PROLOG.
Úvodem článku chci zcela jasně a zřetelně uvést, že v dobách Studené války, jako důstojník československé Pohraniční stráže, jsem americké vojáky, dislokované na druhé straně hranice, nikdy nevnímal jako nepřítele, ale jako protivníka v tehdy rozděleném světě. Tak, jako byly americké vojenské síly dislokovány v Německé spolkové republice, tak podobně byla umístěna Střední skupina sovětských vojsk v Československu.
V současnosti, díky sociálním sítím, mám mezi "FB Friends" mnoho bývalých vojáků US.ARMY, s kterými komunikuji a se kterými si vyměňujeme vzpomínky na staré časy v uniformě. Dokonce jsme se na Facebooku našli s americkým vojákem, který sloužil ve stejném místě a ve stejné době jako já. Jen uniformu jsme měli každý jinou a on byl v Německu já v Československu. Také jsem se, díky weblogu Pohraničník, našel s Čechem, který v 80.letech utekl přes SFRJ na Západ, azyl našel v USA a také odsloužil pár let v americé armádě. Jeho veselé, ale i méně příjemné vzpomínky na službu v americké armádě můžete i vy číst na těchto webových stránkách.
Ostře střežená československá státní hranice se Spolkovou republikou Německo a vysoká koncentrace vojsk v její blízkosti měla, jako druhotný následek, kontrolní oblety hranice pomocí vrtulníků a tím také občasné záminky k všemožnému provokování československé Pohraniční stráže (PS) i vojsk Protivzdušné obrany státu (PVOS).
Jakýkoliv větší pohyb na kterémkoliv stanovišti podél našich západních hranic, nebo výskyt nové techniky, většinou přilákal pozornost amerického vrtulníku z druhé strany hranice.
Právě častý přelet bojových vrtulníků US.ARMY na německé straně hranice zapříčinil, že v pohraničí vznikla stanoviště protiletecké obrany a přímo na státní hranici pak tzv.vidové hlásky, které patřily do sestavy Československé lidové armády (ČSLA). Obrana chtěla mít možnost rychlejší reakce ve členitém horském pohraničním terénu.
(Na Šumavě takto působila základna s vrtulníky na Zhůří. Později se letka přestěhovala na Kříženec).
Samotná provokace (jak se tehdy u nás říkalo) zpravidla probíhala tak, že americký protivník přiletěl z vnitrozemí Spolkové republiky Německo (BRD) v malé výšce ke státní hranici ČSSR, kde čekal na "soupeře". Po jeho příletu letěly oba stroje rovnoběžně podél linie československo-západoněmecké hranice.
Z podobné situace vzešla i nehoda na Poledníku dne 12. září 1985. Československý pilot vrtulníku Mi-24 ze základny na Zhůří se chtěl pokusit o podobný manévr jako pilot amerického vrtulníku Cobra, který na druhé straně hranice přešel „do visu“. Avšak československý stroj se zřítil, do tenkrát vysokého lesního porostu, na vrcholu Poledníku. Hrůzostrašný pád náš pilot naštěstí přežil.
Z výpovědí československých pohraničníků jsou známé situace, kdy si voják Pohraniční stráže a pilot amerického vrtulníku na druhé straně hranice, hleděli doslova přímo do očí. Je pochopitelné, že pro československé vojáky to musel být poněkud nepříjemný pocit, dívat se na plně vyzbrojený stroj, který vzbuzuje respekt.
-------------------------------------------------------
Poznámka pod čarou od admina weblogu Pohraničník.
V době studené války, kdy jsem jako důstojník ve funkci velitele čety sloužil na 1.rPS Trojmezí (Ašský výběžek), v místě, kde se setkávaly hranice tří států, ČSSR, BRD a DDR, pozoroval jsem přelety amerických vrtulníků podél hranice velmi často. Nebyl snad den, kdy by byl ve vzdušném prostoru úplný klid, neboť hranici kontrolovaly i vrtulníky západoněmecké Spolkové ochrany hranic (BGS).
Jednou jsem měl velmi zajímavý zážitek. Když jsem se s kolegou, technikem 1.rPS, nadrotmistrem Karlem Svobodou, pohyboval na demarkaci ČSSR-BRD, přistál u bavorského statku Hollerung, několik metrů od hraničního mezníku HM3, americký vojenský vrtulník Cobra.
