EZOH – životu nebezpečný zátaras.

Osobní zkušenost pohraničníka z šedesátých let .

Na pohraniční rotě jsem sloužil v letech 1963-65. Popisované situace a poznatky uvádím tak, jak jsem si je zachoval ve své paměti. V té době, kterou popisuji, bylo v provozu Elektrické zabezpečení ochrany hranic, nazývané EZOH. Toto zařízení bylo do terénu instalováno v roce 1951 a jeho provoz trval do roku 1965.


EZOH bylo zařízení nebezpečné, a pokud bych pominul riziko pro případné narušitele, proti kterým bylo de facto nainstalováno, tak toto zařízení bylo nebezpečné i pro nás, neboť jsme se v jeho bezprostřední blízkosti pohybovali a byli jsme nuceni s tímto zařízením často různým způsobem manipulovat.
Ochranné prostředky pro vstup do drátěného zátarasu: gumové boty, rukavice, zkratovací tyč a zkratovací řetízky, byly uloženy v piketech a tyto byly na přibližně osmikilometrovém úseku roty dva. Někdy musela hlídka vstoupit  do zátarasu ve větší vzdálenosti od piketu a nebylo vždy možné, aby si hlídka pro tyto ochranné prostředky došla.



Stávaly se také i zcela nepředvídatelné situace. Jednou jsme byli mnohokrát za noc nuceni prověřovat zkraty na vysokém napětí. Ty zkraty způsobovala nedokonale oloupaná podkorní vrstva na dřevěných sloupech, která za deště a při silném větru vlála a dotýkala se vodičů. Ve snaze zabránit těmto zkratům, jsme v krátkých přestávkách mezi poryvy větru, tyto vlající zbytky kůry i při zapnutém proudu, rukama se sloupů strhávali.





Nebezpečí však nehrozilo jen nám, ale pamatuji si i epizody, některé dost kuriózní a jako příklad uvádím tyto dva případy. Zbloudilí turisté, navíc značně dezorientovaní, prošli podél drátěného zátarasu a pak při zadržení se podivovali, co zde vůbec pohledáváme a tvrdili nám, že pohraniční stráž podle toho co oni vědí od jejich známého, který slouží u vojska, je už dávno zrušena. Stalo se také, že dva hoši ve věku deset a dvanáct let, prošli několik kilometrů terénem na pravé straně úseku roty až k zátarasu, kde byli zadrženi a ptali se hlídky pohraniční stráže, zda je v těch drátech opravdu elektrický proud.


V drátěném zátarasu též hynulo velké množství zvěře. V období roku kdy bylo teplo, byl v jeho blízkosti stále cítit zápach. Drobná zvěř byla většinou ponechávána pod vodiči vysokého napětí, tak jak byla usmrcena. Místy na vodičích viseli za nohy ptáci a to častěji právě ti větší, bylo to tím, že menší se častěji zásahu proudem vyhnuli. Ptáci na vodičích viseli tak dlouho, než jejich těla zetlela a pak upadla na zem, kde tlela dále i s ostatní drobnou zvěří. Nejdéle na vodičích však zůstávaly viset jejich nohy a mezitím přisedali na vodiče další opeřenci a byl nato docela smutný pohled. V drátěném zátarasu hynula i větší zvěř, například srnčí a to v docela hojném počtu. Některé kusy zvěře byly spotřebovávány na rotě, ale také hodně těchto zvířat skončilo hned v terénu, odhozeno za kontrolní pás.


Vzhledem k zmíněnému nebezpečí bylo také nutné, abychom dokázali chránit naše psy. Každého psa, který sloužil na rotě, jsme museli odradit od vstupu do zátarasu. Zvláště jsme museli ochraňovat útočníky na volno, kteří se při akci pohybovali podél zátarasu samostatně. Nevím, zda bylo už někdy něco podobného popsáno a také nevím, zda tento způsob byl jediný a správný. Seznámení, nebo spíše odrazení psa od vstupu do drátěného zátarasu, jsme prováděli tak jak následně uvádím.
Psa jsem přitlačil k signální stěně SP60 a na čenich jsem mu přiložil dva ostnaté dráty, plus a mínus. Ve stěně bylo nižší napětí, za vlhka však bylo citelné i při dotyku rukou. Tato stěna byla ze strany vnitrozemí. Potom jsem ihned převedl psa na druhou stranu drátěného zátarasu. Tam byly zpravidla jen dva ostnaté dráty bez napětí a tyto tam byly nataženy jako zábrana. Zde jsem opět tlačil psa k těmto dvěma drátům, a když se bránil, byla jeho reakce správná.


