8. srpna 2018

BOJOVÝ POPLACH NA ROTĚ PS

   Každý, kdo nosil vojenskou uniformu, lhostejno zda pohraničářskou, nebo armádní, jistě zažil u svého vojenského útvaru bojový poplach. U jednotek ČSLA to myslím byla zcela běžná záležitost, samozřejmě s přihlédnutím k druhu zbraně a lokálním podmínkám. Nicméně, specifika ČSLA v této oblasti znám jen z doslechu, neboť jsem sloužil pouze u Pohraniční stráže (1981 - 1991). Právě z toho důvodu se pokusím zavzpomínat na to, jak probíhal Bojový poplach na naší pohraniční rotě v Trojmezí, zažil jsem ho X krát, protože účast byla vždy povinná :-)  

   Všichni bývalí pohraničníci, jenž sloužili přímo na čáře jako já, jistě potvrdí, že na rotách PS jsme si užili "něurekom" pohraničních poplachů. U tohoto specifika se na chvilku zdržím, neboť weblog Pohraničník čtou i civilisté vojnou nepolíbeni, nebo ti, kdož sloužili u ČSLA a o pohraničním poplachu něco tuší jen mlhavě. 

  Na rotě PS jsme znali jen dva poplachy: pohraniční, vyhlašovaný přerušovaným tónem sirény a bojový, jenž se vyhlašoval dlouhým, nepřerušovaným tónem. 

POHRANIČNÍ POPLACH.
  
   Pohraniční poplach se většinou vyhlašoval tehdy, pokud ze signální stěny ("železná opona") přišel na rotu, k dozorčímu signálního přístroje (DSP), signál o narušení z určitého konkrétního prostoru. Ve slangu jsme tomu říkali "zkrat". Buď byl jen jeden, což znamenalo, že o sebe dráty v signální stěně jen škrtnuly, nebo tzv."trvalý zkrat", což znnamenalo, že vodiče jsou stržené, zamotané dohromady. 
Tento fakt hraničil téměř s jistotou, že přes signální stěnu přelezl narušitel státní hranice. 


                                             Ilustrační foto: signální přístroj umístěný u DSP

  Pohraniční poplach vyhlašoval důstojník, jenž měl službu DDR (dozorčí důstojník roty), nebo i poddůstojník, který byl do této funkce proškolen a poté schválen velitelem praporu PS. Poplach se týkal každého, kdo byl v té chvíli na rotě, od důstojníků, přes všechny pohraničníky, až po kuchaře v kuchyni. Všichni museli všeho nechat, co nejrychleji se jakžtakž obléci (ústrojová kázeň v tomto případě nebyla vyžadována) a se zbraněmi, municí a další potřebnou výbavou co nejrychleji nastoupit na nástupišti roty. 


Ilustrační foto: místnost DSP na 1.rPS Trojmezí

    
  Mezitím už dávno odjela Poplachová hlídka (tři pohraničníci a služební pes), jenž se autem UAZ vydala na místo, odkud přišel "zkrat" a Skupina překrytí, což bylo cca 6 pohraničníků, která UAZem, nebo Pragou V3S odjela za dráty, aby přehradila pomyslnou čáru mezi místem narušení a státní hranicí. 

  Nastoupené pohraničníky, podle situace, mohl dozorčí důstojník vyslat na státní hranici jako posilu, nebo mohl nechat vojáky rozvést do terénu roty, na předem vytypované místa. Tohle by bylo na dlouhé psaní, neboť vždy šlo o konkrétní případ, jinak se reagovalo, pokud to od místa narušení bylo ke státní hranici kousek a jinak, pokud byla "čára" poněkud z ruky.  
  My v Trojmezí jsme ještě měli takové specifikum, že na pravé části úseku jsme měli za souseda Německou demokratickou republiku (NDR) a u hraničního mezníku končily naše "dráty" a napojovala se německá signálka. To také znamenalo, že pokud došlo k narušení v pravé části úseku, poblíž NDR, dávali jsme telefonicky avízo i kolegům od Pohraničních vojsk GT DDR. Tenkrát se tomu říkalo "součinnost". 

