18. září 2018

PROVOKACE NA STÁTNÍ HRANICI ČSSR

   Už dlouho se chystám na téma, které je uvedeno v titulku tohoto článku. 
Jasně, s pojmem "provokace na státní hranici" jsme se zde, na weblogu Pohraničník, již mnohokrát setkali, ale vždy to bylo odbyto jednou, dvěma větami, ať už přímo v textech článků, nebo v diskuzi tady, nebo na FB. 

   A protože jsem sám jednu takovou pohraniční provokaci, v dobách studené války, zažil, rozhodl jsem se o ni s vámi podělit. Samozřejmě, neopomenu se zmínit i provokacích na hranici jinde, třeba v Berlíně (Ost-West sektor), anebo o jedné, u nás na 1.rPS Trojmezí, kterou jsem sice nezažil, ale slyšel jsem ji v podání pamětníků :-)  

  Spouštěčem k sepsání článku byl dokumentární pořad, který jsem nedávno viděl v německé televizi, myslím, že to byl TV kanál ARTE, na nějž někdy rád koukám, protože tam, aspoň občas, vysílají zajímavé dokumenty z časů tzv.Studené války v Evropě. Zrovna bylo výročí stavby Berlínské zdi a televize ARTE zařadila i zajímavé video z konce 80.let, natočené na hranici NDR - NSR, nebo, přesněji, na sektorové hranici mezi západním a východním Berlínem (Západní Berlín měl, mimochodem, speciální status, díky němuž byly některé poměry jiné, než ve Spolkové republice, to jen tak na okraj, koho to zajímá, může si podrobnosti vygooglit). 

  Video pojednávalo o tom, jak si nějaká zdivočelá tlupa levičáckých aktivistů vytvořila stanový tábor těsně u berlínské zdi, dělala tam kravál, všechno polepila transparenty a na západoberlínskou policii dělala dlouhý nos, což těm chaotům umožňoval prostý fakt, že berlínská zeď nebyla přímo na státní hranici, ale mezi zdí a západním sektorem bylo ještě pár metrů území NDR - východního Berlína. Což je fakt, o kterém mnoho lidí nemá ani tušení.

Hranice Berlin West - Ost (květen 1988).


   Takže, tlupa aktivistů mohla vyvádět tak dlouho, jak chtěla, případně, jak dlouho jim zásoby a levičácký elán vydržel. Západoberlínská policie se mohla snažit jen udržet pořádek, aspoň v rámci daných možností, za asistence východoněmecké Volkspolizei, která megafony, z území východního Berlína, žádala zdivočelé chaoty, aby opustili území NDR.  

   Celá akce byla ve finále ukončena tím způsobem, že aktivisté vylezli na berlínskou zeď, kde dobrovolně přestupovali do vojenských náklaďáků Pohraničních vojsk NDR (GT DDR), aby se východoněmeckými pohraničníky nechali odvézt na nejbližší hraniční přechod do Západního Berlína, kde byli patřičnými orgány NDR vylifrování zpět na Západ, ke svým :-)  

   Technická poznámka: omluvte kvalitu videa, snímal jsem jej mobilním telefonem Huawei, páč jsem chudý proletář a nemám doma lepší AV techniku pro záznam a editaci, ale snad to bude dostačující, jako ilustrace k psanému textu.

Youtube video klikněte: v lepší kvalitě


   Vrátím se zpět do Československa, na pohraniční rotu v Trojmezí. 

   Kdysi, snad na počátku 80.let, tam došlo k provokaci německých Sudeťáků, přímo na státní hranici mezi NSR a ČSSR. Přesné detaily mě nejsou známy, ale jednalo se prý o déle připravovanou "vzpomínkovou akci", kdy Sudeťáci svolali shromáždění svých Parteigenosse a to v lokalitě, kde byly na území NSR chovné rybníky (či co to tam bavorští rybáři měli). 

   Protože akce byla předem avizována v bavorském tisku, rozhlase a televizi BR, dozvěděla se o ní i Zpravodajská služba PS s tím, že bude třeba učinit nějaká preventivní opatření přímo na státní hranici. Což je logické. Lépe odrážet útoky přímo na čáře, než sbírat zdivočelé Sudeťáky na oplocení signální stěny hlouběji ve vnitrozemí ČSSR. Prevence je lepší než represe.

Dobová mapa pohraničního úseku 1.rPS Trojmezí.


   Takže ještě před zahájením sudeťácké "vzpomínkové akce" byli rozmístěni trojmezští pohraničníci mezi státní hranicí a "železnou oponou". Ne přímo na čáře, u hraničních mezníků, ale pár metrů dále, ovšem tak, aby byli ze západoněmecké strany hranice vidět, což mělo za účel odradit aktivnější Sudeťáky od toho, aby pronikali během jejich shromáždění na území ČSSR.

 Zkrátím to. Shromáždění se konalo v daném místě a v určený čas. Zpočátku probíhalo vše klidně, nějaké ty projevy, trocha pokryteckého dojetí nad "starou vlastí" a po oficiální části shromáždění začala volná zábava, ve formě popíjení bavorského piva a poslechu "Heimatlied" v podání místní kutálky. Zkonzumované pivo, preclíky a tóny německého evergreenu Preussens Gloria v podání odcházejíci dechovky, dodala některým Sudeťákům odvahu a probuzení revanšistických emocí. 

 
Preussens Gloria - oblíbený německý evergreen.


      Přiblížili se k samotným hraničním mezníkům a začali nadávat našim pohraničníkům, kteří střežili daný úsek státní hranice. Nebudu zde publikovat ony nadávky, páč nechci narušovat něčí nejjemnější city, případně někomu brát iluze o spořádaných bavorských sousedech  :-) 
      U nadávek nezůstalo, sem tam přiletěla z Reichu nějaká ta prázdná láhev od piva či místního schnapsu, kterýžto udatní Sudeťáci použili jako aditivum (Red Bull tenkrát ještě nebyl v prodeji). 
      Takové počínání už nevydržel náš politruk (ZVP), který jednotce v lokalitě velel a se samopalem vz.61 "škorpion" v ruce pobíhal mezi pohraničníky, volajíce: "vidíte, vojáci, tohle je PŠM v praxi!"  Prý to bylo přesně takhle, nebo respektive se takto příběh předával mezi generacemi vojáků z Trojmezí :-) 

    Ve finále mnozí nachmelení Sudeťáci naznačovali slovem i gesty, že překročí státní hranici do Československa a vezmou si Sudety zpět. K další eskalaci napětí však nedošlo, protože (a to k jejich štěstí) přijela z německého vnitrozemí kolona policejních aut BGP a BGS. Západoněmecká policie udělala rychlý pořádek. Agresivní jedinci byli spoutáni a naloženi do policejních aut, zbytek nakráčel do mikrobusů BGS a byl odvezen zpět do vnitrozemí. Policisté zamávali při odjezdu našim pohraničníkům a v místě se opět rozhostil klid a mír.

Dobové ilustrační foto: hlídka BGS (80.léta).


    A nyní se už dostávám k incidentu, který jsem na státní hranici zažil osobně.

    Bylo to někdy ke konci roku 1988. Byl jsem na rotě v Trojmezí, už si nepamatuji, zda jsem měl službu dozorčího důstojníka roty, nebo jsem měl běžný den, kdy jsem jako velitel čety měl se svými vojáky Bojovou přípravu (BPP). Vím jen, že se na rotu náhle přiřítilo vozidlo velitele praporu pplk.Martínka (červená škodovka), vozidlo s důstojníkem VKR (škodovka, barvu si již nepamatuji) a mám dojem, že přijeli i zpravodajci, nebo někdo takový z 5.bPS v Chebu, neboť to byla taková menší kolona aut, což nikdy nevěstilo nic dobrého. Však to znáte, kdož jste byli na vojně: ani u jednotek PS na čáře, ani u prvosledových útvarů ČSLA nikdy nebyla nouze o průsery a mnohdy musel poslední slovo říci vojenský prokurátor. Tentokrát ovšem nešlo o průšvih.

