VZPOMÍNKA NA SLUŽBU U 11.bPS Bratislava.

Jak to bylo u spojařů PS v letech 1952 – 1955 .

...59 rokov je odvtedy čo som narukoval k PS...
Mnohé veci sú už za tie roky zabudnuté a preto neviem či moje spomienky budú zaujímavé, ale bol som k tomu akosi vyprovokovaný. Pravda je že ako mladí chlapci nevedeli sme čo to znamená slúžiť na hranici i keď mi nejaký politický rozhľad nechýbal lebo so pred vojnou pracoval na KV ČSM v Žiline.
Iba to som vedel že pohraničníci mali zelené výložky a v klope psíkov.



Takto som 1.5.1952 v ruke s dreveným  kufrom cestoval z rodnej dediny Tepličky nad Váhom do Žiliny, na futbalové ihrisko za kino Úsvit, kde už bolo niekoľko chlapcov. Tam som kufor odovzdal a našiel som ho až v kasárenskej izbe pri posteli. Po prečítaní mien zo Žilinského kraja sme v trojstupe išli na stanicu, kde nás čakal vlak. Iba toľko som vedel že pôjdeme na západ lebo lokomotíva bola pripojená smerom na Trenčín.

Tak sme začali hádať  že kde asi pôjdeme. Mohol to byť Puchov a smer Morava, ale i Trenčín,
a Trnava. Nakoniec to bola Bratislava.
Na peróne nás už čakali naši velitelia družstiev so zelenými výložkami a psíkmi v klope. Až teraz bolo jasné že ideme k Pohraničnej stráži.
Zo stanice v trojstupe sme išli dulu námestím SNP a pri manderle sme odbočili vľavo až sme prišli vtedy k bývalému policajnému riaditeľstvu  do dvora. V stupe do dvora nás vítal transparent a nastalo strihanie, sprchovanie a obliekanie do ľanových letniakov a velitelia družstiev si nás rozobrali a zaviedli na izby.



Asi po dvoch dňoch nastúpil celý výcvikový prápor a začal výber na jednotlivé profesie. Toto sa dialo dobrovoľne, dôstojník čítal profesie ako šoféri, ženisti atď.
Ja som sa prihlásil k spojarom. Tam som prežil 32 mesiacov po dvoch predĺženiach. Čo so pamätám dvaja chlapci to psychicky nezvládli.
Vo výcviku sme boli spoločne s chlapcami z Moravy.
Bola to výborná partia. Stále spomínam na Jožka Milfajta, Jožka Trávnička, Janka Halahiju
a ďalších.

V tom čase za Čepičku boli poobedňajšie odpočinky. Všetci sa museli vyzliecť a
a obliecť si dlhé nočné košele. Chýbali nám už len krídla aby sme vyzerali ako anjeli strážny
Pohraničnej stráže :-)

V roku 1952 spomínam že v lete boli veľké horúčavy. Takmer 90%chlapcov mali pod
pazuchami, medzi nohami a na chrbte biele mapy od vypotenej soli. Výcvik bol náročný a
dal zabrať i chlapcom čo doma športovali.
My sme mali šťastie lebo náš výcvik bol s polovice na učebni. Ale náš veliteľ  čaty poručík Bizoň si neodpustil, aby sme pri pochode mestom nespievali. Ale keď sme videli že si napravuje lodičku, to znamenalo že sme nespievali dobrea že bude nasledovať beh až na cničák za starý most alebo k Dymitrovke.
On mal také heslo: „ vojak leží alebo beží „ Ale inak musím povedať že pre potreby vojaka mal široké srdce.
Tak sme prežili tri mesiace a prišlo rozdelenie na roty, do škôl, na prápory a niektorí ostali u dvoch levov. Ja som ostal na brigáde, lebo veliteľ roty sa nedohodol so ZVP, lebo každý chcel aby som išiel do inej školy. Ešte v ten rok som bol zaradený do odlúčenej stavebnej čaty na stavbu telefonych liniek.



Stavali sme  linky s práporov Malacky, Stupava, Petržálka, a čiastočne i na prápore Komárno, na ich roty. Pri práci bolo i veselo, mali sme jedného, ktorého sme poslali na stĺp keď sme sa chceli zasmiať. Ten liezol doslova ako medveď a my sme sa váľali od smiechu.
Vtedy v lete sme mali jednoduché ustrojenie. Čiapka, trenírky a topánky. Tie preto aby sme si mohli pripevniť kovové mačky na nohy. Keď stĺp bol silno nasmolený a noha sa šmykla obyčajne na bruchu ostala smolová značka, ktorá len ťažko išla umyť.



