5. května 2019

STŘÍPKY VZPOMÍNEK ZE STÁTNÍ HRANICE ČSSR

Tento článek, směs různých událostí, jenž se odehrály na československé hranici, si dovoluji věnovat své půvabné kamarádce Hance J.z Brna, jenž se o tématiku PS OSH zajímá a která mě nedávno k sepsání podobného textu inspirovala. Takže jsem nakonec (dnes) překonal svoji "májovou lenost", zasedl k notebooku a zadatloval do klávesnice. 

 Všichni z nás, co sloužili v uniformě Pohraniční stráže ČSSR, ať už přímo na čáře, nebo u týlových jednotek PS na praporech, brigádách a záložně-výcvikových jednotek mají své vzpomínky na roky v zeleném a vybaví si historky napínavé, veselé, ale bohužel i smutné. Někdo jich zažil více, někdo méně, tak to v životě chodí. 

Velmi, velmi mě mrzí, že jsem si v dobách, kdy jsem nosil uniformu PS a později Pohraniční policie (1981-1992), nevedl deník. Protože, stačilo by se pak podívat na jeho stránky a oživit si vzpomínky. To bych pak sypal příběhy jeden za druhým. Takto ale musím spoléhat na občasné prozření, oživení vzpomínky díky diskuzi na facebookových skupinách s tématikou PS OSH, nebo na volání paní Můzy ve formě představitelky hezčí poloviny lidstva z jihu Moravy :-) 

Ale přejděme přímo k věci.


Ilustrační dobové foto: hranice Rakousko - ČSSR


LÁSKA NA STÁTNÍ HRANICI.

První příběh, ačkoliv zní bizarně a téměř neuvěřitelně, se opravdu odehrál na československo - rakouské hranici, snad někdy v 80.létech (podle jiných zdrojů na konci 70.let). Tahle story je tak trochu nemravná a trochu romantická, to ovšem záleží na vkusu toho kterého čtenáře či čtenářky. 

    U jisté pohraniční roty, jenž měla svoji dislokaci na hranici s Rakouskem, se nějakým záhadným způsobem, vyvinul vztah a to doslova "instantní" mezi československým pohraničníkem a mladou Rakušankou, bydlící ve statku umístěném poblíž státní hranice. 

    Jednoho letního dne, byl na rotě pohraniční poplach a vojáci určení do tzv.Skupiny překrytí (SkP), jeli zajišťovat, překrýt, pomyslnou čáru mezi signální stěnou ("dráty") a státní hranicí. 
    
    Jak už to tak bývá, akce se protáhla na mnoho hodin, pohraničníci z SkP si užívali sladkého nic nedělání za hezkého letního dne, na dohled hraničních mezníků. Pro jednoho z vojáků to ale nudná rutinní služby nebyla. 

   Všichni víme,že "kam čert nemůže, tam nastrčí ženu". Zde mladou rakouskou dívku, jenž šla snad obhlédnout rodinné polnosti či shrabané kupky po proběhlé senoseči. A tady došlo k setkání obou aktérů našeho příběhu. Slovo dalo slovo (uměl snad pohraničník německy, nebo dívka česky?), případně úsměvy a posunky se dá také komunikovat. Jisté je, že mladá dvojice v sobě nalezla zalíbení, byl krásný den, hormony pracovaly a tak se v kupce sena odehrálo několik erotických souznění, jenž se později pro mladého pohraničníka a jeho náhodnou známost z Osterreichu stalo osudnými. 

   Krátký milostný vztah ve finále ukončil povel z radiostanice, jenž hlásil skončení pohraniční akce a zanedlouho i příjezd vojenské Pragovky V3S, jenž stahovala pohraničníky rozmístěné na čáře skupiny překrytí zpět na rotu. Tím by to celé i mohlo skončit. Ale neskončilo. 

   Dívka totiž zanedlouho zjistila, že je těhotná a to právě s oním čs.pohraničníkem. Jo, jo, to je raz dva, letní den, hormony, ovulace, touha po orgasmu a mládenec v uniformě snadno k mání. 
   

Ilustrační dobové foto: hranice Rakousko - ČSSR


   Ovšem, kde otce svého budoucího dítěte hledat, když si vizitky nevyměnili a šohaj je kdesi za železnou oponou, navíc jako strážce hranice mezi východním a západním blokem.  Slečna si ovšem pamatovala číslo vyražené na samopalu Sa-vz.58. Což je docela úsměvný fakt. 

    Rodina oné dívky se tedy obrátila na místně příslušnou pohraniční služebnu Gendarmerie a nastala čilá komunikace mezi rakouskými a československými státními orgány. 

    Díky číslu služební zbraně, nemusely bystré oka z Vojenské kontrarozvědky (VKR) dlouho pátrat. Každý voják měl přidělenou svoji zbraň po celou dobu vojny a vše bylo přísně, opravdu přísně evidováno. Důstojníci z kontrarozvědky si pro nic netušícího smilníka přijeli na rotu a odvezli si ho na brigádu, kde začalo převeliké vyšetřování. Bohužel, nemám přesnější informace co a jak se přesně dělo. Ale, kdo byl někdy vyšetřován VKR (ano i já jsem měl tu zkušenost, ale za daleko menší prohřešek, kdy jsem byl na výslechu u VKR, jenž tehdy vedl kpt.Jan Š.ve své kanceláři na prPS v Aši-Krásné), má určitou představu. 

    Většina z vás si asi představuje, že nebohý smilník v uniformě PS byl ve finále zastřelen za úsvitu, kdesi u kasárenské zdi, za víření bubnů brigádní kapely. Nestalo se tak. Vyfasoval 21 dní vězení v místní vojenské base a samozřejmě se službou na státní hranici byl ámen. Byl převelen do týlu. 

Ani tohle ještě není úplný konec. 
Po skončení vojenské základní služby se onen čacký vojín oženil s Rakušankou jenž přivedl onoho letního dne do požehnaného stavu a dokonce se mu podařilo legálně se vystěhovat do Rakouska, kde žil se svojí manželkou a její rodinnou na výše uvedeném statku. 

Vojáci z pohraniční roty jej občas na státní hranici potkávali, když tam prováděl zemědělské práce a on na ně vždy vesele volal: "podívejte se kluci, jak jsem se prošukal do Rakouska". 

Teď asi mnohý ze čtenářů bručí o "pohraničářské latině". 
Dovolte, abych tedy uvedl, odkud jsem čerpal zdroje k tomuto textu.

Poprvé jsem tuhle story slyšel někdy v roce 1986 či 1987, kdy jsme, jako velitelé čet měli na praporu PS v Aši - Kelleru jakési školení a v hodině s nějakým kontrášem, nebo zpravodajcem, nám přednášející důstojník tohle vyprávěl, jako tzv historku k lepšímu.   

Podruhé jsem na ni kdysi, před pár lety, narazil v diskuzním fóru na webu VOJENSKO CZ , kde se o případu vesele diskutovalo přímo na stránce věnované pohraniční rotě, kde se událost stala. Bohužel si nepamatuji která to byla rota, nebo brigáda PS (Znojemská?). A není v mých silách se prokousávat gigabajty dat na tomhle, jinak skvělém, vojenském webu. 

Proto prosím čtenáře, zejména bývalé pohraničníky, jenž vědí o tomhle případu více, maji info: kde, kdo, co, nechť se ozvou do rubriky KOMENTÁŘE dolů pod článek, nebo ať napíší mail na moji adresu pohranicnik@gmail.com  Anonymitu samozřejmě, jako vždy, zaručuji, co se do redakce weblogu Pohraničník dostane, to tam i zůstane. 


A nyní ještě druhá, ale už kratší stórka. 

PŘÍBĚH ZVĚDAVÉHO ROTNÉHO.

Pokud mě paměť neklame, tento poněkud humorný příběh se odehrál někdy v druhé polovině 80.let na některé z pohraničních rot domažlické bPS.

   Hlavním hrdinou je důstojník (správně má být praporčík, ale zde je slovo důstojník myšleno jako voják z povolání) v hodnosti rotného. Rotný, to je takové důstojnické embryo. Na výložkách jedna malá stříbrná hvězdička, která žaluje celému světu, že její nositel je mlaďoch a zelenáč, který ještě ani neabsolvoval praporčickou školu PS v Holešově, jejíž absolventi byli vyřazování v hodnosti rotmistra (tzv. pošťáci). 

   S hodností rotného většinou startovali svoji kariéru bývalí vojáci základní služby, kteří to tzv "podepsali", uzavřeli s Federálním ministerstvem vnitra kontrakt, že se stanou vojáky z povolání buď u Pohraniční stráže, Vojsk Ministerstva vnitra, nebo u Hradní stráže. 

   I na mé domovské rotě v Trojmezí jsme měli jednoho takového roťáka, původně to byl kuchař, poté, co podepsal kontrakt, dostal hodnost rotného a byl zařazen na funkci technika roty, do doby, než měl být odeslán do vojenské školy v Holešově. Ale, to odbočuji. 

