Neuveriteľné! Pripomenula sa mi vec, ktorú som pred tromi rokmi opísal vo svojej knihe „Hačava“. Táto udalosť sa odohrala 26. marca 1981. Rukoval som vtedy spolu s tisíckami rovesníkov na vojnu. Na dva roky. Boli sme mladí, neskúsení a naivní. Netušili sme, čo nás čaká. Mňa povolali k pohraničnej stráži do Českých Budějovíc. V tom čase sa na vtedajšej československo-rakúskej hranici odohrávala dráma.
Zamestnanec roľníckeho družstva prechádzal s koňom a saňami za signálnu stenu. Robil tak často, pohraničníci ho poznali a dôverovali mu. Na saniach viezol náklad sena, ktorým prikrmoval zver. Za ostnatý drôt ho prepúšťal vojak, ktorý mal ísť o štyri dni do civilu. Veľmi sa tešil domov. Rovnako ako družstevník, ktorý sa tešil na život v slobodnej krajine…
Uhádli ste. Muž s koňom a saňami plnými sena sa už nevrátil. Ba čo viac, zistilo sa, že pod senom ukrýval ďalších šesť ľudí, z toho tri malé deti. Vojak sa dostal do civilu až v máji. Celý mesiac ho vypočúvali spravodajskí dôstojníci, ktorí sa pokúšali vnútiť mu teóriu, že bol s utečencami dohodnutý.
Prešlo tridsaťdva rokov a tí dvaja sa stretli. Narušiteľ a pohraničník. Nie priamo, ale prostredníctvom internetovej diskusie. Narušiteľ, dnes občan Kanady, chcel pozdraviť vojaka, ktorý ho vtedy pustil za signálnu stenu. Vojak sa ozval a pripomenul mu, aké problémy mu svojim útekom spôsobil. Bol polosirota a doma ho čakala matka. Absolvoval vojenský súd a skomplikovalo mu to život na ďalších osem rokov. Emigranta v neprítomnosti odsúdili na tri roky. Iba preto, aby mu štát mohol zhabať majetok.
Tí dvaja si odpustili a na diaľku podali ruky. Neodpustili si však iní, ktorí sa zapojili do diskusie. Bývalí emigranti a pohraničníci. Aj po rokoch si nadávajú do vlastizradcov a červených gestapákov. Kádrujú a navzájom sa obviňujú. Každý z nich má svoju vlastnú, úzkym pohľadom videnú pravdu.
„Je to hrozné,“ napísal mi bývalý spolubojovník Milan, ktorý v roku 1986 tiež emigroval do USA. „Ľudia by si aj dnes išli po krku. Ako je to možné? Veľa krajín prežilo horšie veci. V španielskej občianskej vojne zahynulo pol milióna a ľudia sa s tým dokázali vyrovnať.“
Myslím, že Milan to pomenoval presne. Aj my sme v tom čase boli v občianskej vojne. Bola to síce „studená“ občianska vojna, ale zato trvala štyridsať rokov. Komunistická strana, ktorá vtedy vládla v Československu, postavila proti sebe vlastných občanov. Tých, ktorí túžili skúsiť šťastie inde, a tých, ktorí im v tom mali zabrániť. Jedni i druhí veľa riskovali a neobišlo sa to bez obetí. Zahynuli nevinní ľudia, ďalší nevinní sedeli v base a celým nevinným generáciám to pokazilo životy.
Obaja aktéri môjho príbehu prežili a odpustili si. Nakoniec, obaja v tom boli nevinne. Obaja majú rodiny a dnes sú z nich dedovia. Ako napísal kamarát Milan: „Ten, čo žije v Kanade, vychoval deväť detí a zdá sa, že je to dobrý a pracovitý človek. A ten, čo ho pustil, tiež.“
(c) AUTOR: Rasťo Piško
Autor: Rasťo Piško
Humorista, moderátor a imitátor. Spoluautor viacerých humoristických programov. V roku 1998 vydal knihu rozhlasových a televíznych humoresiek "Z druhej ruky". V roku 2004 divadlo Nová scéna uviedlo jeho komédiu "Hände hoch! alebo Bude ako nebolo". Napísal romány Hačava (2010) a Bohémska kolonáda (2011).
