Dolní Žandov a Pohraniční stráž.
I když je v současné době služba u Pohraniční stráže napadána, pro toho, kdo zde žil a pracoval,je přítomnost Pohraniční stráže v obci,městě, chápana jako významný stabilizující prvek. Pamětníci v obci si jistě vzpomenou na začátky přítomnosti Pohraniční stráže v Dolním Žandově.
Pro kasárna praporu PS byla vybrána budova bývalého hotelu „Dyleň" u nádraží, která byla rozšířena v roce 1952 o blok s kuchyní a ubytovací částí a postupně s dobudováním garáží a stájí pro služební koně. Zhruba do roku 1957 byly koně umístěni ve dvou objektech přímo v obci v místě již nestojící budovy na křižovatce u autobusové zastávky. Pro vojáky z povolání byly postaveny v roce 1953 u kasáren finské domky a v roce 1956 vojenské bytovky u nádraží. K útvaru patřilo i fotbalové hřiště a pistolová střelnice v prostoru dnešních výrobních hal. Pěchotní střelnice pro útvar byla vybudována nad osadou Brtná v místě nazývaném „Bílá cesta". Jako spádová obec pro roty PS Oldřichov, Liščí farma (Dyleň) a Staré Mohelno byl rovněž D. Žandov nepostradatelný. Rodiny osob z povolání žijící na těchto rotách (děti a manželky) byly denně přiváženy do Žandova do školy nebo práce.
Pohled na 2.prPS D.Žandov ze severu.
Hospoda U Čuříka v Dolním Žandově.
Vznikem hraničního pásma byl pro místní obyvatele omezen volný pohyb směrem od železniční trati na Brtnou. Hraniční pásmo, přístupné na propustky, se postupně posouvalo v průběhu doby od železniční trati po okraje lesa nad Brtnou a nakonec až na horizont kopců pod Dylení. Do roku 1965, kdy byl zrušen elektrický drátěný zátaras, bylo v blízkosti tohoto zátarasu navíc „Zakázané pásmo" slangově nazývané „Černé".
Přítomnost Pohraniční stráže v obci byla i jedním z faktorů klidného života v obci. Jako kluk si vzpomínám, že vojáci byli u všeho. Ať se jednalo o kulturní vystoupení, dětské dny, promítání filmů ve vojenském kině, vedení pionýrských oddílů, brigády v JZD, fotbalové zápasy nebo vojenská hudba na vesnických zábavách. V některých případech posloužila i praporní ošetřovna jako první pomoc při zranění. Proto i někteří z vojáků základní služby se v Dolním Žandově oženili a jsou tam dodnes. Téměř všechna dospělá děvčata v té době v obci se vdala právě za vojáky Pohraniční stráže.
Budova objektu 2.praporu PS v Dolním Žandově dnes.
Stojí za to připomenout, že služba Pohraniční stráže nebyla vždy jednoduchá. Svědčí o tom i události, při kterých se D. Žandov dostal do povědomí nejen místních obyvatel:
30.11.1952 na nádraží v Salajně byl při ozbrojeném střetnutí s pohraniční hlídkou usmrcen Z.Šnajdr, který proti hlídce provádějící kontrolu osob použil ruční granát.
12.7.1960 se pokusili dva ozbrojení vojenští zběhové odcizit v Úbočí motocykl. Při útěku z místa činu byli pronásledováni skupinou vojáků PS vedených kpt. Časárem a okrskářem VB npor. Kepkou. Nad obcí Úbočí v lesním masívu došlo ke střetnutí za použití zbraní při kterém byl usmrcen vojenský zběh I. Jiran. Jména obou zastřelených jsou uvedena na Památníku Železné opony na Svatém Kříži u Chebu. Při pronásledování zběhové zastřelili psa Kazana praporního psovoda Krušiny. Pomníček Kazana byl v místě vchodu do budovy ve dvoře. Zrušen byl až při výstavbě nových objektů.
Nezanedbatelná byla i pomoc vojáků při likvidaci srážky vlaků u Salajny v roce 1961 kde se srazil motorový osobní vlak s lokomotivou.
V roce 1953 bylo žandovské nádraží využito při natáčení filmu „Severní přístav". Československý armádní film natočil v roce 1964 v Žandově a okolí film „Časárova skupina" o ozbrojeném střetnutí příslušníků Pohraniční stráže.
Po reorganizaci v roce 1972 byl pohraniční útvar Dolní Žandov nahrazen „Stavební výrobou Federálního ministerstva vnitra", jejíž součástí byl stavebně montážní prapor a která začala za pomoci vojáků základní služby budovat nové objekty pohraničních rot na západní hranici. Zázemí této organizace si vyžádalo i prodloužení drážní vlečky do objektu a výstavbu nových ubytovacích i výrobních kapacit. Byl rekonstruován kuchyňský blok, postavena kotelna na dřevní štěpky, vybudovány provozy na zpracování dřeva od katru po finální výrobu, v té době moderní provoz výroby tvárnic suchého zdění, výroba zámečnických a klempířských prvků, včetně skladových kapacit stavebního materiálu. Práci v této organizaci našlo hodně lidí z Dolního Žandova i okolí. Stavební výroba se podílela na řadě akcí v obci , např. na výstavbě nového fotbalového hřiště nebo výstavbě panelových domů za poštou a nového objektu základní školy.
A jak Stavební výroba dopadla po roce 1989, již není třeba popisovat. Díky úspěšné privatizaci „ pražských privátizátorů" byl objekt včetně výrobních zařízení rozprodán a v současné době po rozprodání výrobních strojů a zařízení spokojeně chátrá. Jedna z výrobních hal tohoto objektu v současné době posloužila jako skládka komunálního odpadu z Německa...
AUTOR: Ing. Petr Novák
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše komentáře.
Vulgární a dehonestující příspěvky budou smazány.