Zbrane sme do priestorov nenosili tie mali iba velitelia družstiev a podporučík. Aj keď bolo pár rokov po vojne, naše oblečenie počítalo: pracovné letňáky, pracovné súkene ošatenie, vychádzkovu uniformu, prešívane nohavice a trojštvrťový kožuch.
Neraz sa stalo že bol poplach a my sme naskákali na auto a bežali pomôcť kamarátom na  niektorú rotu. Raz sme išli tiež pomôcť na rotu a rozmiestnili nás pozdĺž hrádze na rieke Morava tak,že ležala naša hliadka,o 100m vojenská a ďalej hliadka príslušníkov SNB.
Odvolaní sme boli až na druhý deň dopoludnia, kedy nás pozbierali na auta.
V tom čase ubikácie na rotách boli dlhá drevené baráky v ktorých v zime nebolo najteplejšie. No mali jednu výhodu. Keď sa šúrovalo prebytočná voda prepadávala cez škáry.

Zažili sme i príjemne chvíle, hlavne na jeseň keď na Záhori dozrievalo ovocie. Domáci nás volali aby sme si išli odtrhnúť nejaký strapec hrozna a my sme pozvanie radi prijali. Pravda nie všetci boli takýto dobrosrdeční ale tý boli v menšine.
Aj pri Dunaji bolo dobre. Vtedy ešte dunajská PS nebola a pozdĺž Dunaja strážili ďalej slúžiaci, ktorý na nás dbali ako otcovia na deti.



Keď sme úlohu postavenia liniek splnili boli sme rozdelení na jednotlivé prápory a ja som sa vrátil na brigádnu telefonú ústredňu. V tom čase to bola mechanická ústredňa na spojovanie kolikami so šnúrami. Bolo tam 120 účastníkov v budove,4 priame linky na prápory, služobná linka na bespečnosť, a 4 linky do mesta.
V noci sa to dalo vydržať,ale cez deň to boli nervy. Vždy som si musel nehať jednu spojovaciu šnúru, lebo ak nie ústredňa sa rozsvietila ako vianočný stromček a to mohlo končiť trestom.
V tom roku prišiel rozkaz z Prahy, že denná obsluha po službe mohla ísť na vychádzku.
Spomínam, keď sme dostali prvý krát brigadírky. Kamarát Poljak išiel na opušťák a keď išiel po Martine stretol poručíka od armády a ten ho pozdravil. Keď prešiel dva kroky vrátil sa a pýtal sa že u akých slúži? Keď zistil, že pozdravil vojaka hovorí “to sa mi ešte nestalo“ a zobral ho do najbližšieho
hostínca :-)
Iný prípad som zažil keď asi po týždni,čo sme dostali novú poľnú ústredňu prišla previerka z Prahy a práve mňa poručík vybral aby som povedal technické parametre ústredne.
Ja som sa postavila a parametre som zo seba vysypal. Keď preverovaci poručík odišiel   náčelnik spojenia npor. Demjančok si ma zavolal a krútiac hlavou hovorí: Šimár,to som si
o vás nemyslel a podával mi dovolenku na 6 dní.
Spomínam na deň kedy sme sa lúčili s chlapcami čo tam ostali. Bol to február 1955.Neubránili sme sa slzám v našich očiach,ale ani v očiach chlapcov čo tam ostali. Bola to partia skutočných kamarátov akých len ťažko sa nájde. Spomínam na nich i po 59. rokoch.




Keď som v roku 1955 obliekol civil po službe v Pohraničnej stráži, povedal som si, že keď stretnem príslušníka PS, že ho pozdravím, lebo si to zaslúži za jeho ťažkú a zodpovednú prácu v Pohraničnej stráži.
Nenechajme sa urážaťa ponižovať za poctivú službu pre Československý ľud za plnenie Ústavy Československej republiky a Zákona č.69/1951 Zb.prijatého 11.júľa 1951.
Buďme hrdí nato že práve nám sa dostalo tej cti ochraňovať  našu vlasť.