   Pohraniční poplachy byly na rotě PS náš denní chleba, samozřejmě obrazně. Někdy se nevyhlásil třeba celý týden, někdy, podle počasí, to bylo i několikrát za noc a vojáci se moc nevyspali a byl to pro ně opravdu záhul, zejména, když lilo jak z konve, nebo při extrémních mrazech. Tak či onak, největší tíha ochrany státní hranice padala v těchto situacích právě na vojáky základní služby.   

BOJOVÝ POPLACH.

  Činnost zvaná Bojový poplach byla na rotě PS záležitostí velmi, velmi, neoblíbenou.
Naštěstí se BoPo nevyhlašoval moc často. Pokud mě paměť neklame, užili jsme si ho tak dvakrát, možná třikrát za rok. I tak bylo, podle našeho mínění, tohodle "hraní na vojáky" až moc.  

   U bojového poplachu jsme vždy věděli předem, kdy bude. Velení chebské 5.brigády PS bylo vždy natolik korektní, že na roty PS dalo vědět, že toho a toho dne, v pět ráno, houkne důstojník z brigády PS bojový poplach. 

   Velitelský hlouček se naopak odvděčil tím, že na BoPo připravil předem všechny pohraničníky, aby měli vše sbaleno, připraveno, řidiči zkontrolovali vozidla, včetně transportérů OT-64 (v Trojmezí jsme měli dva), "dělostřelci" připravili oba bezzákluzové kanóny, takže když na rotě v Trojmezí dal kontrolní orgán z brigády PS pokyn k vyhlášení bojového poplachu, rota nastoupila ve skvělém čase, za nějž by se nemusely stydět ani elitní prvosledové jednotky ČSLA :-)  

Transportér OT-64 a vojáci na dobové fotografii z 1.rPS Trojmezí


  Nástupem to ovšem nekončilo. Velitel roty přečetl "fiktivní" rozkaz o tom, že na Československo útočí jednotky US.ARMY a německého Bundeswehru atd, atd, a že my, v součinnosti s jednotkami východoněmecké GT DDR přecházíme z ochrany na obranu státní hranice a přesouváme se do opěrného bodu v terénu roty. 

   U pojmu Opěrný bod (OP) se zastavím. Každá rota PS měla dva opěrné body. Jeden cvičný, kam jsme si při bojovém poplachu jezdili hrát na vojáky a druhý, opravdový Opěrný bod byl přísně tajný. Tam bychom se, v případě vypuknutí války, měli přesunout. O existenci tajného OP věděl snad jen velitel roty a pak asi i výkonný praporčík, který měl za povinnost v bunkrech opěrného bodu (byly zamaskovány a dobře skryty) měnit v určitých intervalech zásoby konzerv, sucharů atd.  


Ilustrační foto: bezzákluzový kanón BzK

    
   Otázkou samozřejmě je, zda bychom se v případě války stihli do Opěrného bodu přesunout. Státní hranice se Spolkovou republikou byla na dohled, tak jak dlouho by asi trval let amerického vrtulníku Cobra z US základny k nám na rotu, kterou by svými´palubními zbraněmi během minuty rozstřílel na trosky? 
   
    Velmi často jsme na tohle téma s vojáky na rotě diskutovali, zejména ten den, kdy jsme trénovali bojový poplach. Pravdou ale je asi to, co nám říkali na vojenské škole PS v Holešově: žádný válečný konflikt by nevypukl jen tak, z hodiny na hodinu. Vše má své zákonitosti a vývoj a to, že se schyluje k válce je zřetelné a protivníci na obou stranách hranice dělají opatření, kam by bezpochyby patřil přesun do "ostrého" Opěrného bodu a hranice by se již nechránila, ale bránila, což by mj. znamenalo, že hlídky by nafasovaly do služby granáty, kulomety UK vz.59 a i systém služby by byl zcela jiný. 

