KRÁL ŠUMAVY – realita,nebo mýtus ?

Existoval Král Šumavy pouze ve filmu?

  "Tento příběh prožila hrstka mužů členů pohraniční útvaru SNB v roce 1948. Po vyčerpávajících bojích s Banderovci, po namáhavé a odpovědné službě lidu v únorových událostech, šli bez oddechu do dalšího zápasu. Na Šumavě začal tvrdý boj o neprostupnost našich hranic". (Motto k filmu).
                    
  Většina z nás si pod pojmem KRÁL ŠUMAVY vybaví stejnomenný film režiséra Karla Kachyni,nebo román Rudolfa Kalčíka. Knihu,předpokládám,četli jen někteří,avšak onen výše zmiňovaný,dnes už kultovní film jsme viděli asi všichni. Připomeňme si ve zkratce děj filmového příběhu: 

" Král Šumavy " film český film natočený režisérem Karlem Kachyňou, premiéru měl 25. prosince 1959. Scénář napsali František A. Dvořák, Karel Kachyňa a Rudolf Kalčík.
  Film se odehrává v roce 1948, kdy Šumavu ještě nedělí plot, nazývaný též dráty – součást Evropu dělící železné opony. Film se natáčel v Kvildě. Ve filmu je tak zachycen stav této osady třináct let po odsunu původního obyvatelstva.Ve filmu je zachycen mimo jiné i místní hřbitov a kostel svatého Štěpána.
                                         
  Na Šumavu přijíždí mladá posila (Jiří Vála), aby se přidala do pohraničního útvaru a hlídala hranice s dalšími šesti muži. Měla za úkol hlídat německo-české hranice a za žádnou cenu nikoho nepustit. Hrstka odvážlivců musela za každého počasí sledovat velký úsek pohraničí, což se s tak malou skupinou policistů nedalo uhlídat. Někteří z útvaru si myslí, že hlídají pohraničí zbytečně. Jako argument mají velkou bažinu přes, kterou nezná nikdo cestu respektive cesta neexistuje. Jak už tomu bývá vždycky se najde nějaký koumák a pokusí se najít cestu přes neprostupnou bažinu, kde špatný krok znamená jistou smrt. Strážmistr Karel Zeman (Jiří Vála) se úspěšně připojuje ke svému novému týmu jehož velitelem je Kot (Radovan Lukavský). Při jedné akci dopadl a zastřelil jednoho převaděče známého taky jako Král Šumavy. Jediný člověk, který z dávných fám jako jediný znal cestu přes bažinu. Touto smrtí Kyliana krále Šumavy mělo být všemu konec. Karel při svém příjezdu zahlédne krásnou dívku jménem Markéta okamžitě v ní vidí motivaci. Jejich seznámení po určité době dopadá zdárně a oba jsou zamilování. Karel Zemna se dozvídá, že svého muže Markéta neviděla dlouhých dva a půl roku. Důvodem byla smrt mladého člověka, kdy Marketin manžel jej přejel a utekl do Bavor.

Vše vypadá skvěle. Zdá se, že nová láska mezi těmito lidmi bude pokračovat velice dlouho. Avšak k Markétě se vrací její manžel, který zná člověka převádějícího přes bažinu. Požaduje po Markétě, aby s ním odešla do Německa. Ona se však nachází v určitém dilema, kdy neví s kým zůstat. Rozhoduje se pro svého bývalého manžela. Při útěku do Německa si vše rozmyslí a utíká zpět, nezná však cestu a utopí se v bažině. Karel si vše vydedukoval a začal je sledovat a také viděl, jak jeho milá utonula. Po této špatné zkušenosti začne podezřívat celé město a za každou cenu chce najít mozek převaděčů. Po urputném pátraní dochází k rozuzlení jejich případu a celá pátračka zjišťuje, že mozkem byl jejich kamarád Paleček.
Atmosféra filmu je velice působivá, až vás vtáhne do filmu. Na dobu 50. let zdařilá kriminálka s polo-dobrým koncem. Dnes se již filmy tohoto typu u nás netočí, což je veliká škoda. Je dobré vidět filmy dle skutečných událostí, které se v minulých letech staly. Myslím, že je mnoho námětu pro natočení podobného typu filmu. Bohužel v dnešní době stupidních komedií obsazovaných stále stejnými herci není pro tyto druhy filmu žádné místo.Hrají: Jaroslav Marvan, Ilja Prachař, Eva Rokosová-Jiroušková, Milan Holubář, Vladimír Menšík, Radovan Lukavský, Jiří Vala, Jiřina Švorcová. 

