Příspěvek p. Vladimíra M. (bývalý velitel roty PS):
http://pohranicnik.blogspot.cz/2012/06/ezoh-zivotu-nebezpecny-zataras-ii.html
a) odst.1. V 19 hodin již operační věděl, že je někdo mrtvý v DZ. Předtím ale několikrát (s klením) zapínal jistič, který vždy vypadl. To je první blbost. Jestliže vypadl jistič, každý věděl, že tam je zkrat, který je nutno prověřit. Ale operační nic nikomu nenařídil prověřit, ale rovnou poslal hlídku vyprostit tělo a zahájit umělé dýchání. Hergot, to byl chytrý operák, kdy na tu dálku poznal, že je tam mrtvola.
b) odst.2. Kristepane, v DZ zkrat, mrtvola a hlídka k prověření a dalšímu postupu je vyslána za celé 4 hodiny! A ještě si nesou jídlo. To tam šli na týden? V životě jsem takovou blbost neslyšel a ještě aby se o to jídlo dělila s velitelem roty!
c) odst.4. Někdy o půlnoci sedí skupinka peesáků s velitelem roty na mezi u DZ, pokuřují cigárka a kecají. Komu chce autor vykládat takovou blbost? Pak šli hodný kus cesty špatně schůdným terénem atd. To tam neměli pěšinu podél DZ, po které normálně chodily hlídky při kontrole DZ a spojovací pěšinu od DZ na rotu? Pak se k nim připojil major od VKR, to se autorovi představil, že je od VKR? Nebo jak to zjistil? Prokurátor byl po 3 hodinách od zjištění zkratu již na pozorovatelně, kde se s někým hádal. Hergot, rád bych viděl takového prokurátora, který by vytáhl prdel ze svého kanclu, nebo bytu a šel na nějakou pitomou PS rotu něco řešit.
d) odst.6. Autor popisuje jak v 19.00 hodin byl svědkem zkratů v SS a DZ a vyvozuje závěr, že to bylo přesně podle vyprávění velitele hlídky. Tak to mi zůstává rozum stát. Čtyři hodiny se nedělo nic. Zkrat v DZ, hlídkou nalezena mrtvola a VR nepřijal žádná opatření. Takže to byl pravděpodobně totální blbec, nebo snad zakonspirovaný agent CIA. Jinak si to neumím, jako bývalý velitel PS roty vysvětlit. Zkrat v DZ znamenal okamžité vyslání PCH hlídky. Nalezený narušitel, ať živý, nebo mrtvý, znamenal okamžité překrytí SH clonou, okamžité překrytí levého a pravého styku clonami sousedních rot a vyslání "pátrací skupiny do terénu". Nikdy nikdo nevěděl, KOLIK těch lidí šlo. To byly léty nacvičené a procvičované činnosti, které se dělaly automaticky. Teprve poté se podaly informace na velitelství praporu, nebo brigády.
e) další odstavce věnované popisu činnosti v dopoledních hodinách. Voják v záloze sám na hlídce u PS? Hlídky na piketu a na stanovišti "Bříza" nebyly vybaveny telefonem, nebo vysílačkou? Hlídka desátníka Jiřího B. neměla přístup k mikrotelefonu, nebo vysílačce? Kdyby se vše odehrálo, jak popisuje autor, tak by všichni zainteresování vojáci co pronásledovali prvního narušitele, musel zákonitě skončit v Sabinově. Žádný prokurátor by si to nenechal ujít.
Velitel roty zvolil pravou stranu pro zavádění nováčků, protože věděl, že asi narušitelé půjdou tím směrem. Tedy věděl o pohybu možných narušitelů a NIC pro to neudělal z toho, co mu přikazovaly řády a zpracovaný plán ochrany SH, který musel on sám denně zpracovat! VR při návratu poznal, že autor měl spát a běhá po rotě. Kristepane, já měl 96 vojáků a v životě jsem nevěděl, který má podle rozpisu zrovna dobu spánku, nebo volna, nebo by měl být na cvičáku. Od toho jsem měl podřízené.
Autor upozornil VR, že byl vyhlášen "pohraniční poplach". "Počůvajte vojín Kefalín, čo vy si predstavujete pod takým pojmom "pohraniční poplach?".
