22. prosince 2013

Anketa - vojenské Vánoce.

Na Facebookové skupině Pohraniční stráž jsme si udělali krátkou anketu. 

Co se vám vybaví při pojmu "VOJENSKÉ VÁNOCE" ?
Jaké pro vás byly? 

  • František Folfran Foldyna Dvoje vánoce i silvestry Devínské Jazero, jestli byl kapr nebo jiná ryba, to už nevím, my měli ryb celý rok hafo!!! 
  • Josef Šugárek 1, Zadní CHodov 2.Dovolenka
  • Karel Runkas Jako velitel roty i v další funkci jsem se zůčastňoval pravidelně štědrovečerní večeře s podřízenými. Byla to tak nějak nepasaná pivinnost.Nebral jsem to tak. Zvláště v prvopočátku byl problém, vysvětlit dětem, že k nám příjde Ježišek až ve 20 hodin, když jinam chodil už v 16.Druhý problém byl, najíst se ale aby zbylo místo i pro večeři s rodinou.Byla to těšká volba. Být s rodinou nebo s vojáky,kteří v tomto , pro ně nelechkém období si potřebovali promluvit.
  • Honzík Coudy Měšťan Já bohužel zelené vojenské vánoce nezažil. Rukoval jsem 4.1.1999 a civil 22.12.2999 
  • Luboš All Bunda Bubeník Já zažil dvoje a ty druhé byli horší,páč při těch prvních jsem na ňáký Vánoce neměl čas ani pomyslet. Druhý jsem prožil jako dozorčí autoparku a když jsem tam coural mezi těma studenejma železnejma potvorama a přes stromy prosvítala vesnice,kde se v oknech rozsvěceli stromečky,tak jsem i slzu uronil.
  • Ľudovít Schwarz zažil, jako DDR několikrát...
  • Ilja Drak Drahonínský Toho Mikuláše u stromečku bych měl znát....
  • František Kuna ...několikrát vánoční večeře na rotě s vojáky, jelikož jsem byl jen s manželkou, ale byla ta výhoda, že mohla mezi nás. No a silvestr, to bylo rovněž pro bezdětny a svobodny pány, takže zase na mně po několika let, ale nikdy na mne kolegove nezapoměli ...Zobrazit další
  • Zdeněk Zdenár Freisler Vánoce !! Smutek po domově.Večeře na PVS s obrovským řízkem (vepřovým) a i kdo chtěl řízek z kapra.Dvě polévky hrachová + rybí - ovoce - zákusky.Dlouho vzpomínal jestli měli i kapři řízky,ale ta polévka rybí mi osvěžila paměť.79/81.Možnost prodloužené večerky do 23 hodin.Před večeří slavnostní proslov velitele roty.
  • Hanka von Rain Manžel tvrdí že dostali bramborový salát nevalné chuti , kousek řízku a jeden pomeranč ...... Asi měli provianťáka Balouna .... 
  • František Kuna ...Hanko, nevím kde manžel sloužil ale všechny vánoční svátky a silvestrovske večery, ktere jsem trávil na rotě od roku 1977 se na rotě neobešli bez pořádnych řízku a to jak z kapra tak i z prasátka co se odchovalo na rotě, a pokud se povedlo že se na rotu dostal i šikovny cukrář nebyla nouze o zákusky, větrníky jedna báseň...každy rok vzpomínam na kuchtíka Petra Ticheho, pražáka který dokázal spoustu laskomin připravit pro kluky...
  • Josef Šugárek A když proviaňťák který na sřelbách vždy vyhořel trefil jelena na první ránu to bylo řízku.To přijeli na návštěvu i kontráši.
  • Rudolf Cibavsky u nás diviaka aj iné...tiež VKR to šetrilo... 
  • František Folfran Foldyna Na rotě neexistovalo špatné jídlo, nebo málo, v přijímači a v PŠce, to bylo o něčem jiném, to jsme se dojídali suchým chlebem!!!
  • Ladislav Hartych Za nás nám stačila srnka a vepřové ve velkém. Chovali jsme na rotě 4-5 prasat, kteří se poráželi v prosinci a v únoru. Pstatní během roku, nebo příložitostně. Z Kvildy jsmě měli asi 5 husí - velkých. A ryby - kapři, kdo kolik prostě sežral. Píšu úmlslně sežral... Sádlo a škvarky velké jak krabiča zápalek vydržely do března. Výhodou bylo, že jsme nepotřebovali lednici. /Tak velikánskou/. Navíc jsme měli špičkového kuchaře, v civili z nějakého Inter hotelu, takže špíca... Byůlo nás něco přes 20, nevím přesně a jedlo se jak jinak než z talířů.
  • František Folfran Foldyna Tak to je fakt, v civilu jsem takové delikatesy, jako na rotě neměl ani náhodou...
  • Ladislav Hartych Jo, tatarku, nebo majonézu dělal kuchař sám. Nevím, proč byla /*později/ zakázána. Asi jen někde, kde měli špatné zkušenosti. Ale v zimě, proč by neměla být...
  • Josef Šugárek Kluci nechte toho nebo si štědrý den udělám dneska