Toto se čas od času a v různých místech na zátarasu muselo opakovat. Pokud pes reagoval správně, nebylo nutné mu dávat zásah proudem. Toto odrazování však musel provádět se psem každý další psovod, který psa po bývalém psovodovi převzal, aby mu bylo stále připomínáno, že nebezpečí  trvá i když má jiného pána. Když jsem v roce 1963 toto prováděl s mým prvním psem Bojarem, tak v té době byly pod zátarasem ještě podkopy, kudy se dalo projít na druhou stranu zátarasu. Pes po otevření víka skočil jako první dolů do šachty a na druhé straně po žebříku vylezl nahoru. Bylo to však zdlouhavé a namáhavé, proto byly později přes drátěný zátaras instalovány průchodní branky.

I přes popisované opatření ochrany psů se však stávalo, že některý pes do drátěného zátarasu vběhl, například za zvěří. O Bojarovi se vyprávěla tato historka. Za zátarasem uviděl srnu a bez zaváhání se vydal za ní. Při kontaktu s vodiči vysokého napětí vrávoral a ze srsti se mu kouřilo. Když ho hoši odtud vyprostili, nějakou dobu se potácel a byl zmatený, ale naštěstí se brzo zregeneroval. Před smrtící ranou proudem ho zřejmě ochránila jeho bohatá a dlouhá srst.

On se ale běhání za srnkami stejně nikdy nevzdal a mnohokrát nás touto svoji libůstkou velice potrápil. Abych však čtenáře uklidnil, nikdy jsme nezjistili, že by Bojar nějaké zvěři ublížil. Protože se prý nehodil pro svoji zálibu k výcviku útoku na volno, byl Bojar ke konci prvního roku mé základní vojenské služby převelen na jinou rotu.

Dostal jsem mladého a učenlivého psa Marka, který velmi rychle pochopil, že čenichem do zátarasu nesmí a časem sám přišel také na to, že není radno na signálku ani močit. Marko byl na naší rotě vycvičen v útoku na volno na stanovišti Kamenná. Za nějakou dobu jsem se dozvěděl, že též Bojar byl úspěšný útočník, na jaké rotě to si nepamatuji. Harry byl údajně první útočník na pohraničním praporu Lipno a byl původně nacvičen ze strany vnitrozemí, ale později přecvičen za drátěný zátaras. Jeho stanoviště bylo Neznámá kóta na pravé straně úseku pohraniční roty Mnichovice.(18. rota 3. praporu 7. brigády Pohraniční stráže poblíž zaniklé obce Mnichovice).




