20. ledna 2020

HV - KVOP - DOVOLENÁ

   Doufám, že jsem čtenáře weblogu Pohraničník nepolekal úvodními zkratkami, to rozhodně nebylo v úmyslu. 

Bývalí vojáci vědí a všem ostatním zkratky rozkóduji: 

HV - hraniční volno. KVOP - krátkodobé volno k opuštění posádky (či-li "opušťák"). 

   Přemýšlel jsem, na jaké téma bych napsal článek pro tento měsíc. Byly zde již příběhy akční, špionážní, veselé, smutné i romantické. Psalo se tu o vojenské kuchyni - menáži, byly zde příběhy o vojenských láskách i trochu košilaté story s erotickým podtextem, neboť i to patřilo k létům v zelené vojenské uniformě. Až mě najednou napadlo, že zde chybí článek, ve kterém nebude rachotit střelba, ani nebudou kručet hladové žaludky či tlouci zlomená srdce. Tentokrát budu psát o tom, čemu se v současném newspeaku říká "Relax". Ano, téma bude volný čas, opušťáky a dovolenky. 

  Ti z vás, kteří vykonávali službu v kasárnách u jednotek ČSLA, máte volný čas patrně spojený s víkendy a svátky, kdy důstojníci opustili vojenské útvary, dozor a velení na tu dobu převzal dévéťák se svým pomocníkem, což byli většinou jediní důstojníci v kasárnách. Mužstvo, tedy ti, kdož nebyli ve stráži, nebo jako dozorčí roty, se mohlo oddávat odpočinku, sportu, kultuře. Podobné to bylo i u jednotek PS na úrovni prapor, brigáda a HS PS OSH Praha.

   U jednotek prvního sledu Pohraniční stráže, tedy rot PS na státní hranici,to bylo ovšem úplně jinak. 
   
   Zde se volné víkendy ani svátky nedrželi, neboť tlak na státní hranici z obou stran byl stejný v pracovní dny, o víkendu, v létě, v zimě. Z vnitrozemí se pokoušeli ilegálně překonat státní hranici tzv.narušitelé, z druhé strany hranice, zejména té západoněmecké, zkoušeli naši bdělost mládenci z US.ARMY, nebo sem tam na čáře provokovali členové rozličných "Heimatgesellschaft", což je eufemistické označení pro spolky Sudeťáků, nebo pomatence z různých tehdejších západních neziskovek jako byl třeba Robin Wood (o nich je zde, na weblogu Pohraničník, speciální článek).

Dobové foto: hlídka US.ARMY na hranici ČSSR-BRD.


  Protože na pohraniční rotě byl prakticky téměř neustále podstav vojáků (nebyli lidi) i důstojníků, moc volna si nikdo neužil. Nejdůležitější byla ochrana státní hranice a tomu se podřizovalo vše.
  
  Na rotách byly vojáci rozděleni do tří čet. Podle toho se vše muselo točit. Což znamenalo systém:

"služba" - "bojová a politická příprava (BPP)" - "parko-hospodářský den (PHD)" - "hraniční volno (HV)". 

  Teď mě ale prosím nekamenujte, dostávám se díky zapomnění (cca 30 let už uniformu PS nenosím) na tenký led a už si přesně nevybavuji, jak byl systém nastaven. Ale mám dojem, že u vojáka PS to bylo takhle: 3 dny služby (10-14 hodin ve výkonu, denně, podle toho, zda byla normální, nebo zesílená ochrana státní hranice), pak 1 den BPP, pak opět 3 dny služby a pak 1 den volna-HV. 

Formulář plánu ochrany státní hranice na operační den,

   
   Jen si přesně nevybavuji, jak byl do toho zapojen PHD, parko-hospodářský den, který byl vždy v pátek a kdy se uklízela důkladně celá rota, řidiči dávali do kupy vozidla,atd. Možná byl PHD spojen s HV, kdy se dopoledne uklízelo a odpoledne a až do druhého dne večer bylo volno, kdy bylo možné jít i na vycházku, někam mimo objekt roty. Žádám ty, kterým lépe slouží paměť, aby mě dole, v rubrice KOMENTÁŘE opravili a přivedli to na pravou míru.  

A teď podrobněji k jednotlivým pojmům.

HRANIČNÍ VOLNO.     

   To byl volný den, trvající zpravidla 24 hodin, konkrétně od 19:00 hod do 19:00 hod druhého dne.

   Což znamenalo, že kdo měl HV volno, mohl si ráno přispat, nešel na rozcvičku, v rámci pohraniční roty odpočíval, díval se na TV (vzorné roty měly barevnou televizi), četl si (na každé rotě byla knihovna), mohl jít do improvizované posilovny, hrát kulečník, poslouchat hudbu z gramofonu, rádia (zakázaný, ale velmi oblíbený byl poslech FM stanic jako byl RIAS 2, Bayern 3, ORF3, nebo na AM pásmu americké rozhlasové stanice pro vojáky USA v Evropě - AFN Europe. Večer se pak poslouchalo legendární Radio Luxembourg na vlně 208 m). 