DISKUZE 4.rPS: http://www.vojensko.cz/4-rps-cetviny
Útěk Leopoldov
Zdar Tygři,
Již jsem psal o útěku na Leopoldově,
ale pro Ty co to nečetli a nebo nečtou již zadané příspěvky píšu znova.
Jsem jedním z těch kteří ,tam v té době sloužili.
80-82
Bylo to někdy začátkem zimy,myslím rok 81,Jestli se pletu,tak at´ mě někdo opraví.Ten den jsem zrovna měl průzkum okolo Kp.
Na Leopoldově byla hlídka ,můj spolubojovník
Franta Spišák a Pepa Soukup.
Samozřejmě v té době málokdo z nás věděl co se stalo.
Kluci ráno na Leopoldově ,propustili jistého Krejcara
za ŽTZ,měl platnou propustku.
Jel na saních,tažených konmi.
Bohužel, nebo bohu dík, dnes těžko říci jestli Bylo správné že tyto saně se senem jak se již psalo
nepropíchali železnými bodci.Podle nařízení to udělat měli. Ruku na srdce......... Ale, ale kolik z nás by to asi udělalo??? nevím, těžko říct,ale myslím že by se nás našlo dost ,kteří by to neudělali.
Jsou pouhé spekulace a i můj názor je takový,že Krejcar,když už šel přes čáru ,byl určitě ozbrojen a kdyby k něčemu došlo začal by střílet.Myslím že potom už by mu asi bylo všechno jedno.
Provezl 6 osob,z toho nejmladšímu ,bylo prý několik měsíců.
V případě dětí,co jsme si v té době mysleli,muSeli je mít určitě uspané práškama aby nebrečeli,protože by se hned všechno prozradilo.
Se saněmi jel, několik kilometrů podél Malše, která tvořila vlastní demarkační čáru,nebyla hluboká,ani široká.Krejcar v určitém místě provedl pravoúlhou otočku a už tam byl.
Qpět podotýkám že kluci si v tomto případě náhodnou benevolencí možná zachránili život.
Pepa to tenkrát měl snad do civilu za 4 dny ,nebo tak nějak.
Potom se dostal do vyšetřovací vazby v ČB.
Nevím dodnes jak dlouho tam byl, ale nakonec ho pustili,protože se za něj zaručilo JZD V Nedvědicích kde pracoval před vojnou a naše Svazácká org.
Franta Spišák to s námi odkroutil na rotě až do konce vojny. VR Blablu přeložily na vedlejší rotu a my dostali npor.Kuchaře.
Pepík bydlí 6 km tady ode mě a jezdí jako TIRÁK. Erny
Již jsem psal o útěku na Leopoldově,
ale pro Ty co to nečetli a nebo nečtou již zadané příspěvky píšu znova.
Jsem jedním z těch kteří ,tam v té době sloužili.
80-82
Bylo to někdy začátkem zimy,myslím rok 81,Jestli se pletu,tak at´ mě někdo opraví.Ten den jsem zrovna měl průzkum okolo Kp.
Na Leopoldově byla hlídka ,můj spolubojovník
Franta Spišák a Pepa Soukup.
Samozřejmě v té době málokdo z nás věděl co se stalo.
Kluci ráno na Leopoldově ,propustili jistého Krejcara
za ŽTZ,měl platnou propustku.
Jel na saních,tažených konmi.
Bohužel, nebo bohu dík, dnes těžko říci jestli Bylo správné že tyto saně se senem jak se již psalo
nepropíchali železnými bodci.Podle nařízení to udělat měli. Ruku na srdce......... Ale, ale kolik z nás by to asi udělalo??? nevím, těžko říct,ale myslím že by se nás našlo dost ,kteří by to neudělali.
