29. března 2019

JAK SE CESTOVALO Z ČSSR NA ZÁPAD

  Protože se občas, v různých diskuzích, ať už zde, na weblogu Pohraničník, nebo na pohraničářských fórech na Facebooku, či jinde po internetech, nastolí téma "Zda se mohlo v dobách reálného socialismu cestovat z ČSSR na Západ", rozhodl jsem se, příspět i já svojí troškou do mlýna. 

  Mnohdy se totiž v diskuzích a komentářích objevují dva druhy názorů. Jedny, že za "totáče" bylo pro občana ČSSR v podstatě nemožné vycestovat, druhé pak, že to naopak byla víceméně formalita a kdo chtěl, tak si za kopečky mohl odfrčet zcela legálně. Smířlivě musím napsat, že trochu pravdy má každá strana, ale zároveň se i mýlí. Takže, jak to bylo s procedurou vycestování na Západ? Tedy, do kapitalistické ciziny, abych se držel tehdejší terminologie. 


  Možnost vycestovat na Západ se pro občany stala otázkou nebývalé trpělivosti v průběhu procesu, který trval i měsíce, sestával z dnes neuvěřitelného počtu vyplněných formulářů, potvrzení, nedůstojných posudků či pohovorů a končíval mnohdy neúspěšně.


 
Cestovní pas ČSSR (šedý - pro cesty do SFRJ / Jugoslávie).


  K překročení hranice do států, s nimiž Československá socialistická republika neměla uzavřenu dohodu o bezvízovém styku, nestačil cestovní pas, musel být doplněn výjezdní doložkou, která obsahovala výslovné údaje, pro které státy, na kolik cest a na jakou dobu platí. Udělení výjezdní doložky nebylo nárokové a mohlo být odepřeno, popřípadě mohla být již udělená výjezdní doložka zrušena nebo omezena z týchž důvodů, pro které mohl být odňat či omezen cestovní pas. 


 
Cestovní pas ČSSR (zelený).


  Na výjezdních doložkách mohlo být navíc operativními součástmi ministerstva vnitra požadováno provedení určitých úkonů při odbavování na hranicích či letišti. Druh úkonu byl na výjezdní doložce vyznačen kódem ukrytým v sériovém šestičíslicovém čísle pomocí použití určitých čísel případně předřazených písmen. Systém kódů byl tajný a byl přesně evidován seznam pracovníků, kteří s ním byli seznámeni. 

Jednalo se např. o takovéto úkony: 

Při výjezdu: 1. hledat zbraně 2. hledat převážené informace – kontejnery (tiskopisy, listinný materiál, fota, filmy, magnetofonové pásky) 3. hledat dokumenty a náznak útěku (v každém případě volat CENTR II. správy FSZS) 4. hledat pašované zboží – valuty 5. volat před odbavením CENTR II. správy FSZS 6. hledat drogy 7. bezcelní odbavení. 


Dobové foto: Hraniční přechod Philippsreuth - Strážný.


Při příjezdu: 1. před odbavením volat CENTR II. správy FSZS 2. hledat dováženou literaturu 3. hledat kontejnery 4. hledat pašované zboží. 


Dobové foto: OPK (hraniční přechod) Rozvadov.

Co tedy musel občan ČSSR absolvovat, jestliže chtěl cestovat (turisticky) do kapitalistické ciziny? 

   Prvním krokem bylo vyplnění žádosti o devizový příslib. Jednalo se povolení zakoupit si od státní banky cizí měnu v množství předepsaném jako minimum pro vycestování do nesocialistické ciziny, tedy poukaz na valuty. Žádost o devizový příslib bylo možné získat ve Státní bance československé. Bylo nutné ji nechat potvrdit zaměstnavatelem, školou či národním výborem a opatřit kolkem. Banka přijímala žádosti vždy jen první dva měsíce v roce. 

   Pokud žadatel uspěl, nejpozději do konce března se dozvěděl, že si může přijít devizy zakoupit. Úspěšný žadatel o devizový příslib musel pochopitelně počítat s tím, že v nejbližších letech nebude možné o devizy žádat, neboť se musí postupně dostat i na další, prozatím neuspokojené, žadatele. 

   Devizový příslib bylo možné nahradit notářsky ověřeným pozváním z příslušné cílové země. Zvoucí cizinec pak musel převést Státní bance československé patřičný obnos v cizí měně, který v osmdesátých letech např. představoval částku 36,50- DM (západoněmeckých marek) na den a osobu, popřípadě ekvivalent v jiné měně. 


Dobový formulář - Žádost o devizový příslib.


   Jestliže se podařilo takto získat dostatečný obnos pro vycestování, bylo nutné požádat o tzv. výjezdní doložku, tedy vlastní povolení k vycestování. Jednalo se o jakési cestovní vízum vydávané vlastní zemí. Žádost musel opět potvrdit zaměstnavatel, škola, či národní výbor, dále ROH či SSM.  

   Dále bylo potřeba si opatřit platný výpis z rejstříku trestů, žádost o výjezdní doložku okolkovat a spolu s platným cestovním pasem a potvrzením o přidělení devizového příslibu osobně donést na oddělení pasů a víz Sboru národní bezpečnosti, jak se tehdy nazývala policie. 

Pas mohl občan vlastnit pouze právě jeden, takže po dobu vyřizování výjezdní doložky, obvykle asi jeden měsíc, nemohl cestovat do zahraničí.


Dobový formulář - Žádost o vydání výjezdní doložky.


   Jestliže byla výjezdní doložka vydána, teprve potom mohl občan žádat o případné turistické vízum na velvyslanectví příslušné země, kam hodlal cestovat nebo kterou projížděl. O vyřízení turistických víz mohl také požádat některou z pěti cestovních kanceláří, které se v socialistickém Československu postupně vytvořily, nejlépe nejznámější ČEDOK. K vyplněným žádostem bylo nutné opět přiložit pas a získanou výjezdní doložku. Opět tedy žadatel zůstává na dobu vyřízení žádosti bez možnosti opustit republiku. 


 
Dobové foto - Výjezdní doložka k cestovnímu pasu.


   Doba vyřízení víz byla rozdílná, záleželo na tom, o kterou zemi se jednalo, v průměru se pohybovala kolem tří týdnů. Před vlastním odjezdem do ciziny bylo nutné ještě znovu navštívit Státní banku československou a vyzvednout si a vyplnit celní a devizové prohlášení, kde se kromě vyvážených a při návratu dovážených věcí vyplňovaly také valuty. Skutečnost a vyplněné údaje musely být totožné, neboť míra shody bývala předmětem zájmu celních úředníků na hraničních přechodech, kteří v případě podezření či odhalených nesrovnalostí způsobovali cestujícím nepříjemné situace. Předpisy, které stanovovaly, co a v jakém množství je dovoleno vyvážet a dovážet byly značně omezující. 

   Pokud byl cestující vojákem, byť v záloze, bylo nutné před cestou odevzdat vojenskou knížku příslušné vojenské správě a vzít s sebou potvrzení o odevzdání.

Podobné omezení se vztahovalo také na Jugoslávii (SFRJ), neboť mnozí lidé často využívali právě této země k emigraci na Západ. (Hranice SFRJ třeba s Rakouskem či Itálii byly střeženy, v porovnání s ČSSR, spíše jen symbolicky, neboť občané Jugoslávie mohli cestovat na Západ v podstatě neomezeně, mnoho jich třeba v Rakousku či Spolkové republice Německo i legálně pracovalo). 

Použitý zdroj: https://fpe.zcu.cz/  



ZAJÍMÁ VÁS VÍCE TÉMA HRANIČNÍCH PŘECHODŮ (OPK) NA ZÁPAD? 

Klikněte si na zajímavý text se spoustou dobových fotografií: 

*** Článek na webu Country Expres




  

20 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Kdo tam dal tu fotku a napsal že to je Pomezí-Schirnding.To je Rozvadov a foto je směr ze SRN.

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Anonymní 29. března 2019 19:52

Chtěl jsem původně napsat, že ten špatný popisek tam dal Vladimír Putin :-) abych byl trendy, ale ve finále se doznávám (upřímná lítost), že jsem to popletl já.
Děkuji za upozornění, už jsem to opravil.

Zdeněk - admin weblogu Pohraničník
pohranicnik@gmail.com

Anonymní řekl(a)...

Práce na hranici byla tak trochu placená turistika, říká bývalý celník
https://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/prace-na-hranici-byla-tak-trochu-placena-turistika-rika-byvaly-celnik-80190328.html

Anonymní řekl(a)...

Potůčky bývaly izolovanou vesnicí na periferii republiky. Místem, kde lišky dávaly dobrou noc, přestaly být v roce 1991, když se po desítkách let otevřel hraniční přechod pro pěší a vlak jedoucí z Karlových Varů. Potůčky se staly v přepočtu na obyvatele jednou z nejbohatších českých vesnic, v devadesátých letech jí média přezdívala český Klondike.
https://www.respekt.cz/galerie/cesky-klondike-po-letech

Anonymní řekl(a)...

Shrnutí je v podstatě Ok, jen chybí podstatné: ani na vydání cestovního pasu nebyl právní nárok a neexistovala soudní obrana proti zamítavému rozhodnutí MV (cestou OPV VB), tím méně k devizovému příslibu (ty směšné částky sotva stačily na kemp a kafe/zmrzlinu), resp. výjezdní doložce. Kdo jel do NSZ s CK, dostal jen kapesné cca 5DM na den. Takže jste si mohli vyrazit najisto jen s OP a cestovní přílohou do NDR anebo 2 x ročně do Maďarska (víckrát nevyměnila směnárna forinty). Do Polska (od 1981) a SSSR jen na pozvání/zájezd.

Anonymní řekl(a)...

Za vlčí halíř přimhouřil úřadník financí oko a pašování prvního nekalorického sladidla mohlo začít
https://nasregion.cz/za-vlci-halir-primhouril-uradnik-financi-oko-a-pasovani-prvniho-nekalorickeho-sladidla-mohlo-zacit-95957

Anonymní řekl(a)...

No, myslím, že to bylo trochu jinak.
Co se týče víz: Vizum nebylo potřeba z KS jen pro W.Berlin (ale zároveň tam platilo vizum pro SRN - kde stálo, že se vztahuje i na územní celek WB))a pro Finsko, jinak všude. Pro WB i Finsko ale byla třeba samo sebou výjezdní doložka (VD) !!! Vydávání viz byla výhradní záležitost řešená v rámci příslušných ambasád/států. Na žádosti o udělení viza se vyplňovalo ledaccos (vždy byly potřeba i fotky). V případě USA třeba odpověď na otázku: "Jste nebo jste byl členem KSČ nebo organizace s touto spolupracující?" (to si kurva dobře pamatuju, byť jsem nakonec do USA nikdy nejel/zdravotní důvody). Viza uměly perfektně řešit tehdejší podniky zahraničního obchodu (pro služebky jejich zaměstatnců, ale nejen...) - řešily to napřímo s konkrétními ambasádami. Jinak jste museli vystát na ambasádě i mnohahodinové fronty. Na každé ambasádě samo zvlášť. SRN bylo časově strašný/měla tam postavený domeček/kontejner na zahradě a lezlo se tam vchodem na zahradu ambasády... Prý to tam "nenápadně" z naší strany kontrolovali příslušníci STB.
Výjezdní doložku jste mohli dostat, i když jste nedostali "devizák" - a to od roku 1988 i tak, že vám příslušnou částku deviz na požadovaný počet dní poslal kdokoli z občanů KS. Devizi ale musel poslat do čs. banky (nevím, do kterých našich bank přesně - já jsem dostal poslaných 100 USD od kolegy z Londýna prostřednictvím Živnobanky, resp. její pobočky v Londýně). Banka pak vystavila doklad pro vydání deviz v ČSSR. Banka devizi ale vydala až po předložení VD. Přesnou posloupnost si už nepamatuji.
Dostat doložku několikrát za rok na neorganizovanou turistiku, podle mne nikdo normální neměl šanci, ale kdo ví...
Karel Gott někdy vyprávěl, jak cestovával do KS na permanentní doložku a trvalá víza... Podrobnosti nevím.
Jo, když jsme jeli do WB, tak jsme tehdy jeli přes PLR a VD jsme tudíž odevzdávali (první díl pro výjezd) v Náchodě - čuměli jak puci, protože se v té době - myslím 1988 - do PLR samostatně nemohlo, ale pro tranzit do NDR to šlo... Zpět jsme z WB jeli myslím, přes Petrovice - tj. přímo z NDR.
Sranda byla nechat vykvasit pohraničníka NDR na Check point Charlie(úřechod z východního Berlína do WB), aby po nás tu VD nakonec chtěl. Byla nějaké dohoda mezi ČSSR a NDR a tom,aby jí NDRáci če. občanům kontrolovali, jinak by nám totiž do WB stačil jen pas bez viza - popsáno výše. Nakonec si vzpoměl a chtěl po nás "Statistik"...
Výše uvádím, co si o tom pamatuji z let 1985/6 dále.
Jo, byly to časy... Ale i tak...

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Anonymní 10. dubna 2019 18:27

Moc děkuji za váš poměrně obsáhlý a řekl bych i fundovaný komentář.
Je vidět, že jste nějaké to cestování na Západ během reálného socíku zažil a mluví z vás osobní zkušenost. Njn, to víte, já se za "totáče" podíval jen do Polska, Bulharska (tranzitem přes Maďarsko a Rumunsko) a v letech 1985-1990 jsem X-krát rajzoval s kolegou z roty do NDR, ale jen kousek za čáru: Plauen, Bad Brambach, Bad Elster usw :-) Takže info o rajzování do kapitalistické ciziny mám jen z doslechu.