Ilustrační fotografie k článku.


   Určitá část vojáků z čety, která měla volno, mohl jít na vycházku ven, což ovšem znamenalo nejbližší okolí pohraniční roty. Vojáci tedy šli na pivo do nejbližší vesnice, či do města za děvčaty. Někde to měli k civilizaci kousek, jinde, třeba na Šumavě, u nějaké Bohem i lidmi zapomenuté jednotky, to bylo všude daleko, takže, ani nemělo smysl někam chodit, pokud tedy velitel roty nebyl uznalý chlap a vojáky nechal na vycházku, i z vycházky zpět, dovést vozidlem GAZ/UAZ, nebo Pragou V3S.

   Pokud mám hovořit za svoji domovskou rotu, 1.rPS Trojmezí, byla nejbližší hospoda "U Cinka" asi 300 metrů od roty a do nejbližšího města Hranice v Čechách (Rossbach i.B.) to bylo asi tři až čtyři kilometry. Zde byly tři nálevny, Hotel Praha, Beseda a bufet na náměstí. Také zde bylo kino.   

   Pro vycházku platilo pár pravidel. Vojsko muselo být do 22.00 hod zpět na rotě, poddůstojníci a držitelé odznaku Vzorný pohraničník měli vycházku o hodinu déle, tedy do 23.00 hod.      

   Pokud někomu přijela návštěva, děvče, rodiče apod, bylo možné být mimo rotu i přes noc, do druhého dne a bylo možné být i mimo okruh posádky, u nás konkrétně to znamenalo mimo Trojmezí a Hranice, ve městě Aš, tam totiž byly dva, nebo tři hotely, už nevím přesně.     Ve městě Hranice byl jen jeden malý hotel Praha, kde byly snad jen tři, nebo čtyři pokoje k pronajmutí a kde byl "komfort" na mnohem nižší úrovni, než třeba v Aši. 

  Platilo nepsané pravidlo, že když dozorčí důstojník roty pouštěl vojáky večer na vycházku, určil jednoho z řad mazáků jako neformálního velitele skupiny, který byl odpovědný za to, že pokud se některý z vycházkářů nacamrá natolik, že nebude schopen chůze, ostatní ho nenechají ve škarpě, ale buď ho dovlečou na rotu, nebo zavolají dozorčímu důstojníkovi a ten pro bezvládného opilce pošle vozidlo (u nás na rotě to byl vůz náhradní Poplachové hlídky). 

Dobová fotografie: vojáci ČSLA na vycházce u hostince SD Jednota.


  Dále bylo nařízeno ze shora, že pokud se některý pohraničník nevrátí včas z vycházky a neví se, kde zrovna je, že se musí vyhlásit Pohraniční poplach, zakrýt státní hranici, páč, co kdyby se voják rozhodl fouknout o vycházce na Západ, že? Podle mě to bylo velmi, velmi hloupé nařízení, protože v podstatě každý voják z roty PS mohl zběhnout komfortně během služby na čáře (což jsem i u nás v Trojmezí zažil). Inu, v druhé polovině 80.let byli soudruzi z HS PS OSH paranoidní jak Stalin a morem nedůvěry byla Pohraniční stráž prolezlá odshora dolů, tuhle dobu bychom si rozhodně idealizovat neměli, skončilo to až po listopadu 1989. Ale, to už je jiná historie. 


KVOP - OPUŠŤÁK.

Další formou odpočinku, byla možnost dostat se, neplánovaně, domů.
Tzv."opušťák" byla nenároková forma odměny, kterou voják základní služby mohl od některého z velitelů na úrovni VR a výše dostat za vzorné plnění výkonu služby, za nějaký záslužný čin, ale i třeba pokud se některý blízký příbuzný ženil/vdával, anebo, což byla smutná záležitost, v případě úmrtí v rodině. 

   A teď opět nevím, zda byl opušťák na dva, nebo na tři dny. Vážně si už nevzpomínám na tento detail.
Jen vím, že vojáci, jenž to měli domů opravdu daleko, třeba na východní Slovensko, dostávali k samotnému opušťáku ještě tzv."den na cestu", který se do samotného KVOP nezapočítával. Už ani nevím, zda na to byly nějaké tabulky, podle které se určovalo, kdo má na tento den nárok a kdo už ne. Ale, asi ano. Na vojně byly předpisy a tabulky na všechno.  

   Voják, jenž cestoval domů na opušťák, nebo dovolenou, měl nárok na jízdenku zdarma. To znamená, že mu výkonný praporčík, nebo velitel čety vypsal tzv.Přepravenku (nebo jak se to jmenovalo), na základě které (spolu s předložením dokladu - Vojenské knížky) mu na nádražní pokladně ČSAD vydali jízdenku tam i zpět zdarma.
   