Jsou pouhé spekulace a i můj názor je takový,že Krejcar,když už šel přes čáru ,byl určitě ozbrojen a kdyby k něčemu došlo začal by střílet.Myslím že potom už by mu asi bylo všechno jedno.
Provezl 6 osob,z toho nejmladšímu ,bylo prý několik měsíců.
V případě dětí,co jsme si v té době mysleli,muSeli je mít určitě uspané práškama aby nebrečeli,protože by se hned všechno prozradilo.
Se saněmi jel, několik kilometrů podél Malše, která tvořila vlastní demarkační čáru,nebyla hluboká,ani široká.Krejcar v určitém místě provedl pravoúlhou otočku a už tam byl.
Qpět podotýkám že kluci si v tomto případě náhodnou benevolencí možná zachránili život.
Pepa to tenkrát měl snad do civilu za 4 dny ,nebo tak nějak.
Potom se dostal do vyšetřovací vazby v ČB.
Nevím dodnes jak dlouho tam byl, ale nakonec ho pustili,protože se za něj zaručilo JZD V Nedvědicích kde pracoval před vojnou a naše Svazácká org.
Franta Spišák to s námi odkroutil na rotě až do konce vojny. VR Blablu přeložily na vedlejší rotu a my dostali npor.Kuchaře.
Pepík bydlí 6 km tady ode mě a jezdí jako TIRÁK. Erny
Re: Útěk Leopoldov
Jarda | 3.1.2011 22:06 | id 24519 | nahlásit
Krejcar co řídil ten koňský zápřah převezl na saních v seně členy své rodiny,anebo to byli cizí lidi?Vlastně on asi utek totéž s nima,tak předpokládám,že to byla jeho rodina.Nenechal koně a sáně u nás,ale prošel s povozem za čáru.Pak čtu níže,že koně se sáně rakušané vrátili přes hran.přechod D.Dvořiště.Tak to je zajímavý proryv.Totéž si myslím,že Krejcar mohl být ozbrojen.Zdravím.
Re: Re: Útěk Leopoldov
S tím návrate koní to bylo ze strany Rakušáků,legálně provedeno na Dvoříšti.
A protože Krejcar a ostatní požádali o politický azyl,Byli braní jako političtí utečenci a tím pádem voda na mlýn západu. Jinak myslím že to byly dvě nepříbuzné rodiny.
Erny
A protože Krejcar a ostatní požádali o politický azyl,Byli braní jako političtí utečenci a tím pádem voda na mlýn západu. Jinak myslím že to byly dvě nepříbuzné rodiny.
Erny
Re: Re: Útěk Leopoldov
Už nevím jak se ten kluk jmenoval , ale v Leopoldově v piketu byl jeho vzkaz,,Posledních 12 hodin tatko"Nevím jestli byl ozbrojen ten co prošel přes vrata sedmi statečných, ale když jsem nastoupil na Cetviny,byli jsme s Blablou jako nováčci projížďet mezinárobní cestu(jako nováček jsem byl v r.81 v rakousku), a to seno a ty koleje od saní tam ve sněhu jsem viděl na vlastní oči.
Re: Útěk Leopoldov
kubo | 3.1.2011 22:32 | id 24523 | nahlásit
Podobný útek bol cez Leopoldov uskutočnený začiatkom roku 88.Vtedy tiež na vlečke so senom ťahanej asi traktorom,vraj pracovník vlastniaci priepustku previezol za Sis a následne do Rakúska 3 osoby,svoju ženu a dva deti.Lenže on traktor alebo kone,už neviem nechal na ceste u nás,pár metrov od hran.pätníkov asi v priestore pod starou rotou Ulrichov.Tak aspoň sa povrávalo po mojom príchode na Cetviny 7/88.Tiež sa večer hliadke na Leopoldove zvýšila jedna priepustka.VR mjr.Lovaše vymenili v lete za npor.Klíchu.Kto vie,či to bolo kôli tomu.S vojakmi čo tiež nepoprepichovali seno,pred vpustením za ŽTZ,už neviem ako to dopadlo,čo sa týka trestov.Zdravím.