Prišiel rok 1991 po politickom prevrate a s ním zrušenie Pohraničnej stráže. Vtedy sa našli často nasadení do PS za veliteľov útvarov na likvidáciu. Likvidátori začali práve tým čo im najviac zavadzalo v ich zapredaneckej práci. Boli to zástupcovia veliteľov pre veci politické a VKR.
Tak došlo k likvidácii i našej 11.brigády PS Bratislava. Likvidátorom sa stal dosadený podplukovník s dvoma titulmi. Našli sa novodobí sluhovia kapitálu a za polrok zlikvidovali čo sa roky budovalo ako majetok Pohraničnej stráže. Dnes novovybudované objekty chátrajú a nikoho nezaujma že sa takto ničia materiálne hodnoty. 

© Autor článku: Dalibor Šimár

Fotografie: archív autora článku

Komentáře

Od Admina weblogu Pohraničník. (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
Chci poděkovat Daliborovi za jeho vzpomínku na službu u PS i zaslané dobové fotografie.
Velmi si cením jak jeho snahy,kterou si dal s napsáním článku (mohl jsem jej publikovat v podstatě bez úprav),tak i té skutečnosti,že ve svém věku ovládá práci s počítačem a internetem. Myslím,že není mnoho bývalých pohraničníků v jeho věku,kteří jsou na tom obdobně.
O to větší cenu má každá taková vzpomínka,na dobu před šedesáti lety,navíc doplněná fotkami z těch dob.
Kdoví,třeba se najde i někdo další...
Malý dotaz (Zdeněk Nagovský - Mail - WWW)
Článek se dobře čte, opravdu zajímavý a pěkně napsaný. Mám jen dotaz. Jak to bylo s A. Čepičkou a jeho kompetencemi ve vztahu k PS? Mezi lety 50-56 byl ministrem Národní obrany, pod které PS nespadala. Lze si tudíž vysvětlit "povinný odpolední odpočinek" běžný v armádě spíše jako jeden z článků vojenských základních řádů, kterými se PS rovněž řídila?
Dalibor Šimár (Vladimir Lukso. - Mail - WWW)
Je to človek s velkým srdcom ktorý s i zaslúži naš obdiv a úctu a som veľmi štatný že sa mi dostalo veľkej cti stretnút sa s ním a spoznať ho
služba uPS (Vlastimil Dokoupil - Mail - WWW)
také jsem sloužil u PS na Budějovické b rigádě a už mě taky nebaví poslouchat jen řeči, že jsme byly jen krvelačné šelmy,které střílely po všem co se jen pohlo.My jsme jen bránili zájmy lidu. Plno pohraničníku tam položilo svuj život za vlast.To co jsme tam vybudovali za ty roky, dnes tam chátrá a objekty jsou vyrabované dík dnešní politice.Přesto jsem rád, že jsem mohl sloužit u PS, byla to pro mě čest. Zdravím všechny pohraničiky s pozdravem NEPROJDOU Cetvinský tygy 81-83 Vlastik Dokoupil
Výzva (Milan Richter - Mail - WWW)
Jsem hrdý na všechny bývalé pohraničníky , kteří nezradili ideály,kterým sloužili. Mnozí to dokázali i svou účastí na V.celostátním setkání ochránců čs. státních hranic 25.6.2011 v Nymburce za účasti našeho velitele genpor. Ing. Frant. Šádka, který poděkoval pohraničníkům za jejich službu vlasti. Své krátké vystoupení zahájil pozdravem NAZDAR SÚDRUHOVJA a naplněný sál mu odpověděl ZDAR SÚDRUHU GENERÁLE a svůj projev zakončil pozdravem DOVIDENIA SÚDRUHOVJA a přítomní účastníci mu odpověděli hromadným DOVIDENIJA SÚDRUHU GENERÁLE. Aby jsme naplnili jeho odkaz, vyzývám všechny bývalé československé pohraničníky ke vstupu do Klubu českého pohraničí, který je dislokován ve všech krajích ČR a také ve SR, kde pracují KČP Východné Slovensko a KČP Stredné Považie. Místo všech československých pohraničníků dnes je v KČP, v němž mohou založit sekce ochránců čs.státních hranic a podílet se na realizaci Programu KČP. Členství v KČP je bezplatné. Bližší informace najdete na www.klub.ceskeho.pohranici.cz
Milan Richter místopředseda Národní rady KČP, bývalý pohraničník.
Milan Richter (jazykovedec - Mail - WWW)
Skoro 22 let po prevratu... Tato zeme bude potrebovat asi dalsich 22 let aby se vzpamatovala a zaradila do civilizovane Evropy.
Dalibore (Solitér - Mail - WWW)
Dalibore, dík. Nečekal jsem, že tak rychle zareagujete na výzvu podělit se o zážitky ze služby u PS. Díky nim je možné srovnat atmosféru v jednotlivých dobách- a padesátá léta VZS je to, co se díky věku pamětníků objevuje málo.
Re na Malý dotaz (Jiří Malý - Mail - WWW)
Je to přesně tak,základní vojenské řády byly až do konce PS platné pro všechny ozbrojené složky.Tehdy to byl známý A1-1, řád vnitrní služby později již známý jako Zakl 1-1.Bylo tomu tak i u cvičebního a dalších řádů.Pro službu PS byly různé doplňky,např.stravovacích norem,činnost hlídek atd.Však to znáš.
Re: Dalibore (Solitér). (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
Solitére,já myslím,že pohotový Dalibor to měl už tak trochu předpřipravené :-) Ještě dříve,než jsem s ním začal kooperovat v tomto směru,jsme spolu vedli přes maily nějakou komunikaci ohledně zveřejnění pár fotek z jeho archívu na Facebookové stránce věnované pohraničníkům FB http://www.facebook.com...;v=photos

