Neboť nejen texty článků, příběhy z hranice a vzpomínkami živ je pohraničník, přináším vám tentokrát poměrně rozsáhlou galerii fotek ze státní hranice, pořízené v časech studené války, na státní hranici BRD-ČSSR, ovšem ze západoněmecké strany hranice. Autorem je příslušník bavorské Grenzpolizei.
Další porci fotografií a článek k výše uvedené tématice naleznete na webu MUZEUM ŽELEZNÉ OPONY Rozvadov. Webové stránky mohu jen doporučit, je chvályhodné, že autoři webu se soustředili jen na fakta z hraniční historie a oprostili se od politiky a jakékoliv propagandy. To je dnes velmi,velmi vzácné.
Navíc, můžete si udělat hezký výlet a exponáty si osobně prohlédnout. Zde naleznete odkaz na otvírací dobu a můžete se objednat na prohlídku. Dokonce, je možné si objednat i průvodce, který hovoří anglicky, či německy, což je opravdu velké plus, neboť si tak na své přijdou i turisté ze zahraničí.
Zkrátka a dobře, je vidět, že si zakladatelé jak muzea, tak i webových stránek dali opravdu záležet a na celkové úrovni tohoto projektu, se to odráží. Já jen mohu popřát hodně turistů v muzeu i návštěv na webových stránkách. Snad tím malou měrou přispěl i weblog Pohraničník.
A nyní si můžete prohlédnout dobové fotografie z čáry.
(c) Autor fotografií: Reinhold Balk (D).
(c) Zdroj: Muzeum železné opony (CZ)
9 komentářů:
prvni fotka je s prostoru Všerub u Kdyně HM IX/1
U tý devátý fotky (s popisem: Demarkační hlídka při kontrole vyznačení státní hranice.) maj nějakou divnou ústroj. To se takhle na hranici nosilo normálńě?
Zdravim. I ja se pridavam s dotazem o jako ustroj se jedna na devate fotce. O jaky prechod se jedna na posledni fotce? Dekuji.
Takhle se normálně ne hodilo a přímo na demarkaci už vůbec ne.
Takový typický outfit "každý pes jiná ves".
:-)
Zrezivělý plot proti zvěři nestačí. Finsko chce na hranici s Ruskem bariéry
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/finsko-plot-rusko-hranice-stavba-plan-bezpecnost-invaze.A220502_133721_zahranicni_pmk
Jak vypadá běžný den člověka, který má za úkol chránit vnější hranice Evropské unie?
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/frontex-hranice-paseraci-ukrajina-rumunsko-uprchlici.A220428_181615_domaci_klf
Ako fungovala signalna stena ? V clankoch na blogu su spominane testovacie skraty pri preberani sluzby. Co sa skratovalo voci comu ? Dva vodice medzi sebou alebo vodic voci zemi ?
Tiez su spomenute brany napriklad cez zeleznicu alebo brany / dvere na vstup do pasma medzi ostnatymi drotmi. Bolo by mozne oklamat signalizaciu otvorenia brany, ak by som nasiel kable a spojil ich spravnym sposobom ?
Pokusil sa niekedy o prechod nejaky odborne znaly elektrikar, ktory stenu prekonal tak, ze signalizacia sa nespustila ?
Signální stěnu tvořily vodiče z ostnatého drátu, jednotlivé úseky měřily 250 metrů (délka klubka ostnatého drátu). Elektrické zapojení bylo vcelku jednoduché, jednotlivé dráty byly propojeny tak, že sudé dráty tvořily jeden vodič a liché dráty druhý. Pokud došlo k dotyku sousedních drátů, nebo k přerušení drátu, na signálním přístroji na rotě se ukázalo, ve kterém úseku se tak stalo a hlídka jela signál prověřit. (Dráty tvořily můstek, zkrat nebo přerušení změnil jeho elektrické hodnoty).
Signalizace brány se samozřejmě dala vyřadit, celý signalizační systém byl poměrně jednoduchý, takže kdo ho znal, věděl, jak ho znefunkčnit. A pochopiteklně se stalo že několik pohraničníků ve službě i nemálo bývalých pohraničníků "zdrhlo" za západ právě tak, že vyřadilo signalizaci brány. Stačil na to špendlík a vědět, kam ho zapíchnout.
Ta špendlíková metoda se používala i když hlídka chtěla za dráty a nechtěla průchod signální stěnou hlásit na rotu, třeba když se šlo na houby a podobně. :-)
https://www.youtube.com/watch?v=Fku2iF5p0X4
Okomentovat