Ostrostřelec z Rakouska .  

Pohraničářský příběh z 8.rPS Děvínská Nová ves – rok 1980.

  V letech 1979-1981 jsem sloužil jako střelec-pátrač u 13.brigády Bratislava u 2.praporu a 8.rPS v Děvínské Nové Vsi.
  V létě 1980 jsem sloužil na stanovišti Skála: to byla pozorovatelna 12 metrů vysoká a jak mi kolegové potvrdí, je dost vysoko. Skála se jmenovala proto,že stála částečně na skále.Přední dvě nohy byly dole u silnice a zadní dvě nohy byly podstatně kratší a stály na skále.

  Na pozorovatelnu se dalo vystoupat zepředu po schůdcích nebo zezadu po skále kde bylo na ochoz asi jen půl metru ze skály.Aby pozorovatelna mohla stát na onom skalisku,bylo nutné ji upravit tak, aby bylo vidět na pozorovatelnu vlevo i vpravo,takže vepředu vznikla rovná skalní stěna asi deset metrů vysoká a možná šest metrů široká.

  Bylo krásné teplé letní odpoledne a já seděl na špaku a se zájmem sledoval dění kolem dokola.Z velkého dalekohledu postaveném na stativu jsem pozoroval pohyb osob po státní silnici mezi obcí Děvínská Nová ves a obcí Děvín.
  
Ale něco mi říkalo,že není něco v pořádku,že mně někdo sleduje – tenhle pocit zná hodně lidí... A najednou slyším nějaký neznámý zvuk: ,,plesk".Zbystřil jsem pozornost a za chvíli znovu ,,plesk". Plesknutí přichází někde z pod pozorovatelny.Opatrně jsem se přesunul ze středu ochozu na bok,protože mi můj vnitřní hlas upozornil na to,že mi hrozí nebezpečí. Za chvíli se ozvalo další plesknutí a to už jsem roštem na podlaze zahlédl jak se ze skály jen zaprášilo.

  Hlavou mi prolétla myšlenka:Někdo na mně střílí z rakouské strany.Buď je to malorážka nebo puška s tlumičem,protože výstřely nebyly slyšet.Než jsem se stačil přesunout k dalekohledu abych se rozhlédl po střelci, přišlo další plesknutí.Vyhodnotil jsem situaci a bylo mi jasné,že se záhadný střelec zastřeluje.Zaprášilo se asi 30 cm výš než předtím.Dalekohledem jsem zběžně propátral hustý pás lesa táhnoucí se podél břehu řeky Moravy,ale nikoho jsem nezahlédl.

  Přesunul jsem se na špaku za budku,položil mikrotelefon na podlahu až k zábradlí,přeskočil zábradlí a skryl se za balvan vedle pozorovatelny.Naštěstí mi nový točený kabel na mém mikrotelefonu dovolil z mého nového krytu zavolat dozorčímu roty,aby mi spojil dozorčího důstojníka roty.
  
Než došlo ke spojení s devěťákem,kterého měl naštěstí náš velitel roty, rychle jsem ostatním hlídkám vysvětlil,že z Rakouska po mně někdo střílí,tak ať si dávají pozor,protože ostatní nesedí na skále jako já a nemuseli by si toho všimnout.

       

  

Veliteli roty jsem vysvětlil,co se na hranici děje - velitel mi poradil abych se někam ukryl,než nebezpečí pomine,ale ať v žádném případě střelbu neopětuji. Musím se přiznat,že kdybych viděl,kde ten darebák je ,roztřílel bych ho asi na mraky. Ostatně,patřil jsem mezi nejlepší střelce na rotě.

Pak se všechno odehrálo strašně rychle. Během pár minut se přiřítil terénní vůz rakouské Zollwache a za několik dalších minut už vidím ,jak táhnou záškodníka celníci z lesa a odjíždějí. Za další minutku volal velitel roty,že střelce zadrželi.

  

Zbytek služby proběhl v klidu a pohodě a já se nešel ani porozhlédnout po rozpláclých kulkách po záhadném střelci.Nikdy se mi nikdo za tento incident neomluvil,ani nevím,že by to někdo někdy vyšetřoval.

(c)AUTOR: http://www.lide.cz/JIRKAMAC