   Kromě toho dostal voják od provianťáka na cestu KDP - "Kádépko", což byl umělohmotný tubus, v němž byla malá konzerva paštiky, lunchmeatu, vepřové konzervy a hovězí konzervy. Jen chci dodat, že všechny tyto konzervy byly vyrobeny poctivě, z masa, bez náhražek a chutnalo to skvěle. 


   
   Další, co voják obdržel, byly tzv."reluty". Což byly "cash" peníze, jako náhrada ze neodebranou stravu na rotě. Bylo to velmi příjemné posílení rozpočtu každého cestujícího vojáka, to snad nemusím zdůrazňovat. Výška relut se odvíjela podle počtu dní, kdy byl voják mimo pohraniční rotu. Reluty se nevyplácely jen při opušťáku, či dovolence, ale také při služebních cestách. Bylo to podobné jako v civilu, kde se tomu ovšem říkalo "diety".  



DOVOLENÁ.

   Každý voják i poddůstojník základní služby v bývalém Československu, měl každoročně nárok na deset dní dovolené. Hovořím o období 80.let, jak to bylo v 50.-70.létech mě není známo, ale docela by mě to zajímalo. Pokud se mezi čtenáři najdou pamětníci, nebo znalci vojenské historie, klidně to upřesněte v komentářích pod tímto článkem. 

    Z vyprávění vojáků i z osobní zkušenosti vím, že někdy k čerpání dovolené přišli vojáci zbytečně moc brzy. Co tím myslím? Inu to, že nastoupili jako nováčci do výcvikového praporu a po dokončení výcviku prostě dostali všichni dovolenou, náležící do prvního roku vojny, kdy odfrčeli domů k rodinám a po návratu byli rozděleni na jednotlivé pohraniční jednotky na čáru, nebo do týlu. Což bylo tak trochu na houby, protože na další dovolenou se dostali až za rok. Pokud tedy nesekali latinu a velitel roty, či praporu jim neudělil opušťák.  

  Nevím, jak to bylo jinde, ale u nás na rotě se praktikovalo to, že desetidenní dovolená se mohla rozdělit na dvě části, tedy 2x po pěti dnech. Bylo to možné, ale nebylo to nárokové. Záleželo tedy jen na veliteli jednotky PS, zda žádosti vojáka o rozdělení dovolené vyjde vstříc, či ne. Pokud to situace v ochraně státní hranice dovolila a voják nebyl potížista, co dělá průšvihy, většinou velitel roty dovolenku rozdělil a voják se tak domů podíval dvakrát za rok. A ti, co na všechno "házeli bobek" frčeli domů na deset dní dovolené vcelku. Jak říkám, takhle to bylo u nás na rotě v letech 1985-1990.
Je docela možné, že na jiných pohraničních rotách to bylo zavedeno jinak. 

Ilustrační dobové foto: hlídka PS ve vlaku ČSD (70.léta).


   Už jsem se tady zmínil o paranoidním chování důstojníků z nejvyššího velení PS v Praze. V této souvislosti, s tématikou dovolených, si vzpomínám ještě na jedno stupidní nařízení. 
   
   Než voják odfrčel na dovolenou, musel s ním velitel čety (tedy i já) provést tzv."pohovor", jehož obsah se písemně zaznamenával do "kádrových materiálů" vojáka a kterýžto provedený pohovor musel dotyčný voják podepsat. 
   
   Co bylo obsahem? Mimo takových těch úliteb pro VKR, kdy byl voják poučen, že během dovolené se nesmí stýkat s občany západních zemí a že nesmí nikomu prozrazovat jakékoliv informace o systému ochrany a technického zabezpečení státní hranice (OK, vojenské tajemství, to je myslím v pořádku, tohle platilo jak pro PS a ČSLA, tak i pro vojáky Bundeswehru či US.ARMY), ale i to, že má zakázáno řídit motorové vozidla :-) To myslím vážně, fakt jsme je takto museli poučit a já dodnes nechápu proč. Pokud měl voják platný řidičák, proč by si třeba nemohl od otce půjčit auto a jet si někam vyjet třeba s přítelkyní? 

   A ještě byl jeden, také velmi absurdní zákaz. V létě se voják musel poučit, že pro něj platí zákaz koupání ve volné přírodě. Na veřejné koupaliště voják mohl, ale co tam, kde koupaliště nebylo a lid se čachtal kdesi v rybníku, řece, nebo v jezeru? To jako voják měl sedět na břehu a jen koukat? Ach jo... Nekecám, v letech 1985-1989 jsem to jako velitel čety zažil. 


VOJENSKÁ HLÍDKA - LÍTAČKA.

   Ještě jednu záležitost, v souvislosti s volnočasovými aktivitami a dovolenkami, nechci pominout.