© AUTOR ČLÁNKU: Eduard Zelený http://www.lide.cz/e.zeleny

FOTOGRAFIE: http://www.vojensko.cz/

Komentáře

(Vel.1dr.Diana 1962 - Mail - WWW)Eduarde zdravím Tě! Nepíšeš na které rotě se popisované události děly.Já jsem byl na "čáře"1960-62,ale abychom
nechali v drátech srnu,nebo jinou zvěř
tak to si nevybavuji.Fakt je,že se vše
nemohlo zkonzumovat a tak některé kusy
končily zakopáním.Viděl jsem na př.te-
třevici s kuřaty,kdy stará se dotkla
spodního vodiče a dostala zásah el.pr.,
12kuřat proběhlo a jedno,které se dotý-
kalo staré tam zůstalo také.Zásahu se
nevyhnula ani vydra z Kateř.potoka.
Nikdy jsme po zjištění uhynulé zvěře v EZOH zvěř nenechali.Na stránkách Vo-
jenska jsem popsal i jednu událost,kdy
vojáci sousední roty vstoupili do EZOH
na styku a náš úsek řetízky vyskratova-
li čímž způsobili poplach a jen díky
tomu,že postupovali přesně dle výuky
jak řetízky instalovat se nikomu nic
nestalo. Čet.v záloze K.M. Plzeň
EZOH (víťa - Mail - WWW)
Prosím Tě , v jaké hospodě jsi ty bajky slyšel ? Já jsem se v létech 62-64 na drátech dost naopravoval. Nikdy jsem tam nic nedělal bez vypnutí a sezkratování, ani v rukavicích. Ty fotky neodpovídají . Je to slepenec signálky a EZOCHU . U nás na 3stěnném zátarasu bylo na 2 stěně na dřev. sloupcích 7 vodičů nad sebou z ostnáče na pětkách isolátorech (1na špici)a napětí 3-5000V. To samé bylo i přes vrata. Srnčí pamatuji 4x a 1 divočák.Aby viseli ptáci za nohy na drátech - to jsem nezažil .
Víťo (Hanys - Mail - WWW)
než jsi začal psát kritiku na fotky, stačilo si zajet kurzorem na obrázky a ukázal by se ti nápis: ilustrační fotografie. Ilustračni,rozumíš tomu pojmu?
To úplná blbost (Vladimír - Mail - WWW)
Nevím, jak to fungovalo v popisovaných létech, ale v době, kdy jsem já sloužil, něco podobného neexistovalo.

1. V úseku roty podél DZ (EZOH), byl cca každých 300 m podchod se zamaskovanými vchody. Každá hlídka, která šla do terénu kde byl DZ, měla od podchodů klíče. Dostat se na druhou stranu byla otázka minuty včetně psa.

2. V každém DZ byla vybudována vrata pro přechod například pro lesáky při svozu dřeva apod. Vrata otevírala jen hlídka k tomu určena, která současně vykonávala službu doprovodu lesáků po dobu jejich práce za DZ. Hlídka byla vždy vybavena zkratovací tyči, gumové boty a rukavice. Než vstoupila do DZ, proběhl na rotě tento proces:

DDR vypnul proud v DZ a na hlavní vypínač, od kterého měl klíče jenom on pověsil cedulku - POZOR nezapínat, v DZ se pracuje. Současně požádal DDR stykových rot o vypnutí proudu. Tento požadavek mu museli zpětně telefonicky potvrdit. Teprve poté telefonicky povolil hlídce vstup do DZ.

Stejný postup byl při každém jiném vstupu do DZ (sekání trávy, opravy izolátorů apod.). Neznám přísnější bezpečnostní předpisy, než byly tyto v době, kdy jsem sloužil já u PS.

3. Za mě jsme žádné "útočné psy" na volno neznali. Proč také? Každý psovod byl natolik vytrénovaný, že svému psu stačil.

4. Zvěř ano, čas od času se tam chytil srnec. Dohoda s lesní správou byla, jim paroží, maso je naše. Nepamatuji, že by se nějaká zvěř ponechala v DZ. A to jsem na té rotě sloužil 6 let.