    Celá ta suita důstojníků z 1.prPS Aš-Krásná a 5.bPS Cheb zamířila do kanceláře velitele roty (VR), kde se dlouho radili. Asi za hodinu porada skončila a VR nechal nastoupit celou rotu na "buzerplac", kde jsme se dozvěděli, že v prostoru Trojmezí ČSSR-BRD-DDR (Dreiländereck) se vyskytuje skupina lidí, jenž nedovoleně překročila státní hranici ze Spolkové republiky a nyní se vyskytuje na území Německé demokratické republiky a není vyloučeno, že se přesune na území Československa. 
A že se s okamžitou platností ruší běžné činnosti na rotě, od probíhající bojové přípravy až po zrušení vycházek a bude se reagovat na dění v prostoru hraničního mezníku (HM) 1/1. 

   Byl dán rozchod, určení vojáci se šli spakovat, dobře obléci a pak v plné zbroji nastoupit na "buzerák". Mě se to týkalo též. Jako velitel čety jsem měl naší Pragou V3S odjet s vojáky na místo. S námi, ve vozidle UAZ jel i náš velitel roty a velitel praporu PS. 

  Už když jsme přijížděli k místu, byl zdálky vidět velký balón, který nesl transparent se zeleným nápisem Robin Wood. Po dojezdu k HM 1/1 jsme uviděli stanový tábor, který byl rozložen na území NDR, jen kousek od západoněmecké a československé hranice. Na západoněmecké straně bylo spousta policistů BGP, BGS a celníků ZOLL a velké množství čumilů, tedy německé civilní veřejnosti. Všichni postávali u dřevěného oplocení na západoněmecké straně a u tabulek s nápisem Landes Grenze. No, prostě Boží dopuštění :-)  Takové davy jsem nikdy předtím a už nikdy potom na čáře neviděl.

 
    Kdo to u HM 1/1 zná, tak ví, že státní hranice probíhá dole, v místě, kde protéká potok a na mírném vyvýšení je plácek, kde se v pohodě otočí vozidlo a hned vedle je jakoby malá jeskyně, což je ve skutečnosti sklep po německém stavení, které zde kdysi stálo. Zde jsme zaparkovali, spolu s velitelem jsme rozmístili naše pohraničníky podél státní hranice s NSR a NDR tak, aby mohli zabránit případné snaze o překročení hranice na území ČSSR.
    
    Šel jsem se podívat na hranici s NDR, jaké opatření podnikají pohraničníci GT DDR, ale přímo na čáře nikdo nebyl, skupiny východoněmeckých pohraničníků a jejich vozidla ale bylo vidět za pohraničním plotem (tím posledním, co je téměř na hranici NDR-NSR). Zamávali jsme na sebe a já šel zpátky dolů k vozidlům. 

Dobové foto z místa události: pohraničníci GT DDR u hraničního plotu.


  Než jsem došel k vozidlům, přijel ještě z praporu PS v Aši-Krásné náčelník štábu pplk.Pekárek.
  Chvilku se radil s velitelem roty a praporu. Pak si mě zavolal k sobě a přikázal mě (neboť věděl, že se domluvím německy), abych šel dolů k hraničním mezníkům a zeptal se policistů BGS o co přesně dmonstrantům jde a zda pohraniční policie zasáhne, pokud by se demonstranti pokusili vstoupit na území ČSSR. Pamatuji si tohle úplně přesně, snad i proto, že jsem později musel na rotě sepisovat služební záznam pro Vojenskou kontrarozvědku (VKR) o tom, že jsem vedl rozhovor na státní hranici s pohraničními orgány Spolkové republiky a na jaké téma. No jo, znáte to: "za dobrotu na žebrotu". 

  Rozkaz jsem tedy splnil. Zeptal jsem se nejbližšího policisty o co jde. Důstojník BGS mě sdělil, že ekologická organizace Robin Wood zde na hranici demonstruje proti znečišťování životního prostředí továrnami v NDR a NSR. A na můj druhý dotaz odpověděl policista, že zasáhnout nemohou, neboť demonstranti jsou na území NDR, mímo působnost západoněmecké policie. Případné narušování hranice si tedy musí vyřešit GT DDR a československá Pohraniční stráž.

Dobový článek k popisovanému incidentu na státní hranici.