ŠTĚDRÝ DEN U VÚ 8522 CHEB. 


Příhoda, která se stala na Štědrý den je tak neuvěřitelná, že ji pochopí je ten, kdo něco podobné zažil. 


Je tedy ráno 24.12.1982, rota chemické ochrany v Chebu, sváteční, leč trochu smutně nostalgická nálada. 

Dozorčí přichází se sdělením: "Že kdosi z pluku volal a že se prej má zkontrolovat zbrojní sklad". Nu co, odpečetit, odemknout sklad a skříně, přepočítat, zapsat, zamknout, zapečetit skříně a sklad. Hotovo, končit. 

Jenže ouha. Asi za půl hodinky se objeví velitel tankánů npor. Šmakal a že dostal rozkaz dohlédnout na chemiky stran kontroly zbroj-skladu. odpečetit, odemknout sklad a skříně, přepočítat, zapsat, zamknout, zapečetit skříně a sklad. Hotovo, končit.

A jak se říká: "Mařenko zkrať to". V pravidelných intervalech se začaly zjevovat kontroly z pluku, divize, armády, okruhu. A pořád dokola. odpečetit, odemknout sklad a skříně, přepočítat, zapsat, zamknout, zapečetit skříně a sklad.


Po odchodu poslední kontroly se objevil velitel roty, vyslechl hlášení, prošel rotu a pomalu se chystal zmizet k rodině. Když tu se z chodby ozvalo dupání, řev a předpisové hlášení dozorčího na téma soudruhu plukovníku.... Ano, v půl čtvrté dorazila nejdůležitější kontrola - ministerská. 


Všichni jsem se těšili na večeři, vzpomínali na domov, leč sváteční nálada byla rušena nestále hlučnější debatou, která vycházela ze zbroj-skladu RCHO. V tom se rozlétli dveře, v nich velitel v předinfarkním stavu a jen zasípal: "Rulf, běžte to tomu blbovi vysvětlit, já už nemůžu." 

Ve zbroj-skladu jsem se zahlásil a hned jsem obdržel rozkaz, abych si zabalil věci, že odjíždím do vazby, neb chybí dva samopaly vz. 58. Na to jsem si dovolil připomenout, že dva samopaly jsou odveleny ke zbrojířům. Dostalo se mi ujištění, že to si přeci soudruh plukovník přečetl, ale bylo trváno na tom, že dva chybí. 

Nastalo znovu a zvou přepočítávání, sčítání, odčítání, až jsem si s hrůzou uvědomil krutou pravdu. TEN CHLAP NEUMÍ POČÍTAT. Dovolil jsem si navrhnout, že první skříň ve které by mělo být 12 samopalů a je jich tam 12 by bylo možno zavřít a zapečetit. Po dlouhé litanii, že takhle tedy ty machinace ze zbraněmi neutajím plukovní milostivě připustil, že první skříň bude přepočítána a uzavřena. 

Nyní nastala chvíle pravdy. Cca 20 minut jsem plukovníkovi vemlouval, že ve skříni má být 14 samopalů, dva jsou odveleny, tudíž 14 - 2 = 12. A 12 samopalů tam je. Šlo to ztuha. Plukovník do toho neustále pletl již zavřenou skříň, zkoušel přičíst a posléze i odečíst i pistole. 

Pak se stal Vánoční zázrak. V plukovníkově hlavě sepnulo: 14 - 2 = 12. Následoval rozkaz zavřít, zapečetit a s výkřikem "máte tu bordel" nasedl do Volhy a zmizel ku Praze. 
Ze šoku mě vyléčila až štědrovečerní večeře...

ZDROJ: http://www.specku.estranky.cz/clanky/vase-osobni-prihody.html 






ZAJÍMÁ VÁS VÍCE ?







Československý filmový týdeník č.50 1958