5. Celý článek mi připomíná podobný článek od jistého pana "Ř" zveřejněný v Britských listech, kde uváděl nesmysly o tom, jak mnoho pohraničníků zahynulo neopatrným vstupem do DZ.
Duchodci (Antirunkas - Mail - WWW)
A je to tady. Duchodci si uz nic nepamatuji a jsou v sobe.
(Vel.1dr.Diana 1962 - Mail - WWW)
Vladimíre napsal si úplně přesně.Takto
to fungovalo i za naší služby 60-62.Mě to připadá,že tento autor na SH neslou-
žil a vše si buď vymyslel,nebo něco po-
dobného zaslechl v hospodě u piva.Už
jen ty zkoušky psů je nesmysl.Přímo bl-
bost je to i s těmi ptáky.Já si myslím
že je to taková "myslivecká latina".
Čet.v zál.K.M. Plzeň
Re: autor článku. (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Jenom chci podotknout,že autor tohoto článku je opravdu bývalý pohraničník a na weblogu to není jeho první publikovaná vzpomínka.
Předpokládám,že se Eduard zde v diskuzi ozve a vysvětlí vaše dotazy.
jak to tedy fungovalo ? (Jan - Mail - WWW)
Já jsem přišel na SH v roce 1967, ale EZOH byl v úseku naší roty ještě zcela zachován, tedy jako DZ za signálkou a samozřejmě bez proudu. Vypadalo to dost podobně jako na té malůvce , co je tady nahoře v úvodním článku, pouze mám dojem, že těch vodičů na izolátorech tam bylo více (podle mého odhadu asi 5). Ty vodiče , to byly úplně hladké dráty a byly mezi sebou vždycky za kus vzájemně propojené. Domnívám se tedy, že el. proud, tedy fáze, byl jen v těchto vodičích a nulovým vodičem pak byla zem. K účinku zařízení (tedy ke zkratu) pak došlo v momentě, kdy někdo, nebo něco, vytvořilo neizolovaný kontakt mezi tímto fázovým vodičem a zemí. Nedovedu si ale dost dobře představit, že by fázovým vodičem mohl být celý ten plot i s tím pletivem z ostnatého drátu. Po technické stránce by to samozřejmě bylo možné, ale celé to zařízení by pak bylo velmi obtížně udržitelné v provozu a hlavně šíleně nebezpečné pro samotné pohraničníky i v dost velké vzdálenosti.
Je pravděpodobné, že to zařízení se na různých místech z hlediska svého provedení mohlo dost lišit. Jeho instalace, případné opravy, úpravy a rekonstrukce probíhaly také v různých časových obdobích a zřejmě se také měnily předpisy a postupy pro manipulaci s tímto zařízením a pro pohyb hlídek v jeho blízkosti. V neposlední řadě se také domnívám, že tzv. "elektrifikace" probíhala až dodatečně po ukončení výstavby DZ. Z toho důvodu jsou tady hlavně asi ty rozdíly v popisu toho jak to kde a kdy vypadalo a jaké byly postupy.
Nicméně bych tady pamětníky požádal o informaci, zda je moje úvaha o principu fungování správná a do jaké míry se samotným pohraničníkům dostávalo poučení jak se tam chovat a jak zacházet s tímto zařízením. Ze současného pohledu si vůbec neumím totiž představit, že by se tam mohl pohybovat někdo, kdo nemá alespoň základní znalosti o silnoproudé elektrotechnice a nebo o vzniku a chování elektromagnetických polí v blízkosti takových zařízení. Děkuji !
(Hanys - Mail - WWW) (víťa - Mail - WWW)
Vážený , já nepotřebuji nějaký ilustrační fotky TY , ať si prohlíží třeba Rázek . NEMAJÍ pro mne vůbec žádnou cenu , JÁ jsem tam v té době sloužil !
jak to tedy fungovalo ? (Jan - Mail (víťa - Mail - WWW)
Jane, u nás bylo vodičů 7 , dráťák roty byl rozdělen na 3 úseky , v každém stejná fáze , - my měli měniče . Ale někde už byly 3fáz. trafa a mezi vodiči na stěně byla rozdílná fáze , takže proti sobě - zkrat !
Při každém vysílání hlídky bylo důkladné poučení .
Na to jsme si dávali velký POZOR !
A 15 KV spolehlivě účinkuje na pár centimetrů, takže odtrhávání nějakých vlajících " zbytků kůry" pod napětím - úplná BLBOST !
(Eduard - Mail - WWW)
Vita (jazykovedec - Mail - WWW)
Vita tam v te dobe slouzil! Jeho nebudete poucovat! On je NEKDO!!!
Less is sometimes more. (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Jazykovědře, Antirunkasi...
...vaše komentáře zde byly vskutku lakonické,ale,už jsem se tak dlouho nezasmál,jako dnes,když jsem je četl :-)

Bezpochyby je to kouzlo nechtěného a já se nechci svou poznámkou dotknout těch,vůči kterým byly směřovány.
Zrovna neprožívám nejlepší období svého života,ale,spontánně jsem se po dlouhé době od srdce zasmál :-))

Pánové,děkuji!

VIZ:
Duchodci (Antirunkas - Mail - WWW)
A je to tady. Duchodci si uz nic nepamatuji a jsou v sobe.

