Když jde jen o plechy – jde o ho...
Následující příběh se neodehrál u Pohraniční stráže či Vojsk MV,nýbrž u bojových jednotek ČSLA. Publikuji jej na blogu Pohraničník,neboť tuto událost (bohužel se smutným koncem) mě zaslal sympatizant PS Karel Runkas,bývalý důstojník ČSLA,jako reakci na již dříve zveřejněný článek s tématem dopravních nehod u PS,
Těch pomačkaných plechů a jinak „ načnutých“ vozidel jsem viděl nepočítaně. Vždyť jsme u pluku měli přes 300 nejrůznějších vozidel a s tím jezdili kluci, bez větších zkušeností. Zažil jsem i paradox, kdy OVS ( okresní vojenská správa) aby splnila počet řidičů, nechala dělat PŠ – řidiče tanku klukovi, který měl řidičák jen na „ Pionýra“. Pokud to nebylo nutné, s podobnými „ malichernostmi“ jsme se nechlubili. Řešilo se to doma. Nikdo neměl zájem, aby byl v péči nadřízených. Měli jsme dost dílenských prostředků, jak podobné šrámy zahladit. Někdy to však nešlo.
Bylo to někdy počátkem března. Právě skončily prověrky na konci zimního výcvikového období. Komise odjela a já s kolegy jsme ještě chvíli poseděli a s pocitem z dobře vykonané práce ( obhájili jsme dobré hodnocení) jsem jel domů. Po více jak týdnu vypětí a nočních zaměstnání ch jsem si šel brzy lehnout. Ještě jsem nestačil ani usnout a telefon: Dostavte se okamžitě do kasáren-MIMOŘÁDKA !
V době prověrek bylo několik tanků a jiné techniky na tankodromu, na druhém konci města vzdáleném asi 5 km od kasáren, k zabezpečení prověrek, nepřetržitě. Denně tam dojížděla cisterna na doplnění PHM. Velitel vozu byl desátník zs, správce skladu. V tento poslední den prověrek měl narozeniny. Z dřívějších jízd měl ve skladu lahev jablečňáku a tu s ještě dvěma vojáky, řidičem cisterny a dalším kamarádem, zkonzumovali. Bylo to na tři málo a tak vznikl nápad. Vzali cisternu, toho třetího nacpali do skříně nástavby a vydali se na jízdu. Jako že jdou doplňovat. Kdo zná PV3S- AC3 tak uzná, že to byl výkon se tam vejít.
Dozorčí parku, rtm , byl na večeři a pomocník je bez problému pustil. Měli platný JR a to, že technika z tankodromu je už v parku jaksi neřešil. V nejbližší vesnici dali nějaké pivo, a protože jim hostinský dal najevo, že o jejich přítomnost nestojí, vyrazili dál. V další vesnici slavili opožděně MDŽ a tak se přiživili. Jenže zábava končila a oni měli ještě žízeň a tak vyrazili dál. Kousek za vesnicí sjeli do příkopu a nemohli ven. Kolem jedoucí traktorista, asi také účastník té zábavy, je vytáhl a doporučil aby se vrátili do kasáren, když jsou „ pod vlivem“ ( včetně řidiče). Kéž by je tam nechal. Stačili ještě ujet tak 500 m a vozidlo v příkopu převrátili. Onen desátník, seděl na motoru a mezi zmačkaným stropem a motorem už pro něj bylo málo místa. Nepřežil. A tak onen „dobrák“ traktorista byl poslem špatných zpráv.
Po celonočním vyšetřování a náležitém „spérování“ ( tresty se mohly podle Zákl Ř-3 udělovat až po 24 hodinách, jsem se ZVP , vybaven ŽUP ( železniční úvěrová přepravenka) vyrazil ranním vlakem směr Sučany u Vrútek na Slovensku. Dál už se nechci rozepisovat. Za svou službu jsem byl nositelem takových správ dvakrát a nejde na ně zapomenout.
Nenapsal jsem tento článek, abych navodil stísněnou atmosféru. Nakonec nesouvisí ani s OSH. Chtěl jsem popsat, že přes všechna opatření může dojít k selhání jednotlivce a v ruku v ruce s náhodou vznikají tragické události. Bohužel, za svou téměř třicetiletou službu jich bylo hodně. O to víc si vážím pohraničníků, kdy dvacetiletí kluci nesli denně zodpovědnost, kterou si mnozí v té době ani neuvědomovali. Nesuďte své velitele za „ pakárny“. Možná, že jen větší zkušenost a obava o Vaše zdraví, jim dávala nahlédnou dál, co všechno se může stát. Věřte, neznám nic horšího, než oznamovat rodičům, že jejich syn se už nevrátí.
S pozdravem NEPROJDOU
Váš sympatizant K. Runkas .
(C) Autor: http://www.lide.cz/karelrun
FOTO: Web ČSLA.CZ http://www.csla.cz/
Diskuzní fórum Pohraniční stráž – PS OSH:
Žádné komentáře:
Okomentovat