20. ledna 2014

Pohraniční stráž v Bělorusku

Pohraniční stráž za "nové doby" ?

Občas někdy přemýšlím nad tím, jak by (hypoteticky) vypadala Pohraniční stráž a ochrana státní hranice v Československu v roce 2013, kdyby se nekonal Listopad 1989. 

Vím, že v historii žádné "kdyby" neplatí, ale popusťme uzdu fantazii.
Inspirací nám budiž pohled na běluruskou státní hranici v dokumentu místní televize z roku 2013.






Pokud vás dokument zaujal,můžete si jej pro vlastní potřebu stáhnout z webu Uložto.cz 

        VIDEO Pohraniční stráž v Bělorusku  (velikost 229 mb)






A na závěr? 

Pro pobavení: videoklip Граница  "ze života" současných ruských pohraničníků  :-)


6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Tak to je pecka. Myslel jsem si, že takováto signálka už v Evropě neexistuje. Jak je vidět, nečiní se jen v America a Izraeli. Tomu komandýrovi závidím tu jeho brigadýrku. Z. N.

Honza řekl(a)...

Zdravím Vás, pane Zdeňku. Na margo videa o zabezpečení vnějších hranic Běloruska, které je přirozené, neboť země sousedí se členskými zeměmi Severoatlantického paktu, bych dodal následující.

Hranice rusko-běloruská, je hranicí administrativně střeženou. Obě země kdysi podepsaly společné protokoly, a obě jsou de facto pohrobky SNS. Navíc k nim přibyl Kazachstán, který s nimi tvoří "jednotné ekonomické prostranství". Vnější hranice Běloruska je tak i ekonomickou, západní hranicí Kazachstánu. Což vypadá úsměvně, ovšem nikoli z ekonomického hlediska.

V červnu 2011 Bělorusko omezilo vjezd polských vozidel do Brestu, neboť benzín a nafta byla v Bělorusku dvaapůlkrát levnější, než v Polsku. Polští "turisté" tak byli s to denně až pětkrát navštívit běloruský Brest, natankovat nádrž a kanystr, a po "odlehčení si" na polském území se vracívali. Bělorusko zavedlo možnost vjezdu jednou týdně (pro tyto "turisty").

Bělorusko se také stalo cílem pro nelegální migranty, kteří víceméně bez problémů projedou přes Ruskou federaci, aby se v Bělorusku snažili o přechod do Litvy, nebo Polska. Těchto případů jsou desetitisíce ročně.

No a nakonec je ještě jedna perlička. Rusko neumožňuje cestování dlužníkům. Jakmile dlužíte více než deset tisíc rublů, a dluh je elektronicky dokumentován, ven z Ruska nesmíte a jste "nevýjezdný". Proto má minské mezinárodní letiště poměrně mnoho záchytů, stejně jako hraniční přechody.

Muž na snímku zřejmě nefalšoval pas, ale snažil se cestovat na pas vypůjčený, nebo byl přímo v elektronické databázi jako dlužník.

Představa, že každý, kdo projel na černo v tramvaji se nikam (na prázdniny, dovolenou) nepodívá, je celkem odstrašující. Navíc, přirozeně, uhrazení dluhu s výmazem z elektronické databáze nemusí mít časově mnoho společného.

Bělorusko je jednou z mála zemí Evropy, kde obyvatelstvo netrpí nezaměstnaností, a kde stát reguluje, kde bude třeba absolvent VŠ po absolutoriu pracovat. Proto mají pohraničníci i vliv na ochranu vnitřního trhu práce.

Pravdou je, že z ČSSR ročně uteklo/vycestovalo s pasem přes dva tisíce lidí. Stejné množství, jak jsem napsal v "17 zastaveních podzimu", uteklo v létě 1989 z NDR denně, a číslo se zastavilo někde mezi dvěma a třemi sty tisíci uprchlíky do NSR.

Orgány NSR poté uvedly, že při "invazi" 400.000 osob by nastaly vážné problémy v západoněmecké ekonomice (tehdy absorbující první vlnu Turků- viz "turecký" Kreuzberg v jinak samostatném Západním Berlíně) a při počtu půl milionu osob by hrozil kolaps sociálního systému spolkových zemí, které by nebyly s to ani přes ingerenci 48 západoněmeckých velkoměst problém vyřešit.