Vita (jazykovedec - Mail - WWW)
Vita tam v te dobe slouzil! Jeho nebudete poucovat! On je NEKDO!!!
ADMIN (jazykovedec - Mail - WWW)
Jsem rad admine, ze jsem te potesil. Nevim jakymi tezkostmi prochazis v soucasne dobe, ale vsechno zle pomine a v dobre se navrati. Tak se drz a hlavne to to tady nezabal! Ende gut alles gut (Doufam, ze je to gramaticky spravne ).
Re_Duchodci (Antirunkas (Vladimír - Mail - WWW)
Duchodci (Antirunkas - Mail - WWW)
A je to tady. Duchodci si uz nic nepamatuji a jsou v sobe.

Milý pane Antirunkasi, kdyby vaše IQ bylo trochu na výši, věděl byste, že u lidí s vyšším věkem je to obráceně. Nepamatují si co bylo včera, (nebo také před hodinou), ale velmi dobře si pamatují co bylo před 30-50 léty.

Re_jak to tedy fungovalo ?

Samozřejmě, proud (fáze) byl jen ve vodičích (hladký drát) umístěných nad sebou cca 30-40 cm, na vnitřní stěně na izolátorech. Vzdálenost mezi 1. 2. a 3. stěnou cca 1,5 m. Vzdálenost kontrolní pěšiny podél DZ a 1.stěnou cca 1 m. Tedy hlídka, která kontrolovala nenarušenost DZ byla ve vzdálenosti cca 2,5 m od vodičů a oddělena 1. stěnou (bez proudu). Aby se někdo dostal k vodičům, musel by přelézt 1. stěnu vysokou cca 1,5 - 2m z ostnatého drátu, takže nějaké vytahování mrtvých ptáků z vodičů je naprostá hloupost.

Bohužel fotky DZ nemám k disposici. V době, kdy jsem tam já sloužil, nemohl si ani velitel roty dovolit vyfotit DZ. VKR měla oči a uši všude a DZ, přesto, že ho "druhá strana" znala do detailů, bylo jedno z PT opatření. Někdy jsem si myslel, že kdyby se nějaký PS-ák někde ve terénu vykadil, i to jeho lejno by dostalo charakter "přísně tajné". Taková to byla doba. Dnes se tomu smějeme, ale v roce 1956 nám moc do smíchu nebylo.
Re: Vladimír (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
Vladimíre,já jsem přesvědčený,že zrovna tato poznámka Antirunkase nebyla myšlena zle vůči seniorům (důchodcům). Spíše docela trefně (podle mého mínění) glosoval ten fakt,že diskuze se vede zbytečně ve verbálně agresívním tónu a přitom zase o moc nejde.