   Onen rotný z našeho příběhu sloužil tak, jako ostatní důstojníci, služby DDR (dozorčí důstojník roty), prověrkové hlídky, aktivizace služebních psů i demarkace státní hranice. 

   Právě při "oficírpatrole" - demarkaci státní hranice, kdy se přímo na čáře kontroluje stav hraničních mezníků, vyznačení průběhu státní hranice (ony bílé tyče s červeným pruhem nahoře) se náš rotný vyznamenal a užil si svých "15 minutes of Fame" :-)  

   Náš rotný bloumal po státní hranici, v doprovodu jiného pohraničníka základní služby a tu zjistil, že se na druhé straně západoněmecko-československé hranice pohybuje početná skupina patrolujících vojáků US.ARMY.

   Ti, kdož sloužili na hranici mezi Československem a Spolkovou republikou Německo vědí, že to byl docela běžný jev. Američtí vojáci hlídkovali na západoněmecké straně hranice docela často, ať už s pozemními jednotkami, nebo prováděli patrolaci ze vzduchu, s vojenskými vrtulníky. Pravdou ovšem je a to musím poznamenat, že jsem nikdy nezaznamenal reciproční patrolaci hlídek Sovětské armády ze Střední skupiny vojsk v Československu, jak na pozemní hranici, tak ani ve vzduchu. 

   Nebojácný rotný zbystřil pozornost a probudil se v něm duch legendárního velitele Václava Kota z Krále Šumavy Patrně pocítil potřebu zjistit, s jakými úmysly se Yankees potulují kolem československé hranice. Za tímto účelem se rozhodl nerespektovat "dýnstreglamá" a jiné vojenské předpisy a nařízení a i přes nesouhlas doprovázejícího pohraničníka základní služby, překročil státní hranici do západního Německa, aby se pod rouškou stromů a keřů přiblížil k vojákům US.ARMY a vyzvěděl jejich úmysly. 


Ilustrační foto k článku.


   Bohužel, rotný nebyl ani velitel Kot, ani Chuck Norris a jeho přesun nebyl tak úplně nenápadný. Jeden z amerických vojáků si rotného na území NSR všimnul, také ho obešel a to lépe a nepozorovaně. Vzal našeho nebojácného rotného do zajetí zcela nepředpisovým způsobem a to tak, že ho klepnul zezadu po hlavě, není mě známo zda služební zbraní, nebo klackem. A bylo vymalováno. 

   Jakmile to spatřil doprovázející voják, jenž rotného jistil z československého území, vzal nohy na ramena a pelášil zpět na pohraniční rotu, aby se stal poslem špatných zpráv :-) 

   Další osudy rotného, zajatého vojáky US.ARMY byl zhruba následující: 
Ještě na místě byl vzkříšen a ošetřen, naštěstí se nic opravdu vážného nestalo, úder nebyl tak silný a navíc brigadýrka na hlavě roťákově zapůsobila jako ochranná přilba. 
Podle předpisů musela americká hlídka předat zadrženého narušitele státní hranice západoněmeckým policistům, v tomto případě BGS (Bundesgrenzschutz).Ti převezli zadrženého rotného nejdříve k lékaři a potom na služebnu k výslechu. 

   Je jisté, že i československé státní orgány rozjely mašinérii v tomto případě obvyklou. Jednání hraničních zmocněnců, apel na západoněmecké Ministerstvo vnitra, aby byl důstojník československé Pohraniční stráže, jenž omylem zabloudil na území NSR, okamžitě vydán zpět do ČSSR. A tak dále, a tak dál. 
Samozřejmě, na domovskou rotu našeho rotného začal nájezd VKR, Zpravodajské služby, vyšetřovatele domažlické bPS a také obávaný příjezd inkvizitorů z HS PS OSH v Praze. Počítám, že velitel roty i politruk uvažovali o tom, že se zastřelí ve své kanceláři, protože čestná smrt prachem a olovem jevila se jim dozajista jako nejlepší možnost, jak uniknout ze spárů vojenské inkvizice. 

   Všechny vyšetřovatele, kontráše, zpravodajce a další účastněné nejvíce děsila možnost, že by se rotný rozhodl zůstat na Západě. Znáte to:  večerní interview rotného na tv ARD/ZDF, článek ve Sternu, propagandistické využití na RFE Svobodná Evropa. To znamená: nasraný ministr vnitra, federální i republikový, naléhavý dotaz dr.Gustáva Husáka z Pražského hradu, což věstí odvolávání z funkcí, předčasné penzionování a ostuda od Berlína (Ost) až po Bukurešť. Zapeklitá situce. 

Naštěstí vše v dobré se obrátilo.