   A to je fenomén Vojenských hlídek (někde také tzv.Kázeňských hlídek), které patrolovali většinou na větších nádražích (Hlavní nádraží Praha by mohlo vyprávět), nebo v těch městech, kde byla větší vojenská posádka, například Plzeň, Košice, Olomouc či Louny ("Louny, Louny, vojna pro blbouny" říkávalo se). 
   
   Vojenskou hlídku, zvanou "lítačka", tvořili v drtivé většině vojáci ČSLA. Jednalo se o trojčlennou hlídku, které velel buď důstojník, ozbrojený pistolí (někdy i poddůstojník či tzv.absolvent) a dva vojáci, vyzbrojeni bodáky od samopalu. Na rukávech měli červený pruh látky s bílým nápisem Hlídka. Tato patrola byla buď pěší, anebo někdy používala vojenské vozidlo UAZ s označením ČSLA (trikolora v kruhu), případně vozidlo Škoda 1203 s vojenskou SPZ a označením nápisem Hlídka/Hliadka. 

Dobové foto: vojenská hlídka ČSLA v ulici posádkového města.


   Tahle, mezi vojskem velmi neoblíbená trojka, měla za úkol dbát na řádné chování cestujícího mužstva v zeleném a dohlížet i na vojáky, jenž jsou na vycházce či dovolené. Hlídka ověřovala i vojenské doklady, zda má kontrolovaný voják zapsánu vycházku, dovolenou či služebku, zda tedy neopustil svémocně útvar dírou kdesi v plotě. Dále patrola kontrolovala ústrojovou kázeň, ostříhání, oholení a oblíbeným terčem hlídky byli i vojáci, co se nabumbali přes míru alkoholu. Kdo je opilý a kdo ne záleželo na uvážení velitele patroly. Nějaké alkohol-testery neexistovaly a skleněné trubičky s balónkem, do nichž se foukalo měla povětšinou jen dopravní policie (tedy, Veřejná bezpečnost) a hlídky Sboru národní bezpečnosti. (Pokud se mýlím, tak mě opravte). 

   Zadržení provinilci byli eskortováni na místní vojenský útvar, kasárna ČSLA. Zajištěný voják putoval do posádkového vězení a o jeho poklesku byl informován velitel, či dozorčí jednotky, z níž provinilec pocházel. Velitel jednotky pak musel pro dotyčného poslat Eskortní hlídku, která jej převezla buď na jednotku, nebo do místně příslušného posádkového vězení. 

   U nás v Chebu, na 5.bPS (PS 8842) to byly legendární "Bandasovic lázně", kde si krátkodobým výkonem trestu 3 - 21 dní vězení prošli stovky, možná tisíce pohraničníků, pikajících za své prohřešky proti vojenským předpisům a "dýnstreglamá".  

Dobové foto: voják ČSLA odcházející na vycházku u stanoviště dozorčího roty.


  Protože mezi ČSLA a Pohraniční stráží (VMV, HS) panovala odvěká rivalita, Vojenské hlídky si účelově a velmi rády zgustly na pohraničnících, byť i jen za nějakou drobnost. Jistě si to umíte představit. "Kdo chce psa bít, hůl si najde". 
   
   Jeden čas platilo, že Vojenská hlídka ČSLA nesměla pohraničníky kontrolovat, neboť ČSLA patřila pod Ministerstvo obrany a Pohraniční stráž pod Ministerstvo vnitra. VH mohla, teoreticky, pohraničníka kontrolovat jen tehdy, byl-li její součástí příslušník VB/SNB, jenž, coby policejní orgán, patřila také pod Ministerstvo vnitra. Pak to ale bylo zrušeno. Období nevím a nepodařilo se mě to ani dohledat přes Google. 

Dobové ilustrační foto: vlak ČSD na nádraží.


   Jak tedy, aspoň na nádraží, mohl pohraničník uniknout Vojenské hlídce ČSLA? Jednoduše, ale ne každý o tom věděl. Patrola totiž měla přísně zakázáno chodit na perón (na nástupiště). Bylo to z toho důvodu, aby nějaký voják na perónu, spatříce hlídku, nezpanikařil a ve snaze uniknout, nechtěl přeběhnout kolejiště, kde by jej mohl usmrtit náhodně přijíždějíci vlak. 


   Na peróny mohly jen hlídky Ozbrojeného sboru ochrany železnic (OSOŽ), což byla něco jako nádražní policie, která ale nepatřila pod Ministerstvo vnitra, ale pod Federální ministerstvo dopravy. Je logické, že OSOŽ (SOOŽ) měla jiné starosti, než šikanovat cestující vojáky.

Ilustrační foto: nárameníky nadporučíka OSOŽ (SOOŽ).


  To je k tématu, který jsem zde publikoval, vše. Na nic dalšího už si nevzpomínám :-) 
Ale, jak už jsem napsal, v komentářích mě opravte, doplňte, pochvalte a kritizujte. Samozřejmě, uvítám i vaše vzpomínky, neboť každý, kdo byl na vojně v časech ČSSR, musel, aspoň občas, cestovat domů, nebo jít na vycházku.     