Já si také myslím,že není nutné hned po někom vyjet a napsat cosi o hospodských žvástech.
Mě je 44 let,nejsem penzista,ale vzpomínek na službu u PS mám spoustu. Leckdy se mě také stane,když popisuji nějakou událost,kterou jsem zažil,že mě jiný účastník oné události sdělí,že to nebylo přesně tak,jak popisuji,ale že to a to bylo jiné.
Holt mozek není HDD hardisk počítače,aby vše bylo uloženo bezchybně na věčné časy.
Viťa tam v te dobe slouzil (víťa - Mail - WWW)
Vita (jazykovedec - Mail - WWW)
Vita tam v te dobe slouzil! Jeho nebudete poucovat! On je NEKDO!!!
Ano ,já sloužil na Hraničkách byl jsem stále vojín, zařazen jako vozka , mimo jiné jsem prováděl údržbu a opravy DZ, vláčení KP za dráty. Uvnitř jedním koněm, většinou kultivátorem nebo 1dílem bran . Hrůbky musely být dost přesné , aby byla vidět stopa . Prostřední stěna byla hustá a dobře uzemněná, vodiče jsme měli z ostnáče, takže proti stěně = zkrat.
Fotky koní na http://www.vojensko.cz...-r-1962-64
Pamäť (Dalibor - Mail - WWW)
Eduarde.Ja som narukoval k PS 1.5.1952 a do civilu som išiel vo februári 1955.Keď som bol vo výcviku vo voľnom čase sme chodili na brigády na výstavbu DZ v tom roku sa začali budovať,a už vôbec nejde hovoriť o elektrifikácii.DZ sa budovalo podľa jednotných predpisov ako i manipulácia s elektrickým zariadením.Pravdu má Vladimír.Prepáč ale tvoje faktá sú nepravdive.
Vita - Kone (jazykovedec - Mail - WWW)
Ty kone se mi moc nezdaji. Neni to nejaka fotomontaz?
Popis zařízení (Jan - Mail - WWW)
Vzhledem k tomu, co jsem mohl k tomuto tématu kde přečíst a s přihlédnutím k tomu co jsem ještě měl sám možnost na hranicích osobně vidět, se domnívám, že nejblíže z hlediska obecného popisu je pan Víťa a děkuji mu tímto za informace. Jen bych to doplnil, že u brigády Č.B. , tedy na hranicích s Rakouskem, byly v roce 1967 jen 2 stěny, tedy směrem z vnitrozemí 1.stěna-signální, kde se veškerá narušení vyhodnocovala na rotě pomocí přístroje U60. Pro lepší orientaci, přímo na této stěně, pak ještě byla umístěna jakási signální barevná světla (červená a zelená),domnívám se, že vždy na začátku a na konci každého úseku a při zkratu na daném úseku tahle světla svítila (respektive měla svítit). Pak byl ten kontrolní pás, který čas od času udržoval ženista-traktorista s nějakým kultivátorem, tahaným za traktorem Zetor 50 Super. Pak byla 2. stěna , což byl v podstatě EZOH ve své původní podobě, samozřejmě již bez el.proudu, přičemž ty velké izolátory s vodiči byly na vnitřní straně sloupků a z vnější strany bylo pletivo z ostnatého drátu. Měl jsem možnost to vidět na rotách Krabonoš, Hajnice, Artoleč, při čemž mojí domovskou rotou byla tehdy poslední 23. rPS Staré Město pod Landštejnem a na všech těchto rotách to bylo stejné, nebo podobné. Pouze na Krabonoši měli sloupky u EZOCHu betonové. Jinak to již vypadalo u našich sousedů z druhé strany, na rotě Slavonice, což tehdy byla 1.rPS Znojemské brigády. Tam již byl v roce 1967 EZOH úplně odstraněný a měli tam jen signální stěnu a kontrolní pás.
Já to tady vypisuji proto, že na žádné z těchto rot jsem se nesetkal s třístěnovým DZ, ani s náznakem toho, že by tam kdy vůbec v minulosti byla ještě nějaká 3. stěna. To zřejmě nasvědčuje tomu, že DZ skutečně nebyl všude stejný a parametry se mohly lišit.
Popis zařízení (Jan (Vladimír - Mail - WWW)
Roky 1967 a dále se podstatně lišily od toho co na SH bylo od roku 1952 do roku 1962. Od roku 1962 došlo u PS k značné redislokaci, pokud vím například byla zrušena Volarská brigáda, atd. Postupně jak se mezinárodní situace uklidňovala, mělo to vliv i na ženijně-technické zabezpečení SH, až se postupem doby zcela upustilo od elektrifikace DZ. Za mé doby jsme například neměli žádnou nějakou signální stěnu (ani s barevnými, ani s bílými světýlky), neexistovaly Gazíky na rotách, PCH hlídka 2 lidi plus psovod, vše v létě pěšky, v zimě na lyžích, služební cesty na prapor v létě na koni, v zimě na lyžích. Roty byly v podstatě takřka samostatné, dislokovány podstatně blíže SH, žádné "pikety" apod.

Systém střežení - pozorovací hlídky na pozorovatelnách, které kopírovaly DZ, pořádkové hlídky v hloubce HP, v noci skryté hlídky na vytypovaných směrech, v zimě kontrola nenarušenosti lyžnic (jedna podél DZ, jedna podél hranice ZP, jedna podél hranice HP). V případě pokusu u proryv - levý styk obsadila clona levého souseda, pravý styk clona pravého souseda, hranici HP clona záložní roty praporu, vlastní síly - clona na čáře SH (uzavřený obdélník) + pátrací skupina ve složení velitel (zpravidla zástupce velitele roty), psovod, spojař s vysílačkou (A7B 12 kg) + 5 vojáků, vše v poklusu za psem od místa zjištění pokusu o přechod (výmetnice, narušení vlastního signálního zabezpečení atd.). Kdo má zájem může si přečíst podrobnosti zde
http://topcz.net/ps/17_rota.pdf