   Ale zpět k bojovému poplachu. Po vydání rozkazu velitele roty vyjela z objektu rPS kolona vojenských vozidel, což u nás znamenalo 2x OT-64, dva kanóny BzK tažené vozidly UAZ, a také Pragovky V3S. Všechno jelo do cvičného opěrného bodu, Bzk a vozidla se umístili do okopů vykopaných již před dávnými lety, mužstvo se rozmístilo v zákopech, velitel roty vydal rozkazy nám, velitelům čet, potom i staršinovi (VPr) a technikovi roty. Dozorčí orgán z chebské brigády všechno zkontroloval a pak se to odpískalo. 


Ilustrační foto k článku.

   
   Vrátili jsme se na rotu, uložila se technika, bojové zbraně (kulomety, RPG a pod), dozorčí orgán provedl v kanceláři VR vyhodnocení celé akce a tím to skončilo, život na rotě se vrátil do běžných kolejí. 

   Jedna perlička na závěr :-)  Matně si vybavuji, že pokud se konal bojový poplach, byly vždy na snídani špekáčky, nebo buřty, s hořčicí a pečivem. Každý bojový poplach mám s tímto jídlem spojený a zafixovaný v paměti. Moc by mě zajímalo, jestli to takhle bylo i na jiných rotách.  

 Také jsem si vzpomněl na jeden vtip, který se v té době říkal: 
"Kdo budí při vypuknutí války velitele příhraničních západoněmeckých kasáren a kdo budí velitele pohraniční roty"? "Je to stejné, oba budí desátník Bundeswehru".  :-) 


Důstojníci 1.rPS Trojmezí - autor článku dřepící, druhý zleva (1986) 


   Situace, které zde popisuji, jsem osobně zažil v druhé polovině 80.let. Předpokládám, že v jiném časovém období tomu mohlo být jinak. Uvítám vaše vzpomínky, nebo jen názory či dotazy, dole pod článkem, v rubrice OKOMENTOVAT. 


(c) AUTOR:  Zdeněk - admin webu Pohraničník


30 komentářů:

Jiří Chmelarčík řekl(a)...

Trefně napsané. Možná jen dodat,že v takovém případě byla životnost pohraniční roty cca 15 minut. Ovšem, jak říká autor, nic nevzniká samo od sebe. Větší strach, po mých pobytech u Bundeswehru, z nás měli Němci. Nejvíc je znepokojovala naše trvalá bojová pohotovost.Kterýkoliv víkend mohla začínat válka po našem dosažení řeky Rýn. Na naši námitku, že by polovina mobilizačních vozidel nevyjela, odpovídali, že v jejich případě by tomu nebylo jinak. V zásadě jsme se shodli, že je dobře, že žádná válka nebyla. Ze střelnic jsme šli do hospody. Kéž by tak končila každá válka.

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Jiří Chmelarčík 8. srpna 2018 17:47

Děkuji za komentář.
Ani nemám, co bych dodal.

Patrac8rps řekl(a)...

V dubnu 1989 jsem byl jako velitel tankové čety na cvičení v Hodoníně. Uloženky zůstaly stát už 6 km od Hodonína. Už od rána se ve štabáku, ale to raději nebudu psát. Zdar Jirka

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Patrac8rPS 8. srpna 2018 20:16

Mno, vzpomínám si, že jsem jednou jel jako velitel vozu s naším OT-64 z Trojmezí do Chebu, na servis, chcíplo nám to v Aši a "Game is over" :-)
Musel přijet tahač a do Chebu nás odtáhnout. Ale , nebylo divu, ty OT-64 byly vhodné leda tak do muzea, nebo do šrotu.

Petr Pazdera řekl(a)...

Ještě bych doplnil, ze popo se vyhlašovaly v případě bouřky z důvodu vypnutí signální stěny a dělalo se překrytí po dvouclenych hlidkach celého úseku roty před signalkou. Pokud byl zkrat na úseku, který přímo sousedil s úsekem dalšího stanoviště, prováděla hlídka kde byl zkrat zásah za dráty a hlídka ze sousedního stanoviště překrytí na demarkaci...