Vážený pane autore, kdyby byl vyhlášen pohraniční poplach, tak jste se nemohl procházet po dvoře, ale mazal byste jako člen nějaké hlídky hezky rychle do terénu, podle nacvičených operačních plánů a rozhodnutí operačního důstojníka! Vyhlášení pohraničního poplachu mělo svá pravidla (výše popsaná opatření). VR při zavádění nováčků neměl mikrotelefon, nebo vysílačku, takže o poplachu se dozvěděl až od autora.
No a poslední odstavec před "Epilogem", je vrcholem. Kdyby na tom bylo jen 20% pravdy, tak ten VR skončil stejně, jako ti pronásledovatelé, v Sabinově.
Nepamatuji případ, aby si nějaký velitel roty při "proryvu" do zahraničí, udělal výlet na území NSR. Nejpozději za měsíc by to věděli hoši od zpravodajců, kteří by se o to podělili s VKR a dotyčný by měl zaděláno na prokurátora a Sabinov. Velitel roty nebyl Pánbůh, ale jen obyčejný důstojník. Nic více a nevěřte tomu, že by ho někdo kryl, zejména, když "měl mluvit s lidmi z vesnice za čárou". To je pane autore neskonalá blbost.
VR napřed si zaběhne na cizí území, tam si pokecá s domorodci, dozví se, že toho člověka již odvedla policie a pak do večera propátrává terén za DZ a neudělá nic jiného. Vážený pane autore. Vy jste udělal z velitele roty totálního blbce a kdyby dotyčný ještě žil a četl tento článek, já na jeho místě bych si lehce zjistil vaši adresu a osobně vám přišel rozbít hubu. Ani se nedivím, že vám to nevzala televize. Oni i v té televizi občas sedí lidi, kterým to myslí. Samozřejmě pro pana Žáčka a spol., to byl vítaný přínos. Zas mohou dokazovat jak jsou nezbytní a potřební pro demokracii v tomo zkorumpovaném státě.
Vážený pane Vladimíre, delší čas jsem se zabýval otázkou, zda mám reagovat na váš komentář k mému příspěvku, „EZOH – životu nebezpečný zátaras“. Připouštím, že je možné, takový text napsat lépe a srozumitelněji. Tímto se za případnou nedokonalost omlouvám a pokusím se alespoň některé pasáže, které Vám nebyly jasné vysvětlit a dále popis události doplnit o další nezveřejněné údaje. Dále, moje účast dle popisu události se dá snadno odlišit od zážitků jiných zúčastněných a je pochopitelné, že jsme si mezi sebou informace sdělovali. Jedna taková sdělená informace, kterou jsem uvedl v příspěvku, byla o překročení hranice v místě narušení. Tenkrát jsem té informaci věřil a ani teď ji nevylučuji. Část poznámky, kterou toto uvádím, cituji:“ Když se dostavil do místa proryvu, šel prý s několika lidmi…“
FOTO: izolátory a vodiče systému EZOH.
K odstavci a/, komentáře pana Vladimíra.
Před devatenáctou hodinou došlo ke zkratu na signální stěně SP60. Na tento zkrat reagovala nejbližší hlídka na levé straně, ze stanoviště Javor. Toto stanoviště se nacházelo přibližně v polovině druhého úseku SP60. Bližší stanoviště Kamenná a Papst obsazena nebyla. K uvedenému zkratu došlo na čtvrtém úseku signalizace a ten probíhal v pásmu střežení při stanovišti Papst. Toto neobsazené stanoviště bývalo střeženo zpravidla při zesílené ochraně hranice. V době, kdy hlídka Jiřího K., a Rudolfa K., se nacházela při prověřování zkratu asi deset metrů od místa, kde pěšina stoupá prudce vzhůru,(Pozn. Přibližně v první třetině čtvrtého úseku signalizace.) všimnul si velitel hlídky pohybu u DZ, nebo přímo v DZ a posléze v tom místě spatřil záblesk.
V tu stejnou dobu byly na rotě zaznamenány další dva zkraty a to prve na středním úseku vysokého napětí a vzápětí na signalizaci SP60, znova na čtvrtém úseku a ten se svým průběhem shodoval se středním úsekem vysokého napětí. Jednalo se tedy s vysokou pravděpodobností o spolu související dva zkraty, neboť zkrat na signalizaci následoval asi po vteřinové prodlevě.
Když hlídka Jiřího K., dorazila do místa, kde byl spatřen záblesk, nalezla zde mezi stěnami drátěného zátarasu ležícího muže, který se tváří a rukama dotýkal země. Jedna jeho noha byla zavěšena na vodiči vysokého napětí a velitel hlídky zaregistroval, že do těla je nadále přiváděn proud. (Opakované zapínání jističe operačním důstojníkem).