VÝZVA BÝVALÝM POHRANIČNÍKŮM I VOJÁKŮM ČSLA: 

Máte nějaké vzpomínky na dobu své vojenské základní služby (u důstojníků z doby služebního poměru), které se nějakým způsobem vážou k tématice těchto webových stránek? Chcete se také podílet na tvorbě weblogu Pohraničník? Vybavujete si příběhy z vojny? Veselé, smutné, dobrodružné, poučné, nebo s tématikou "tajemno"? 

Ozvěte se prosím na moji e-mailovou adresu:  pohranicnik@gmail.com 

Vaše příběhy a vzpomínky velmi rád publikuji. Nelamte si hlavu z gramatiky či větné skladby, pokud nemáte spisovatelské nadání, text upravíme tak, aby byl publikovatelný,
důležitý je samotný příběh, ne forma, v jaké své vzpomínky zašlete. 
Nabídka spolupráce platí stále! 
Děkuji :-)    

30 komentářů:

Luboš B řekl(a)...

Pokud si pamatuju, tak na KVOP se odjíždělo většinou v pátek ve 14:00 s návratem v neděli ve 22:00 a dny na cestu se počítali podle kilometrické vzdálenosti od útvaru do místa trvalého bydliště.

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Luboš B. 20. ledna 2020 21:29

Děkuji za váš komentář k článku.
S pozdravem Admin - Zdeněk.

Unknown řekl(a)...

Chcel by som sa opytat kedze som nebol pohranicnik ale spojar,tak v tej dobe sa stavalo ze vojaci US Army prekrocili nasu hranicu ako provokateri?

Pohranicnik řekl(a)...

Ano, stávaly se takové případy, kdy i vícečlenné skupiny hlídek US.ARMY, s plnou výzbrojí, překročili záměrně hranici na území ČSSR.
Dělo se to od 50.let, poslední takový incident, kdy byli Američané zadržení, se stal myslím v roce 1981,nebo tak nějak. To se bavíme o pěších hlídkách.
Velmi časté byly provokativní přelety amerických vrtulníků. Jsou záznamy o tom, jak vrtulník přeletěl až k pohraniční rotě. Bylo to myslím kdesi v úseku bPS Sušice.

Jirka řekl(a)...

Dny na cestu:
do 300 km 1 den, nad 300 km 2 dny, roky 76 až 78

Selma řekl(a)...

U nas na Hajnici jsme smelihrat kulecnik az od 300.do te doby jsme smeli jen koukat na mazaky a supraky jak hraji. Kdyz nikdo na baru nebyl, potaji vzit tago a zkouset strky. Chyceni dozorcim, mazakem, suprakembylo okamzite nastoupeni na rajony. Na do voleny jsem byl 2x za 2roky. Opustak se nekonal, jelikoz jsem byl pochodojici mimoradka. Vychazky jsem absolhoval celkem 3.vzdy se rychle nalejt, kdyby bylo prekryti SH a prijel pro nas Uaz, aby nas nenalozil. Pri HV prijela obcas navsteva, propustka a nacerno 150 km domu, zakamarady a druhej den zpatky

stenlly řekl(a)...

Ten provokační přelet se stal u roty Knížecí Pláně b PS Sušice. Průlety o tom, že se to stalo 2x . ale pokaždé stíhačka ČSLA přiletěla pozdě i když rady z PVOS Zhůří byly rychlé a aktivní přesto tzv. KOBRA byla rychlejší letěla cca vždy 500 - 800 m nad územím ČSSR od Bučiny po Žďárek.

Pohranicnik řekl(a)...

Děkuji, pánové, za vaše komentáře.

Veterán řekl(a)...

Na Smíchovském nádraží mě v roce 1984 cHytla lítačka ČSLA, odvedla před halu a byla probírka. Jel kolem UAZ s podplukovníkem PS (nedaleko byla HSPS). Vystoupil, zeptal se co se děje, ptal se kam jedu, kde sloužím. Pak je vzal stranou a jen jsem zaslechl : na píčoviny nemám čas... No a já pokračoval domů. Pane podplukovníku i po těch letech Vám znovu děkuji.

Unknown řekl(a)...

No jo,co se tohoto týká,naši furťáci se nás vždycky zastávali a v Komárně kde jsem sloužil nás ještě popichovali ať lítačku ČSLA posíláme do prdele a když si jejich oficíři na to stěžovali těm našim,tak je tam posílali taky.

Pitris řekl(a)...

...VUP, či-li vojenská úvěrová přepravenka se Zdenále dávala pouze jednou za rok, člověk si eventuálně mohl vybrat, zda na dovolenku, nebo KVOP, ale jelikož opušťák nebyl ze zákona povinný, tak si to vesměs všichni vybírali na dovolenku. Ostatní cesty jsme si platili ze svého. Alespoň za mého vojančení 1986/1988...