Neobvyklé bylo, že vrtulník neměl vůbec žádné označení (imatrikulační znaky). Vůbec žádné. Proto jsme radiostanicí volali na základnu v Trojmezí, aby poslali posilu (nemohli jsme tušit, co se bude dít) a někoho s fotoaparátem.
Na rotě v Trojmezí byl ihned vyhlášen Pohraniční poplach, jako posila přijela Skupina překrytí (SkP) ,která zaujal pozice mezi státní hranici a signální stěnou. K nám přijela Poplachová hlídka, která dovezla i fotoaparát, který jsme běžně, na rozdíl od východoněmeckých pohraničníků GT DDR, při výkonu služby na tzv.demarkaci nenosili.
Náš rádiový provoz byl zřejmě monitorován americkým odposlechem, protože velmi brzo přijely k vrtulníku vojenské vozidla US.ARMY s posádkou. Takže se nás nakonec u hraničního mezníku HM3 sešlo celkem hodně :-)
Navzájem jsme se na sebe šklebili, pořizovali fotografie protivníka, až po cca 45 minutách celé "dostaveníčko" skončilo. Jen popcorn, Coca-Cola, plzeňské pivo Pilsner Urquell a mažoretky Cheerleaders chyběly :-)
Dodnes si pamatuji, že mě zaujalo, jak úzká byla kabina vrtulníku Cobra. Až jsem si říkal, jak se tam ti američtí mládenci vejdou. No, vešli se. Tenhle detail si pořád vybavuji, byl to pro mě doslova životní zážitek. Jen mě mrzí, že všechny fotografie z tohoto "mítingu" na čáře někde zmizely. Buď je zabavila Zpravodajská služba Pohraniční stráže, anebo se ztratily během turbulentních událostí po 17.listopadu 1989 v tehdejším Československu. Takže, nemám je ve svém archivu.
Závěrem chci poděkovat panu M.Blažkovi, jehož komentář na sociální síti Facebook byl inspirací k napsání tohoto článku.
ZAJÍMÁ VÁS VÍCE? Klikněte si pro již dříve publikované články.
** Pohraniční stráž vs.US.ARMY
** Zběhnutí vojáka US.ARMY do Československa
** Vrtulníky US.ARMY nad státní hranicí ČSSR
** Incident US.ARMY - Pohraniční stráž v roce 1972
** Setkání vojáka US.ARMY s bývalými pohraničníky v roce 2018
** Americký voják na hranici BRD-ČSSR
** An interview an Officer of the Czechoslovak border guard
Kontakt na redakci weblogu Pohraničník: klikněte zde.
24 komentářů:
Zdravím. Ano tak to bolo,bojové útvary pozdĺž Záp.hranice mali zriadené Pal Posty. Keď vrtulník BGS vzlietol z Regensburgu na kontrolu hranice Plzeň Líně vyhlásilo poplach. Na palpostoch sa striedali v hotovosti PLČ so strelami 2M (9K32) a PLB s Pldvk 30 mm. Keď vrtulník pristál,poplach bol zasa z Plzne odvolaný. Nabúchaný Albatros mu robieval komparz na našej strane. Po takomto jednom z mnohých poplachov,ktoré som ako člen hotovosti na kopečku zažil,pilot sa ešte vybláznil nad nami. Vystúpal nahor a pustil to dole nosom. Ja už som chcel utekať z toho miesta kde som stál fakt. Hovorím si keď sa tu chce rozplácnuť,mňa pri tom nepotrebuje. To som už nikdy ani na leteckých dňoch nevidel. Palo 84-86
Děkuji za váš komentář a doplňující informace.