K odstavci b/
Já a můj člen hlídky Jano B., jsme byli vyslání z roty kolem dvacáté třetí hodiny s nosítky, do místa nezdařeného pokusu o překonání drátěného zátarasu. Naším úkolem nebylo prověřování. Jídlo jsme sebou nesli, že jsme byli o to prostřednictvím dozorčího požádáni.
Bylo to tím, že vlivem událostí toho dne, podlehly některé rutinní záležitosti částečné improvizaci a svědčí v to i zájem o jídlo u velitele roty. Nad poznámkou o jídle jsem se při psaní textu nerozmýšlel, neboť to zapadá do celého kontextu.
K odstavci c/
Tak stejně tam patří pokuřování cigárek, podle komentáře pana Vladimíra. Bylo to tak a připouštím, že to může někomu připadat zvláštní a proto to více rozvedu. První si zapálil cigaretu velitel roty a vyzval nás slovy, „zapalte si také, já stejně vím, že na všech stanovištích i v noci kouříte. Byli jsme tam čtyři, ale kouřili jsme jen tři, můj člen hlídky byl nekuřák. Velitel roty se k nám v tu chvíli choval kamarádsky, jindy se k nám tak nechoval. Bylo to po té hádce na pozorovatelně, kterou popisuji ve svém příspěvku.
V této souvislosti musím uvést ještě jednu věc. Když velitel roty přišel za námi k drátěnému zátarasu, křečovitě se zachechtal, zamnul rukama a řekl. „ Takový mám nejraději, ti už nemůžou mluvit.“ Nikdo z nás se k jeho projevu souhlasně nepřipojil a zaryté mlčení nás všech, mu nemohlo uniknout. Domnívám se proto, že uvedenou změnou přístupu, si nás chtěl naklonit. Hádka na pozorovatelně pro něho určitě nebyla nevýznamná záležitost. Dále, trasa podél DZ, až na střed úseku roty k cestě u dvaapadesátky, byla o mnoho delší než zvolená cesta terénem. Autem se na Papst v té době vyjet nedalo. Dále, soudruha majora K.od VKR, jsme znali všichni z běžného styku, neboť býval častým hostem na naší rotě.
K odstavci d/
Myslím si, že k tomuto ani není co zvláště vysvětlovat. V době kdy hlídka Jiřího K., se nacházela, dle popisu v odst. a/,asi deset metrů od místa, kde pěšina stoupá prudce vzhůru, já jsem právě procházel chodbou ubytovací budovy. V tom čase byl zkrat na středním úseku vysokého napětí a vzápětí také na čtvrtém úseku signální stěny SP60. V případě zvěře to tak nikdy nebylo, nikdy v tomto pořadí.
FOTO: Vlevo systém EZOH (dobová fotografie).
K odstavci e/
Sám člen hlídky na pozorovatelně Frantoly. Stanoviště střeženo vojákem v záloze, nebylo nic neobvyklého. Na Neznámé kótě zpravidla střežil velitel hlídky, nebo psovod se psem v útoku na volno. Tato dvě stanoviště bývala běžně obsazována jednotlivými členy hlídky. Vzdálenost mezi pozorovatelnami nebyla velká a vzájemné spojení bylo TP přístrojem. Dále, každá hlídka za doby kdy jsem sloužil, bývala vybavena pojítkem. Zmiňované vysílačky jsme v té době neměli.
V čase kdy došlo k proryvu, velitel roty s nováčky opustil před hodnou dobou prostor na N. kótě, poslední obsazené stanoviště hlídkou a pokračoval v cestě na rotu. Cestou mnoho možností spojení s rotou už neměl, ale ani potřebu, neboť vystřelený signál pro proryv do zahraničí, velitel roty vzhledem k členitosti terénu nezaregistroval.
První informaci dostal ode mě, což byla náhoda, a že velitel roty znal můj režim, nebylo nic zvláštního. Sloužil jsem často noční služby. Odpoledne toho dne jsme měli nařízeno neustálé propátrávání prostoru za DZ, v místě proryvu na Frantolech, až do pozdních odpoledních hodin. Druhý narušitel, který beze všech pochybností zůstal na našem území před DZ, kleště neměl. Ty jediné co narušitelé měli, byly použity při proryvu před polednem. V té době v zátarasu proud nebyl a druhý narušitel patrně nabyl jistotu, že proud v zátarasu nebude ani později.