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Pitris

Moc děkuji za upřesnění názvu a pravidla vydávání přepravenky.
Úplně se mě vykouřilo u hlavy, že se nevydávala pokaždé. A to jsem v Trojmezí na rotě přepravenky vypisoval já.
Ach, ta paměť :-)

Radek řekl(a)...

Ahoj,
za PS absíky (83-84): Na voj. přepravenku, ČSAD, ČSD, ale i MHD jsme měli nárok jen dokud jsme nedostali hvězdu (ppor). Pak smůla...
Ještě něco, co souvisí s VOP a dovolenkou. My absíci jsme v tu dobu vůbec nenafasovali ty bezva PS bundy s hodnostním páskem vepředu (měli jsme jen kabáty tuším vz. 63 ?). Pamatuji si, jak jsem si ji v zimě půjčoval od kolegy četaře, jen jsem si vedle jeho pecek přidělal "špagát" a frčel jsem na 2+1 do Krkonoš, kam jsem si při prvním VOP nahlásil místo pobytu. Pak jsem měl furt sevřenej zadek, že to praskne, ale ustál jsem to i na těch dalších pár VOP vždy 2+1.
Jo, a taky jsem se párkrát "degradoval" (už jako ppor. ZS). U řidiče autobusu jsem nemusel platit plnou palbu. Na bundošce jsem si totiž těsně před jízdou čistě účelově vyměnil nárameníky.
Možná ještě pozn.: Ústrojový rozdíl mezi ppor. ZS a ppor. "furťákem" byl u PS jediný - rukávová nášivka navíc u nás, záklaďáků... (za nás jsme měli i na nárameníku před hvězdou znáček "VMV", prý pak někdy bylo "PS", jako "furťáci"). To samo platilo, když jsme měli sako.

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Radek 22.2.2020.

Děkuji Radku za tvůj příspěvek,takříkajíc očima vojáka PS - absolventa VKVŠ.
Ono se vůbec o absíkách (špagátech) moc neví.

Jozef Vyletel řekl(a)...

Tak teda môj pohľad a pamäť...
1;čo sa týka hliadky nikdy som nemal nejaké potiaže až na jeden prípad a to kedže pochádzam z Krupiny musel som najprv do Zvolena kde bol VU a aj bratia rusi...na stanici som vystúpil a keď že ako starý mazák mal som to za 150...som samozrejme vedel že ma ich hliadka nemohla kontrolovať iba ak by mali pri sebe špecialne povolenie z HS PS OSH (to som sa dozvedelod veliteľa roty vtedy kpt J.Kovář) ale tie sa len tak nevydávali a teda nie každá lietačka ho mala k dispozícii tak v tom zmysle som ja vystupoval...
lenže na moju otázku či ma môžu kontrolovať a ak ano nech mi to ukážu ,nejaký pprap. splaskol a radšej ma pustil voj. čo boli s ním v hliadke sa len popd fúz usmievali...
2; Mne osobne sa stalo že v dni služby a volna sa mi nejak istom čase akosi splynuli do kopy a ja som nemal žiadne volno...Na rote sme menili kotle a firma ktorá to robila si ma vybrala ako jedného zo 4 ľudí aby som im pomáhal, to znamenalo v noci slúžiť prekrytie a cez deň makať...a ešte k nám na rotu prišli na kontrolu až z HS PS OSH pohraničný poplach strieda bojový poplach nástup rýchovky aaj prekrytia...aj v noci...kdo vie že je to humbuk a rojenie ...tak som naspal za týždeň 8 hodín...unavený som ani nevnímal koho zdravím ako nie ...
3; Domov som sa dostal tak celkom 5x dovolenku sme si mohli rozdeliť na polovicu a keďže so slúžil na Diane tak na cestu som dostal myslím dva dni...čo sa týka vychádzok najbližšie síce bola Diana...ale tam sa aj muchy otáčali lebo tam nič nebolo...tak ísť na vychádzku do Rozvadova pre jednotlivca nemalo význam...a viac ako dvaja by sme sa nenazbierali na to aby nás odviezli...
4; HV sme mali asi ako všetci až na to že ako mladý sme mohli hrať gulečník napr. ak chcel s nami hrať mazák...čo radi využívali aby nás pozarili a mohli si vybrať odmenu v podobe nejakej služby(citronáda čí niečo pod zub)ale celkovo u nás v čase keď som tam bol nebola tvz mazácka vojna...
5; stále som hrdy na to že som ako PS ák slúžil a mrzí ma ak niekdo neustále naráža na nás PS ako sme strialali do ľudí, ako sme im bránili ísť do "slobodného sveta".

Anonymní řekl(a)...

