20. května 2013

Život v barvě khaki - DRUŽBA.

V tomto příběhu se přeneseme od PS k ČSLA, neboť změna je život. 


Několikrát jsme se zúčastnili divizního cvičení s divizí sovětské armády „ Družba“. Dvě divize i na tak velkém VVP, jako byl „Doupov“, byly přece jenom moc. A tak cvičení bylo klidnější, bez větších přesunů. Jen těch kontrol a „papalášů“ bylo víc. 

Součástí cvičení bylo i setkání se sovětskými vojáky, které organizovala politická skupina Armády ( 1. Armáda Příbram, ne ČSLA). Přijelo několik důstojníků, asi také ze štábu: „bojevoj privet“ a několik dalších takových frází a zase odjeli. A tak kromě několika náhodných setkání, jsme se s nimi neviděli. 

Jednou jsem jel přes Růžovou, kde na nedaleké louce bylo pod maskovacími sítěmi vidět tanky. Tedy mi to tak připadalo, protože větší pozornost jsem věnoval nedaleko stojící, polní kuchyni. Z korby „Zilu“ slezl vojáček, z pod auta vytáhl kýtu z krávy, celou ji nacpal do kotle, přiložil několik polen a zase vlezl na korbu. Přemýšlel jsem, co z toho bude. O recept bych mu ale určitě neřekl. Se mnou jel absolvent VKVŠ, který studoval v Kyjevě ...




Byla středa, která podle zvyklostí, měla klidnější večer a noc. Dalo se tedy vyšetřit i nějakou tu hodinku na delší odpočinek. Dostal jsem nápad. Vyslal jsem tedy onoho absolventa k těm „tankistům“ aby domluvil setkání. Že je zveme k nám, asi tak 15 vojáků a 5 důstojníků. Vrátil se ze zprávou, že rádi přijedou. Nebyli to však tankisté, ale dělostřelecký pluk, vyzbrojených „Gvozdiky“. („Gvozdika“, 122 mm samohybná houfnice na pásovém podvozku.) 

Přípravy byly jednoduché. Ve stanu jsme z laviček PV3S, vždy jedna na dvou polních židlích, a polních stolů, připravili sezení pro „záklaďáky“ a zabezpečili několik lahví vodky, péčí našeho NPS. Ten iniciativně koupil „basu“ Prazdroje. 

Nastal večer a na VS se vřítilo podivné „monstrum“. Sověti totiž přijeli nákladním autem, KRAZ. Jejich delegace byla opravdu „reprezentativní“. Velitel pluku se sice omluvil, ale poslal svého zástupce, „politruka“, velitele oddílu a dva velitele baterií. A také těch 15 vojáků.
Po večeři pokračovala volná zábava. Záklaďáci, za pomocí absolventa diskutovali a my při konverzaci „konzumovali“. Bylo to jednoduché. Zástupce i ZVP u nás sloužili čtvrtým rokem a uměli slušně česky ( tady mě napadá, že lépe, něž náš „kníže“) Byla to paradoxní situace. Oni mluvili česky a my se snažili dokázat, že umíme a tak mluvili rusky. 




Byl to hezký večer. Nastal však problém. Oni „konzumovali“ jak ten jejich KRAZ a vodka docházela. Tu se ukázala prozíravost našeho provianťáka a nabídli jsme jim Prazdroj.Stačil každému jeden, víc nechtěli a začali se loučit. Pozvali nás na oplátku k nim i do posádky. Byli až z Trutnova a tak bylo jasné, že se vidíme naposled.
Druhý den nastal „poprask“. 
Český rozhlas vysílal denně o cvičení krátké zprávy. A tak se tam také objevilo, že došlo k družebnímu setkání SA u tankového pluku. Plus, nějaká ta „omáčka kolem „. Nikoho sice nejmenovali, ale tankový pluk byl na cvičení jen jeden. 

Velitelství divize to nechalo chladným, snad to ani nezaregistrovali, zato naší bdělí VKR a politruci z Armády, začali řádit. Jak jsme si to mohli dovolit, když to nebylo v plánu. Proč jsme to nehlásili. Jak to, že u toho byl rozhlas, atd. Připadal jsem si jako vlastizrádce, který si zaslouží jen jedno. Popravu před nastartovaným tankem. Po ujištění, že tam žádní civilové nebyli, situace nakonec utichla. Asi jen záviděli, že na tom neměli žádné zásluhy. 

Sověti totiž napsali o setkání do Obrany lidu, z které čerpal informace i rozhlas Tak jsme se stali slavní  :-)



(c) AUTOR:  Karel Runkas 




ZAJÍMÁ VÁS VÍCE ? 

Jak jsem se nestal pohraničníkem:  Vzpomínka na PS

Jak to chodívalo u ČSLA: Srovnání služby u ČSLA a PS





4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Zdravím Vás pane Runkas,

zaujal mě Váš článek „Srovnání služby u ČSLA a PS.“ Položím Vám dvě otázky, které mne zajímají.

Domníváte se, že služba u PS, to z Vašeho srovnání nevyplývá, byla náročnější, než služba u armády?

Proč museli záklaďáci sloužit tak daleko od svých domovů?

Za odpovědi děkuji předem.

Mějte se BK

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den!
K první otázce: Myslím si, že odpověď v článku je, i když ne jednoznačná. Služba u PS byla určitě náročnější na psychiku, zodpovědnost a na denní život, zvlášť u rot, daleko od civilizace.Tvrdit ale, že služba u armády byla méně náročná, bych si netroufal tvrdit.Určitě bychom našli mnoho "výhod" proti službě u PS, ale i nevýhod.Slyšel jsem několikrát názory "záložáků", kteří zvs sloužili u PS ale na cvičení byli u armády, že u PS to bylo lepší.Nevím, nikdy jsem u PS nesloužil a tak mohu jen spekulovat. Určitě bylo mnoho záklaďáků, kteří vojnu prožili na různých "teplých" funkcích jak v "bavlnce" ale nebylo málo takových, s kterými by si to i ten neotrlejší PS-ák, nevyměnil.
K druhé otázce: Snad nejdůležitější kriterium byla "federalizace". Neměli jsme Českou armádu a Slovenskou armádu, ale ČSLA. Neméně podstatnou otázkou byla skutečnost, že nejvíce a nejpočetnější útvary byly na západní hranici a v Čechách.Méně už na Moravě a na Slovensku byly jen teritoriální útvary a útvary značně zrámcované. Od roku 69 pak PŠ. Češi by tedy mohli sloužit blízko domova, část Moraváků už by to mělo dál a většina Slováků by stejně sloužila přes celou republiku.Snad tu byla snaha o určitou spravedlnost. Pro ilustraci : 2. msd v Sušici měla kolem 10 000 vojáků, dislokovaných od Střelských Hoštic po Domažlice a vzadu Holýšov. Tedy na ploše 70 x 30 km.A už v Plzni, vzdálené 30 km od Holýšova, byly útvary další divize.
Přeji hezký den K. Runkas

Pohranicnik řekl(a)...

...díky za odpověď,Karle.
Mě samotného zajímalo,proč vojáci (VZS) sloužili tak daleko od domova. Vždycky jsem myslel,že to bylo,aby si "zvykli" na odloučení, stali se "dospělejší" - a nikdy jsem neuvažoval v intencích toho, kolik měla ČSLA útvarů v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Tak, jsem zase o něco informovanější.

Zdeněk - ADMIN.

Anonymní řekl(a)...

Tady je reportáž (foreportáž) z odsunu 914.dělostřeleckého pluku SSkSV z Trutnova
http://weby.trutnovinky.cz/index.php?gid=29608