Dále, chyba se stala v případě hlídky co střežila vrata na N.kótě se psem Argem, tato hlídka nedopatřením nedostala informaci o tom, že pronásledování narušitele už zahájila hlídka, která střežila na stanovišti Bříza a tato chyba přispěla k tomu, že došlo ke zranění člena hlídky Ondreje M.
Po události dne 30.9.1964 a následně při rozkazu dne 1.10.1964 velitel roty rozčíleně argumentoval, že dokud je on velitelem roty, tak jen on rozhoduje o tom, jak povede rotu do akce a nenechá si do této věci od nikoho mluvit. On má odpovědnost za celou rotu a on nejlépe ví, jaké těžké operace rota prováděla, při propátrávání terénu za DZ na Frantolech.
Z tohoto důvodu nebylo možné mužstvo roty, znova nasadit do dalších náročných akcí. Jeho vystoupení bylo reakcí na kritiku patrně některých odvážnějších poddůstojníků, ale možná i důstojníků z vedlejších rot.
V době kdy jsme se připravovali, na propátrávání prostoru za DZ, několik důstojníků postávalo v hloučku na volném prostranství v místě proryvu. Z projevu velitele roty při rozkazu vyplynulo, že za provedení pohraniční operace s následkem smrti narušitele, byl kritizován.
Je pravda, že rozkazů velitele musí všichni uposlechnout a stěžovat si mohou až po jejich splnění. V tomto případě žádná stížnost už nemohla na výsledku nic změnit.
Závěrem.
O zveřejnění příběhu jsem se snažil před dvaadvaceti lety a v letošním roce uplyne padesát let od této události. Myslím, že většina lidí na rotě si tehdy uvědomovala, že akce, do které jsme byli nasazeni, nebyla vedena podle obvyklých pravidel. Obtížně mohu odhadovat pohnutku onoho tehdejšího DDR, toho co opakovaně zapínal jistič, aniž by vyčkal hlášení hlídky z terénu. Jeho jednání bylo nepochopitelné, neboť podle pořadí a časových intervalů zaznamenaných zkratů bylo téměř jisté, že v tomto případě šlo o člověka. Splnění takového úkolu mohl odmítnout, i kdyby mu to někdo nařídil. Podle tehdy platných předpisů, tento postup byl zakázán.
Dále, ohlasy v komentářích, na můj příspěvek. Například, „pro pana Žáčka to byl vítaný přínos,“ nebo, „potěšit pana Žáčka,“ a podobně. Takové poznámky nemohu brát vážně, nikdy jsem se jimi nezabýval, zcela postrádají racionální smysl. Zastávám názor, že všechny případy z hranic, kdy došlo ke zranění nebo smrti kteréhokoliv člověka, měli by být zveřejněny.
Dle mého názoru není optimální, spoléhat jen na profesionální přístup takzvaných badatelů, kteří se vyznačují tím, že po převratu v roce 1989, ve svých vyjádřeních uplatňují dogmaticky doktrínu Sametové revoluce a dle mého názoru, často účelově zkreslují historii. Dále, otázku zběhnutí jsem nikdy neřešil. Takový skutek považuji za podlý a nedůstojný vojáka a mimo to v tehdejší situaci by mně taková úvaha připadala nepatřičná.
A konečně na otázku, proč jsem tento příběh zaznamenal a zveřejnil? Odpověď je nasnadě. Všichni ti co sloužili u Pohraniční stráže normálně, mohou být na tuto etapu života právem hrdí a nemají se za co stydět.
(c) AUTOR ČLÁNKU Eduard Zelený
Ilustrační fotografie.
Stará rota Mnichovice stála v místech zaniklé obce Mnichovice. Byla zrušena v roce 1989, kdy se vojáci přestěhovali do nově postaveného objektu (cca 1.3 km daleko). Objekty staré roty kupodivu nebyly zbourány a v dnešní době (rok 2008) jsou v držení soukromé osoby.
Rota je dobře přístupná z Vyššího Brodu po celkem pěkné asfaltové silnici.
Rota je dobře přístupná z Vyššího Brodu po celkem pěkné asfaltové silnici.
Okres: Český Krumlov
GPS: 48°35'59.807"N, 14°16'34.812"E
http://pohranicnik.blogspot.cz/2012/06/ezoh-zivotu-nebezpecny-zataras.html
EZOH – životu nebezpečný zátaras (II.část).
http://pohranicnik.blogspot.cz/2012/06/ezoh-zivotu-nebezpecny-zataras-ii.html