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Petr Pazdera 8. srpna 2018 20:56

Děkuji za doplnění, je to tak, jak píšete.
Za bouřek se SiS vypínala, kvůli úderu blesku.

Jirka řekl(a)...

Jeden dotaz mimo mísu, ale nedá mi to se nezeptat. Jaký je rozdíl mezi špekáčkem a buřtem? U nás pod horami, obé jedno jest.
Ahoj Jirka

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Jirka 9. srpna 2018 9:09

Špekáček, to je myslím jasný pojem,netřeba definovat.
Vuřt, buřt, tady u nás, v ocelovém srdci republiky, byl za reálného socíku něco jako dnešní točený salám, ovšem tenkrát to ještě bylo z masa a ne ze separátu a soji, jako dnes, v tržní ekonomice. Obsah vuřtu/buřtu svým složením odpovídal špekáčku. Nevím, jak lépe to vysvětlit.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Chtěl bych se zeptat, zda-li je možné ještě dnes nalézt ono obranné postavení v příhraničí?
Dále by mě zajímalo, jestli by se tu nenašel pamětník "Kubánské krize", který v té době sloužil u PS. Konkrétně jak vypadala BoPo u PS během této krize, protože např. prvosledové jednotky ČSLA na Šumavě protáčeli techniku dnem i nocí, aby ji udrželi na provozní teplotě (od pamětníka, T34). Děkuji Vladimír

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Vladimír 9. srpna 2018 12:53

Děkuji za váš komentář.
Bohužel, co se Trojmezí týká, dodnes nevím, kde ty bunkry v Opěrném bodě, v úseku naší roty, byly. Jen mohu dodat, že o servis bunkrů, se v dobách ČSSR, starala ČSLA.
Nedávno jsem někde na Facebooku viděl text a fota bunkrů v oblasti Železné Rudy, ale protože mě tohle téma nezajímá, nejsem "bunkrista", tak jsem si info neuložil. Ale, snad se vám to podaří vygooglit.

Téma "Pohraniční stráž a Kubánská (Berlínská) krize by mohlo být zajímavý námět pro článek zde na weblogu Pohraničník. Nic neslibuji, ale pokud se nějakých materiálů dopátrám, zbastlím článek.

Anonymní řekl(a)...

Spomínam si iba na jediný bojový poplach.Po jeho vyhlásení a nástupe sa zistilo,že guľometník ja práve na dovolenke a tak veliteľ roty rozhodol,že ho budem zastupovať.To znamenalo zobrať guľomet k tomu 250ks.slepých nábojov a išlo sa na na oporný bod.Tam sa všetky museli vystrieľať a veliteľ pri tom osobne dohliadol aby nezostal ani jeden nevystrelený.Netrvalo hádam ani päť minút čo sme začali strieľať a na nemeckej strane sa objavili dve Kobry a hádam /polovica/ americkej armády dislokovanej v Nemecku.Po návrate na rotu prišlo na rad čistenie zbraní.Samopaly mali vyčistené za chvíľu, lebo každý dostal iba jeden zásobník a aj to polovicu nábojov asi pozahadzovali, ale ten guľomet bo pekne zanesený.Našťastie prišiel veliteľ na kontrolu a keď videl ako sa s tým guľometom trápim,narobil krik,že guľomet je zbraň družstva a pri jeho čistení sa majú podieľať všetci a tak každý dostal nejakú súčiastku a čistil.Odvtedy ubehlo už 40rokov,ale na toto sa zabudnúť nedá.Michal.

Anonymní řekl(a)...

Fotografie bunkrov môžete vidieť na Vojensko cz,objekty PS pohraničná rota Pavlov Studenec fotografie č.259 až267.

Pohranicnik řekl(a)...


Děkuji za vaše komentáře, mládenci :-)

Jiří Chmelarčík řekl(a)...