Ano. Napsal jsem tento článek, protože jsem našel různé materiály a fakta, týkajících se záměrných provokacích na hranicích ČSSR. Bylo pro mě velkým překvapením po mém zveřejněném článku na FB, jaká byla reakce bývalých Peesáků, kteří tyto provokačky zažili a podrobně popsali. Rozhodně to nebylo nic příjemného. Naopak.! Pro naše vojáky, sloužící na západní hranici s tehdejším Západním Německem, kde byly základny NATO, američtí vojáci - piloti vrtulníků NATO, to s provokacemi doslova přeháněli a divím se, že to neskončilo nějakým ostrým konfliktem. Dost dobře ani k žádnému konfliktu dojít nemohlo, protože jakmile američtí provokatéři viděli, že vojáci od PS si připravovali těžké kulomety namířené na jejich vrtulníky různých typů a byli připraveny k ostré palbě, okamžitě odlétli. Já sám jsem sloužil na hranicích s Rakouskem, jako psovod, ( jaro 86-88 ), ale žádné podobné provokace jsem nezažil, ani jsem o nich neslyšel, jak od funkcionářů z mé roty tak i od vojáku PS starších ročníků.
Díky za komentář.
Reakce jsou vždy různé, co člověk, to názor.
Tak, či onak, tyhle vrtulníky opravdu budily respekt. Ovšem, naše vrtulníky na státní hranici také. Nic jsme si nenechali líbit.
Palo,
odkud v Regensburgu ten pilot startoval? Tam ani v okoli tadne letiste neni. Mozna tak nekde v Grafenwör.
Jo,špiclování jim šlo ,viděl jsem v roce 1973 asi americký, letěl se zakrytými poznávacími znaky ,což je dle mezinárodního práva zakázané ,přelétl na Vů 1745 Vysočany ,jako dnes ti vidím ,přiletěla stíhačka ,ale ta má poloměr otáčení sedm kilometrů,vrtulník se snadno schoval ,po umístění letky bojových vrtulníků na Kříženci vylo po přeletech.Jinak podle poválečného uspořádání Německo vubec nemělo mít na svém území cizí vojáky ,kteří tam smrdí de facto dodnes ,ani armádu mit NSR nemělo ,a přesto mělo ,Američané ,to víme co je to za sebranku.Andrle,Domažlice 10.12.2023
Pro ujasneni,
tady byla stanoviste BSG v dobe studene valky.
https://www.beim-alten-bgs.de/
Děkuji za komentář, ale, nemyslím si, že máte s tím Německem pravdu.
Neni podstatné z ktorej plochy sa BGS vzdušná patrola odlepila,našou úlohou nebolo mapovať letiská vtedajšej NSR, na to boli iné zložky. Taká info bola že je to od Regenu a nám to bolo jedno. Denne mohlo byť aj päť (možno aj viac) poplachov že strelci v okope s raketou na ramene vyčkávali ďalšíe pokyni. Neboli to iba hliadkujúce vrtuľníky,často stíhačky asi na cvičných letoch,a tie bolo pred západom Slnka možné pozorovať na obzore voľným okom.
Ešte doplnenie,na PalPoste sa hotovosť slúžila podľa Slnečného svitu. Takže v lete skoro ráno do neskorého večera,v Zime zas málo. Na každý deň bol presný zač-koniec a ten sa zahlasoval do Plzne presnou formuláciou telefonicky.
Sloužil jsem v Nemanicích ,kde bylo stanoviště Cihelna,dnes přechod Lísková.Zde byl špak skoro na čáře,hned vedle německá vesnice Holl.Mohu říct,že zde létali helikoptéry US ,skoro každý den,někdy jedna,někdy dvě.Přilétly po hranici ,některý se opravdu zavěsil v úrovni špaku a koukali jsme si z očí do očí na pár metrů,byl to zážitek,ohromný rámus,rakety v podvěsu,kulomet pod čumákem a my se samopalem.Někdy se zahoupal,jako by nás pozdravil a odletěl.Mohu říci,že nikdy za ty dva roky služby nepřeletěly hranici a neprovokovaly.Ty silný slova o kulometech v naší výzbroji,nemohu potvrdit,my jsme je měli na rotě v zbrojírce na stajanu.Oni my nám asi nebyly moc platný,ta jejich výzbroj by nám nedala žádnou šanci.Někdy přijela jejich pěchota,prošli se po čáře,neprovokovali a vklidu odjeji.
Podle poválečného uspořádaní se měli víťezné vokupační mocnosti stáhnout? A co Střední skupina (ruských) vojsk? To bylo co? NSR nesmelo mít armádu a DDR smělo?