BTW - V roce 1954 jsem byl jako žák VÚPVS Olomouc na praxi na rotě (myslím, že se jmenovala Písečná) u Slavonic. V té době tam byl klasický třístěnový DZ pod proudem.
(víťa - Mail - WWW)
Vita - Kone (jazykovedec - Mail - WWW)
Ty kone se mi moc nezdaji. Neni to nejaka fotomontaz?
Tobě se nezdají "koně ", mě ale určitě ty první 2 fotky a nákres. To neodpovídá! Tak na 1 ,co mají znamenat ty klacíky u stěny , to mělo být pro ty ptáky, co do drátů vlítly ? A ty koně , asi znáš jen houpacího. Ti co jsem já měl, se jmenovali Rena a Metr ,na něm jsem jel "po ose", v zimě 1963 z Plané u M.L. ,přes Tachov ,Labuť , Hošťku na Hraničky , sněhu bylo 60cm. A jako důchodce si z čáry pamatuji téměř den za dnem, ale třeba nevím kam jsem si před hodinou dal brýle .
Ale NEPROJDOU !
Zátaras - pro Víťa (Jan - Mail - WWW)
Ty klacíky u země v signální stěně na té fotografii Ti mohu vysvětlit. Měli jsme je na některých úsecích také a dávali jsme je tam hlavně v mítech kde byl velký výskyt zajíců. Vím, že takový zajíc je dneska dost vzácný tvor, ale tenkrát jich bylo ještě všude hodně a bohužel měli tu špatnou vlastnot, že porád bez povolení putovali od nás do Rakouska a zase zpátky. Při tom svém cestování jaksi nedbali na to, že ty dráty při zemi jsou signálka a jak tím prolézali, tak samozřejmě dělali zkraty a bylo jim to "pacholkům" úplně jedno. Takže ty klacíky, se shora na střídačku prostrkovaly mezi těmi spodními dráty signálky a zapíchly se do země. Ten zajíc pak při tom svém "proryvu" nemohl jen tak jednoduše ty dráty roztáhnou od sebe a udělat zkrat. Že by se ti zajíci tím ale nechali odradit, to nelze říct. Zkoušeli to tak dlouhu až se jim to povedlo, nebo obětovali i kousek svého kožichu. Když to nešlo jinak , tak se jednoduše podhrabali. Ve službě jsme je dost často pozorovali a musím říct, že byli docela vynalézaví. Hodně jsme se u toho pobavili.
Takže ty klacíky, to je ukázka vítězství pohraničníků v boji se zlotřilými zajíci a není to žádná záhada.
Vita (jazykovedec - Mail - WWW)
Nikdy jsem Vas nevidel, ale kdyz ctu Vase historky vzdy se mi vybavi vojin Kefalin jak s tou herkou po nemcich a povozem jezdi na stavenisti a plni normu na 160%.
Re: Jazykovedec (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Jj,mam dojem,ze ty kone po odsunutych Nemcich,co jim vojin Kefalin delal na stavbe vozku,se jmenovaly Truda a Fuxa :-)
Pokud ne,opravte me. Ale,to uz se pak zase dostavame mimo tema clanku.
Vita (jazykovedec - Mail - WWW) (víťa - Mail - WWW)
Vážený , asi jsi mě nikdy neviděl, ale když se podíváš na :...p://www.vojensko.cz...-r-1962-64 , tak tam ty koně, se mnou a skupinou pohraničníků , co jsme sušili seno pro ty koně uvidíš . A také jsem byl 27.8 v Chodovce a seděl u vchodu do sálu . Ale mám rád věcnou debatu s rozumnými lidmi . Bajky o Kefalinovi mě nezajímají . Já končím !
Ja koncim! (Antirunkas - Mail - WWW)
A vrtosivy starik Vita konci! Admine v Cernych baronech to byla Truda a Fuxa. Vita mel Renu a Metra. Ale to prirovnani ke Kefalinovi sedi!
Re: Antirunkas (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Já myslím,že trocha legrace a odlehčení od tématu nemůže škodit. Ale,zase nechci,aby se žertování někoho osobně dotklo. Doufám,že nám Víťa zachová i nadále přízeň. Věřím,že poznámky vůči jeho funkci vozky nebyly myšleny zle, aspoň mě tak nevyzněly.
A samozřejmě, Černé barony i s vojínem Kefalínem necháme na jinou debatu. Stejně jako dobrého vojáka Švejka a delší české literární velikány v uniformách.
ADMIN (Antirunkas - Mail - WWW)
Souhlasim. Vito neberte to tak vazne a vratte se do diskuze! Dekuji.
Klacíky (Jan - Mail - WWW)
Já bych nerad, aby to vysvětlení s těmi klacíky bylo chápáno jako nějaká narážka, nebo zlehčování tohoto tématu. Ty klacíky tam byly skutečně jen kvůli těm zajícům a já si na ně v téhle souvislosti vzpomněl, jak si tam klidně pendlovali přes ty zadrátované hranice a čerta starého se starali o nějakou politiku a zákony.
Klacíky (víťa - Mail - WWW)
Vážení , ty klacky , jsem myslel To na prvním snímku od shora , ( jako by to měl být jakýsi žebřík z větví ) , to snad nemyslíte vážně - kvůli zajícům.
A ještě Antirunkasi, možná že taky dočkáš vrtošení !
žebřík z větví (Jan - Mail - WWW)
Vůbec mně nenapadlo že máte na mysli tenhle snímek. Je na první pohled patrné, že se jedná o nějaký nefunkční a neudržovaný DZ, v nejlepším případě půjde o nějaké cvičené zařízení. Ten žebřík z větví tam podle mého názoru nemá žádný smysl, dospělého člověka by to snad ani nemohlo udržet a půjde pravděpodobně o nějaký fórek (vtip). Já mám samozřejmě na mysli ten třetí obrázek od shora, kde je pravděpodobně skutečně funkční signálka a nefunkční EZOH. Tam jsou dobře patrné ty klacíky proti zajícům, jak jsem o tom psal. Takhle to skutečně vypadalo na rakouské hranici ve druhé polovině 60.let a snímek může klidně pocházet z tehdejší 16. rPS Krabonoš u 15. bPS Č.Budějovice. Tam to v té době vypadalo přesně takhle, ale mohlo to sasmozřejmě být i někde jinde. Pokud hovoříme každý o něčem jiném, moc se omlouvám.
Re_koně (Vladimír - Mail - WWW)
Pro pány - Vita a Antirunkas - Koně