                                                                           
 Tolik zhruba k obsahu filmu (knihy). A nyní se podívejme,na základě jaké skutečně existující osoby a její činnosti byl onen,dnes už nesmrtelný film,vytvořen.
  
Když v roce 1959 natočil režisér Karel Kachyňa podle námětu Rudolfa Kalčíka na Kvildě film Král Šumavy, byl to divácký hit. Kachyňa ve svém díle velmi zdařile zkombinoval dobrodružné téma s drsnou atmosférou Šumavy a oslovil tak snad všechny kluky i muže té doby. Podobné filmy se u nás tenkrát nenatáčely a pomineme-li jeho více než sporné politické aspekty, stal se řemeslně výborně provedený „Král" významným filmařským počinem.
  
Králem Šumavy byl ve skutečnosti: Kilián – vlastním jménem Kilian Nowotny (*1.12.1905 – †12.3.1977), zvaný také někdy Sekáč či Dlouhý Hans, byl rodákem ze Starých Hutí (dříve Kaltenbachu), ležících severozápadně od Chalupské slatě.
                                                                     
  Pocházel z německé rodiny s dlouhou pašeráckou tradicí a sám byl mnoho let pašerákem aktivním a velmi úspěšným. Jak bylo zvykem, slavní muži tohoto „řemesla" si v těch dobách často dávali přezdívky Paschkönig (král pašeráků) či Grenzekönig (král hranice) a Kilián se takovým králem opravdu stal.
   
Byl odmalička vychováván k tomuto druhu obživy, což však nebylo v tvrdém a neúrodném kraji ani trochu výjimečné. Jeho otec, sám legenda mezi pašeráky, ho bral na nebezpečné výpravy přes hranici již jako devítiletého. Znal proto tuto část Šumavy jako málokdo jiný, věděl jaké nástrahy na člověka umí přichystat drsná šumavská příroda, horské počasí i Finanční stráž. Té se mimochodem na počátku 20. let podařilo na hranici zastřelit jeho slavného otce.                                                    
   Kilián měl výbornou fyzickou kondici, uměl se pohybovat obtížným terénem pěšky, na lyžích i na sněžnicích, vybaven znamenitým orientačním smyslem. Byl přímo předurčen nejen k získání titulu Paschkönig, ale i k ještě slavnější nečekané kariéře, kterou mu pomalu začala chystat budoucnost.
   
Po svatbě se vyučený řezník Kilian Nowotny přestěhoval se svou ženou k jejím rodičům do usedlosti na Pláních, kde se chystal hospodařit, ale 2. světová válka zamíchala osudy všech. Velmi výrazně se dotkla i obyvatelstva našich nejjižnějších oblastí a po jejím skončení obraz staré idylické Šumavy navždy zmizel. V roce 1946 museli Němci z českého pohraničí pryč a kraj se téměř vylidnil. Do Bavorska byl samozřejmě odsunut i čerstvě uvolněný příslušník Wehrmachtu Kilian Nowotny. Konec pašování, konec krále? Vypadalo to tak. Nečekaně však ještě na chvíli přišel čas, kdy byl slavný pašerák povolán zpět na hranici, respektive na úsek hranice, který od 1. ledna 1949 střežil útvar 9600 Pohraniční stráže SNB, dislokovaný na Kvildě.
   
Jakoby Kilián po odsunu nechtěl žít příliš daleko od svého rodného kraje. Usadil se v městečku Röhrnbach, vzdáleném od našich hranic necelých 25 km a začal tu obchodovat se dřevem. Co následovalo dále, můžeme se jen domnívat. Do života šumavského krále totiž vstoupily tajné služby.
   
Po únoru 1948 zřejmě jednoho dne navštívil obchodníka se dřevem major americké CIC (předchůdce CIA), velitel pro úsek Třístoličník a požádal ho o pomoc při infiltraci agentů na území ČSR. Možná příležitost vrátit se alespoň na pár chvil do rodného kraje, možná také svolení majora přenést při tom trochu toho nedostatkového zboží z Čech do Bavorska i zpět a hlavně asi touha podpořit snahy o svržení socialismu v jeho vlasti způsobila, že Kilián tuto pomoc přislíbil.
   
Po následující dva roky se pak Nowotny znovu stal králem, převedl přes hranici mnoho agentů, ale hlavně pomohl stovkám lidí utéci z tehdejšího Československa. Převáděl na obě strany, převáděl skoro každý den a za každého počasí.
   