Nicméně, vybavuji si, že po roce 1988 se cesty ven hodně uvolnili, pokud za vás někdo složil částku ve valutách. Pak už to nebyl problém politický, ale víceméně ekonomický.
A ano, do Finska a Západního Berlína občan ČSSR vstupní vízum nepotřeboval.

Ještě jednou děkuji za příspěvek.

Anonymní řekl(a)...

Silnici do Německa nechceme, neobětujeme přírodu, protestují lidé z Ašska
https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/silnice-as-plesna-bad-brambach-hranice-petice-priroda.A190411_469662_vary-zpravy_ba

Anonymní řekl(a)...

Boli sme na mieste, kde sa Ukrajina kríži so separatistickým územím
https://www.aktuality.sk/clanok/683481/na-mieste-kde-sa-krizi-ukrajina-so-separatistickym-uzemim/

Kakov řekl(a)...

velice zajímavý článek, mohu prosím vědět, co znamená FSZS?, děkuji

Anonymní řekl(a)...

Unijní pohraniční stráž by mohlo posílit 10 tisíc příslušníků
http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/security/20190404STO35073/unijni-pohranicni-straz-by-mohlo-posilit-10-tisic-prislusniku-video

Anonymní řekl(a)...

FSZS = Federální správa zpravodajských služeb

https://www.abscr.cz/prameny-zdroje-podklady/seznam-utvaru-snb/

http://www.pajovo.estranky.cz/clanky/ochrana-statnich-hranioc-csr-cssr-csfr-cr/slovnik-zkratek-z-prostredi-i_-spravy-snb-a-dalsich-soucasti-cs_-bezpecnostniho-aparatu.html

https://hranicari.eu/domains/hranicari.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=246&Itemid=696

+
https://is.muni.cz/th/vssxn/DP_-_Nikola_Coufalova.pdf

https://www.ustrcr.cz/data/pdf/clanky/infotokstb.pdf

Anonymní řekl(a)...

Celníci před 15 roky opustili hranice, z celnic jsou byty i obchody
https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/celnice-eu-ceska-republika-hranice-rozvadov-folmava-vseruby-zelezna-liskova-kamiony-celnik-policie-d.A190430_131245_plzen-zpravy_jzk

Anonymní řekl(a)...

Jesenické pohraničí je v jednotné Evropě bez kontrol, ale také bez lidí
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/vstup-do-eu-vyroci-15-let-jesenicko-vylidnene-kontroly-hranice-celnice.A190430_473329_olomouc-zpravy_mip

Anonymní řekl(a)...

Ako Maďari zbúrali železnú oponu: bolo to dávno pred nami, keď sme len snívali
https://www.aktuality.sk/clanok/688734/ako-madari-zburali-zeleznu-oponu-bolo-to-davno-pred-nami-ked-sme-len-snivali/

Anonymní řekl(a)...

Maďarsko před 30 lety rozebralo železnou oponu, Sověti neprotestovali
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/madarsko-zabrany-hranice-1989-odstranovani-finance-sovetsky-svaz-miklos-nemeth.A190503_094634_zahranicni_pmk

Weigel řekl(a)...

Já se domnívám že Maďaři když bourali železnou oponou tak sověti to sami spíš Maďarům povolili. Jako u nás sovětský velvyslanec v Praze koncem roku 1989 našim bezpečnostním složkám nařizoval nezasahovat proti demonstrantům.
Ve filmu Divoká sviňe ,je dobře znázorněno jak po roce u nás jistí soudruzi vedli vlastní zahraniční obchody typu naše starožitnosti za západní elektroniku.

Ivo řekl(a)...

viete mi niekto napisat co znamenaju kody pri vycestovani aj pri navrate napr AY ?
PS STALE mam tu dolozku doma na pamatku...

Anonymní řekl(a)...

Vážený,z těchto kodu kontrolující /příslušník SNB/ zjistil,zda nejste blokován napřpro nedo-
volený vývoz financi,listin,možnost emigrace atd.V kolonce jsou dve písmena a sada čísel.Každé
číslo znamenalo kontrolujícímu nějakou možnost.Čas od času se měnilo pořadí čísel,např.5,v pří
padě sledu jako třetí v pořadí znamenala jednu z důležitých možností,protože oparativec získal
agenturní cestou informaci nepříjemnou pro držiele výjezdní doložky.