Školy by neučily (byly z nich lágry), nemocnice by fungovaly s omezeními, trh potravin (navíc saturovaný i z NDR, zejména v případě Berlína), by měl značné výpadky.

Dnes by to bylo téma pro futurologa, protože není jisté, zda bývalé spojenecké země by tak rozsáhlou plošnou pomoc a la "letecký most" zvládly podruhé.

Navíc, říjnoví přišelci už byli "starými" Němci nenáviděni stejně, jako první "ausländeři" z východní Evropy, třeba v táboře Valka u Norimberka, byť status východních Němců ihned po vstupu na území NSR byl statusem " plnoprávného" občana NSR, tedy občana, akceptujícího věčné americké vojenské enklávy uvnitř vlastního, historického, území.

Honza.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím všechny, zvláště Zdeňka.

Příspěvek nade mnou jsem přečetl několikrát, ale pro pochopení bych potřeboval objasnit některá následující tvrzení:
„Invaze“ čtyř set tisíc osob; které orgány NSR uvedly ty katastrofické následky takovéhoto přívalu utečenců pro NSR?
„Absorpce“ první vlny Turků - viz. „turecký“Kreuzberg v jinak samostatném Západním Berlíně. Jak si mám toto vysvětlit?
Co je myšleno rozsáhlou plošnou pomocí „a la letecký most“, který by, údajně, „bývalé spojenecké země“ nedokázaly zvládnout? Zde mi není vůbec jasné v jakých souvislostech je zde hovořeno.
Není mi vůbec jasné, o čem je řeč v posledním odstavci. Zde by bylo třeba některé pojmy osvětlit zvlášť /např. statut východních Němců, věčné americké vojenské enklávy/.

Všem pěkný den.


Anonymní řekl(a)...

Dodatek k mému předešlému příspěvku.
"BK"

Pohranicnik řekl(a)...

Zdravím Tě, Bohouši, já samozřejmě Tvůj rukopis poznal :-)
Zdeněk.

Anonymní řekl(a)...

Zdravím všechny vespolek.
Očekával jsem od autora bližší vysvětlení k mým připomínkám v předešlém příspěvku. Bohužel nic. Když už jsem řekl „A“, musím říci i „B“ a odpovím si sám.
Žádné oficiální orgány NSR nic, o jakýchsi katastrofických následcích „invaze“ 400 tis. osob, nemohly uvést, jelikož nic takového se nekonalo ani náznakem. NSR měla vzniklou situaci pevně v rukou; byla hospodářsky natolik silná /tedy i její součást západní Berlín/ a tedy schopna zvládnout, nejen, daleko větší počet občanů NDR, tedy plnoprávných /bez uvozovek/ občanů NSR, ale i ty Turky v Kreuzbergu. To vše i bez „saturace“ z NDR. Mimochodem, ona NDR byla vždy ochotna, pro tvrdou valutu, ledacos svým občanům, jak se říká, „utrhnout od huby“. I politické vězně dokázala takto lukrativně zpeněžit.
Plošnou pomocí „a la letecký most“ se nemohu zabývat, jelikož nic takového, jako blokáda Berlína koncem čtyřicátých let, nebylo na programu dne a ta „invaze“ lidí z NDR by se bývala rozptýlila po celé NSR, jako je tomu se všemi příchozími stále. Rok co rok. Ku příkladu, v roce 2012 jich bylo, něco málo, přes milion a v roce 2013 asi o sto tisíc méně. Samozřejmě, že na druhé straně lidé i odcházejí, ale, v součtu, jich většina zůstává. To jsou oficiální čísla. Kolik lidí přijde a zdržuje se v NSR ilegálně nevím, ale je jich také hezká řádka. A nic zvláštního se neděje. Ekonomika funguje, školy vyučují, nemocnice léčí, potravin i jiného zboží je dostatek.
K „americkým enklávám“ snad jenom to, že ti lidé už měli zřejmě dost „sovětských enkláv“ uvnitř vlastního, historického území a tak je vyměnili za ty americké.
Všem pěkný den. BK