Po roce 1950 přišla na Šumavu jiná doba. Nařízení Ministerstva národní bezpečnosti ČSR č. 70/1951 Sb. ze dne 14. července 1951 dalo příslušníkům PS právo použít zbraň proti narušiteli. Vznikla uzavřená zakázaná hraniční pásma, samotná hranice byla obehnána vysokým plotem a ostnatým drátem, do hor se stěhovaly početné vojenské jednotky. Několik osad spadajících do širokého hraničního pásma bylo vysídleno a srovnáno se zemí. Odhalena a pochytána byla i rozsáhlá síť převaděčů a jejich spolupracovníků.
  
Kilián chodil přes hranice silně ozbrojen, ale přímého střetu s pohraničníky se snažil vyvarovat. O důvodech jeho nebezpečných výprav na nepřátelské území si musí závěr udělat každý sám.

Kilián údajně překročil hranice téměř 2000 krát (v období 47-50) což i při započtení cest tam a zpět dává takřka cestu jednou denně....To je opravdu dost nepravděpodobné. Nicméně faktem je, že teprve údajně 2.000 cesta v květnu v roce 1950 se mu stala osudnou a na skalce (nyní již zarostlé) nad lávkou přes Vltavu u Františkova, jej překvapili palbou ze samopalů číhající pohraničníci. Kyliánovi se podařilo utéci do Německa a sám poté již dále štěstí nepokoušel a skončil jako obyčejný obchodník se dřevem v bavorském Rohrnbachu.
  
Zemřel v Bavorsku,ještě za existence socialistického Československa,v roce 1977,jako ctihodný obchodník se dřevem. ZDROJ: http://www.moskyt.net/

               http://www.lahvista.cz/opona/ 

               http://www.kfilmy.cz/ceske-filmy/kral-sumavy-1959 

Komentáře

Film. (Bagoun - Mail - WWW)
Knizku jsem necetl,to je fakt. Film Kral Sumavy jsem videl mockrat a porad se na nej da koukat. Ani jsem nevedel,ze se to cele kdysi opravdu stalo.
Král Šumavy (Solitér - Mail - WWW)
Nevím, možná se pletu, ale na doplnění díla R.Kalčíka uvádím:
Pravděpodobně byl napsán nejprve scénář k filmu, a na základě úspěchu teprve převeden do uceleného knižního příběhu. Mám dojem, že KŠ byl natočen 1959 a kniha vyšla až o rok později- a jestli vydání, které jsem četl jako malej kluk bylo to první, tak mou domněnku potvrzuje i to, že v knize byly místo ilustrací snímky ze stejnomenného filmu.
Neobvyklé. (Jarek Svoboda - Mail - WWW)
Povětsinou je první kniha,potom film. Nebylo v titulcích k filmu Král Šumavy,že je to podle románu Rudolfa Kalčíka?
(Solitér - Mail - WWW)
U filmu je uveden R.Kalčík ještě s jedním jako autor námětu. Scénaristé tam jsou tři- mezi nimi není RK uveden.
Je docela možné, že v nějaké krátké formě byl Král Šumavy zařazen dříve, v povídkovém výběru. Ale samostatně byl vydán skutečně až v roce 1960, film je z roku 1959.
opravuji (Solitér - Mail - WWW)
Opravuji sám sebe:

námět: R.Kalčík, František A. Dvořák
scénář:F.A.Dvořák, K.kachyňa, R.Kalčík

ověřeno na
http://www.fdb.cz...ral-sumavy.html
Omlouvám se za nepřesnost.
(Zedtwitz - Mail - WWW)
"Král Šumavy? A co jste vy?"... Ze závěru filmu KŠ...
(Solitér - Mail - WWW)
A ještě jedna zmínka o člověku, jenž byl označován za toho pravého krále Šumavy, Josefu Hasilovi:
http://www.sumavanet.cz...amp;burl=
doplnění (Solitér - Mail - WWW)
podrobnosti o Hasilovi zde
http://zpravy.idnes.cz...domaci_nel
zajímaost (Střelec - Mail - WWW)
Celkem zajímavost je ten filmový snímek - PPŠ s "rohlíkem" místo s bubnem. Není tu nějaký pamětník, který by měl přehled o výzbroji v oněch dřevních dobách, případně se mohl vyjádřit k poměru používaných typů zásobníků? Vím, že ke konci války v SSSR k PPŠ dělali už jen "rohlíky", ale zatím jsem nenarazil na informaci, jaký poměr obou typů byl v naší výzbroji.
Marie (vlada - Mail - WWW)
Marie ne Marketa :-))
Josef HASIL (Béďa - Mail - WWW)
Král Šumavy-nejslavnější převaděč 50.let promluvil:"Sázeli se tehdy,kdo mě dostane živého,či mrtvého."
Narozen roku 1924 v Zábrdí na Prachaticku.Pochází z osmi dětí(čtyři bratři,čtyři sestry)Původně se vyučil bednářem.Po skončení 2.světové války vstupuje do Sboru národní bezpečnosti.Výcvik prodělal ve škole SNB v Protivíně.Na jaře 1948 se ocitá mezi pohraničníky ve vesničce Zvonková poblíž Třístoličníku na Šumavě.V říjnu 1948 působí jako převaděč,za což je odsouzen do vězeňského tábora v Mostě ,odkud v květnu 1949 utíká.V červnu je už v západoněmeckém uprchlickém táboře v Murnau.Zde je naverbován Američany na převádění lidí.Od r.1953 žije Chicagu.V roce 2001 mu prezident Havel uděluje vysoké státní vyznamenání-Medaili Za hrdinství.
Poslední jeho přechod hranice do zahraničí s lidmi byl 7.prosince 1949 1.30 hod. u Soumarského mostu,kde si počkali na hlídku pohraničníků a velitele Rudolfa Kočího bez výstrahy na místě zastřelili.Druhý člen hlídky byl těžce zraněn a po 7.měsících se vrátil z nemocnice.Býval tam pomníček,který byl před několika lety odstraněn.
Co měli,Josef Hasil a Jiří Řezáč-vůdce Černého lva 777, společného?Především to byli prach obyčejní zrádci,neboť oba se dali do služeb SNB již s jistým cílem.Řezáč byl jako pomocník SNB a v té době námořník na lodi.Takže žádní hrdinové,jen ten nejodsuzovanější lidský charakter každou společností.
soumarský most (luboš - Mail - WWW)
Béďo trochu ten poslední přechod oprav, od Soumarského mostu ke státní hranici je to nejkratší cestou přes České Žleby ještě 7,5 km. Takže to muselo být někde jinde.
Luboši (Tomáš Fuk - Mail - WWW)
Asi myslíš že Béďa píše 1,30h cesty k hranici;ale myšleno nejspíše v 1,30h v noci což odpovídá informacím které mám já.A bylo to za Soumarským mostem odhadem 2km v zátočině, směr České Žleby,ten pomník tam stojí a odstraněn nejspíše nikdy nebyl,alespoň zjevně tomu nic nenasvědčuje.To místo jsem navštívil několikrát,naposled letos v červenci.
soumarský most (luboš - Mail - WWW)
Tomáši, ale to si nerozumíme. Béďa píše : "Poslední jeho přechod hranice do zahraničí s lidmi byl 7.prosince 1949 1.30 hod. u Soumarského mostu, kde ..."
Z této jeho věty jasně vyplývá, že u Soumarského mostu PŘEKROČILI hranici. Ta se však nachází o 7,5 km dále na jihozápad. To jsem měl na mysli.
Tomáši, (luboš - Mail - WWW)
mám ještě takový nejasný dojem, že nick "noveudoli" na Vojensku má s Tebou nějakou souvislost. Nebo se mýlím ? Ahoj.
Josef Hasil (Béďa - Mail - WWW)
No pánové,netušil jsem ,že moje psaní je tak nesrozumitelné.
Tak znova:Hasil přebral skupinu lidí k převedení,6.12.před půlnocí.Kde,to nevim.A šli a 7.12. v 1.30 hod.za Soumarským mostem se střetli s hlídkou pohraničníků.Né,že v uvedený čas překročili přímo čáru.V tu noc hustě sněžilo a mráz byl -18C.Po prchající skupině zůstaly tu noc dvě krvavé stopy.Z toho se usuzuje,že jedna patřila Josefu Hasilovi.Proto to byl jeho poslední přechod.Co se týče polohy pomníku,tak se nacházel(zí) za Soumarským mostem směrem na Žleby po pravé straně asi 0,5km.O odstranění jsem se dozvěděl z internetu.
Tomáši,příště to nafoť a pošli na stránky Vojenska.
Luboš+ Béďa (Tomáš Fuk - Mail - WWW)
S nickem Nové Údolí nemám nic společného.Ten pomník je od Soumaráku bratru dobré 2km vzdušnou čarou(měřeno na mapě google) jak píšeš po pravé straně směr Nové Údolí.Nafocenéjsem to samozdřejmě měl ale musel bych pohledat zda jsem to nevymazal,či je to na DVD ,když najdu předám adminovi.
Kilián (Tomáš Fuk - Mail - WWW)
Mám za to že se nejmenoval Kilian Nowotny nýbrž Franz Nowotny a Kilián byla přezdívka.
Nejsem Tomáš Fuk (noveudoli - Mail - WWW)
Ten pomníček mám nafocený.Fotky dám na web.Ale že tam už není si nejsem jistý..
N.Ú.
(Tomáš Fuk - Mail - WWW)
Pomník tam letos v červenci ještě byl tak si troufám říct že je tam i dnes:))
Na té mapce je chybně vyznačen začátek Kiliánovy trasy. (joe - Mail - WWW)
Podle vyprávění účastnice jednoho přechodu přes hranici ve skupině pod Kiliánovo vedením, tehdy studentky, měli sraz nad Vimperkem u Sloupu (křižovatka silnic 145 a 168) v hospodě u Koubů, která dnes už nestojí. Odtud šli přes území pozdějších obávaných kasáren severně od Vimperka k již zmiňované železniční trati, dál už je vyznačená trasa správně. Trasa začínala daleko od hranic, geniálně se vyhýbala všem křižovatkám, které byly obsazeny hlídkami PS, a procházela Chalupskou slatí, kde nikdo nepředpokládal možnost průchodu. Slabým bodem byl právě přechod Teplé Vltavy, kde museli využít některé lávky. Pokud si uvědomíme, že jenom na české straně se jednalo o ca. 18ti kilometrový pochod se zavazadly a malými dětmi, často v dešti a sněhu, je třeba před těmi lidmi smeknout.
Na stránce http://www.moskyt.net...=2006100001
je zajímavý popis Leoše Drahoty, který Kiliánovu trasu prošel jako turista.
Joe (Tomáš Fuk - Mail - WWW)
To je pravda že je to kus cesty,avšak otázkou zůstává jestli to neměli převaděči organizačně tak jak vypráví film K Š tj. jestli část cesty nevodil jeden a další část druhý převaděč,poněvaž i při dobré kondici ujít tam a zpět v noci! tolik kilometrů v tak velmi kopcovitém terénu byť při dobré místní znalosti se mi zdá až moc heroický výkon.
Tu studentku dovedl Kilián z Vimperka (joe - Mail - WWW)
až do Finsterau, které je asi 4 km za hranicí u pramenů Vltavy. V uvedené době mu bylo už 45 let, ale byl dobře trénovaný, pašoval s otcem už od devíti let. Pochybuji, že se v zimě dostal s lidmi přes Stanovou a Stolovou horu, a dál prameny Vltavy - tam bylo 3-4 měsíce metr sněhu. Chodil tedy zbytek roku a z toho vychází ca. 1000 přechodů za tři roky 1947 až 1950. Na rozdíl od něj ovšem skupina desítek lidí, které ve tmě vedl, byli většinou netrénovaní lidé s bágly a malými dětmi.
(Tomáš Fuk - Mail - WWW)
No právě těch 1000přechodů mě moc neštymuje, tj. asi 333za rok,když odečtu jak píše Joe dny s nejhorším počasím tak je to snad více jak 1krát za den + ty lidi a děti atd,to by musel být na baterie duracel.Při vší úctě k jeho kondici a znalostem terénu prostě nevěřím v tuto četnost přechodů.
Slovo admina. (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Děkuji všem,kdo se zde zapojují v komentářích,k tématu Krále Šumavy,a přinášejí zajímavé doplnující informace a také opravují chyby,které se v článku vyskytly.
Informace z druhé strany pro vyvážení tendenčního tvrzení pana Béďy (joe - Mail - WWW)
http://zpravy.idnes.cz...domaci_nel
Joe (Solitér - Mail - WWW)
Joe, kdybyste nebyl zaslepen pouze svou pravdou, jistě by vám neuniklo, že odkaz na Hasila, jež uvádíte jako informaci z druhé strany pro vyvážení tendenčního tvrzení, tak ten je zveřejněn jako sedmý v pořadí v této diskuzi.
Kdo vlastně zastřelil Krále Šumavy? (Jan - Mail - WWW)
Kdo vlastně zastřelil Krále Šumavy?
http://www.cs-magazin.com...907.htm
pro Solitéra (joe - Mail - WWW)
Myslím, že zaslepený nejsem a čtu pozorně, co sem kdo píše. Ten link na článek v iDnes jsem napsal pro Béďu, abych k jeho informaci o zastřeleném veliteli PS Rudolfu Kočím podal informaci o smrti na druhé straně - při jiném přechodu byl zastřelen Kiliánův bratr Bohumil.

