Ostraha státní hranice NDR - Československo 1946-1968.
Bezprostředně po skončení 2.světové války se státní hranice Československa s Německem vrátila do původní podoby, tak, jak byla v letech 1918 - 1938.
Ostrahu 440 km dlouhé hranice východní částí Německa s ČSR prováděla za dohledu sovětské okupační armády Pohraniční policie Sasko. Hlavním úkolem bylo zabránit činnosti pašeráků. Bylo vytvořeno 66 stanic pohraniční policie, každá v síle 10 policistů.
V společném prohlášení vlád NDR a Československa ze dne 23.června 1950 (tzv.Pražská deklarace) se uvádí,že "přesídlení (odsun) Němců z Československa je neměnné,spravedlivé a konečné řešení" a že obě strany jsou bez dalších územních nároků. Na čs.straně v r. 1952 byla postavena Děčínská brigáda střežící státní hranic proti Německé demokratické republice (NDR). Brigáda se skládala z velitelství, z pohraničních praporů, rot a jednotek přímo podřízených velitelství brigády.
21.května 1956 byla mezi vládou NDR a Československa podepsána dohoda o spolupráci a vzájemné pomoci v rámci společných pohraničních záležitostí.
V roce 1960 pak došlo k vyhlášení Československé socialistické republiky.
V roce 1966 bylo z čs.strany takzvané vojskové střežení hranic s NDR zrušeno, což vedlo ke zrušení karlovarské a děčínské brigády. Jejich úseky a úkoly převzali pohraniční oddělení veřejné bezpečnosti (PO VB).
Ostraha státní hranice NDR - ČSSR 1968 - 1989.
V lednu 1968 byl zvolen do vedení KSČ Alexander Dubček a v ČSSR začal program liberalizace a demokratizace společnosti. Vláda zrušila cenzuru tisku, byly povoleny zahraniční cesty i na Západ a byly zahájeny ekonomické reformy. Tento pokus o vytvoření socialismu s lidskou tváří je znám jako tzv.Pražské jaro.
Země Varšavské smlouvy se cítily tímto vývojem ohroženy a bylo rozhodnuto o vojenské invazi do Československa.
Ze strany NDR byly poskytnuty dvě vojenské divize NVA, které byly připravovány na vniknutí přes státní hranice v oblasti Krušných hor.
20.srpna 1968 byl vydán rozkaz č.44/68 MfNV o vytvoření 12.hraniční brigády v síle 2000 mužů,která měla posílit hranici NDR-ČSSR a zabezpečit ji vojskovým způsobem. Tento systém trval až do 17.září 1968, kdy bylo posílení ukončeno.
Od 15.1.1972 byly pro občany NDR zavedeny nové cestovní pasy a byl vytvořen bezvízový styk s
ČSSR (s Polskem byl zahájen bezvízový styk již od 1.1.1972).
Občané NDR mohly tedy spontánně a bez omezení cestovat alespoň do Polska (což bylo omezeno
30.října 1980) a do ČSSR (zde došlo k omezení 3.10.1989).
Krátce před otevřením hranice mezi NDR a NSR 9.listopadu 1989, prchalo velké množství občanů NDR do polské Varšavy a československé Prahy, kde se snažili získat azyl na ambasádách NSR a mít poté možnost vycestovat do Spolkové republiky. Vláda NDR na tyto skutečnosti reagovala mimo jiné i posílením ostrahy hranice s ČSSR, neboť zde docházelo k strmému nárustu nelegálního přechodu hranic.
Jednalo se v podstatě o poslední akci tohoto druhu, neboť po 17.listopadu 1989 došlo k politickým změnám i v Československu...
Jednalo se v podstatě o poslední akci tohoto druhu, neboť po 17.listopadu 1989 došlo k politickým změnám i v Československu...
Velitelství pohraničních jednotek NDR střežících hranici s ČSSR bylo ve městě Pirna.
Velitelé Grenzbrigade ČSSR "Walter Breitfeld"
Podplukovník Klaus Long
Podplukovník Herbert Schwamm (01.04.1962 - 31.07.1969)
Plukovník Ernst Blaschka (8.01.1969 - 31.10.1984)
Plukovník Helmut Beck (01.11.1984 - 1990)
ZDROJ: http://www.grenzkommando.de/
ZAJÍMÁ VÁS VÍCE ?
Pohraniční vojska NDR Grenztruppen der DDR
Hraniční mezník 13/9 NDR-ČSSR Začátek (či konec) železné opony u nás
Podzim 1989 v NDR Jak se bortila německá železná opona
Družba s pohraničníky NDR :-) Treffpunkt Pabstleithen DDR
2 komentáře:
Také vzpomínky:Při odjezdu zvláštních vlaků uprchlíkú z německého velvyslanectví přes Pomezí byly vysílány důstojnické hlídky které od stanice Pomezí k SH sbíraly vyhozené československé bankovky které Němci s NDR s radostí vyhazovali z oken vlaku.Tehdy jsem poprvé viděl jakou mají bankovky cenu. Na přechodu v Pomezí Němci platili za lahev šampusu 500 kč a zájem byl takový že barmanům nestačili dovážet zásoby šampusu ze skladu Jednoty v Chebu a peníze házeli do bedny od banánů.Když se pak rozběhla fáma že povolení pro přechod končí v půlnoci, opustili Trabanty a Vartburgy ve frontě jako Němci u Stalingradu a šli na vysněný západ pěšky.
To byly časy, peníze ležely na cestě...
Inu, zlaté 80-té roky :-)
Okomentovat