Reagujem na predchádzajúci komentár.
Mne sa čosi podobné stalo u nás v Leviciach, kde bol vtedy akýsi záložný tankový pluk, nikdy ma to nezaujímalo. Tiež ma zastavila lietačka, poručíka som sa spýtal, či majú oprávnenie kontrolovať príslušníkov vojsk MV. Poručík stratil reč, zasalutoval a odišli. Rozdiel? Bol som na KVOP z PŠ v Zadnom Chodove. Na zobáka slušná drzosť.

Anonymní řekl(a)...

Ty dny ne cestu mohly bejt tuším až tři (u nás se to týkalo tuším kluků z východního Slovensk). Jo, něco je i tady: http://forum.csla.cz/viewtopic.php?p=2009&sid=cfa4784df0acf02f85d102919c1a01f6#p2009

Anonymní řekl(a)...

Ten PHD se myslím nazýval polnohospodářský den a byl určitě s sobotu dopoledne každý týden.
Vycházka se prodlužovala i za třídnost. Hodnost + nějaký odznak = o dvě hodiny delší vycházka, sčítalo se to.
To KDP - výborný byl luncheon meat, obě masa ušla ale ta játrová paštika barvy popela byla hnusná.
Řízení vozidel o dovolence - správně se měl ŘP před nástupem na vojnu odevzdat na VB.
Lítačka - vím, že když kontrolovala vojáka svého čísla, tak mu ukázal číslo z šatnového bloku, které měl připíchnuté zespoda na límci a nechal být. Samozřejmě mazákovi či supermazákovi.
Dík za článek.

Anonymní řekl(a)...

PHD je parko-hospodársky deň. Na pole ani do maštale vás asi nevyhnali.

Anonymní řekl(a)...

Možná sloužil u jízdy :-)

Anonymní řekl(a)...

Vypravi se, ze za zastreleneho narisitele byla odmena opustak a hodinky. je to pravda, nebo pohadka?

Anonymní řekl(a)...

Opušťak bol za zadržaného narušitela, za zastreleného by bolo vyšetrovanie a v poprípade že by našli porušenie povinností o použití zbrane prokurátor.Z osobnej skúsenosti:Modlil som sa aby deň prebehol v kľude a v pokoji a myslím že ostatný to cítili tak isto.

Anonymní řekl(a)...

Prokurátor? Když zastřelily toho Dicka v Německu, tak žádný prokurátor nebyl... až po letech po změně režimu.

Anonymní řekl(a)...

Teraz budem znova hovoriť za seba.Pri nástupe do služby som si želal aby deň prebehol v pokoji a v tom čase som bol oboznámený s tým,že ak použijem zbraň v rozpore ss predpismi o jej použití tak v tom prípade hrozí vyšetrovanie,súd a väzenie,takže asi by som si poriadne premyslel či strielať.A mimochodom ten prípad s Dickom.Prečítal som si o tom vela článkov a stále neviem pochopiť jednu vec:Ako bývalý dlhoročný vojak prečo keď ho vyzvali aby zostal stáť začal pred nimi utekať veď musel vedieť že také jednanie vyvolá podozrenie že niečo nieje v poriadku.Na našej rote bol podobný prípad že nemecký občan prekročil hranicu,hliadka ho zbadala bola vyslaná poplachovka ktorá ho zadržala nesnažil sa ujsť.Jednoducho povedal že zablúdil a ak sa nemýlim ešte v ten deň bol prepustený.To je ako teraz keď policajti budú zastavovať auto a šofér pridá plyn a bude sa im snažiť ujsť čo myslíte čo spravia policajti? Budú ho prenasledovať a aj strielať hoci šofér v tom aute môže byť iba chlapec ktorý zobral otcovo auto bez dovolenia,ale to tí policajti nemôžu vedieť lebo ak pred nimi niekto uniká tak si musia myslieť že sa niečoho vážneho dopustil a preto sa snaží ujsť.Tak ako v tomto prípade:https://www1.pluska.sk/soubiznis/domaci-soubiznis/otec-zosnuleho-spevaka-petra-fialu-zabili-ho-policajti

Anonymní řekl(a)...

Milan J Pravděpodobně je zde zmíněná velmi závažná událost která se stala v měsíci září roku 1986 Asi 2 týdny před mým nástupem služby u PS Já nevím co přesně se tam tenkrát stalo jak to bylo doopravdy To vědí jenom přímo účastníci Předchozí příspěvek našeho čtenáře je mírně řečeno zcela mimo mísu Naprosto mu uniklo že byla použita zbraň proti osobě která se nacházela na území sousedního státu Navíc pohraničníci vstoupili na území sousedního státu Obojí bylo přísně zakazano

Anonymní řekl(a)...