Jsem rád,že Dalibor své vzpomínky hodil na papír a poslal. Teď jen doufám,že bude mít i další následovníky.
Postupem (Sawyerik - Mail - WWW)
času zřejmě nastala devalvace vojenských hodností. Napadlo mě to, když se tak dívám na tu fotku. No pamatujete si někdo, že by velitel brigády byl major? :o)
Re: Postupem... (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
Ivoši,myslím,že tyhle "nízké" důstojnické hodnosti na funkci velitelů brigád byla jen dočasná záležitost. V padesátých létech ještě asi nebylo dost vzdělaných kádrů a už vůbec ne s vysokoškolským vojenským vzděláním. A staré,prvorepublikové vyšší důstojníky na funkce velitelů bPS dát nemohli :-) To dá rozum.
Ale už v šedesátých létech nebylo pro samé plukovníky kam plivnout. Byli to absolventi jak čs.vojenských VŠ,tak i absolventi studia v SSSR.
Na funkci velitele bPS byla určitě plánovaná hodnost plukovník.
Prvorepublikoví důstojníci a PS (Petr 5.bPS - Mail - WWW)
Zdendo, mýlíš se. Jeden prvorepublikový důstojník dokonce velel celé PS. ;-)
ad Milan Richter (petr x - Mail - WWW)
...je ostudou, když vzpomínky někoho, komu lze věřit jeho oprávněnou hrdost na službu vlasti, zneužije kdokoliv na lacinou reklamu něčeho tak ohavného, jako je Klub českého pohraničí...a pokud používáte stupiditu a sloh reklam na Azurit či vložky s křidélky, je mi líto těch, kdo vaši prvoplánovou klubovou reklamu přijmou...ač ve věčné opozici, věřím, že toto vaše plápolání pro věc KČP v soudružském stylu neosloví ani bývalé pohraničníky...
Milan Richter (jazykovedec - Mail - WWW)
Klub ceskeho pohranici a byvaly slusny pohranicnik jsou dve zcela rozdilne veci.
Re: Prvorepublikoví důstojníci. (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
Petře,armádní generál Alexej Čepička to určitě nebyl http://cs.wikipedia.org...i%C4%8Dka Ten neměl žádné vojenské vzdělání a už vůbec ne za první republiky. Takže kdo? Ani na internetu jsem nic nenašel,tam jsou dokumenty až od 70-tých let http://www.ustrcr.cz...ps_tab-1.pdf
KČP (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
PetrX, Jazykovedec ad.
Já bych Klub českého pohraničí tak šmahem neodsuzoval. Nelze popřít,že pro mnohé členy (a nejsou tam jen bývalí pohraničníci,ale také "civilisti") je to spíše politická platforma,která má blízko ke KSČM a nejde jim tedy o bývalou PS,ale o zcela jiné záležitosti,které zde nebudu rozpatlávat,neboť nejsem členem KČP a necítím se být povolán k hodnocení této organizace.

Na druhé straně,je tam i spousta bývalých pohraničníků,kterým tak ani nejde o politiku,jako spíše o to,prostřednictvím KČP se setkávat s bývalými kamarády a kolegy z dob vojny na státní hranici.