   Rotný nejevil chuť zůstat na Západě, kde prý v potocích teče polévka Knorr a každý jezdí v Mercedesu. Naopak, projevil zájem vrátit se ze své německé anabáze zpět do Československa, v čemž mu nikdo ze západoněmecké strany nebránil. 
A tak druhý den k večeru, byl rotný předán zpět do ČSSR, na hraničním přechodu Folmava. 

   Z policejního vozidla BGS se vybatolil růžolící rotný, ne nepodobný dobrému vojákovi Švejkovi, obtížen dvěma velkými igelitkami s logem západoněmeckých obchodních řetězců. Němečtí policisté, snad aby rotný nevzpomínal na zajetí ve zlém a jako omluvu za klepnutí po hlavě, vzali roťáka na nákupy do nejbližšího obchodního centra, kde si mohl na účet západoněmeckého protivníka, nakoupit vše,po čemž jeho srdce toužilo. Výběr tam měli dozajista větší než v Tuzexu.

Československé orgány si "zajatce" převzaly a tím příběh končí. 
Co s ním bylo dále, nevím. Ale osobně to vidím na propuštění ze služebního poměru vojáka z povolání. Pro obě strany to bylo "win - win" řešení. Rotný se dobrovolně vrátil, připad byl uzavřen jako omyl při ztrátě orientace v lesním porostu na společné státní hranici, vyšetřování skončilo, zapomeňte.

A moje zdroje k tomuto příběhu? 
O tomhle incidentu jsem slyšel vyprávět, když jsem jednou byl vyslán na aktiv do Chebu, místo našeho politruka (ZVP). Rok už nevím, ale všichni se o tom bavili, taková věc se rychle šíří "tamtamemcelé sestavě Pohraniční stráže. Důstojník, který to vyprávěl, zdůrazňoval ty nabouchané nákupní tašky, které rotný obdržel na závěr svého pobytu ve Spolkové republice a my jsme diskutovali o tom, zda si "souvenir" z Reichu mohl nechat. Snad proto mě tento příběh utkvěl v paměti. 

   Opět prosím, pokud je mezi čtenáři pamětník této události, nebo o ní má více informací z doslechu, nechť se ozve do Komentářů pod článkem, nebo mě napíše mail. Děkuji. 





ZAUJALO VÁS TOHLE TÉMA? Klikněte si pro další příběhy: 

** Poprava u železné opony

** Mimořádná událost .


16 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Jsem uz starsi rocnik a historku o cisle samopalu slysel od vice pohranicniku z ruznych rot a vsichni se dusovali, ze se to stalo u nich. Nejen myslivci maji svou latinu.

Pohranicnik řekl(a)...

Re: Anonymní 5. května 2019 23:43

Rozhodně existuje i "pohraničářská latina", to nikdo nepopírá :-)
Cílem toho článku není jen pobavit čtenáře, ale i snaha dopátrat se, kde se ony příběhy, zde popsané, odehrály. Věřím, že se dříve či později dozvíme, kde a kdy se to stalo.

Anonymní řekl(a)...

Po prečítaní príbehu zvedavý rotný by som sa chcel spýtať či je pravda že pozdlž hraníc Československa a Nemecka bolo pásmo kde nemali byť armády či už na jednej strane Československa a Ruska a na druhej strane Nemecka a USA?

Pohranicnik řekl(a)...

Díky za komentář.
Přiznám se, že nevím o existenci dohody, která by upravovala pohyb jednotek US. ARMY a Sovětské armády v blízkosti státní hranice ČSSR a NSR. Pokud se zde najde někdo fundovaný a zná odpověď, moc rád bych se to také dozvěděl.

Anonymní řekl(a)...

Ivoš
K případu toho Česko-Rakouského mischingu. Podle toho co vím, se měl odehrát na Bratislavské brigádě, rotě Rusovce. Znal jsem ze školy v Holešově tamějšího velitele čety který byl schopen odpřisáhnout že je to pravda a že s českým "hrdinnou" tohoto příběhu občas při demarkaci SH prohodí, cituji: "nějaké to slovíčko" když tam pracuje na poli. Stejně tak znám člověka který tam rovněž sloužil a je 100% přesvědčen, že se jedná o "latinu". Tak si vyberte.
Co se jedná dohody o nepřiblížení se jednotek US a SA k státní hranici ČSSR. Důkazy nejsou, ale subjektivně jsem přesvědčen, že nějaká neveřejná dohoda existovala. Netýkala se jednotek US army. Ty byly v Německu dislokovány od r. 1945 a okupace ČSSR vojsky VS v r. 1968 nebyla pro ně důvodem pro stažení se od hranic. Naopak. Ale stačí se podívat na mapu umístění bojových útvarů SA na našem území. Nikde nejsou blíže k západním hranicím a počítám do nich i hranice s Rakouskem, méně než cca 160 km. A 160 km je v US jednotkách 100 miles. Jako náhoda mi to nepřipadá, ale jak píšu, důkazy nejsou. A možná že kdyby byly, bylo by to pro některé černobíle svět vidící jedince šokující zjištění jak pragmaticky se dokáží velmoci dohodnout když se jedná o jejich zájmy.