Američané jsou velice soutěživí a výborní střelci. Asi se přijeli podívat zda není organizovaná mezinárodní střelecká soutěž.
Jedné jsem se účastnil na US základně ve Frankfurtu. Už si jen pamatuji, že střelivo bylo ze známé zbrojovky se sídlem ve Vlašimi. Také tam bylo moc mulatek. Nosily na uniformách dvě feldflašky. V úžasu jsme zírali jak se ty flašky dokáží úžastně pohybovat, když mulatky šly.Záhadou mi zůstává co bylo obsahem feldflašek.

Anonymní řekl(a)...

My, nepohranicnici meli jen cvicne bojove poplachy. A domnivam se, ze nasi veleitele byli o necomene uvedomeli, takze se do te podivne brasny daly vzit misto plynove masky presne 4 lahve piva. Vlastne te 7° napodobeniny piva z army.
Ale obvykle to koncilo na buzerplacu, kde nas socitali a slo se zase spat.

Anonymní řekl(a)...

Milan J. Velmi zajímavý článek a snad i úsměvný Ale nikdo se nezmínil že byly 3 druhý poplachu Ten třetí byla Obrana kasáren To znamenalo : Poplachová hlídka zaujala protivzdušnou obranu Ostatní tak jak byly jedno jestli v uniformě nebo pyžamu vzali zbraně zásobníky helmu a po cetach zaujímali postavení podél celého oplocení objektu roty a to co nejrychleji Vzpomínám že jednou v zimě nás velitel roty potřeboval hodně ukaznit tak nám to vyhlásil Ležet v mrazu ve sněhu pouze v pyžamu bylo velmi nepříjemné Ten den nám to vyhlásil ještě dvakrat

Pohranicnik řekl(a)...

Děkuji za opravdu zajímavé komentáře, ať už se jedná o report z německého Frankfurtu (am Main), jakož i o počtu lahváčů, které se vejdou do brašny pro ochrannou masku :-)

A ano, na poplach Obrana roty (kasáren) jsem ve svém článku zapomněl. Příčinou je, že za dobu mého působení na 1.rPS v Trojmezí jsem ho zažil snad jen jednou či dvakrát.

Patrac8rps řekl(a)...

I v Bratislavě-Petržalce byly bunkry za dráty, starala se o něj ČSLA, jednou jsem zajišťoval, když do bunkru něco vezli. Vykládali a nakládali bedny, co v nich bylo možná nevěděli ani oni. Byl jsem mladý voják, sotva třetí měsíc na vojně. Jeden voják machroval a šel k hranici, když jsem natáhl samopal, ztuhl mu úsměv.Bylo to v červnu v roce 1979.

Unknown řekl(a)...

doufám že všichni "pohraničníci" se budou smažit v pekle....

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Unknown 14. srpna 2018 14:06

Přání se nevyhovuje, všichni pohraničníci to mají u Hospodina dobré.
Co tam máš dalšího, koloušku? :-)

Anonymní řekl(a)...

Když se koukám na jednu z fotek na které jsou hodiny na zdi, tak vypadají docela obyčejně civilně.
Vzpomínáte si, že ale tyto hodiny měli nějaké vojenské logo, na které si bohužel nemůžu vzpomenout. Snad nějaké zkříženě šavle, samopaly. Nevím. Vzpomene si někdo?

Tonda P

Unknown řekl(a)...