Objevují se náznaky,že česká vláda a silové rezorty (Ministerstvo vnitra, BIS apod) se snaží zařadit KČP mezi extrémistické organizace. Což není proto,že by KČP,podle mého mínění,vyvíjela protistátní činnost (tfuj,to je výraz jak ze 70-tých let,až z toho mrazí),ale spíše z toho důvodu,že KČP aktivně vystupuje proti rozpínavému Sudetoněmeckému landsmanšaftu a poukazuje na to,jak čeští politici na všech úrovních lezou Sudeťákům do rekta - stačí se podívat na výstavbu pomníků jednotkám okupační nacistické armády,oficiální zastoupení SDP v Praze http://www.sks-praha.com/a revizi novodobých dějin,kdy z nacistů dělají oběti a z českéhonárody viníky.
Jestli tohle není od českých politiků vlastizrada a podporování útoků proti územní integritě České republiky,tak už nevím,co by to mělo být.

V neposlední řadě je zde i záslužná činnost KČP,viz budování pomníkům ochráncům státní hranice a to nejen pohraničníkům,ale i třeba prvorepublikovým četníkům.

Neboť nejen,že se dnes bývalým pohraničníkům nasazuje psí hlava a masmédia z nich dělají vrahy v zelených brigadýrkách,ale snahou je,v rámci lezení čs.politiků do sudeťáckého zadku,také opomíjet,až k úplnému zapomění na oběti sudeťáckého řádění v českém pohraničí,viz: http://cetnici.habartov.cz...38.htm

Takže,nebráním kritickým slovům na weblogu Pohraničník,ale když se řekne A,musí se říci i B.
slepí ostanú slepími (Dalibor - Mail - WWW)
Nedá mi aby som nevstúpil do diskusie.
Udivujú ma názori niektorích, ktorí možno v živote ani nevideli príslušnika PS,a chcú hodnotiť nie iba mňa ale väčšinu mojích kamarátov. Ano ja tak ako väčšina mojích kamarátovsme hrdí nat že sme mohli slúžiť československému ľudu.Tým čo pochybujjú chcem iba povedať, že i v prvej ČSR a za tzv.Slovenského štátu boli pokrokový vojaci.Spomeniem iba SNP
a boje o Strečniansku úžinu.Mne tam padol môj učiteľ-vojak.Koľko vojakov tvorilo tzv.Svobodovú armádu. Kto zatvára oči nad skutočnosťou ostane navždy slepí.
Admin (jazykovedec - Mail - WWW)
S temi sudetaky s Vami plne souhlasim a v tomto (jedinem) bode souhlasim i s KCP. Ale na to jak se slzou v oku vzpominaji, ze je 25.6.2011 Sadek pozdravil NAZDAR SUDRUHOVJA to uz je, ale prilis silna kava!Nepochybuji, ze KPC je extemisticka organizace a jako takovou bych ji nepodcenoval. Hitler a jeho pohunkove take ve dvacatych letech minuleho stoleti zacinali po mnichovskych pivnicich a nikdo je nebral moc vazne a jak to dopadlo!
gramaticka chyba (jazykovedec - Mail - WWW)
Oprava: extremisticka
extrém (karel Runkas - Mail - WWW)
podle enciklopedie : krajnost, mimořádnost
Ano v tomto významu slova je KČP extrémní. Záleží ji na budoucnosti čechů a našeho státu, na naších tradicích. Není ji cizí vlastenectví. Ústřední heslo KČP : " jen bude-li naše pohraničí české, bude česká naše vlast". KČP se nerovná jen OSH. Sekce OSH vznikla později jako její součást. Hlavním cílem byla právní pomoc pohraničníkům, kteří měli tu smůlu že byli "přítomni" při úmrtí či zranění na SH byli ( a dosud jsou ) vláčeni po soudech. Organizování srazů,péče o pomníky padlých pohraničníků či vydávání knih s tématikou OSH je až druhořadá činnost.V době, kdy už nám v tomto státě skoro nic nepatří a je v rukách cizinců, považovat lidi, kteří chtějí zachránit alespoň to málo co zbylo, za něco zavrženihodného se mi zdá poněkud divné. Nebo je snad cílem být cizincem ve vlastní zemi ? Podle činnosti této vlády asi ano. A zase tak bych se KČP nebál. Vysoký věkový průměr a nezájem mladých asi vše vyřeší.A že je levicově zaměřen je logické. Kromě konunistů žádné jiné straně na naši budoucnosti nezáleží.
A pozdrav gen. Šádka asi nebyl veden nostalgií po zašlých časech. Ale na hranicích bylo "soudružství" v širším slova smyslu důležité a potřebné.
Zamyšlení (Veterán PS - Mail - WWW)
Minulý týden přinesl průzkum překvapivou zprávu: občanští demokraté by získali navlas stejně mandátů jako KSČM.
Proč asi? Nebude to z nostalgie po návratu starých pořádků, ale pro neschopnost dnešních politiků. Je mi z toho smutno kam to po 22 letech dospělo.
extrém (BK - Mail - WWW)
Zdravím všechny diskutující.