Re: Re: Útěk Leopoldov
Honza Jadviščok | 8.1.2011 19:53 | id 24818 | nahlásit
Ahoj Kubo,v jednom článku píšeš o tom ,jaké byly na rotě "manévry",když přišel někdo na návštěvu za někým na rotu.To mně připomněl příběh asi z r.1980 až 82,kdy jsem byl s rodinou a bráchou,ktérý rovněž sloužil u PS trávili dovolenou na L IPNĚ a chtěli se jet podívat na Cetviny.Již v Malontech nás odchytili a nejbližším autobusem poslai do Kaplic a dál na Lipno.Bylo toho více ,ale tosnad až někdy jindy,nebo snad v nějaké knížce...Ahoj Honza
Re: Útěk Leopoldov
ten utek nebol na leopoldove ale myslim na kote 8542alebo tak niejak a neviem či to nebola jožkova posledna služba inač erny mal si my zohnať kontakt na jožka soukupa
Re: Re: Útěk Leopoldov
Ahoj Milane,
Mezi vraty na 854.2 a na Leopoldově byla ještě jedny vrata,když se šlo z kopce dolů,tak právě tam utekli.Otvírala je hlídka sloužící na Leopoldově.
Pokud se týká,spojení na Pepu, tak jsem Ti jeho číslo mobilu posílal obratem,ale pokud jsi ho nedostal tak ještě jednou: 608 329 656
a když budeš chtít i adresu ,tak tu neznám ,ale můžu Ti jí sehnat.
Zatím Erny
Mezi vraty na 854.2 a na Leopoldově byla ještě jedny vrata,když se šlo z kopce dolů,tak právě tam utekli.Otvírala je hlídka sloužící na Leopoldově.
Pokud se týká,spojení na Pepu, tak jsem Ti jeho číslo mobilu posílal obratem,ale pokud jsi ho nedostal tak ještě jednou: 608 329 656
a když budeš chtít i adresu ,tak tu neznám ,ale můžu Ti jí sehnat.
Zatím Erny
Re: Re: Re: Útěk Leopoldov
Ahoj Milane, Ty vrata jsou známy pod přezdívkou sedum statečných, jsou to první vrata od leopoldova smerem na 854. Džumpapa
Re: Re: Re: Re: Útěk Leopoldov
Vojta | 4.1.2011 20:10 | id 24567 | nahlásit
Zajímavé je,proč Krejcar utíkal těmi vraty a ne vraty na Leopoldově.Možná i proto,že tam nebyli bodce.Moc tomu nerozumím.Hlídka byla na Leopoldově.Kdo ho propustil?Byla tam další jiná hlídka např.s Přibrání,anebo Krejcar přivolal hlídku od Leopoldova?Propouštělo se těmi vraty povýš běžně,anebo to byla výjímka?Vrata sedmi statečných byli asi od Leopoldova povýš lomu do kopce,pak tam poblíž ústila svážnice,která vedla od školky mezi Bělou a Malonty.On asi přijel od Pohorské Vsi.Kdo ví,kde pak za Sis přesně šel.Podle mně šel lesní cestičkami,nešel hlavní silnici přes Baronův most a Pohoří.Když jel na saních,tak musel jet tam,kde byl na cestě sníh.Zdravim.