  Poděkoval jsem policistovi, zasalutovali jsme si, tak, jak se sluší podle všech "militér dýnstreglamá" a já odkvačil nahoru ke svým, abych informoval velitelský hlouček o tom, jak se věci mají.
  Nikoho jsem moc nepotěšil, velitel praporu pplk.Martínek, zkušený hraničářský veterán, si jen povzdechnul: "to bude nadlouho". A také bylo.   

  Akce organizace Robin Wood se protáhnula i přes noc, byť už bylo docela chladno. Možná hřálo ekologické aktivisty mládí, nebo zápal pro jejich věc. Já jsem v noci už na místě nebyl, velitel mě vystřídal jiným kolegou. Takže jsem se odjel vyspat na rotu a druhý den jel na místo znova, společně s pohraničníky, kteří střídali noční směnu. 

    Bylo vidět, že stany aktivistů na území NDR poněkud prořídly, část demonstrujících se patrně ráno spakovala a odjela zpět domů, do blahobytu Spolkové republiky :-) 

Dobové foto - kousek za dřevěným plotem vlevo byl stanový tábor RW.

 
    Dopoledne pak přijel štáb západoněmecké televize, konkrétně ARD. Protože jsem se tam producíroval po státní hranici, kameraman ARD věnoval pozornost i mě. Večer jsem se potom viděl v německé televizi (Nachrichten), na 1.programu ARD a pak i na 3.programu BR, jak se, těžce ozbrojen samopalem a vybaven radiostanicí, oděn v maskáče, dívám dalekohledem na stanový tábor demonstrantů. Tímto jsem si užil svých pomyslných "15 minutes of Fame", zejména, když mě pak volali kolegové z ostatních pohraničních rot, aby mě sdělili: "Héj, Zdeňo, byl jsi ve zprávách na ARD a BR". No, kdo z vás to má, dámy a pánové?  :-) 

   Nakonec to aktivisté z Robin Wood odpískali, sbalili stany, transparenty, balónky a odebrali se zpět přes hranici, domů, do západní části Německa. Tím to skončilo i pro nás a život se vrátil zpět do původních kolejí a běžného výkonu služby.      

  Tak mě ještě napadlo, v mé ješitnosti: nevíte někdo, zda existuje na internetu videoarchív ze zpravodajství televize ARD či BR, kde by byly i staré videa z roku 1988? Docela rád bych shlédnul, případně si stáhnul video z oné akce, kde jsem si malou, vedlejší roli, zahrál i já.

 


ZAJÍMÁ VÁS VÍCE? Klikněte si na příběhy s podobnou tématikou.

*** Sudetoněmecký landsmanšaft verus Pohraniční stráž

*** Poprava u železné opony.

16 komentářů:

Jiří Chmelarčík řekl(a)...

Od Zdeňka nelze čekat nic jiného než poutavé počteníčko.
Škoda, že jsem tě v r.1988 neznal. Mohl bys přes hranici hovořit častěji. Ovšem musím tě zklamat - i tak bys záznam zpracovat musel.
V daném případě šlo ze strany VKR jen o běžnou rutinu, kdy se mohli prsit před svoji vrchností v Praze.

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Jiří Chmelarčík - 18. září 2018 20:00

Děkuji za pochvalu, Jirko, každé, byť jen malé plus, potěší mé okoralé srdce bloggera :-)
Njn, zpět do roku 1988 se už nevrátíme, takže budeme muset zůstat jen u vzpomínek a u imaginací, co by, kdyby. A já musím oželet uniklou kariéru tlumočníka u PS.

Anonymní řekl(a)...

Já nevím, kdyby to bylo férové, tak výraz"sudeťáci" do příběhu nepatří. Můžeme se dohadovat ale toto objektivnost článku snižuje.
Nechci slovíčkařit, ale mě to vadí. A já mám historky a příběhy z hranic tak rád.
Tonda Pírko

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Tonda Pírko 19. září 2018 18:19

Díky za Váš názor.
Mno, víte, stál jsem před volbou použít buď výraz "Sudeťáci", nebo poněkud zprofanované slovo "revanšisté". Nakonec jsem se, pro dobro věci, rozhodl pro výraz, označující obyvatele Sudet, což nutně nemusí být pejorativní označení.

