Jak se hlídá státní hranice v Řecku .

Πώς να φρουρήσει τα σύνορα στην Ελλάδα .

Nevím, jestli se níže uvedeným příspěvkem trefím
příznivcům POHRANIČNÍKA do noty, ale myslím si, že stojí za to
nahlédnout i o něco dál za hranice naší vlasti než bývala území
dřívějších spřátelených republik, konkrétně do Řecka.
Pokud mrkneme na mapu, zjistíme, že Řecko je stát, který je obklopen zeměmi, jejichž
zločinci a mafie hrají prim v těch nejhorších špatnostech, které státní
i mezinárodní trestní právo registruje – obchod s lidmi, omamnými látkami,
přeshraniční únosy a krádeže. Jsou jen špičkami ledovce, se kterými se
evropské i světové bezpečnostní síly neustále potýkají.


Ve svém příspěvku nehodlám opisovat a následně rozebírat způsob ochrany stran
našich řeckých přátel, nicméně mi, vážení čtenáři, dovolte, abych se s
Vámi podělil o několik postřehů tak, jak mi je vylíčil jeden z mých
spolupracovníků a kamarádů DIMITRIJ K. ze Soluně, který se koncem roku
2000 po absolutoriu vysoké školy ocitl coby voják v hodnosti seržanta na
14 měsíců ve službě na státní hranici Řecka s Bulharskem.



Na hranici, na které je kromě hraničních přechodů možno ve
vybraných místech zaregistrovat kotouče ostnatého drátu, signalizační
zařízení v podobě výmetnic i nášlapných nástrah a na určitých místech i
kamerový systém. Výkon služby vyčleněných příslušníků armády probíhá
podobně jako služba jejich kolegů od policie. Ochránci hranic slouží
spolu s policisty ve smíšených hlídkách, někdy samostatně. Na rozdíl od
policistů však po skončení služby neodcházejí k rodinám, ale do malých
kasáren, kde část z nich drží hotovost. 



Kasárna jsou pro 15-30 osob,zbudována několik km od sebe v blízkosti čáry. 
Hodně připomínají naše pohraniční roty.
Slouží se pěšky, v autech i ve vzduchu-pro ochranu
hranic má armáda vyčleněny vrtulníky, nejčastěji typu APACHE. Ty naši
bývalí pohraničníci a vojáci PVOS dobře znají.


Kromě hlídek v terénu
slouží Řekové dozorčí i strážní služby-jak na pevných stanovištích, tak
v terénu ( vzpomeň stráž u roty, stráž hranice). Pokud vykonávají vojáci
službu v terénu sami, řídí se podobnými pravidly jako při strážní
službě,  incidenty v blízkosti hranice nebývají ojedinělé.

Vojsko je
vyzbrojeno německými karabinami Heckler a Koch ráže 7, 62 mm (typ g3a3 a
g3a4), vojíni s pevnou pažbou, poddůstojníci se sklopkou. Velitelé z
povolání nosí při sobě většinou devítimilimetrové berrety.


Motorizované
hlídky jsou vybaveny vozidly Mercedes Benz 240 GD opatřenými výkonnými
radiostanicemi a mobilními telefony. Chlapci, často se shlížející v
amerických akčních hrdinech používají kromě standardních maskáčových
mundůrů navíc různé doplňky a krycí zabarvení-podle charakteru služby.


A zážitky? Podle toho, co mi Dimitrij vyprávěl, dostal se celkem 2x
do přestřelky. Poprvé se členy bulharsko-makedonského gangu při pašování
skupiny lidí z Pakistánu, přičmž on sám byl lehce postřelen. Jizvu na
předloktí má ale pěknou.

Podruhé při noční kontrole neznámých osob v
blízkosti hranic. Během akce padlo mnoho výstřelů, ale ke zranění vojáků
a podle všeho ani pašeráků nedošlo.

Na mou otázku, zda mu šlo někdy ve
službě mimo uvedených případů i jinak o život, mi Dimitrij svou
nezaměnitelnou češtinou odpověděl: "Ty vole, Zdenek, všechna ta strelba
to nebylo nic, ale když mne do paty pši srani kousla zmije, myslel jsem,
že bolestí omdlím." Zaplať pánbu se vše odehrálo nedaleko obydlené
části, kde byla i lékařská služba a jelikož uštknutí hadem není v tomto
kraji případ ojedinělý, mohl být  Dimitrij rychle a účinně ošetřen.




Dimitrij je dítětem řeckých rodičů-uprchlíků před vojenskou chuntou
ze sedmdesátých let minulého století, narozený v Československu. Poté,
co se v zemi poměry zkonsolidovaly, vrátili se rodiče i s Dimitrijem do
Řecka nazpět. Díky chaosu spojeném s hospodářskou krizí se do svého
rodiště vrátil. Uvažuje však o tom, že Čechám dá vale a přesune se s
vyhlídkou na lepší dále na západ.





(C) Autor textu a fota zaslal  Zdeněk Nagovský