Na této straně se snažím vyrovnávat jednostranné příspěvky, které glorifikují činnost PS.
Joe (Solitér - Mail - WWW)
Ono to tak vypadalo, jako bychom Hasila tajili. Beru tedy mou nejapnou poznámku zpět.
Joe (Tomáš Fuk - Mail - WWW)
proboha Kilián neměl bratra Bohumila,to byl bratr Hasila Josefa.A že byl zastřelen je v pořádku , protože v hraničním pásmu neměl co dělat a navíc byl ozbrojen jako člen převaděčské organizace,takže žádný nebohý režimem pronásledovaný kopečkář jak se nám dnes snaží vnutit média a mnozí chytrolíni tady.
HASIL Bohumil (Béďa - Mail - WWW)
narozen r.1928,zastřelen r.1949 při pokusu o přechod státní hranice,jako člen převaděčské bandy.Dělal volavku,dva zbývající se drželi sto metrů za ním.Bratr Josef na něj marně čekal za hranicemi.Na místě střetu se našla střelbou poškozená brokovnice a nabitá belgická pistole.Dále bylo v tlumoku 27 tisíc korun,větší množství nábojů do brokovnice,americké cigarety a malá lahvička likéru.Pochován byl na "hřbitově narušitelů" v týlu jednotky České Žleby.
Béďa (Tomáš Fuk - Mail - WWW)
O tom pochování ve Žlebech jsem myslel že to bylo na místním hřbitově.Ten hřbitov narušitelů nevíš kde by mohl být?
Tomáši (Béďa - Mail - WWW)
opravdu nevim.Samotného by mě to zajímalo.Snad by domorodci pomohli.
Béďa (Tomáš Fuk - Mail - WWW)
Nějaký takový hřbitov narušitelů snad byl i někde u Maxova,mám známého pplk. co tam koncem 50tých let velel až ho zase uvidím zeptám se na to,ale myslím že tito lidi z opatrnosti(není divu dnes)o tom neradi mluví.
Tomáši (Béďa - Mail - WWW)
Pepík to snad poví.
Sumavsky kral (désirée braun - Mail - WWW)
Ucta a obdiv vsem tem, kteri napomahali
ke zkaze komunistickeho hrozneho primitivniho rezimu !!!
At uz to byli tak zvani paseraci nebo
obycejni lide !!!