To přirovnání k vojínu Kefalínovi nesedí! Vojín Kefalín, co by vozka pouze využil bordelu na stavbě a zajistil si slušnou zašivárnu.

Koně v létech mé služby na SH, byli nesmírně důležitým dopravním prostředkem. Bez koní a vozků bychom pomalu pochcípali hlady a v zimě zmrzli. Vozkové s koňmi byla jediná možnost jak zajistit dovoz potravin z 10 km vzdálené Modravy, v létě stahovat pokácené stromy, aby bylo dříví na topení v zimě. To nebylo tak, že by nám nějaká dobrá duše odněkud přivážela proviant, nebo v létě přijela naložená Tatra s uhlím a dřívím. Co jsme si neudělali sami, nebylo. No a samozřejmě, jak píše Víťa (alespoň myslím, protože se v systému odkazů, jak jsou zde moc nevyznám), tak se těm koním v létě muselo na zimu nadělat seno.

Praxe byla taková, že půlka roty v létě v době mimo službu připravovala na zimu dříví a druhá půlka seno. V zimě zas, když zapadly cesty sněhem a vozka s koňmi byl pasé, 12-15 "dobrovolníků" po službě natáhlo prkénka a mazalo na Modravu pro proviant a poštu. Pak 2-3 hodiny volno a do služby. Jo, sloužit v té době na čáře na Šumavě, byla opravdu sranda.
(Eduard - Mail - WWW)
Omluva (Eduard - Mail - WWW)
Omlouvám se za nesprávný údaj v mém příspěvku. Týká se doby uvedení zařízení EZOH do provozu v roce 1951. Tento údaj na který mě upozornil upozornil pan Dalibor není správný. Za jeho upozornění děkuji a opravuji takto: Drátěný zátaras byl na pohraničních rotách postupně elektrifikován od konce roku 1952.