Re: Re: Re: Re: Re: Útěk Leopoldov
byla to jedna s prvních sdužeb na rotě,Cetviny co jsem odsloužil. Přes vrata sedmi statečných prošlo všech 7 civilistů, byla to hlídka z Leopoldova co je propustila za ŽO. Ty vrata se používala málo, ale proslavili se dost
Zde již nelze dále reagovat
Re: Re: Re: Re: Re: Útěk Leopoldov
kubo | 4.1.2011 23:55 | id 24581 | nahlásit
Čo sa týka využívania vrat cez Sis,tak celoročné prepúšťanie lesných,poľnohospodárskych a iných pracovníkov sa vykonávalo za nás len na Leopoldove,kde bola stála denná hliadka cez pracovné dni.Dopoludňajšia a popoludňajšia smena.Potom na Janovej Vsi bola hliadka cez pracovné dni len v jarných a letných mesiacoch.V zime nebola.No a na Přibrání bola nepretržitá 24 hodinová poplachová hliadka,rozdelená na tri smeny,v noci 4-členná.Tam prepúšťali len väčšinou k večeru myslivcov.Iné vrata sa používali len sezónne,nárazovo napr.pri zvážaní dreva.Preto si tiež myslím,že Krejcar musel byť prepúšťaný na tých bočných vrátach nejak výnimočne.A museli to dopredu lesníci hlásiť,aj dôvod prepúšťania na vrátach bežne neužívaných.Tiež asi vedel,že na Leopoldove sú na prepichovanie sena bodce a tam niesu.Ja len toľko.Zdravím.
Zde již nelze dále reagovat
Re: Re: Re: Útěk Leopoldov
Ilja Drahonínský | 26.1.2011 09:13 | id 25597 | nahlásit
Pozdrav Pepu a doufám , že se mu daří dobře.
Re: Útěk Leopoldov
Ahoj Erny tady Vlastik 81-83 Blabla za mě sloužil na Cetvinách pořád nebyl převelen. Npr.Chovanec byl super chlap, proto taky na to doplatil. Džumpapa
Re: Re: Útěk Leopoldov
Ahoj Erny a Vlastíku!Potvrzuji,že Blablu nepřevelili .Velitel roty byl pan Kuchař,uměl to s náma,moc si ho vážím, tak jak pana Chovance.A jsem rád že za Džumpapou šlapu na počítači a ne v prašanových návějích místy po prsa.Vlasťo a děkuji za rady.Křemínek pod jazyk,aby nebyla žízeň.A místo igelitu noviny do bot,aby jsme neomrzli.I ten rozestup jsme dodržovali ,aby nás neměl někdo jednoduše.Už se těším na sraz.Buďme ,Tygři!Bony
Re: Útěk Leopoldov
Piši Vám za mého meže Pepu Soukupa velice me potěsilo,že jste si na mého muže take vzpomneli.Bohužel je stále na cestach,ale urcitě by se s vámi rád sešel.Vzpomíná na tu dobu a na ten poslední den nikdy nezapomene.Přeji vám hezký večer Soukupová.
Re: Re: Útěk Leopoldov
Vojta | 20.1.2011 21:48 | id 25355 | nahlásit
Velmi pěkně zdravím pani Soukupová.Nejpřesnější popis útěku by nám samozřejmě opsal jedině váš manžel a náš bývalý kolega Pepa,který toho Krejcara při poslední službě propouštěl.Díky bohu to tehdy dobře dopadlo a nikomu se nic nestalo,poněvadž někdy to na čáře dopadlo i hůře.Pozdravuje ho cetvinský tigr Vojta mladšího ročníku služba 86/88.
Re: Útěk Leopoldov
Tak ten utěk byl opravdu na jaře s posledním sněhem. soukup snad nikdá před tím ani nesloužil u propouštění. A ta brána nad Leopoldovem se zase tak často nepoužívala. Tenkrát Blabla pěkně i ostatními VR pařili snad na kiosku v D. Dvořišti. Soukup ve vazbě v ČB strávil asi měsíc. Dokonce jej hlídal snad tygr , který tam po vojně nastoupil. Jo a ty bodce na probodávání snad vymysleli až po tom průjezdu. Mějte se Fajn a vzpomínejte jen na veselé věci .
1 komentář:
Vzpomínám si ne jeden postřeh, který mě kdysi vyprávěl můj kamarád,jenž sloužil v Pomezí (Cheb).
V 90-tých létech byl v Chebu svědkem,jak spolu hrají Pétanque bývalí důstojníci Pohraniční stráže a návratilci z emigrace,kteří po útěku z ČSSR sloužili ve francouzské Cizinecké legii.
Vše v přátelském duchu,jako když se sejdou kamarádi z vojny...
Okomentovat