Nie neuniklo mi to.Podla toho čo som našiel na internete pri tej akcii zasahovali vojaci z dvooh susedných rôt aspoň podla portálu ustav pre štúdium totalitných režimov:Mezitím, po odjezdu obou hlídek k vyjasnění signálu, mobilizovala 15. pohraniční rota síly pohraničním poplachem, 15 pohraničníků vyslali k doplnění skupiny překrytí. O další posílení clony požádal dozorčí důstojník 15. roty četař Valentin Hiltavský velícího důstojníka sousední 16. roty podporučíka Pavla Hanzla. 16. rota vyslala do prostoru po krátkém seznámení zasahujících se situací poplachovou hlídku a skupinu překrytí, celkem 14 pohraničníků. Zásahu velel nadrotmistr Coufal.[13] Skupina dostala rozkaz rozmístit se skrytě nedaleko hranic a směrem z vnitrozemí očekávat a zadržet osoby, které překonaly signální stěnu. Nadrotmistr Coufal vydal rozkaz hlídce, aby obsadila hraniční čáru na hranici úseků 15. a 16. roty v prostoru hraničního mezníku 24/9[15]a vyčkávala na případného narušitele. Skupina se rozběhla k hranicím a cestou minula dřevaře, kteří zde pracovali na likvidaci kalamitní situace po vichřici. Terén byl tedy značně nepřehledný a plný výmolů a vývratů, následkem tohoto stavu nebyl jasně patrný průběh státní hranice. Přesný průběh hranice zasahující hlídka neznala, protože v těchto místech nikdy službu nekonala. Naozaj teraz nikto nezistí ako to bolo naozaj či vedeli že prekročili hranicu alebo jednali úmyselne.A ak si pozriete aký priebeh má hranica mohlo sa stať že nevedeli že sú už v Nemecku.Ja som len chcel povedať že ten človek bývalý dlhoročný dôstojník musel vedieť ako to na hraniciach chodí a že aj keby ho boli zadržali,ešte v ten deň by bol prepustený.Tak ako nám bolo povedané:Ak sa vám stane že niekedy prekročíte hranicu a nemecká hliadka vás zadrží neklaďte odpor a žiadajte o spojenie ss Československými orgánmi a vrátenie o Česskoslovenska.Jednoducho byť na jeho mieste zostanem stáť a neutekám lebo to je vždy podozrivé a preto som poukázal na ten prípad s tým spevákom.

Anonymní řekl(a)...

Veď ako to chodilo ste uverejnili vy: http://pohranicnik.blogspot.com/2015/04/incident-s-usarmy-2881972-horni-hranicna.html

Anonymní řekl(a)...

No veď práve, tý Američania nekládli odpor, nepokúšali sa utiecť, boli zadržaný ,vypočutý a vrátený do Nemecka,žiadna streľba.A takisto to chodilo aj opačne,aspoň čo viem.A je to aj v tých komentároch štvrtý v poradí: /Udajně se něco takového stalo snad u domažlické brigády PS, kdy do NSR během akce na státní hranici (skupina překrytí) zabloudil přes čáru nějaký mladý rotmistr a byl zadržený hlídkou Bundesgrenzschutz.
Druhý den byl vrácený zpět do ČSSR, neboť prohlásil, že zabloudil a nehodlá žádat o žádný azyl.

Anonymní řekl(a)...

Ale tady bylo zmíněno že zbraň nebyla použita ve shodě s předpisy (což asi nikdo rozporovat nebude, když byla použita na území sousedního státu). Přesto se žádný prokurátor nekonal (tehdy).

Unknown řekl(a)...

Dobrý den,taky bych přidal nějaký postřeh že služby u PS, na rotě myslím že jsme měli HD v sobotu dopoledne ,co se týče pořádkových hlídek , když jsem musel jet přes Prahu tak jsem vždycky utíkal do haly podívat se na tabuli kde stojí vlak na České Budějovice a utíkal jsem zpět na perón protože lítačka tam nesměla kontrolovat, sloužil jsem kh vlak na trase České Velenice- Veselí n. Lužnicí a jednou to bylo večer byla už tma jsem měl ve Veselí větší pauzu tak jsem šel kousek od nádraží do hospody na limču,no a když jsem se vracel zpět tak před nádražím stala lítačka ČSLA,nevím kde se tam vzali no a když mě uviděli tak už se chystali že mě zkontrolují, když jsem se k nim přiblížil tak si všimli že mám na opasku pouzdro z pistoli a na druhé straně bodák tak tak se rozestoupili ,zasalutovali a nechali mě být, jednou když jsme jeli vlakem směrem k SH tak tam seděli dva vojáci ČSLA ,tak jsem je šel zkontrolovat , měl jsem hodnost vojína a jeden z těch vojáků měl hodnost svobodníka , tak když jsem ho požádal o doklady tak mi řekl že nižší hodnost nesmí kontrolovat vyšší no chvíli jsme si to vyrikavali tak jsem mu ukázal takový průkaz který jsme měli k vojenské knížce tam byl napsáno že máme stejná práva a povinností jako příslušníci SNB a ještě jsem mu řekl když se mu to nelíbí tak ho předvedu k nám na rotu a bude mít problém ,tak nakonec mi ukázali doklady a ještě jsme pokecali a bylo to v pohodě byli to hláskaři od Suchdola.