Po umístení Mi-24 žádne přelety neksončili, dyť se vo tom píše v článku. (Špiclovaní šlo všem)
Zdeněk by se mohl vyjádřit k otázce hrdinskej PSáku, chystajícich si ťežké kulomety na Cobru. Videl´s to někdy? :-D
Zdravím.
Cobra na fotce číslo 3, turistická chata na Velkém Ostrým ? Dnes už to tam vypadá krapet jinak. Jestli mě paměť neklame, na německé straně měli pod V. Ostrým stanici vojáci U.S. Army, něco jako my pikety, ale ta moje paměť :-(.
Jinak Zděnku, super blog. Parádní čtení a zároveň oživení mé paměti :-)
Ať se daří s pozdravem R.V.
Re: R. V.
Děkuji za komentář.
A pochvala potěšila mé okoralé srdce :-)
Palo podstatne to neni, ale je podstatne ze jste napsal nepravdu. A to jaksi znehodnocuje vas prispevek. Vcera jsem sem dal odkaz na "jednotky" BGS, ale administratorovi se to z nejakeho duvodu nelibilo a tak zde neni.
Odkaz tady je, stačí se podívat. Jenom, nejsem na weblogu Pohraničník online 24/7, občas musím být v zaměstnání, abych si vydělal nějaký ten mrzký obolus na živobytí, nebo tak něco :-)
Re: Anonymní 10.prosince
Uvažuji, že bych k článku napsal nějaké pokračování, update, kde se bude mj. i harašit UK--59, ale nic neslibuji.
Dobrý den,
v návaznosti a Váš článek o havárii Mi-24 na Šumavě, zde jsou podrobnosti:
http://www.sumava.cz/rozcestnik/vojenske/bitvy/studena-valka-mi-24-vs-cobra/
a web
http://www.vrtulnik.cz/
rozklikněte odkaz sekce "Provoz vrtulníků" rubrika "Nad Železnou oponou" a vyrolujte si odkaz "Nehoda 12.9.1985". Detailů i fotek hafo. Příčina nehody - chyba pilotáže, "frajeřina", pilot se chtěl "rovnat" s AH-1 což byl samozřejmě holý nesmysl.
Jinak je zde uvedeno mnoho dalších "případů narušení".
J.B.
Re: J.B.
Děkuji za váš příspěvek, který jste poslal na adresu redakce. Publikuji ho zde v komentářich, za zachování vaší anonymity, aby se s ním mohli seznámit i ostatní.
Anonymní nie som si vedomí akej nepravdy som sa dopustil.
Ty syčáci celnický!
https://neviditelnypes.lidovky.cz/zabava/dosvetaci-ty-sycaci-celnicky.A231217_150919_p_zabava_nef
Jasně, Zdeňku, pokud neměl americký vrtulník žádné imatrikulační znaky, pak šlo nejspíše o nějakou podivnou provokaci. Její účel však nechápu. Možná otestovat bojovou připravenost protivníka? Asi jsem to již tady někde psal, leč často šlo o to, že se pilot poněkud ožral či zfetoval a pak zabloudil Pánbůh ví kam. Alespoň se toto stávalo v 70. letech. V roce 1974 zrušili Amíci povinnou vojenskou službu. I tak stála několik let poté ta jejich armáda za úplný hovno. V 80. letech se to hodně zlepšilo.
Mirek
Třeba se mýlím, ale tyto provokace nebyly asi organizované armádou, spíše úplně jinou agenturou, možná tušíme kterou. Zakrývat imatrikulační znaky je ovšem hrubým porušením ženevských dohod. Ve válce je za to trest smrti. Jenže, jak jsem se kdysi učil tzv. mezinárodní právo, tam záleží kdo má větší děla, rychlejší bombardéry a podobně.
Mirek
Celkem dost by nam vsem prospelo, kdyby vase mozky mely kapacitu k pochopeni toho, ze zadne strany neexistuji, a tak i sluzba pohranicniku a armady byla jen prostredkeem k tunelovani "penez" vytvorenych lidmi premenujicimi svoji energii a cas v realne hodnoty. Stejne jako ti co utikali, pred nicim a nikam.
Okomentovat