Zdravím. Dobře napsáno. Na 14-té rPS Hrušovany nad Jevišovkou, to probíhalo podobně. První poplachovka byla na drátech, druhá startovala podle potřeby. Mazec byl při bouřkách, kdy se signála vypínala, to jem děkoval KŘK a býval ukrytý v UAZU, ale chodil jsem spát jako jeden z posledních, až kluci byli na rotě.
Co se týka BoPo, tak na ten jsme se těšili, byl 1 x ročně na jaře, předem znám, takže druhá poplachovka na rotě byla hlídkou provádějící průzkum opětnoho bodu, v tomto případě středně velkého remízku za obcí Hr.n.Jev. V autě předem jsme měli naskládáno vše a spali v maskáčích, takže časy nástupu byly OK. Jen ten průzkum jsme měli tenkrát udělat... skryl se nám tam důstojník z brigády a jen sledoval, jak "ojebáváme" v autě průzkum. Po nás přišla celá rota, celá zbrojárka se vyskládávala na Pragu V3S. Kluci zaujímali již dříve vyhrabaná stanoviště ležícího střelce, řidiči Uazu na štábu byli jako spojky. No a my se těšili jak velitel roty zkoušejícím z brigády vykládá jak bude rota bránit a poté útočit. Vrchol poplachu nastal vyhlášením zkoušejícího "velitel roty padl" To poté velitel 1. čety mazal přez celý remízek na štáb,nadával neb věděl, že vše špatně padne na jeho hlavu.
Dopoledne zabité, jen nebyl teplý oběd to že kuchaři byli s námi. Hezký den.

Patrac8rps řekl(a)...

V červnu 1979 nám vyhlásili BOPO v Bratislavě - Petržalce-10.RPS, s přesunem do opěrného bodu. Tenkrát pršelo, všude mokro, bláto a miliardy komárů. Vypadalo to jako by na nás ti komáři v opěrném budu čekali. V maskáčích s přilbama na hlavě jsme chodili do služby, to bylo zkratů. Bednysti z nás byli nepříčetní, protože ty polní bedny byly na obsluhu hrozné. Ale ve službě na čáře byl aspoň klid. Furťáci se zaměřili na vojsko v opěrném bodě, do úseku se nehrnuli. Vařilo se v polní kuchyni, všechno s příchutí přírody. Na snídani byly silný párky.To si pamatuji. Ani nevím jak dlouho jsme tam byli, jestli 24 hodin nebo déle přece jen je to už 39.let. Kdyby se ozval někdo, kdo to tenkrát zažil. Těšili jsme se na rotu jako malé děti, hlavně na sprchu.

Unknown řekl(a)...

Pamatuje někdo na bezva partu autoroty ve Volarech 1957-59?

Anonymní řekl(a)...

Jak jedno potvrzení zmařilo cestu do NSR
https://www.i60.cz/clanek/detail/1564/jak-jedno-potvrzeni-zmarilo-cestu-do-nsr

Anonymní řekl(a)...

Ja by som doplnil k tým prekrytiam signálnej steny počas búrok. To nebola žiadna sranda, keď sme videli ako vietor láme a vyvracia 30 možno 40 ročné smreky ako zápalky, tak sme sa starali viac o seba ako o hranicu.
K tým bunkrom. Zažil som na našej rote, Staré Město pod Lndštejnem, údržbu bunkrov. Vojaci - ženisti od armády boli ubytovaní na rote. Bol vyhlásený pohraničný poplach.
Tí vojaci, keď videli ten frmol,tak nechápali, stáli s otvorenými ústami a čumeli. Potom nám rozprávali, že také čosi ešte nevideli.

Bohuslav melicherčík řekl(a)...

Prečo mas takýto názor

Anonymní řekl(a)...

Pohraniční stráž EU má mít za dva roky deset tisíc členů. Přinášíme řešení, vzkázal kritikům komisař
https://www.e15.cz/zahranicni/pohranicni-straz-eu-ma-mit-za-dva-roky-deset-tisic-clenu-prinasime-reseni-vzkazal-kritikum-komisar-1351130

Anonymní řekl(a)...

Učelom pohraničnej stráže EU nie je strážiť hranice ale zabrániť Orbánovi, aby to robil. Zámerom EU je zanegriť europu a pohraničná stráž EU tomu bude napomáhať, nie brániť. Súdruhovia z EU sa rozhodli, že Europu treba rasovo dosídliť, vytvoriť nového europskeho miešanca. Okrem toho EU každú krízu, ktorú spôsobí, využije na posilnenie svojich právomocí a obmedzenie národných štátov.

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Anonymní 30. září 2018 9:37

Ano, bohužel, je to tak :-(