Radek řekl(a)...

Ahoj,
díky za skvělé příběhy - a je asi jedno, zda, jak a kde se staly...
Jak to bylo s přibližováním vojáků US army k našim hranicím nevím, ale snad jen dvě vzpomínky.
Když jsme v r. 1988 brouzdali pěšky i autem podél hranic SRN a ČSSR (ze strany SRN = zbývali nám dva dny do vyčerpání limitu doložky, tak jsem se třeba od Tří znaků sám vydal po nějaké zarostlé cestičce asi 200/300m do ČSSR/to je ale zase o něčem jiném...), tak si pamatuji noční prověření našeho auta (ve kterém jsme spali) a nás příslušníky BGS. Ukázali jsme jim pasy s vízy a byl klid. Při cestě na nynější přechod Lísková (k německé tehdy nefunkční, ale udržované celnici), jsme ale viděli už asi od 1O (?)km cedule s německo-anglickými nápisy "Pozor XX km do Československa", což myslím končilo "Pozor jen 1 km ..." - dost mně tam tehdy na těch cedulích překvapila ta anglina.
No a pak jednu trochu od jinud. Když jsem v r. 1986 jel na praxi do GB. Britský policajt v Doveru (kde jsem musel projít vstupem označeným "Others" - cokoliv mimo GB, Britské společenství - ti měli vlastní vstupy/gaty) se mně při předložení našeho pasu a kontroly GB víza najednou zeptal "For how many days do you have DOULOŽKA ?", a já málem upad...
Neprojdou !
Radek

Anonymní řekl(a)...

Tak tady čtu ty pohádky na dobrou noc.Sloužil jsem 8 let na pohraniční rotě u Domažlické brigády,ale to co tady píše pisatel je ohromná blbost.Tohle by se nemohlo nikdy stát za komunistů a ten kdo znal brigádního prokurátora pplk.Součka tak mi dá za pravdu.

Anonymní řekl(a)...

Nikoli jenž, ale jíž (v prvním příběhu)

Pohranicnik řekl(a)...

Děkuji všem, kdož zde publikovali své komentáře, ať už pochvalné, či kritické.
Omlouvám se, že jsem neodpověděl na každý jednotlivý komentář, ale měj jsem toho v poslední době opravdu hodně a málo času na administraci weblogu Pohraničník.
Zachovejte mě přízeň :-)
Děkuji!

Anonymní řekl(a)...

Policisté a vojáci umí obsadit hranice do pěti hodin
https://ct24.ceskatelevize.cz/2816669-policiste-a-vojaci-umi-obsadit-hranice-do-peti-hodin

Pohranicnik řekl(a)...

LOL :-)
To mě, jako bývalého důstojníka československé Pohraniční stráže, fakt rozesmálo.
Nadutost a hloupost čučkařů z Ministerstva vnitra ČR je neuvěřitelná.

Anonymní řekl(a)...

Pokud mě paměť neklame Rusáci přijeli jednou na útvar PS v r. 72 přestrojeni v našich uniformách.

Anonymní řekl(a)...

Rehabilitace a odškodné obětem československých pohraničníků. Žadatelů z NDR mohou být tisíce
https://hlidacipes.org/rehabilitace-a-odskodne-obetem-ceskoslovenskych-pohranicniku-zadatelu-z-ndr-mohou-byt-tisice/

Anonymní řekl(a)...

Frontex poprvé operuje mimo EU. Policisté včetně Čechů vyrazili na hranice Albánie
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2821067-frontex-poprve-operuje-mimo-eu-policiste-vcetne-cechu-vyrazili-na-hranice-albanie

Anonymní řekl(a)...

Polský IPN podal žalobu ve veci zabitých Poliakov na hranici
https://www.sinagl.cz/z-korespondence/8986-polsky-ipn-podal-zalobu-ve-veci-zabitych-poliakov-na-hranici-cest-ich-pamiatke.html

Anonymní řekl(a)...

Mexiko pošle na hranice národní gardu, má zastavit migranty
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/mexiko-guatemala-narodni-garda-trump-cla.A190607_065625_zahranicni_zaz