Co vlastne hlidaci hranic branili?
Spinu a bidu ???
Spise bylo nutne uzavrit hranice aby si cesky narod snadneji nechaval vymyvat mozek komunistickymi zvasty.

V té dobe uz bylo Nemecko evropskou hosppodarskou velm oci - v komunistickem ceskoslovensku byla bida a nedostatek vseho zbozi -
vim to z vypraveni rodicu meho manzela
co bylo dřív (kakov - Mail - WWW)
ač to většinou bývá naopak, v tomto případě byl opravdu nejdříve film a podle něj teprve napsána kniha, knihu mám doma a je tam výslovně napsáno "podle televizního filmu král šumavy".....

to že většinou je tomu naopak nic neznamená a není to ani argument a zákon, že se to nedá udělat jinak
Lucie (lucie - Mail - WWW)
Pravým králem Šumavy byl Josef Hasil, údajně příbuzný naší rodiny, vyprávěl mi o tom můj děda a u příbuzných na Šumavě, kteří se o to zajímali, máme doložený i rodokmen...Jinak jsem z Třeboně a byl to hrdina....
rodokmen (Dárvík - Mail - WWW)
zdravím, Josef Hasil byl bratranec mojí babičky z otcovi strany, dělám po kouskách nějaký rodokmen, kdybyste měli cokoli o jeho příbuzných, potomcích a hlavně předcích, dejte mi prosím vědět. Dík
hasil kral sumavy (verner jiri - Mail - WWW)
v krasnym dvore okr.louny zije jeho pribuzny myslim svagr jemu cca 90 let dokonce se zanim byl podivat v americe blizsi informace jsou vecerka podborany namesti majitel p. libosvar zet
2000 přechodů (tom - Mail - WWW)
2000 přechodů - to je slušná dávka. Pašovalo se všechno možný od léků až po protirežimní letáky.