Seno do Bavorska - za pivo.
Vojáci 5.roty Pohraniční stráže v Novém Žďáru museli na počátku padesátých let 20. století udržovat hranici přehlednou. Součástí toho bylo i sečení sena před a za drátěným zátarasem.Tehdejší velitel roty Leopold Tuček vzpomíná, že na bavorské straně hranice byla hospoda: „Hospodská, majitelka statku, byla taková udělaná ženská, nosila čepec na hlavě, na kroji měla vyšité růže.“ S mladými pohraničníky, kteří uměli německy, se dohodla, že pokud jí přistrčí k hraničním mezníkům část sena, dostanou odměnu.
Tu jim však „vyplatila“ ve chvíli, kdy se na hranici objevil jejich velitel Leopold Tuček: „Když jsme tam jednou přijeli na koních a prohlíželi jsme, jak je to posekané, tak ta hospodská přišla s plnýma rukama, nevím, jestli nesla čtyři nebo pět bavorských piv.“
Dobový plakát ze Spolkové republiky Německo.
Teprve mnohem později se Leopold Tuček dozvěděl, za co pivo dostali: „Konečně jsem se dozvěděl, že to pivo nebylo zadarmo. Protože bylo asi za ty čtyři kopy sena, co byly na hranici u hospody. Němci totiž v noci přijeli, naložili si seno na trakaře a odvezli si ho. A stopy po sobě zametli.“
Velitel rPS Nový Žďár Leopold Tuček (dobové foto).
Přehrajte si AUDIO záznam: KLIKNĚTE ZDE
Dezerce vojína Aloise Bodora.
Dne 18. dubna 1953 dezertoval od 5.rPS Nový Žďár vojín Alois Bodor. Svůj útěk podle všeho pečlivě naplánoval. Navenek zapálený komunista měl důvěru svých nadřízených.
Velitel roty Leopold Tuček vzpomíná: „On byl člen strany, předseda organizace svazáků, holič, který nás holil a stříhal. Měl možnost chodit po celých kasárnách ‒ každý mu věřil, protože to byl stoprocentní soudruh. A na schůzích dovedl kecat…“
Vojín Bodor večer počkal, až se velitel roty s ostatními vojáky odebere do Aše na taneční zábavu. V kanceláři velitele zjistil, jak jsou rozestavěny hlídky, a vydal se směrem k továrně na zpracování kaolinu, která stála nedaleko hranic. „U kaolinky byla vrata, kde se dalo projet i nákladním vozem. A u toho ještě malá branka pro pěší. Vojáci pak za sebou zamykali a hráběma uhrabávali ornej pás,“ vzpomíná Leopold Tuček. Právě onu branku si Alois Bodor zřejmě otevřel klíčem, který ukradl v kanceláři velitele.
Po Bodorově útěku nastal poprask a vyšetřování. Pro zanedbání povinností při ostraze hranic byli postiženi velitel roty Tuček, velitel ašského praporu a další. Mezi nimi i vojín Kadlec, který údajně Bodorovi k útěku napomáhal tím, že odvedl pozornost hlídkujících dávkou ze samopalu.
Vojín Bodor se na druhé straně hranice o detaily své služby podělil se „štvavou“ stanicí Svobodná Evropa. Leopoldu Tučkovi to sdělili nadřízení: „Mluvil vo tobě Bodár ve Svobodné Evropě. Říkal, odkud jsi, že nejsi členem strany, jaký jsi, kolik toho vypiješ…"
Aloise Bodora pak podle informací kontrarozvědky Američané vycvičili jako agenta a poslali zpět do Československa. Zahynul při překračování hranic u Bratislavy – utonul prý jako „žabí muž“ zamotaný v drátěných zátarasech pod hladinou Dunaje...
Budova 5.rPS Nový Žďár na Ašsku.
Hay to Bavaria for beer.
The soldiers of the 5th border-guard company in Nový Žďár had to keep a good visibility of the border strip in the early 1950s. Thus they also had to mow the hay around the wire barricade. Company commander Leopold Tuček recalls a pub on the Bavarian side of the border: “the lady that ran the pub was a rather corpulent woman wearing a cap on her head and wearing a traditional folk costume with embroidered roses on it”. She made a deal with the young border guards – some of whom spoke German – to exchange the mown hay for a reward.
However, they received their reward at the very moment when their commander Leopold Tuček showed up: “Once when we came there riding on horseback to check how they had mowed it, the innkeeper came with her hands full with beers. She had maybe four or five Bavarian beers”. She explained to the soldiers that this was a favor for the mowed grass. And she wanted them to taste the beer. "I was a bit worried that someone might be watching us with binoculars drinking beer... but nevertheless we each took one and I have to say that the beer was very good!” Only much later did Leopold Tuček learn what he got that beer for: “I finally learned that the beer wasn’t for free. It was for the four heaps of hay. The Germans arrived at night, put the hay in wheelbarrows and took it away, sweeping the traces”.
The desertion of Private Alois Bodor.
On April 18, 1953, Private Alois Bodor deserted from the 5th company of the border guard in Nový Žďár. His desertion appears to have been carefully planned. The outwardly zealous communist had the absolute confidence of his superiors. Company commander Leopold Tuček recalls: “He was an ardent party member, chairman of the youth union, a barber who shaved and cut our hair. He could go anywhere he wanted in the barracks - everyone believed him because he was a 100% comrade. And the way he would speak at the meetings...”
One evening, Bodor waited until the company commander and the other soldiers left for a dancing party in Aš. He went to the commander’s office to see how the patrols were positioned and walked to the factory for processing kaolin, which stood near the border. “There was a gate at the factory large enough for a truck and a small gate for pedestrians. The soldiers would then lock the gate behind them and rake the strip of arable land”, says Leopold Tuček. Alois Bodor apparently opened that gate with a key that he had stolen in the commander’s office. Bodor’s escape caused a huge stir and led to an investigation.
Company commander Tuček, the battalion commander in Aš and several other members of the regional military leadership were reprimanded. Another one to be disciplined was private Kadlec, who allegedly helped Bodor to escape by distracting the patrol with a volley from his machine gun. After his arrival on the other side of the border, private Bodor talked about the details of his military service on the “seditious” Radio Free Europe. Leopold Tuček was told about it by his superiors: “Did you hear Bodar speaking on Radio Free Europe? He said where you are from, that you’re not a member of the party, what you’re like, how much you drink...”
Alois Bodor was then recruited by the Americans and trained by the counterintelligence service. He was sent back to Czechoslovakia as an agent and died when crossing the border near Bratislava. He allegedly drowned as a “frogman”, entangled in the barbed-wire entanglements placed at the botoom of the Danube River.