Ale když zvážíme, co se tenkrát odehrálo, je jasné, že hlavními aktéry příběhu nebyli pokojní Bavoráci (tak, jak si je představujeme, anebo známe z cest do Německa), ale ti, kdož toužili po revanši, nemohli se smířit s tím, že oni, nebo jejich předci, byli odsunuti po roce 1945 domů, do Říše, čímž jim vlastně československá vláda a Spojenci splnili jejich touhy. Však víte, jak od roku 1938 neustále vyřvávali "Heim ins Reich".

Tudíž, podle mého mínění, jsem se držel až moc zpátky, bojím se, že jsem byl téměř politicky korektní. Nechtěl jsem, aby se z příběhu stala politická agitka.
Und das ist alles :-)

Anonymní řekl(a)...

Mám technický dotaz. V článku je použit obrázek s popisem "Dobová mapa pohraničního úseku 1.rPS Trojmezí." Celkem se tu již mihnul vícekrát. Tak by mě zajímalo co konkrétně znamenají ty čáry na něm.

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Anonymní 21. září 2018 11:33

Černé přímky jsou trasa ŽTZ - signální stěna, s vyznačením průchodů.
Červené trojúhelníky jsou pozorovatelny.
Pak jsou zde zvýrazněny vozovky - cesty (oranžově-hnědá barva).
Státní hranice je zvýrazněna červenou barvou.
Žlutá čára (není moc vidět) je linie hraničního pásma (HP).
Červená vlaječka, zvýrazněná zelenou barvou je umístění objektu 1.rPS Trojmezí.

Anonymní řekl(a)...

hlavně, už podle postavení těch "čar! ke vidět, jakým směrem byla hlavně hranice chráněna.

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Anonymní 24. září 2018 9:43

Wow! To jste objevil Ameriku! :-)
Jste velmi bystrý. Nejste náhodou "ynženýr" z Prahy?
LOL :-)

Anonymní řekl(a)...

Ještě k těm černejm čarám. V té horní polovině obrázku jsou tři, v té dolní polovině se sbíhají v jednu. To znamená co?

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Anonymní 28. září 2018 17:47

Ty další čáry jsou výmetnice, nástrahy.
Linie, kde byly nataženy.

Anonymní řekl(a)...

Jisteze ten archiv existuje. ARDa BR jedno jest. Staci zat jazyk a umet hledat.

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Anonymní 5. října 2018 20:50

Děkuji za "knížecí radu", moc jste mě pomohl.
Německy jakž takž umím, používat Google zvládnu také, leč archiv zpravodajských pořadů televize ARD a BR z roku 1988 jsem na internetu nenašel. Možná proto, že neexistuje.
Takže kariéru "poraděnka" zkuste jinde :-)
Have a Nice Day!

Anonymní řekl(a)...

Obrátil bych se písemně přímo na ARD.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím.

Jeden dotaz k té mapce, dá se získat takováto mapa (patrně jde přímo o PS speciálku z té doby), kde je vyznačena celá trasa a délka ŽTZ, SiS od Trojmezí po konec rPS Rusovce na hranici s Maďarskem ? Jsem na FB v několika skupinách s tématikou PS, kde se občas takováto mapka některého úseku rPS objeví, ale celek jsem nikde neviděl ani na internetu nenašel.
Díky za info.
Roman

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Roman 3. listopadu 2018 13:25

Vím, že kdysi byly (a možná ještě jsou) všechny tyhle mapy, v poměrně solidním HQ rozlišení, na nějakém webu, co se zabývá tzv."zločiny z dob komunismu". Je to státní website, už si nepamatuji přesný název a popravdě se mě to teď nechce googlit.
Na onom webu, v rubrice Pohraniční stráž, byly tyto mapy jako fotogalerie. A opravdu úplně všechny.
Je víkend, pokud máte volno, zkuste hledat. Pokud najdete, poprosím vás, aby jste odkaz (link) na tyto skeny operačních map velitelů rot PS dal sem, do komentářů. Usnadnil by jste tak hledání i ostatním.
Děkuji.

Anonymní řekl(a)...

Tak hledám a hledám a nikde tu celkovou mapu nemůžu objevit. Asi to neumím....