Dolní Žandov a Pohraniční stráž.  

Pohled do historie v letech 1951 – 1972 . 

 I když je v současné době služba  u Pohraniční stráže napadána, pro toho, kdo zde žil a pracoval,je přítomnost Pohraniční stráže v obci,městě, chápana jako významný stabilizující prvek. Pamětníci v obci si jistě vzpomenou na začátky přítomnosti Pohraniční stráže v Dolním Žandově.

Pro kasárna praporu PS byla vybrána budova bývalého hotelu „Dyleň" u nádraží, která byla rozšířena v roce 1952 o blok s kuchyní  a ubytovací částí a postupně s dobudováním garáží a stájí pro služební koně. Zhruba do roku 1957 byly koně umístěni ve dvou objektech přímo v obci v místě již nestojící budovy na křižovatce u autobusové zastávky. Pro vojáky z povolání byly postaveny v roce 1953 u kasáren finské domky a v roce 1956 vojenské bytovky u nádraží. K útvaru patřilo i fotbalové hřiště a pistolová střelnice v prostoru dnešních výrobních hal. Pěchotní střelnice pro útvar byla vybudována  nad osadou Brtná v místě nazývaném „Bílá cesta". Jako spádová obec pro roty PS  Oldřichov, Liščí farma (Dyleň) a Staré Mohelno byl rovněž D. Žandov nepostradatelný. Rodiny osob z povolání žijící na těchto rotách (děti a manželky) byly denně přiváženy do Žandova do školy nebo práce.

 

Pohled na 2.prPS D.Žandov ze severu.

Jako jediná hospoda v obci  pro vojáky základní služby i z povolání byla hospoda „ U Čuříka", později hospoda „Pod kostelem" (Kulturák) nebo v Horním Žandově „ U Štorcha". Tam se vždy končilo písní „Na starém Mohelně, na státní hranici, je parta péesáků, své vlasti sloužící. Když jsem tam sloužíval, samopal nosíval, za jasných, za večerů, na milou vzpomínal. Na milou vzpomenu, centáček ustřihnu, každý den v 16 hodin cenťáček zahodim. Vy naši bažanti, kteří tu zůstanete, střežte to tady bděle, my jdem do pr..( civilu)."

 

Hospoda U Čuříka v Dolním Žandově.

  
Vznikem hraničního pásma byl pro místní obyvatele omezen volný pohyb směrem od železniční trati na Brtnou. Hraniční pásmo, přístupné na propustky, se postupně posouvalo v průběhu doby od železniční trati po okraje lesa nad Brtnou a nakonec až na horizont kopců pod Dylení. Do roku 1965, kdy byl zrušen elektrický drátěný zátaras, bylo v blízkosti  tohoto zátarasu  navíc „Zakázané pásmo" slangově nazývané „Černé".  

     Přítomnost Pohraniční stráže  v obci byla i jedním z faktorů klidného života v obci. Jako kluk si vzpomínám, že vojáci byli u všeho. Ať se jednalo o kulturní vystoupení, dětské dny, promítání filmů ve vojenském kině, vedení pionýrských oddílů, brigády v JZD, fotbalové zápasy nebo vojenská hudba na vesnických zábavách. V některých případech posloužila i praporní ošetřovna jako první pomoc při zranění. Proto i někteří z vojáků základní služby se v Dolním Žandově oženili a jsou tam dodnes. Téměř všechna dospělá děvčata v té době v obci se vdala právě za vojáky Pohraniční stráže.

 

Budova objektu 2.praporu PS v Dolním Žandově dnes.     

      Stojí za to připomenout, že služba Pohraniční stráže nebyla vždy jednoduchá. Svědčí o tom i události, při kterých se D. Žandov dostal do povědomí nejen místních obyvatel:

      30.11.1952 na nádraží v Salajně byl při ozbrojeném střetnutí s pohraniční hlídkou usmrcen Z.Šnajdr, který proti hlídce provádějící kontrolu osob použil ruční granát.

      12.7.1960 se pokusili dva ozbrojení vojenští zběhové odcizit  v Úbočí  motocykl. Při útěku z místa činu byli pronásledováni  skupinou vojáků PS vedených kpt. Časárem a okrskářem VB npor. Kepkou. Nad obcí Úbočí v lesním masívu došlo ke střetnutí za použití zbraní při kterém byl usmrcen vojenský zběh I. Jiran. Jména obou zastřelených jsou uvedena na Památníku Železné opony na Svatém Kříži u Chebu. Při pronásledování  zběhové zastřelili  psa Kazana  praporního psovoda Krušiny. Pomníček Kazana byl v místě vchodu do budovy ve dvoře. Zrušen byl až při výstavbě nových objektů.

     Nezanedbatelná byla i pomoc vojáků  při likvidaci srážky vlaků u Salajny v roce 1961 kde se srazil motorový osobní  vlak s lokomotivou.

     V roce 1953 bylo žandovské nádraží  využito při natáčení filmu „Severní přístav". Československý armádní film natočil v roce 1964 v Žandově a okolí film „Časárova skupina" o ozbrojeném střetnutí příslušníků Pohraniční stráže.

 Po reorganizaci v roce 1972 byl pohraniční útvar Dolní Žandov nahrazen „Stavební výrobou Federálního ministerstva vnitra", jejíž součástí byl stavebně montážní prapor a která začala za pomoci vojáků základní služby budovat nové objekty pohraničních rot na západní hranici. Zázemí této organizace si vyžádalo i prodloužení drážní vlečky do objektu a výstavbu nových ubytovacích i výrobních kapacit. Byl rekonstruován kuchyňský blok, postavena kotelna na dřevní štěpky, vybudovány provozy na zpracování dřeva od katru po finální výrobu, v té době moderní provoz výroby tvárnic suchého zdění, výroba zámečnických a klempířských prvků, včetně skladových kapacit stavebního materiálu. Práci v této organizaci našlo hodně lidí z Dolního Žandova i okolí. Stavební výroba se podílela na řadě akcí v obci , např. na výstavbě nového fotbalového hřiště nebo výstavbě panelových domů za poštou a nového objektu základní školy.

A jak Stavební výroba dopadla po roce 1989, již není třeba popisovat. Díky úspěšné privatizaci „ pražských privátizátorů" byl  objekt včetně výrobních zařízení rozprodán  a v současné době po rozprodání výrobních strojů a zařízení  spokojeně chátrá. Jedna z výrobních hal tohoto objektu v současné době posloužila jako skládka  komunálního odpadu z Německa...

ZDROJ: http://www.klubpratel.estranky.cz/ 

AUTOR: Ing. Petr Novák