Fakta o Pohraniční stráži a ochraně státní hranice v bývalém Československu, příběhy a vzpomínky pohraničníků na službu u PS. Weblog se zabývá také službou u Vojsk MV, systémem ochrany státní hranice v zemích bývalého východního bloku a okrajově i tématikou Československé lidové armády (ČSLA). Kontakt-ADMIN: Pohranicnik@gmail.com
12. prosince 2012
Report z PS setkání v Praze.
Na bronzovou sobotu osmého prosince 2012 se pohraničníci z Prahy a okolí sešli již tradičně v restauraci na Admiře.
Když píši z „okolí“, nejsem tak docela přesný. Radek T., jeden z bývalých velitelů čet ze Železné, dorazil až z dalekých Nemanic, další kamarád přikvačil z Tachovska, kam se na důchod odstěhoval. Další na sebe prozradil, že dobu od léta do podzimu trávívá ve svém karavanu u Lužnice a nebaví se ničím jiným, než lovem ryb. Budiž mi nebe milostivo, abych se i já dočkal takového odpočinku. Celkově se dá říci, že nejpočetněji byla na srazu zastoupena Domažlická, IX. brigáda PS. Roty Vašíček, Stoupa, Železná, Nemanice…
Jak je to dávno, co jsme během zesílené ochrany hranic o Štědrém dnu naposledy rozsvěcovali stromeček, pojídali vánočního kapra či řízek se salátem.
Kromě těch, kteří alkohol nekonzumují nebo jim to nedovolili jejich čtyřkolí miláčci, kterými k nám do Kobylis dorazili, jsme pili vynikající jedenáctistupňové pivo Ježek. No a utopenci či rozleželý sýr s ostrou feferonkou všemu jen dodali ten správný říz.
Během debaty se jako vždy ujasňovala fakta stran ochrany hranic a průběhu služby, samozřejmě že se hovořilo o zbraních a vyprávěly se všemožné historky. Možná, kdyby náš sraz navštívil někdo z inkvizitorů z ÚDV, zjistil by, že je na místě tento úřad zrušit. Ale právě proto z nich na podobná setkání nikdo nikdy nepřijde, stejně jako nikdo z internetových hrdinů, které v reakci na jejich fundované výlevy na Pohraničníkovi a na Vojensku či v jiných médiích na sraz každoročně zvu. Škoda, že nepřispějí do debaty nějakými svými svěžími myšlenkami.
Nechme však pokrytce i s jejich schovanými prvomájovými mávátky na pokoji a raději plánujme, do kterého kouta našeho pohraničí vyrazíme příští rok, aby bylo na dalším srazu opět o čem vyprávět.
Co Vy na to, milí „pražští hraničáři“, kdybyste mi poslali v dohledné době mailem každý jeden až dva příběhy ať už z vaší služby nebo z doslechu, které bychom společně doladili a sestavili z nich publikaci podobnou té poslední (Pohraniční stráž, kus našeho života…), kterou bychom si společně nadělili příští rok pod stromeček a z jejích navíc prodaných výtisků uspořádali pořádného Silvestra?
(c) Zdeněk Nagovský, bývalý četař PS.
FACEBOOK VIDEO ze setkání
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat