal výše, přehoupla se přes signální stěnu a po chvilce zmizela v nedalekém lesíku. Oba pohraničníci se ji prý snažili zastavit palbou ze samopalů, ovšem,kdo někdy střílel ze špaku ví, že to není vůbec jednoduché. Dívka došla do SRN nezraněna.
Dívka vyprávěla do německých novin příběh trochu jinak, se slzami dojetí děkovala českým pohraničníkům, že stříleli do vzduchu a nechali ji tak projít po cestě za svobodou. Tím samozřejmě rozpoutala vyšetřování a na rotu přijela vojenská kontrarozvědka (VKR), udělala se rekonstrukce, výsledkem bylo odvezení obou pohraničníků. Co se s nimi dělo nevím, v každém případě se oba vrátili a vojnu dosloužili na rotě.
Příběh tedy má šťastný konec ...
Jak pracovitý Cikán ke štěstí nepřišel.
Ve stejném úseku jsem byl svědkem zadržení romského kluka. Bylo to zhruba o půl roku později a mám ten dojem, že to byl poslední proryv ještě přes signálku v úseku Ašské roty PS. Kluk měl smůlu, taky se mu povedlo překonat 1. DZ, ale narazil na spojaře. Šli na pravidelnou pochůzku a prováděli zkušební zkraty, když se kousek před nimi mihl Rom (dříve se říkalo Cikán). Měli to k němu jen kousek, přesto se mu povedlo prolézt signální stěnou. Oba prošli asi o 2 pole dál, mezitím se na rotě rozezněl signál pohraničního poplachu.
Byl jsem tehdy řidičem poplachové hlídky, během okamžiku jsme vybíhali z roty k vozu, psovod K.P., já a velitel hlídky H.N. Vysílačkou jsme se dozvěděli, že proryv byl na dvou místech a že se chystá i pátrací skupina. Po dojezdu na místo jsem z ohledání stop zjistil, že se na jednom místě jedná pravděpodobně o vojenské boty a že prošli 2 lidé, tušil jsem, že se jedná o spojaře. Ve druhém poli prošel jeden člověk a měl nějaké tenisky. V místě proryvu spojařů jsem pomohl projít veliteli hlídky a psovodovi. Spojil jsem se s rotou pojítkem a nahlásil poznatky. Z „Pily" už také šli předpokládaným směrem postupu narušitele.
Tentokrát měl narušitel smůlu, v lesíku nezvolil nejkratší cestu a spojaři ho dostihli. K použití zbraně nedošlo, nebylo to potřeba, Rom neměl zbraň a ani se nebránil. Jeho snaha o útěk byla spíše úsměvná, doslova prohlásil, že se šel podívat do Německa,jestli je tam práce. Ne, nejsem rasista a rozhodně nechci vyvolávat polemiku o pracovitosti Romů. Šlo spíše o to, že mohl pár dní počkat a podívat se tam legálně, dost možná už to šlo i v té době. Byl březen 1990 a na některých rotách již probíhala likvidace ženijních prostředků OSH :-)
Nemyslím si, že se to stalo s gymnastkou, jak se zde uvádí. Týlová stěna byla od příjezdové cesty k ašské rotě až pod násep bod barevnou a Gajplovým parkem, kde tedy končila u stanoviště Pila. Z cesty u parku bylo dobře vidět, že jsou zde dvě signální stěny a pokud němka trénovala doma překonávání, jistě by nebyla tak blbá, aby překonávala hranici v tomto prostoru, dvě stěny. Vybrala by si jiné místo, tedy druhou stranu ašské roty, směrem ke třetí rotě. Kde byly před dráty pouze ženijní nástrahy, které nezdržovaly s překonáváním, jako stěna s dráty. Například na stanovišti 1 jezdil vlak kolem špačkárny a na hranici to bylo za dráty už jen několik desítek metrů. Na stanovišti Pila mnohem dál.Zažil jsem osobně narušení hranice v roce 1982 na stanovišti 4, kde byla příjezdová cesta k vodárně a až bude čas, sepíšu to.P.
OdpovědětVymazat