V tomto článku se nebudu věnovat československé státní hranici v dobách Studené války, ale chci vás informovat o filmu euro-režísérky A.Holland, který je situován do současnosti (2021-2023) a jehož děj se, z velké části, odehrává na, v dnešní době, velmi drsné, polsko – běloruské hranici. Film vyvolal v Polsku velkou vlnu odporu a lze ho bezpochyby označit slovem "kontroverzní". Z textu článku jistě pochopíte, proč tomu tak je.
Dění na „zelených hranicích“, jak zní mezinárodní titul počinu, je sledováno optikou syrské rodiny na útěku, mladého člena polské Pohraniční stráže, aktivistické skupiny podporující migranty a lékařky, která se po otřesném zážitku rozhodne přidat do této neziskové organizace. Vypravěčské linie se napřed samostatně vystřídají a poté se jednotlivé příběhy logicky prolnou.
Počáteční scénu tvůrci zasadili do covidového roku 2021 do letadla směřujícího do Minsku (Bělorusko), jehož cestující z Blízkého východu mají neochvějnou naději a naprosto naivní, ale nakonec pochopitelné představy o relativně snadném přechodu státních hranic. Nevědomost pasažérů přiživuje úzký kontakt s jejich příbuznými, kteří se na Západ dostali poměrně bez obtíží, jenže za docela rozdílných okolností a v jiné době (2015 – "Wir schaffen das").
Marná očekávání se po příjezdu k ostnatým drátům na hranici BY-PL záhy proměňují v hořké zklamání. Na polské straně na imigranty nikdo nečeká a o nějakém humánním zacházení od vojáků si mohou leda nechat zdát. Pohraničníci totiž podstupují intenzivní školení, kde dostávají přednášky o tom, že uprchlíci jsou v rukou Lukašenkova režimu živými náboji, které mají rozložit Evropu.
Právě politický aspekt filmu silně rozohnil vrcholné polské politiky, ale i polské občany. Není divu, neboť režisérka A.Hollandová, se ani v reálném životě netají odporem vůči polské národně konzervativní straně Právo a spravedlnost.
Pro A.Hollandovou je podle Kaczyńského příznačná „nenávist k vlastní zemi“ a její „paskvil“ uráží muže a ženy v polských uniformách, kteří brání hranice své vlasti.
Tento film už také dříve ostře napadl ministr spravedlnosti a generální prokurátor Zbigniew Ziobro, který jej přirovnal k „nacistické propagandě.“ Polský prezident Andrzej Duda před novináři v New Yorku citoval v souvislosti s filmem heslo: „Jen svině sedí v kině.“
Děj filmu dále pokračuje tím, jak ona syrská rodina prchající před občanskou válkou a její doprovod, učitelka z Afghánistánu, jsou podvedeni Bělorusy a násilně převezeni do uprchlického tábora nedaleko hranic s Polskem. Ve snaze uniknout se vydávají na zoufalou a nebezpečnou cestu neznámým a nepřátelským územím. Více nemá smysl prozrazovat, nejlepší je film shlédnout, ať už v kině, pay TV, nebo na DVD, případěn si jej později stáhnout z úložiště na internetech.
Můj názor? Film "Zielona granica" jsem zatím ještě celý neviděl. Shlédnul jsem pouze trailery na YouTube i jinde a pečlivě sledeji polskou televizi TVP, kde se o filmu vede intenzivní debata. Ale, myslím si, že tentokrát šlápnula (euro)režisérka A.Holland vedle. Film bezpochyby lze stručně shrnout jako NGO agitku o zlých, moc zlých polských pohraničnících, kteří, ó jaká to drzost, brání hranice své země proti invazi zoufalých a moc hodných muslimských imigrantů.
Přidávám zde foto a nějaké YouTube videa z doby, kdy krize na hranici Polsko – Bělorusko vrcholila a kdy útoky na polské pohraničníky a technické zabezpečení hranice bylo nejagresivnější. Čímž rozhodně nechci říci, že státní hranice PL-BY je dnes oázou klidu a míru. To ani náhodou.
Nikomu nic nevnucuji, názor o situaci si po přeštení článku a hlavně shlédnutí výše prezentovaného filmu Zelená hranice (PL 2023) učiňte sami. Za sebe ale říkám, že jsem plně na straně Polska, polských pohraničníků a závidím občanům PL, že mají své ochránce státní hranice, kteří jsou schopni bránit svou zemi, hranici a státní integritu. A také připomínám pamétné slova prvního československého presidenta T.G.Masaryka: "O hranicích se nediskutuje, o hranice se střílí".
Použité zdroje k článku:
ČSFD: https://www.csfd.cz
NOVINKY: https://www.novinky.cz
YOUTUBE: https://www.youtube.com
TVP INFO: https://www.tvp.info
Zajímá vás více ze života polských pohraničníků?
10 komentářů:
Ty vogo. Ve videu Noční útok na hranici, to řvaní alah akbar. Samí agresivní muži. Kde jsou ty zoufalé matky s dětmi? Držím polským hraničářům palce.
Děkuji za komentář.
Myslím, že si tento film rád nechám ujít. Je mi líto zoufalých lidí, kteří se stanou oběťmi převaděčů.
Leč každý stát má nejen právo, ale i povinnost si chránit vlastní hranice. Pokud tak nečiní, nezasluhuje suverenitu. Polské řešení je podle mě správné.
Kdy se i v ČR poučíme?
Mirek
Ten film je odporná vlastizradná slniečkarska propaganda. Oni neprestanú, kým nezničia našu civilizácia a neurobia z Európy arabsko-africký bordel.
Není mi líto připrchlíku, nejsopi to žádne objěte, to my jsme jejich objete.
Bohužel, je to tak.
A nemám z toho radost.
Na ten film se rád podívám, až bude k dispozici. Na ČSFD má hodnocení od nadšených 5* po Odpad. Jen je třeba počítat s tím, že paní Agnieszka je docela pohádkářka. Připomněl bych její, velmi dobrý, film Šarlatán. Je o životě léčitele Jana Mikoláška. Bůhví proč tam vpašovala linku o jeho homosexualitě a to, že mu hrozila šibenice, za otrávení nějakých komunistických bafuňářů. Ani jedno nebyla pravda. Mikolášek sice pár let v kriminále byl, ale za daňové úniky. A taky jsem zvědav, zda ve filmu bude vysvětleno, proč ten tlak na polskou hranici vlastně vznikl. V roce 2020 byly v Bělorusku prezidentské volby, jejíchž výsledky EU zpochybnila, a přes běloruské disidenty v Polsku a Litvě začali podněcovat protivládní nepokoje. Lukašenko ty protesty ustál, a jako pomstu umožňoval imigrantům přesuny přes Bělorusko do Polska a na Litvu. Přitom původně nijak protievropský nebyl, spíš to vyčůraně hrál na obě strany. Evropa má holt vzácný dar vyrábět si nepřátele.
Souhlasím, Jirko a děkuji za komentář.
Svinská propaganda. Paní Anéška se zaprodala za judášskej groš.
Bůhví proč tam vpašovala linku o jeho homosexualitě a to, že mu hrozila šibenice, za otrávení nějakých komunistických bafuňářů.
No přeci proto, nebo jí to myslí politicky, Jirko, politicky.
Okomentovat