"Slovník cizích slov"
Vydalo Státní pedagogické nakladatelství, n. p., v Praze roku 1971

extrém - krajnost, přemrštěnost, výstřelek, výstřednost, krajní mez
extremismus - krajně radikální, výstřední postoj k veřejným n. uměleckým otázkám
extremista - přemrštěný, výstřední člověk; krajní radikál

Přeji pěkný den!
BK (jazykovedec - Mail - WWW)
Statni pedagogicke nakladatelstvi n.p.,v Praze roku 1971. To byly zlate casy! Cloveku se zasteskne.
Re: Nakladatelství... (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
..stejně jako nakladatelství Naše vojsko :-) I když,to myslím přežilo i nástup nové doby. Zrovna včera jsem si byl v knihovně půjčit pár knih, nyní čtu od Viktora Suvorova (sovětský zběh,původně důstojník sov.armády,později agent GRU) knížku "Sebevražda - Proč Hitler napadl SSSR" a to vydalo právě nakl.Naše vojsko v roce 2009 .
Když už jsem u toho,doporučuji vám i jeho knihu AKVARIUM ,je to opravdu skvělé čtení http://www.kosmas.cz...45/akvarium/
Pro ty,co zijou mimo uzemi CR: http://www.amazon.com.../0241115450
Proč Hitler napadl SSSR (Veterán PS - Mail - WWW)
Doporučují http://www.fronta.cz...-kvetna-1941
lepší je Solonin (Střelec - Mail - WWW)
Spíš než Suvorovca doporučuju Solonina -
"23. červen, opravdový den M" je docela zajímavý rozbor situace. Bohužel Naše Vojsko sice funguje, ale tituly, které nejsou přímo vojenské, jsou úděsně zmršené "redakční prací" - třeba "Žáby v mlíku" od Drnka dostaly zle na prdel, protože je to "jen" fikce, jak jsme se na podzim 38 ubránili Německu.
Proryv u 13.rPS Petržalka (Miloš Vašenda - Mail - WWW)
Sloužil někdo v roce 1959 z 13.rPS Petržalka? Tam jsem jako VZS poznal pplk.Čambala, který na rotu přijel kvůli proryvu SH po Viedenskej ceste do Rakouska a ještě s dítětem na saních! Z pohledu do Rakouska byla po levé straně cesty rota PS, po pravé špačkárna, kde byl i dělostřelecký dalekohled, dalo se vidět bývala sovětská kasárna v Anaberku. Na pozorovatelně byl voják Sentiványi, nikoho neznal, jako já a další bažanti. Opilý hostinský šel s Petržalky směrem k celňáku, kýval hlavou směrem na celňák, voják Sentiványi mu zvedl závoru, na celňáku mysleli, že prošel kontrolou, tak ho pustili dále. Na nádraží v Anaberku mysleli, že je to uprchlík, koupili mu jízdenky a teprve ve Vídni se probral a nahlásil policii, že "zabloudil." To jste měli vidět, jak Čambal se rozčiloval na velitele roty npor. Galo, který byl čestný člověk. Ten proryv nemohl dlouho překousnout.
Gallo (Dalibor - Mail - WWW)
Miloši npor.Gallo v tom čase a pozdejšie to dotiahol na plukovníka a bol to posledný veliteľ 11.brigády.Osobne som s nim hovoril na stretnutí v D.N.Vsi.Podľa rozhovoru mi pripadal ako férový chlap
ad Miloš Vašenda (joe - Mail - WWW)
Hezký příběh o přechodu opilého hostinského s dítětem na saních do Rakouska (proč používat ten rusismus proryv, když to byl pomalý přechod). Na těchto stránkách mi před časem zkušení borci PS vynadali, že nikdo nemohl v r.1966 projet na Folmavě do Bavor na koních nebo dva natěrači patníků u silnice nemohli dojít postupně po několika dnech se štětkou v ruce na německou stranu. Moment překvapení hraje svoji roli.